Kolik procent lidí věří ve změnu klimatu v České republice? Průzkum odhaluje postoje a obavy

Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

O změnách klimatu se zajímá 51 procent lidí, čtyři procenta velmi, naopak nezájem vyjádřilo 48 procent. Devět procent změny klimatu vůbec nezajímají. Zájem roste se vzděláním lidí, z věkových skupin nejmenší zájem o změny klimatu mají lidé mezi 30 a 39 lety.

O tom, že klima se na zemi v posledních 100 letech mění, je přesvědčeno 59 procent lidí, pravděpodobně se mění podle 35 procent. Jen dvě procenta dotázaných uvedla, že se klima určitě nemění. Změn klimatu se velmi obává devět procent lidí v Česku a spíše z nich má strach 52 procent.

Zásadně lidská činnost ke změnám přispívá podle 23 procent a velmi podle 41 procent. Žádný vliv lidské činnosti na klima nevidí dvě procenta, podle 32 procent lidé ke změnám přispívají trochu.

Osobní zodpovědnost za změnu klimatu cítí 32 procent, zodpovědnost spíše nepociťuje 46 procent a rozhodně necítí 18 procent. Pokud by lidé změnili své chování, může to změnu klimatu zpomalit podle 78 procent dotázaných a úplně zastavit podle tří procent.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Špatný dopad změn klimatu na Českou republiku očekává 48 procent mužů a 46 procent žen. Dobré důsledky naopak předpokládá 39 procent mužů a 42 procent žen.

Průzkum CVVM provedlo mezi 16. a 30. červnem.

Další průzkumy a zjištění

Většina Čechů má ráda přírodu a věří, že už probíhají klimatické změny. Zároveň se ale obávají poklesu životní úrovně a neshodnou se na tom, jak dopady klimatických změn řešit. V sociologickém průzkumu Česká (ne)transformace 2022 to zjistili odborníci z organizace STEM a Institutu 2050.

V dotazníkovém šetření vyšlo také najevo, že většina populace nemá dostatečné znalosti o tom, co jsou to klimatické změny nebo co přesně obsahuje Zelená dohoda pro Evropu. Transformace musí ale být spravedlivá, aby neprohloubila sociální rozdíly.

Že klimatická změna již nyní probíhá, věří 61 procent respondentů a dalších dvanáct procent věří, že nastane v budoucnu. Existenci klimatických změn podle průzkumu popírá jen sedm procent dotazovaných. Dále 65 procent respondentů uvedlo, že jim jsou blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí. Pouhým sedmi procentům tyto myšlenky blízké rozhodně nejsou.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Stejně tak většina společnosti věří, že ochrana klimatu přinese velkou změnu fungování společnosti a podle 48 procent musíme řešit problémy klimatu okamžitě, dalších 24 procent dotazovaných soudí, že řešení musí přijít v tomto desetiletí.

Navzdory tomu, že společnost chápe hrozbu klimatických změn jako závažnou, momentálně ale podle průzkumu řeší spíše jiné priority. Drtivá většina respondentů (85 procent) označila za závažný problém zdražování výrobků a služeb, o něco méně lidí trápí sucho, znečištění ovzduší nebo stav české krajiny a migrace z Ukrajiny. Dopady změn klimatu na Českou republiku považuje za zásadní problém 57 procent lidí a dopady klimatických změn na své blízké 41 procent respondentů.

Názory na Green Deal

Mírně nadpoloviční většina lidí (56 procent) v průzkumu uvedla, že o evropském Green Dealu má jen pár informací, desetina se pak cítí dobře informována. Naopak 32 procent lidí o dohodě neví vůbec nebo skoro nic. Green Deal se navíc ukazuje jako výrazně štěpící prvek, kdy třetina jej podporuje, třetina chce dohodu omezit a třetina uznává, že nedokáže tuto otázku posoudit.

Pětina respondentů pak Green Deal považuje za zbytečný, krátkozraký, nebezpečný nebo jako hrozbu. Podobné množství lidí si ale naopak o plánu myslí, že je dobrý, představuje příležitost, je bezpečný a promyšlený.

