Statistiky třídění odpadu v obcích v České republice

K důležitým datům o životním prostředí a hospodaření obcí jednoznačně patří informace o produkci a třídění odpadů. Data o odpadovém hospodaření jsou klíčová pro ochranu životního prostředí, efektivní využívání zdrojů a plnění zákonných cílů stanovujících limity množství a struktury odpadu. Zároveň umožňují tyto ukazatele sledovat, optimalizovat náklady na sběr a likvidaci, plánovat investice a zlepšovat recyklaci. Jsou také nezbytná pro tvorbu strategických plánů, zvyšování informovanosti obyvatel, případně získání dotací. Bez systematického sběru a analýzy těchto dat by obce nemohly efektivně řídit své odpadové hospodářství ani reagovat na aktuální environmentální výzvy.

Jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů ukazuje nový datový nástroj, který zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA. Indikátorová data o produkci odpadu obcí najdou všichni zájemci na webu Informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí. Lze zde získat velmi podrobné informace týkající se nakládání s odpady v obcích České republiky. Data jsou dostupná za roky 2021, 2022 a 2023. K dispozici jsou i grafické výstupy. Zveřejněním těchto dat ministerstvo pokračuje v naplňování závazků na podporu transparentnosti a efektivního řízení odpadového hospodářství v České republice.

Data o odpadovém hospodářství nabízí analytický Monitor Ministerstva financí. Ten mimo jiné poskytuje data o rozpočtovém hospodaření obcí a informace o výdajích na sběr a svoz komunálního odpadu nejsou výjimkou. Zhruba od roku 2017 pozorujeme poměrně vysoký nárůst výdajů na sběr a svoz komunálních odpadů. Náklady do roku 2024 vzrostly o více než 51 %. Zejména obce v zázemí vyčleňují ze svého rozpočtu stále více financí, takže byl nárůst zřetelnější právě za hranicemi Brna než v samotném jádrovém městě.

Odpadové hospodářství v obcích Brněnské metropolitní oblasti vykazuje značnou různorodost jak v objemu produkovaného odpadu, tak v míře jeho třídění a finančních nákladech, které jednotlivé samosprávy na tuto agendu vynakládají. Díky pokračujícímu otevírání dat, jak z hlediska životního prostředí, tak finančního hospodaření obcí, je možné lépe porozumět rozdílům mezi jednotlivými obcemi, identifikovat klíčové faktory ovlivňující produkci i třídění odpadu a podpořit strategické rozhodování na úrovni samospráv.

Datové podklady o množství odpadu pochází z nové databáze VISOH2 Ministerstva životního prostředí. Do úrovně obcí zobrazuje informace o produkci, separaci a třídění komunálních odpadů a navazuje na staženou veřejnou databázi, která již v minulosti existovala. VISOH 2 taktéž ukazuje, nakolik dané území dosahuje cílů třídění, jež stanovuje zákon o odpadech z roku 2020. Podle zákona musí obce od roku 2025 zajistit, aby se vytřídilo alespoň 60 % recyklovatelné složky odpadu.

Čtěte také: Čísla o odpadech v obcích

Legislativa EU a ČR

Od 1. ledna 2021 vstoupila v platnost nová odpadová legislativa týkající se odpadového hospodářství. Jednalo se zejména o následující zákony:

• zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech,
• zákon č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností,
• zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (změnový zákon),
• zákon č. 545/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č.243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Na základě platných zákonu vešly v průběhu roku 2021 v platnost následující prováděcí vyhlášky:

• vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů),
• vyhláška č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech,
• vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,
• vyhláška č. 345/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností,
• vyhláška č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností,
• vyhláška č. 169/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem,
• vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem.

V nové legislativě je implementována pozměňující směrnice (EU) 2018/851, která pozměnila směrnici 2008/98/ES o odpadech.

Analýza směsného komunálního odpadu v roce 2022

Stejně jako v předchozích sudých letech i v roce 2022 byly provedeny rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) z obcí napříč celou Českou republikou. Dlouhodobým cílem je co nejpřesněji určit skladbu směsného komunálního odpadu z obcí napříč celou republikou s maximálním zohledněním všech aspektů, které mohou mít na složení odpadu vliv. V průběhu let dochází rovněž k postupnému navyšování počtu vzorků SKO. V roce 2018 bylo analyzováno 121 vzorků na celkem 15 lokalitách. O dva roky později již bylo na stejném počtu lokalit analyzováno 128 vzorků. V loňském roce se podařilo zvýšit nejen počet vzorků, ale také lokalit, a to na 160 vzorků a 18 lokalit.

Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2022 znázorňuje níže Tabulka 1, kde je vyjma váženého průměru zohledňujícího například zástavbu či velikost obce, v níž k rozboru došlo, uveden pro lepší představu i medián. Při interpretaci dat je třeba mít na paměti, že i přes veškerou snahu je nezbytné počítat s heterogenitou odpadu, která je v tabulce výše, jak již bylo zmíněno, vyjádřena prostřednictvím směrodatných odchylek.

Čtěte také: Podrobnosti k programu zasedání

Největší zastoupení ve směsném komunálním odpadu mají nerecyklovatelný zbytkový odpad, bioodpad a podsítná frakce (vzorky se analyzují na sítu o velikosti čtvercových ok 40 mm). Zbytkový odpad je definován jako zbytky, které v tuto chvíli již není možné dále recyklovat, ale lze je využít energeticky (proto byl v minulosti také označován jako spalitelný odpad). Typicky se jedná o silně znečištěný odpad, hygienické potřeby, zbytky kapalin či pryže. Z pohledu možné recyklovatelnosti lze bioodpad rozdělit na kompostovatelnou a nekompostovatelnou složku. Do kompostovatelné složky řadíme odřezky ovoce a zeleniny, větve či zbytky neznečištěného surového dřeva. Nekompostovatelná složka je pak tvořena hlavně zbytky zpracovaného jídla, masnými či mléčnými výrobky.

Při pohledu na míru výskytu jednotlivých látkových skupin v čase je evidentní, že v dlouhodobém horizontu se zvyšuje podíl zbytkového, obtížně recyklovatelného, odpadu. Ve srovnání s rokem 2020 došlo k nárůstu podílu tohoto odpadu o 6,5 % hm. Podíly ostatních recyklovatelných složek v SKO naopak v čase klesají, a to s výjimkou právě bioodpadu, jemuž byla pozornost věnována výše.

Ještě přesnější náhled na celkovou situaci pak poskytuje poslední Graf 4, který zobrazuje vývoj měrné produkce jednotlivých látkových skupin v čase, a to v kilogramech na obyvatele a rok. I zde je zřejmý nárůst zbytkového (spalitelného) odpadu, ačkoliv celkové množství směsného komunálního odpadu vyprodukovaného občany ČR klesá. Snižuje se rovněž zastoupení recyklovatelných složek, jako je například plast.

Třídění komunálního odpadu v obcích

Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy.

Míra třídění stoupla mezi ročně úplně ve všech krajích a potvrzuje se tak fakt, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi.

Čtěte také: Jak vybrat správné odpadkové koše?

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %). Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %.

Data potvrzují, že mezi lety 2021-2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %.

Dostupnost třídění odpadu

Podle nejnovějších údajů třídí své odpady tři čtvrtiny obyvatel ČR. Zajisté tomu napomáhá i veřejně dostupná síť třídicích hnízd, ve kterých můžeme do barevných kontejnerů třídit odpady. Tento systém je u nás doplněn nádobami pro individuální sběry nebo systémem door-to-door. Další možností pro třídění vyprodukovaných odpadů jsou sběrné dvory či místa zpětného odběru. Třídění odpadu je u nás dostupné, ale jak ukazují analýzy směsného komunálního odpadu měst a obcí, i přesto ještě máme rezervy, které se promítají do rozpočtů měst a obcí.

Ekonomika odpadového hospodářství

Směsný komunální odpad (SKO) obsahuje různé druhy odpadu, které v domácnostech vyprodukujeme. Poplatky za ukládání SKO se navíc budou, v souladu s cíli EU, zvyšovat. Tyto změny mají vést k tomu, aby se společnost chovala ekologičtěji a více udržitelně a z tzv. lineární ekonomiky přešla na oběhové hospodářství (tzv. Třídění odpadů je totiž prvním a nejdůležitějším krokem k jejich úspěšné recyklaci. Díky tomu mohou putovat odpady svozovým autem na třídicí linku, kde jsou upraveny na druhotnou surovinu - odpady se k nám tak mohou vrátit v podobě nových výrobků.

