Znečištění ovzduší v České republice, Polsku a Německu

Česká republika patří mezi nejhůře znečištěné země v Evropě. Nelichotivé hodnocení dal Česku Air Quality Life Index, který vydal v červenci Energy Policy Institute at the University of Chicago (EPIC). Celosvětově je Česká republika co se týče kvality ovzduší na 57. místě.

Podle studie je nejhorší znečištění v Evropě v zemích střední a východní Evropy. Kromě Polska je to Bělorusko, Slovensko, Česká republika, Slovinsko, Maďarsko, Litva či Lotyšsko, které nesplňují kritéria WHO. Autoři studie upozorňují, že svět tedy i přes koronavirovou krizi nesmí zapomínat na znečištění vzduchu.

Příčiny znečištění ovzduší

Enviromentální aktivistická organizace Hnutí Duha vysvětluje, že za špatným hodnocením České republiky stojí především množství spalovaného uhlí. AQI sleduje znečištění mikroskopickým prachem a úplně konkrétně PM2,5 (částice do velikosti 2,5 mikrometru), který má největší zdravotní dopady (drtivá většina předčasných úmrtí jde na vrub prachu).

Česká republika je na tom špatně (hůře než naprostá většina zemí EU) kvůli několika věcem. Spalování uhlí v uhelných elektrárnách či v domácích kotlích. Prach produkuje také doprava (hlavně dieselové motory), ale tam není tak velký rozdíl oproti jiným státům Evropy, jako ve spalování uhlí, kde jsme (na počet obyvatel) hned za Polskem.

Co ještě přidává je také průmysl, zejména těžké provozy (třeba koksovny) na Ostravsku a v této oblasti má také vliv přenos znečištění z Polska. Hlavním zdrojem jemného prachu v ČR jsou ze 40 procent staré domácí kotle a kamna (zejména na uhlí) a ze 20 procent uhelné elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší).

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Evropské hotspoty

Nejvíce znečištěné oblasti v ČR

Z hlediska našich regionů je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Nejhorší situace je především v Moravskoslezském kraji. Další v pořadí jsou kraje Středočeský, kde je problémem rozšířené topení uhlím, a Ústecký, kde se uhlí těží a spaluje ve velkých elektrárnách a je rozšířené i v domácnostech.

Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny. Podobně špatnou kvalitu ovzduší mají i severočeské Mariánské Radčice, které leží v bezprostřední blízkosti velkolomu Bílina. Nejvíce znečištěné místo v ČR jsou totiž Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína (3. nejvíce znečištěné místo v EU). Největší česká města také patří k nejvíce jemným prachem znečištěným místům v EU: Ostrava (8. místo) a Brno (85. místo).

Srovnání s ostatními zeměmi EU

Mezi stovkou měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (26 města a obcí). Následuje Itálie s 16 místy a Slovensko s 9 místy. Ukazuje se tedy, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům. A naopak malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu.

Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Globálním pohledem ze stovky nejznečištěnějších sídel je 99 v Asii (Indie, Čína, Blízký Východ) a 1 v Evropě (Bosna a Hercegovina). Nejznečištěnější místa v EU (Polsko, ČR) jsou ve třetí stovce a dále.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: “Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem.”

Čtěte také: Rozvoj venkova skrze zemědělství

Doporučení pro zlepšení kvality ovzduší

Greenpeace a Hnutí DUHA považují nižší kvalitu života lidí v ČR kvůli znečištěnému ovzduší za zásadní problém a apelují na vládu, aby přijala bezodkladná řešení:

• zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho vytěžení, investování takto získaných finančních prostředků do podpory čistého vytápění, a to i pro chudé domácnosti,
• zrušení výjimek z limitů pro znečišťění ovzduší u velkých uhelných elektráren,
• vydání negativního stanoviska v procesu EIA, který řeší případné rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina,
• zvýšení podpory a motivace měst, aby zaváděly nízkoemisní zóny a přijímaly smogové regulační plány, a podporovaly rozvoj moderní rychlé a pohodlné veřejné dopravy, cyklistické dopravy a vytvářely prostor pro pěší.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:“Výsledky celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty: Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší. Černého Petra pak drží v ruce lidé z Mariánských Radčic, kteří dýchají prach z těžby v nedalekém Dolu Bílina.

Čtěte také: Výzkum v oblasti věd o živé přírodě a chemii

tags: #znečištění #ovzduší #Česká #republika #Polsko #Německo

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická kosmetika
• Tipy na školy v přírodě v okolí Českých Budějovic
• Zemědělství Ústeckého kraje
• Problémy a výzvy obnovitelných zdrojů
• Trestní odpovědnost za alkohol za volantem