Aktuální Ohrožení Počet Osob v České Republice

Podle dat Indexu sociálního vyloučení za rok 2023 se počet obcí ohrožených sociálním vyloučením meziročně zvýšil o 10 %. Index je od roku 2016 nástrojem vlády k analýze situace v sociálním vyloučení napříč regiony.

Pomáhá účinně zaměřovat podporu Agentury pro sociální začleňování na nejvíce zasažené obce a slouží i dalším institucím veřejné správy. Analýzu dat představila Agentura na fóru pro své partnery.

„V České republice je 238 obcí, kde míra sociálního vyloučení přesahuje hodnotu 12, která znamená vysokou zátěž. Připisujeme to hlavně dlouhodobým důsledkům covidové pandemie, zvyšování cen energií a vysoké inflaci způsobené válkou na Ukrajině,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

V dalších 298 obcích je zátěž jen o málo nižší. Index sociálního vyloučení ukazuje, že největší problémy se sociálním vyloučením mají kraje Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský.

„Pokud bych to měl shrnout, data Indexu sociálního vyloučení nám ukazují, že největší zátěž se dlouhodobě koncentruje na severu Čech, Moravy a ve Slezsku, v takzvaných vnějších a vnitřních periferiích.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Pro ústřední orgány je to další budíček - varování, že je potřeba koordinovat státní politiky sociálního začleňování v nejvíce postižených regionech.

Index sociálního vyloučení je základním orientačním nástrojem vlády pro monitoring situace v oblasti sociálního vyloučení a zahrnuje řadu indikátorů, jako jsou příjemci příspěvků na živobytí, osoby v exekuci, dlouhodobě nezaměstnaní nebo předčasné odchody ze vzdělávání.

Zhoršení pozorujeme u třech z pěti těchto ukazatelů. Výrazně vzrostl počet vyplacených příspěvků na bydlení, zvýšil se také počet příspěvků na živobytí.

„To nám naznačuje možný propad domácností, které v minulých letech dokázaly své náklady na bydlení s většími či menšími obtížemi hradit, nyní by už ale bez podpory státu v rámci rodinných rozpočtů nevyšly,“ doplnil ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

O více než jedenáct tisíc vzrostl také počet dlouhodobě nezaměstnaných. Meziročně naopak došlo ke snížení celkového počtu lidí s exekucí o více než 30 tisíc.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

I přesto zůstává v ČR více než 621 tisíc lidí s jednou či více evidovanými exekucemi. „Ukazuje se, že pro lidi s nízkými příjmy a vícenásobnými exekucemi je insolvenční řízení stále těžko dostupné,“ uvedl Šimáček a dodal: „Je potřeba aby i tito lidé, pokud mají motivaci své dluhy řešit, dostali novou šanci zapojit se do společnosti a také na standardní trh práce, ze kterého nyní obvykle vypadávají.

Hlavní činností Agentury je spolupráce s obcemi na řešení sociálního vyloučení. Podporuje města při obnově sociálně vyloučených lokalit, rozvoji dostupného bydlení, řešení dlouhodobé zátěže obyvatel, zpřístupnění vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním nebo zvyšování bezpečnosti. Aktuálně spolupracuje s více než 60 obcemi.

V posledním období významně rozšířila spolupráci mj. s Generálním ředitelstvím Úřadu práce. Představení analýzy stavu sociálního vyloučení se proto zúčastnila také ředitelka krajského ředitelství Úřadu práce v Ústí nad Labem, Martina Bečvářová, která představila příklady dobré praxe spolupráce s Agenturou při podpoře zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných.

Agentura pro sociální začleňování funguje jako odbor Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Působí jako klíčový vládní nástroj sociálního začleňování na lokální úrovni a aktuálně spolupracuje s více než 60 obcemi po celé republice.

Index sociálního vyloučení vydává Agentura každoročně pro všechny obce v České republice.

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

Na území České republiky bylo v roce 2024 registrováno 173 322 trestných činů. Oproti roku 2023 poklesl počet skutků o 8096, v procentuálním vyjádření jde o - 4,5 %.

Podíl registrované kriminality v jednotlivých krajích zůstává oproti předchozímu roku téměř beze změn. V Hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji se snížil podíl kriminality na celkové kriminalitě shodně o 0,4 procentního bodu.