Z hlediska vývoje celkových nákladů v čase dochází ke konstantnímu růstu. Výdaje obcí zahrnující sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu na obyvatele rostou zejména v posledních sedmi letech. Za pozornost stojí i srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr podle krajů. Náklady na tříděný sběr odpadu na tunu činí nejvíce v Praze, kde průměrně dosahují 8 177 Kč za tunu. Zahrnují sběr a svoz SKO a tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jaké byly průměrné náklady v krajích ČR v roce 2022 spojené s nakládáním se směsným komunálním odpadem, ukazuje mapa.

Poplatky od občanů za odpady tvoří zpravidla největší část příjmů obce na odpadové hospodářství. Mezi další příjmy mohou patřit úhrady za odpady od rekreantů či majitelů rekreačních objektů, ale i poplatky od živnostníků zapojených v odpadovém systému obce.

Obce ale mohou také získávat finanční odměnu za sběr textilu, z prodeje druhotných surovin, od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení). Ve většině případů obce doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Nakládání s odpady je náročný proces po všech stránkách. Důležité je se vždy řídit tzv. Třídění papíru, plastů, skla a dalších surovin je důležité. Získáme tím cenné materiály a snížíme dopad na životní prostředí. Pro obce je třídění surovin výhodné i z ekonomických důvodů, protože výrobci obalů prostřednictvím společnosti EKOKOM obcím hradí náklady na tříděný sběr obalů.

EKOKOM sleduje a vyhodnocuje náklady obcí na tříděný sběr (sleduji i vliv velikosti obce) a podle nich stanovuje výši odměny a to pro každý materiál (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). Současně určuje, kolik procent tvoří obaly. Rozlišuje i různé způsoby sběru (veřejná sít + pytlový sběr + door to door systémy, sběrné dvory, jiné způsoby sběru). Podrobný výklad je na webu EKOKOMU.

Odměny za sběr papíru, plastů a skla

Papír

V následující tabulce uvádíme výši odměny za sběr papíru prostřednictvím modrých kontejnerů na ulici, modrých nádob u domu či pytlů. Podíl obalové složky pro rok 2023 byl stanoven na 60 %. To znamená, že zbytek hradí obce. Z tabulky vyplývá, že v obcích za poslední roky průměrné náklady na sběr papíru výrazně rostly. Díky rostoucí odměně EKOKOMU však doplácí v průměru stále podobnou částku. Výše skutečných nákladů se liší obec od obce. Mohou být obce, kde náklady na sběr papíru přesáhly i 10000 Kč/t. Takové obce by si pak měly zkontrolovat nastavení systému. Vliv může mít i to, jak svozová firma rozpočítává svezené množství na jednotlivé obce (doporučujeme vážení před a za obcí). Řada obcí jako alternativu využívá sběr papíru ve spolupráci se školami. Za takto vytříděný papír však dostane od EKOKOMU výrazně nižší odměnu.

Domácnosti mohou významně ovlivnit náklady na sběr papíru. Jednak tím, že budou produkci papíru snižovat, jednak tím, že budou skládat kartonové krabice. Pokud totiž krabice nesloží, tak se do 1100 litrového kontejneru vejde jen cca 15 kg papíru, pokud je složí, může to být 2x až 4x více (video z rozboru kontejneru na papír). A nejde jen o úspory peněz, v obcích nemusí být ani dost míst, kde by šlo kontejnery na papír umístit. V komunálním odpadu z domácností se v průměru za rok vyskytuje 40 až 50 kg papíru na osobu. To je zhruba 1 plný kontejner. Tak si můžete spočítat, kolik by jich muselo být u Vás vyvezeno, kdybychom vytřídili veškerý papír. Není divu, že kontejnery na papír jsou často přeplněné.

Plasty

V následující tabulce uvádíme výši odměny za sběr plastů prostřednictvím žlutých kontejnerů na ulici, žlutých nádob u domu či pytlů. Náklady na sběr plastů v obcích také rostou a vzrostla i celková částka, kterou obce na tříděný sběr plastů doplácí. Opět existují velké rozdíly mezi obcemi. Víme, že v některých obcích přesáhly náklady na vytřídění 1 tuny plastů 15000 Kč. Opět doporučujeme vážení množství vytříděných surovin při jejich svozu (stačí před a za obcí).

