Obloha Bez Světelného Znečištění v České Republice


09.03.2026

Z noční oblohy nad Českem postupně mizí tma, zejména velká města jsou stále více zahalena ve světelném smogu. Světelný smog nad městy by mohl být mnohem menší, stačí svítit jen tam, kam je potřeba.

Se světlem uměle přidaným do venkovního prostředí se v noci setkávají obyvatelé všech hustě osídlených oblastí, zejména lidé žijící ve velkých městských aglomeracích. Právě ty zaplavuje mnoho mnohdy bezúčelových světelných zdrojů, jako jsou reklamní poutače. Tzv. světelný smog nebo též světelné znečištění nevadí pouze při astronomických pozorováních - světlo pronikající od umělých zdrojů do míst, kde ho není třeba, má neblahý vliv na celou živou přírodu.

Světelné znečištění se netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách (např. světlo z Prahy je viditelné až z Krkonoš!).

Astronomové si naštěstí umějí pomoct tím, že vyhledávají místa s menším množstvím rozptýleného světla z umělých zdrojů. Některé podobné lokality chtějí dokonce uchránit pro další generace, a vyhlašují proto jakési rezervace tmy, tzv. oblasti tmavé oblohy. Obecně platí, že v České republice je světelný smog nejnižší v pohraničních horách, zejména pak na Šumavě. Místa s tmavou oblohou však najdete i na Českomoravské vrchovině nebo v Beskydech.

Přístroj, který měří jas noční oblogy, se jmenuje skymetr. Jan Kondziolka z České astronomické společnosti měří světelný smog už osm let. „Asi třetina toho světla jde nad úroveň horizontu a velká část svítí přímo do očí, takže bych to přirovnal asi k tomu, jako bychom jeli proti autu se zapnutými dálkovými reflektory,“ uvedl Jan Kondziolka.

Čtěte také: Kam za tmou v Česku?

Dopady Světelného Znečištění

Tmu přitom potřebují k životu lidé i zvířata: světelné znečištění má vliv na stárnutí organismu a může způsobovat i rakovinu nebo deprese. Přemíra světelného znečištění přitom může u lidí vést k poruchám spánku, depresím i rakovině, varuje psycholožka Sylvie Navarová. Světelnému znečištění se v běžném životě zcela vyhnout nelze, je ale možné ho výrazně omezit.

Přemíra světla vadí v noci i astronomům, třeba v hvězdárně v Českém Těšíně mají jedny z nejhorších pozorovacích možností vůbec. „Nad východní obzor svítí asi šestice sodíkových výbojek na plný výkon a v podstatě nám svítí přímo do kopule,“ stěžuje si vedoucí tamního astronomického klubu Martin Podžorný.

Oblasti Tmavé Oblohy v ČR

Nejtmavší noční oblohu nabízejí v ČR zejména pohraniční hory, kde vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy: Jizerská a Beskydská, obě jako přeshraniční. Manětínská oblast tmavé oblohy je jedinou naší vnitrozemskou oblastí tmavé oblohy.

Jizerská Oblast Tmavé Oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska.

Na Jizerce však zůstane tma zachována - Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie už v roce 2009 a chrání temnou oblohu jak na české, tak i na polské straně hor. Na rozdíl od měst, odkud je běžně viditelných jen cca 50 hvězd, jich můžete z Jizerky pozorovat při dobré viditelnosti až 2000.

Čtěte také: Fotografování noční oblohy

Na české straně sahá oblast tmavé oblohy od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již rezervace tmy také existují.

Oblast je zřízena s cílem informovat laickou i odbornou veřejnost o zdejším zachovalém nočním životním prostředí, vzdělávat v této problematice, propagovat ochranu nočního životního prostředí s důrazem na tmavé nebe a je základem pro ochranu přírodního prostředí v této oblasti před světelným znečištěním. Na Jizerce, pod tmavou jizerskohorskou oblohou, probíhají pravidelná astronomická pozorování dalekohledy pro veřejnost.