Nesoudržnost postojů může vysvětlovat fakt, že Češi podle průzkumu nemají příliš dobré povědomí o tom, co to vůbec jsou klimatické změny a co pro Českou republiku prakticky znamenají. Přes 60 procent lidí ví, že změna klimatu přinese zvýšení hladiny oceánů nebo že skleníkové plyny vznikají při spalování fosilních paliv. Ale pouze čtvrtina lidí ví, že Green Deal nezakazuje po roce 2035 jezdit auty na spalovací motory nebo že důvodem momentálního zdražování elektřiny nejsou emisní povolenky. A pouhých sedm procent respondentů správně uvedlo, že Česká republika produkuje v přepočtu na jednoho obyvatele více emisí než Čína, Indie nebo Velká Británie.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Výzkumníci rozdělili na základě sebraných dat společnost do šesti názorových skupin, a to na Optimistické podporovatele (22 procent), Opatrné příznivce (26 procent), Nejisté (13 procent), Zdrženlivé (13 procent), Programové odpůrce (19 procent) a Lhostejné (7 procent). Paradoxní je, že právě programoví odpůrci, kteří považují boj s klimatickými změnami za zveličený nesmysl a obecně patří mezi euroskeptiky, o sobě říkají, že mají velmi dobré znalosti Green Dealu. V testu reálných znalostí se ale ukazuje, že tato skupina ve skutečnosti se zněním programu příliš dobře obeznámena není.

Možnosti transformace

Obecně Češi (včetně takzvaných Programových odpůrců) vnímá pozitivně obnovitelné zdroje energie, zejména vodní, sluneční a větrné. A přejí si rozvoj těchto zdrojů a pokračování jejich podpory ze strany státu. Lidé mají například zájem o pořízení solární elektrárny, tepelného čerpadla nebo systému na lepší zadržování vody na zahradě, přičemž vedle environmentálních dopadů vidí pozitiva hlavně v ekonomickém přínosu takovéto investice.

Výzkumníci ale upozorňují, že právě rozvoj obnovitelných zdrojů může být jednou z příčin prohloubení nerovností ve společnosti kvůli vysokým vstupním nákladům pro nízkopříjmové skupiny. Stát by proto měl zajistit, aby na dotační programy například na budování solárních elektráren dosáhli všichni, nikoliv jen vyšší a střední třída.

Tomu nahrává i přesvědčení dotázovaných, že v krátkodobém horizontu Green Deal přinese zhoršení života v České republice. V horizontu deseti až dvaceti let ale dotazovaní očekávají, že díky transformaci se jejich životy zlepší.

Dvě třetiny lidí si myslí, že by se vláda a firmy měly více aktivně podílet na transformaci hospodářství, 55 procent lidí míní, že by se měly více zapojit domácnosti. Dotázaní si také přejí, aby vláda připravila podrobný plán, jak bude snižovat emise skleníkových plynů. Respondenti souhlasí hlavně s investicemi do zateplování budov nebo stavby energeticky nenáročných domů. Pozitivně se staví také k ekonomické podpoře obnovitelných zdrojů energie nebo ke zvýšení příspěvků pro domácnosti na pořízení solárních panelů a tepelných čerpadel.

Velmi nízkou podporu veřejnosti mají například návrhy na ukončení výroby automobilů se spalovacími motory v roce 2035, zrušení továren a elektráren, které nejvíce přispívají ke změně klimatu, zvýšení ceny letecké dopravy nebo zdražení výrobků pocházejících ze zemí, ve kterých rostou emise přispívající ke klimatické změně. Obecně lze pak říci, že lidé podporují investice a dotace, ale nelíbí se jim zavádění nových daní nebo zákazů.

Výzkumu se zúčastnilo 2086 dospělých občanů České republiky a výzkumníci sbírali data od 6. do 30. května 2022.

Klima Čechy nerozděluje

A jak klimatickou změnu vnímají samotní lidé? Tým sociologů z agentur PAQ Research, STEM, CVVM a Sociologického ústavu Akademie věd na toto téma pro Český rozhlas připravil rozsáhlý výzkum.

„Lidé v české veřejnosti se shodují na tom, že klimatická změna existuje a je způsobena člověkem, to si myslí 85 procent lidí,“ upozorňuje jeden z autorů průzkumu, sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

„Dobrá zpráva je, že téma společnost nijak výrazně nerozděluje, rozdíly jsou z hlediska postojů poměrně stejné. V čem se jednotlivé skupiny liší, je vlastní spotřeba. Například bohatší lidé více cestují letadlem, naopak strádající třída má větší spotřebu z hlediska vytápění nebo energií.“

Celkem 60 procent dotázaných uvedlo, že ví, čeho se Green Deal týká, Hengalová ale podotkla, že v dotazníku nebyl prostor pro ověření, zda tomu lidé opravdu rozumí. O Green Dealu podle dat neslyšelo 13 procent dotázaných, dalších 27 procent o něm slyšelo, ale neví, čeho se týká.

Průzkum se zaměřil také na názory české populace na změny klimatu. Z dat vyplývá, že 56 procent respondentů se zajímá o problematiku změny klimatu, 67 procent považuje změnu klimatu za závažný problém a přes dvě třetiny věří, že pro řešení je třeba změnit lidskou činnost.