Velký význam má prevence a to i proto, že část plastů v této chvíli lze jen obtížně recyklovat. Dobře lze využít PET láhve, tvrdé plasty (HDPE) a čisté fólie. Zbytek se dnes využívá hlavně k výrobě alternativních paliv, v menším množství při výrobě směsných plastů (lavičky, plotovky, apod.). Průměrný obyvatel ČR dnes doma vyprodukuje 30 až 40 kg odpadních plastů, které by zaplnily 1,5 až 2 žluté kontejnery.

Sklo

V následující tabulce uvádíme výši odměny za sběr skla. Sklo je velmi dobře recyklovatelné a jeho sběrem obce výrazně ušetří. Sklo se v domácnostech vyskytuje v množství cca 20 kg/ob/rok. Z hlediska prevence je samozřejmě mnohem lepší tento obal používat opakovaně. Pokud to ale nejde, je třídění skla na místě. Sklo není vhodné v kontejnerech rozbíjet.

Systém EKO-KOM

Systém EKO‑KOM, který dlouhodobě plní podmínky autorizace zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, odvezeny, následně dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina. Do systému EKO‑KOM zajišťujícího sběrnou síť pro recyklaci obalů je dnes zapojeno firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím systému EKO‑KOM spolupracují s obcemi ČR, ve kterých žije obyvatel, tedy (99 % celé populace).

Prostřednictvím autorizované obalové společnosti firmy produkující balené zboží zajišťují sběr vytříděných obalových odpadů a jejich úpravu na kvalitní surovinu, pro kterou existuje racionální využití buď v ČR, nebo v zahraničí. Počet klientů zapojených do systému EKO‑KOM se již dlouhodobě drží na prakticky stejné úrovni. Počet dovozců, výrobců a plničů obalů a balených výrobků, kteří se rozhodli své zákonné povinnosti přenést na systém EKO‑KOM, v průběhu roku kolísá vlivem ukončení činnosti či fúzí některých společností. Množství využitého odpadu každoročně stoupá.

Jak je vidět na grafu, v České republice z obalů dosahuje nejvyšší míru využití papír, následuje sklo, plasty, kovy (celkem), dřevo a nápojové kartony. V systému EKO‑KOM se celkem zrecyklovalo nebo energeticky využilo všech obalů.

Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá množství vytříděného odpadu na obyvatele. Za rok tak v průměru každý občan ČR vytřídil plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů, což nás ve srovnání s Evropou řadí na přední příčky. Do samostatně zapojených výkupen pak odevzdal každý obyvatel v průměru dalších kovů a více než papíru. Stále narůstající množství vytříděného odpadu mimo jiné ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný a pro občany srozumitelný a pohodlný.

Kromě financování tříděného sběru v obcích realizuje také lokální projekty, které mají dva hlavní cíle. Cílem technické podpory je poskytnout obyvatelům dostatečně hustou sběrnou síť a zajistit tak zlepšení množství a kvality tříděného odpadu. Již od roku 2003 se za účelem stabilního zajištění využití a recyklace odpadů rozvíjí spolupráce s úpravci a zpracovateli vytříděných komodit. Na třídících linkách se odpady vytříděné občany dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Více než 95 % vytříděných odpadů z domácností je před svým zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR.

Společnost EKO‑KOM provádí z důvodu potřeby aktuálních dat o zastoupení obalové složky ve směsném a tříděném komunálním odpadu pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Z hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sestavení statistik pro Evropskou komisi.

Zákon také ukládá autorizované společnosti v určeném rozsahu zajistit předepsané oslovení spotřebitelů, realizovat osvětu, výchovu žáků, a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili. Již od roku 2000 autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM, a.s., každoročně pořádá odbornou konferenci Odpady a obce, kde mají zástupci obcí a odpadářských firem možnost získávat nové informace o odpadové problematice a setkávat se s odborníky odpadového hospodářství.

tags: #obce #trideni #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Zážitky ze školy v přírodě v Koutech
• Výzkum a inovace v elektroenergetice a ekologii
• Ekologický spolek Klášterec: Historie a dopad
• Chov včel s ohledem na přírodu
• Rozbor díla Moldana B.