Hmotné škody způsobené trestnou činností v roce 2024 jsou vykázány ve výši 30, 962 mld. Kč. Jedná se o nejvyšší způsobenou škodu v posledních pěti letech.

Například oproti stejnému období roku 2021 jde o nárůst škod o více než 14,2 %. A oproti roku 2022 se jedná o meziroční nárůst +57,9%, kdy byly škody vyčísleny o 11 mld.

V meziročním srovnání majetkové kriminality byl v roce 2024 zaznamenán patrný pokles (94 226, -6 074, -6,1 %). Nejčastějšími majetkovými trestnými činy jsou podvod (na fyzické osobě, 13 701, +1 067, +8,4 %), krádeže prosté - v obchodech (10 610, -82, -0,8 %), krádeže vloupáním - do ostatních objektů (10 599, -1 183, -10 %), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (10 546, -2 256, -17,6 %) a krádež vloupáním do motorových vozidel (7 382, -144, -1,9 %).

Na území hlavního města Prahy je registrováno 27 % majetkové kriminality. Rozložení jednotlivých dominujících druhů majetkové kriminality je ovlivněno sociálně demografickými specifiky jednotlivých krajů.

Násilná kriminalita v minulém roce mírně vzrostla (13 708, +593, +4,5 %). Mezi nejčastější násilné trestné činy patří úmyslné ublížení na zdraví (4 253 skutků, -0,2 %), porušování domovní svobody (2 153 skutků, -5 %), nebezpečné vyhrožování (2 072 skutků, +19,1 %), vydírání (1 559 skutků, +17,3 %) a loupež (1 380 skutků, -3,7 %).

Nejvýraznější růst byl zaznamenán u trestných činů nebezpečné vyhrožování (+19,1 %), vydírání (+17,3 %) a nebezpečné pronásledování (+20,9 %). V loňském roce se stalo 151 vražd (-8, -5 %), z tohoto počtu bylo 75 vražd ve stádiu pokusu, ve stádiu přípravy 7. Třiadevadesát vražd bylo motivováno osobními vztahy.

Mravnostní kriminalita v roce 2024 vzrostla (3 396, +195, +6,1 %). Pro mravnostní trestnou činnost je specifické, že bývá často oznamována obětmi s časovým odstupem.

Důvodem je překonání obav z oznámení protiprávního jednání. Nejčastějšími mravnostními trestnými činy v roce 2024 jsou znásilnění (1 067, +150, +16,4 %), dětská pornografie a zneužití dítěte k ní (755, +39, +5,4 %), pohlavní zneužití ostatní (721, +25, +3,6).

Trestných činů s nenávistným podtextem nepatrně ubylo (309, -2, -0,6 %). Tyto skutky byly nejčastěji zaměřeny proti Ukrajincům (71 skutků) a proti Židům (30 skutků).

Na sociálních sítích pokračuje trend ve formě nenávistných komentářů a šíření nepravdivých tvrzení, resp. obrazových záznamů. Mezi nejčastější trestné činy patří podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, útok proti lidskosti, genocidium.

Trend, kdy je odhalováno více případů předmětné trestné činnosti, lze přičíst lepší osvětě této problematiky v médiích a kvalitnějším vyšetřováním zejména v online prostředí.

V roce 2024 hospodářská kriminalita nepatrně vzrostla (12 834, +69, +0,5 %). Celkem bylo objasněno 7 808 skutků.

Kromě trestných činů s výraznými početními nárůsty lze pozorovat znatelné zvýšení výskytu i u trestných činů, které sice nejsou tak frekventované co do počtu skutků, tedy i nárůstů, a nedosahují tak významných hodnot, nicméně mnohdy se jedná o trestné činy s výraznými způsobenými škodami.

Například u trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie, který přistupuje k právní kvalifikaci dotačních podvodů tam, kde jsou vypláceny prostředky z fondů EU. U něj došlo k meziročnímu zvýšení (67, +24, +55,8 %).

To lze přisuzovat zvýšenému zájmu o potírání této trestné činnosti a s tím spojeným zřízením relativně nové (v ČR implementováno od 2020) instituce Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který vede dohled nad prověřováním a vyšetřováním této problematiky.