Manětínská Oblast Tmavé Oblohy

Tmavou oblohu na Manětínsku si můžete užít jak s dalekohledem, který vám odhalí objekty hlubokého vesmíru, ve městech skryté za clonou světelného smogu, tak i bez speciálního vybavení, pouhýma očima. Můžete se vydat po Mléčné dráze nebo stopách starověkých souhvězdí, pátrat v záplavě hvězd po některé z jasných planet, nebo sledovat meteory - padající hvězdy. Místo nabízí krásný pohled do členité krajiny stolových hor v okolí Manětína.

  • Zpevněná plocha nevyužívaného letiště nad Manětínem. Pohled na oblohu trochu ruší světlo z Manětína, ale pokud se nacházíte právě v Manětíně, vydejte se podívat na noční oblohu právě sem.
  • Tajuplné místo uprostřed lesů v přírodním parku Manětínská na místě zaniklé obce Umíř. Můžete zde přenocovat v bivakovacím přístřešku a k dispozici je zde i ohniště. Místo se nachází na vrchu kopce nedaleko druhé nejvyšší stavby v ČR, vysílače Krašov. Nabízí tmavou oblohu a velmi dobrý rozhled, je vhodné jako pozorovací stanoviště pro majitele hvězdářských dalekohledů a astrofotografy. Možnost parkování.
  • Nejvýše položené místo v Manětínské oblasti tmavé oblohy (>800m) s pozůstatky astronomické observatoře A. M. Davida (naučná stezka). Patří k nejtmavším lokalitám v oblasti, na obou vrcholech jsou turistická odpočívadla.
  • Vyhlídka nad vsí Lažany nabízí pohled na severní část Manětínské oblasti a samozřejmě tmavou oblohu.
  • Rozcestí mezi vískami Stvolny a Kotaneč, nedaleko Rabštejna. Dobrý rozhled všemi směry, možnost parkování.
  • Kopec nedaleko obce Krsy, v místě bývalého lomu skalní stěna.

CHKO Brdy

Podle studie České astronomické společnosti je nová chráněná krajinná oblast Brdy velmi zajímavá kvůli tmavé obloze i nočním ekosystémům. V lokalitě totiž prakticky neexistuje umělé osvětlení. Podle astronomů jsou tak Brdy vhodné k pozorování noční oblohy.

Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Noční ekosystém na relativně velkém území zde není nijak ovlivněn umělým osvětlením a přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu nijak narušen. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.

Čtěte také: Pozorování hvězd v Manětínské oblasti

Kam Za Tmavší Oblohou?

V České republice již bohužel nenajdeme jedinou lokalitu, kde by byla přírodně tmavá obloha, bez vlivu světelného znečištění! Na přiložené mapě umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou lze dobře vidět, že nejvíce světla je v okolí velkých měst a aglomerací. Světle modré oblasti jsou naopak místa s nejnižší mírou světelného znečištění, které se u nás nacházejí především v jižních Čechách v oblasti Šumavy. Bohužel ani tam není obloha zcela přírodně tmavá, bez vlivu světelného znečištění.

Nejbližšími tmavými lokalitami, kde se jas oblohy již blíží přírodnímu jasu, jsou rakouské Alpy. Pro lepší představu 1 Cd (kandela) by měla přibližně odpovídat světlu jedné svíčky a ve velkých městech, jako jsou skoro všechna hlavní města evropských zemí, světelné znečištění přesahuje až 7 mCd/m2. To znamená, že ačkoliv bychom mohli na obloze vidět až 3 000 hvězd, ve městech se jich k nám dostane sotva pár stovek.

Ještě tmavší než Alpy je pak území nejvýchodnějších zemí kontinentu. Nízkou míru znečištění můžete taky nalézt na území Litvy, Lotyšska a Estonska a pokud byste radši vyrazili do teplejších krajin, pak si nejlépe stojí Španělsko, Rumunsko, Albánie, Turecko a Bosna a Hercegovina.

Astronomové se přirozeně snaží o ochranu míst, kde je ještě relativní tma, od stále zvetšujícího se světelného znečištění. V oblastech tmavé oblohy (a nejen tam) je noční nebe pořád temnější než ve městech a jejich blízkém okolí.

Více informací o hledání tmavé oblohy naleznete na stránkách svetelneznecisteni.cz.

tags: #obloha #bez #svetelneho #znecisteni #lokality

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]