Obnovitelné Zdroje Poezie

Využívání obnovitelných zdrojů energie je stále aktuálním tématem.

Kniha pojednává o široké škále obnovitelných zdrojů energie, od využívání solární energie a větrných elektráren po využití geotermální energie, biomasy a vodíku.

Kromě názorných, srozumitelných charakteristik příslušných technologií, stavu vývoje a perspektiv budoucího potenciálu, uvádí i praktické pokyny pro plánování, projektování a realizaci vlastních zařízení pro získávání obnovitelných energií.

Vysvětluje, jaké dopady na životní prostředí a ekonomickou účinnost mají různé aplikované technologie.

Kniha podává jak vstupní informace o různých technologiích, tak i zajímavé informace pro čtenáře s hlubšími a širšími odbornými znalostmi.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Autor usiloval o to, aby zajímavé informace, někdy úsměvné, jindy varující, převážily nad suchým popisem.

Na mnoha příkladech již realizovaných technologií dokládá, že je již možná transformace výroby energie na takové zdroje, které nebudou negativně působit na klima.

V oblasti větrné a vodní energie je současným trendem používání generátorů s permanentními neodymovými (NdFeB) magnety.

Větrné mlýny se řadí mezi nejstarší technická zařízení. Typické jsou především pro Nizozemí, ale spoustu těchto ojedinělých staveb najdeme i v České republice.

Každý mlýn má svou minulost, a někdy i dost dramatickou. V této knížce jsou zmíněny ty nejdůležitější a nejkrásnější z nich.

Čtěte také: České startupy a energie

Díky jednotlivým reportážím se čtenáři mohou seznámit s osudy větrníků i současným stavem budov.

Všechny objekty jsou přístupné veřejnosti, některé dokonce celoročně.

Vydejme se tedy vstříc novým dobrodružstvím a pojďme se toulat krajinou pozoruhodných větrných mlýnů a potěšme se jejich jedinečnou krásou.

Básnické sbírky Petra Nikla významně přispěly k vývoji současné poezie pro děti. Niklovy knihy poutají pozornost od počátku nového milénia.

Lucie Kubalíková (* 1982) vystudovala fyzickou geografii, což se stalo osudným jak jí, tak její básnické tvorbě. V roce 2021 jí v nakladatelství Dauphin vyšla básnická prvotina A spánek je ztráta času.

Čtěte také: Více o sluneční energii

V současnosti žije v Brně a pracuje na Akademii věd ČR, kde se věnuje zejména geomorfologii a ochraně neživé přírody.

Ivo Harák se ve své studii zabývá básnickým dílem jednoho z nejvýraznějších představitelů české spirituelní lyriky XX. století Jana Zahradníčka.

Autorkou básně je Lucie Fríbertová. Když 21. prosince 2023 zemřela ve čtvrtém patře Filozofické fakulty UK, její rodiče netušili, že má připravené k tisku už tři sbírky.

Praha - Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší překlad zahraničního literárního díla do češtiny v uplynulém roce dostal Petr Zavadil, redaktor zahraničního zpravodajství České televize.

Obec překladatelů ocenila jeho překlad výboru z poezie Tohle světlo, jejímž autorem je španělský básník Antonio Gamoneda.

„Petr Zavadil sestavil s velkou erudicí a nemenším citem obsáhlý průřez básníkovou celoživotní tvorbou, postihující celou vnitřní diferencovanost a komplexnost poezie,“ uvedla porota v posudku.

Podle hodnotitelů Zavadil svými překlady doložil schopnost na mimořádné umělecké úrovni zvládnout překlady velmi odlišných, a přitom velmi náročných autorských poetik.

Dílu Antonia Gamonedy (* 1931), poznamenané prožitky vyloučení a odloučení, se dostalo uznání ve Španělsku až v 80. letech.

Nyní je Gamoneda označován za jeden z velkých hlasů soudobé španělské poezie.

V roce 2006 dostal literární cenu Miguela Cervantese, ocenění označované jako Nobelova cena španělsky hovořící části světa.

„Působil v ilegálním podzemním hnutí opozice proti generálu Frankovi, to se hodně projevilo na jeho básních, jsou to temné texty,“ poznamenal ke sbírce Tohle světlo Petr Zavadil.

Jejím překladem prý strávil tři roky.

„Ve chvíli, kdy se mi ta kniha dostala do ruky, jsem si řekl, že tohle chci jednou překládat,“ prozradil.

Zavadil překládá poezii i prózu ze španělštiny a francouzštiny.

Přeložil a knižně vydal třeba Básně proti plešatění básníka Nicanora Parry nebo dílo V kořenech světla ryby Josého Ángela Valenteho.

Uspořádal a přetlumočil antologii kubánské skupiny Diáspora Zápisky z mrtvého ostrova.

Cenu Josefa Jungmanna, spojenou s odměnou 50 tisíc korun, Obec překladatelů udílela poosmnácté.

Porota ve složení Jarmila Emmerová, Dana Hábová, Dagmar Hartlová, Václav Jamek, Jiří Josek a Božena Koseková dnes ocenila i další překladatele.

Mimořádné tvůrčí ocenění při dnešní slavnosti dostala Magdaléna Křížová, která z hebrejštiny přeložila román Pan Mani od Avrahama B. Jehošuy.

Stejnou cenu obdržela také Veronika ter Harmsel Havlíková, která českému čtenáři svým překladem zpřístupnila nizozemský román Objevení nebe od Harryho Mulische.

tags: #obnovitelné #zdroje #poezie

Oblíbené příspěvky:

• Informace o autobusovém nádraží v Přerově
• Nebezpečné odpady Liberec: Seznam firem
• Nové trendy v rychlém občerstvení
• Co je hluboká ekologie a proč je důležitá?
• Stanoviště a Vývoj Raketového Vlaku