Trendy drogové kriminality se nijak zásadně neliší od předchozího období. V meziročním porovnání let 2020 - 2024 lze pozorovat mírný pokles počtu skutků drogové kriminality.

tj. +307, +3,4 %). Tento nárůst souvisí s migračními vlnami v posledních letech, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině.

Podíl cizinců na celkem stíhaných osobách je 12 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v roce 2023.

Trestná činnost páchaná v kyberprostoru v roce 2024 tvoří 10,7 % celkové registrované kriminality. V loňském roce jsme evidovali 18 495 trestných činů v kyberprostoru.

Dle statistických dat se jedná meziročně o nepatrný pokles u této kriminality. Za důvod poklesu lze mimo jiné považovat zesílení preventivní činnost v oblasti kriminality páchané v kyberprostoru, včetně ofenzivního přístupu k prevenci nebo aktivnějšího využívání sociálních sítí, na kterých policie varuje před novými projevy kybernetické kriminality.

V rámci preventivní činnosti byla nadále rozvíjena spolupráce se soukromým sektorem, například s bankami, operátory, NÚKIB, ČBA, Českou televizí ale i dalšími subjekty.

V roce 2024 je registrován meziroční pokles kybernetické kriminality. Pokles je zřejmě částečně způsoben posunem výkladu kvalifikace z § 230 na § 234 TZ.

Lze předpokládat určitý pokles bagatelní kybernetické kriminality - nedochází tak často k napadení profilů na sociálních sítích a podobných počítačových systémů, kdy jsou neoprávněně získány přihlašovací údaje a následně je neoprávněně získán přístup k profilu (počítačovému systému).

Aktuálně se organizované skupiny pachatelů zaměřují především na podvodná vylákání finančních prostředků (viz např. zneužití platebního prostředku mobilního telefonu, případně i internetového bankovnictví - § 234 TZ).

Pozitivní roli jistě sehrává zvýšená preventivní aktivita Policie České republiky a dalších organizací. Největší část nápadu tvoří nadále inzertní podvody s nedodáním zboží.

Další podstatnou část nápadu s největší způsobenou škodou tvoří sériově páchaná trestná činnost za využití sociálního inženýrství, zejména podvodné investice a různé druhy phishingu.

V roce 2024 byly zaznamenány reklamy na podvodné investiční platformy na sociálních sítích i ve výsledcích vyhledávačů využívajících mimo jiné i videa tvořená tzv. deepfake, ve kterých známé osobnosti lákají na vysoké výdělky v inzerovaných investičních platformách nebo na investici do kryptoměn.

Pachatelé často využívají spoofing telefonních čísel u hlasových hovorů i SMS zpráv. U sériově páchaných trestných činů je patrné rozdělení rolí pachatelů a jejich kvalitní organizace.

Pro legalizaci odcizených finančních prostředků pachatelé využívají kromě nákupu kryptoměn i najímání legalizátorů prostřednictvím sociálních sítí formou nabízení přivýdělku. Některé tyto kampaně cílí přímo na rusky nebo ukrajinsky mluvící občany.

Pachatelé také využívají služeb dalších zločineckých sítí formou „crime as a service,“, například pro tvorbu phishingových stránek.

Lze konstatovat, že podvody v online prostředí vynikají vysokou mírou sofistikovanosti a prudkým rozvojem technologií deepfake a AI lze tento trend predikovat i do dalších let, neboť pachatelé nové trendy sledují a nové nástroje rychle implementují do své trestné činnosti.

Významným problémem je výrazný přeshraniční prvek kybernetické kriminality - v kyberprostoru neplatí státní hranice, pachatelé fungují globálně a mohou své aktivity cílit na jakékoli místo.

Běžná jsou podvodná callcentra fyzicky umístěná v zemích východní Evropy, Asie či Afriky, která cílí na oběti v České republice, Německu, Francii, či jiných západních zemích.

Za rok 2024 bylo z pohledu prevence kriminality Policie ČR řešeno několik zásadních témat, z nichž dvě cestou velkých celorepublikových mediálních kampaní (Zkratky, Tohle radši nezkoušejte).

tags: #aktuální #ohrožení #počet #osob

Oblíbené příspěvky:

• Typy a principy vnitřní kanalizace
• Legislativa odpadů v ČR
• Ochrana přírody: nový zákon
• Podzimní kompostování v Přerově
• Sedací podložky do přírody