Shoda klimatických expertů

Často zmiňovaným argumentem příznivců Pařížské dohody je, že 96 procent klimatických vědců se shoduje na tom, že oteplování planety je způsobené člověkem. To je sice pravda, ale již méně často se dočtete, že jde v absolutních číslech o 75 ze 79 vědců. Tento vzorek je samozřejmě extrémně malý a o shodě klimatických vědců vlastně nevypovídá téměř nic.

Číselný údaj pochází ze studie zveřejněné roku 2009. Z nich jich odpověděly asi tři tisíce, valná většina měla titul Ph.D. Jedna z devíti položených otázek zněla: „Soudíte, že lidská činnost je závažným přispěvatelem ke změnám průměrných globálních teplot?“

Kladně na ni odpověděla valná většina dotazovaných, řada vědců ale dodala, že se necítí být v oboru expertem. Když autoři studie zpřísnili kritéria jen na opravdové klimatology, jimž v nedávné době vyšly na toto téma nějaké expertní články v odborném tisku, ukázalo se, že je to jen 79 osob - a z nich odpovědělo 77, z toho 75 kladně.

Ale i tak panovala mezi vědci, jejichž práce se nějakým způsobem dotýká klimatu, v této otázce velká shoda. Nejméně z různých skupin expertů věřili tehdy v lidský podíl na změně klimatu geologové specializovaní na fosilní paliva.

V závěru studie se píše: „Vypadá to, že debata o realitě globálního oteplování a o roli, kterou v ní má lidská činnost, se prakticky mezi těmi, kteří rozumějí nuancím dlouhodobých klimatických dějů a jejich vědeckému základu, již nekoná. Skutečná výzva je jiná: jak tuto skutečnost účinně sdělit těm politickým představitelům a veřejným činitelům, a rovněž veřejnosti, kteří mají o debatě mezi vědci stále chybnou představu.“

Počet vědců podepsaných pod zprávami

Důležitým poznatkem je i počet vědců, kteří se podepsali pod zprávy o klimatické změně a jejích příčinách - a také počet těch, kteří jsou podepsaní pod deklaracemi, jež s oficiálními dokumenty nesouhlasí.

Obě skupiny se pokusila popsat studie z roku 2010. Pod některé z prohlášení tzv. Hodnoticí zprávy se podepsalo 903 vědců pracujících v oboru klimatu, z toho se dá vyvozovat, že s její hlavní myšlenkou, že „za změnu klimatu je zodpovědný člověk“, souhlasí.

Do roku 2010 také vzniklo 12 deklarací, jež se nějakým způsobem vymezují vůči „oficiálním závěrům“. Tyto deklarace byly podepsány 472 vědci.

Když autoři studie analyzovali, jak moc jsou vědci z obou skupin opravdovými experty v oboru, zvažovali, jak citované jsou práce podepsaných vědců - a tady se ukázal již rozdíl mezi skupinami.

Asi 80 procent odpůrců Hodnoticí zprávy napsalo méně než 20 prací o klimatu, z vědců, kteří s ní souhlasili, bylo takových autorů méně než 10 %. Mezi 50 vědci s nejvyšším počtem publikací byl pouze jediný odpůrce shody o lidském vlivu na změnu klimatu.

Obavy Čechů spojené se změnou klimatu

Až 86 % Čechů věří, že změna klimatu ovlivní svět. Jen 39 % ale čeká, že ji sami přímo pocítí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si pro projekt Rozděleni klimatem? nechal zpracovat Český rozhlas.

Klima se podle něj na planetě vždy měnilo. Současný vývoj je ale jiný. „Proč se nyní znepokojujeme? Důvodem je rychlost této změny. V současné době můžeme konstatovat, že za posledních 100 let se teplota změnila o jeden stupeň, to nemá přirozenou příčinu. Vědci se shodují, že za změnu klimatu může člověk.

Se změnou klimatu mají Češi spojeno i množství obav. Starosti Čechům dělá sucho, obává se ho až 80 procent lidí. Přes 60 procent respondentů se strachuje ohledně znečištěného ovzduší i stavu české krajiny. Nadpoloviční většina se tak bojí dopadů klimatické změny na celé Česko. Mnoho obav ovšem s klimatem nesouvisí. Zdaleka nejvíce se Češi obávají zdražování, jde až o 85 procent všech odpovídajících.

Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí.

Níže uvedená tabulka shrnuje klíčové obavy Čechů spojené se změnou klimatu:

tags: #kolik #procent #lidí #věří #ve #změnu

Oblíbené příspěvky:

• Více o zrušení Velikonočního pondělí
• Odpady v ČR: Právní rámec a realita
• Mini Koš od Simplehuman
• Biologie a lidská podoba
• Faktory ovlivňující vnímání klimatické změny