Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice: Stav a Perspektivy

Energetická krize v roce 2022 nasměrovala pozornost k obnovitelným zdrojům a podpoře jejich rychlejšího rozvoje. Ten je klíčový pro dekarbonizaci společnosti a snižuje závislost na fosilních palivech, čímž posiluje energetickou bezpečnost a chrání před budoucími výkyvy v cenách energií.

S odstupem dvou, tří let se ukazuje, že se rozjely pouze fotovoltaiky. Větrníky jsou snad na začátku nového startu, ale zbytek obnovitelné energetiky na svou příležitost teprve čeká. Výhled je nejistý i pro domácnosti.

V roce 2024 se dařilo především fotovoltaice určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Celkový zájem domácností o fotovoltaiku i tepelná čerpadla ale klesl.

Do sítě bylo vloni připojeno přes 45 tisíc fotovoltaických elektráren s výkonem 983 megawatt (MWp). Zhruba 83 % z toho představují instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách.

Vzhledem k tomu, že v loňském roce bylo do distribuce připojeno téměř trojnásobné množství fotovoltaik pro dodávku do sítě, připomínáme vládě potřebu dobrého státního dohledu nad tím, aby nejméně polovina nových fotovoltaik vznikala v místě spotřeby a pokud ne, aby stát adekvátně upravoval podmínky.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

O zhruba čtvrtinu se meziročně propadl zájem domácností o dotace na fotovoltaiku z Nové zelené úsporám, upozornili zástupci Cechu akumulace a fotovoltaiky. Vedle levnější elektřiny, která prodloužila dobu návratnosti, stojí za loňským propadem výrazné snížení dotace, které u nejoblíbenějšího typu fotovoltaiky činí zhruba 100 tisíc korun.

Časté a výrazné změny podmínek dotačních programů nejsou šťastným řešením.

K síti bylo připojeno pět větrných turbíny v Jívové na Olomoucku a dvě elektrárny na Bruntálsku. Nová elektrárna byla postavena na karlovarsku a nejméně dvě elektrárny by se měly stavět i letos. Oproti sousednímu Polsku, Rakousku nebo Německu je to však stále jen zlomek.

Ve skluzu je ale příprava zákona, který má dokončit legislativní změny, zkrátit povolování a zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren. V přípravě nového Zákona o urychlení rozvoje OZE jsme v časové tísni a zákon je potřeba doplnit tak, aby fungoval i mimo akcelerační zóny a včetně modernizací větrných elektráren.

Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let.

Čtěte také: České startupy a energie

Elektrárny postavené či připojené vloni do sítě jsou výsledkem desetiletého úsilí ve vyřizování potřebných povolení.

Počty nově zprovozněných malých vodních elektráren (MVE) odhaduje Komora OZE na jednotky kusů. Celkem je v provozu přes 1 600 MVE a ročně vyrobí přes jednu miliardu kilowatthodin. Stále existuje mnoho lokalit na středních a vyšších partiích řek, kde by mohly vzniknout další elektrárny.

Loni vznikla pouze jedna nová biometanová stanice a tři byly rekonstruované. Bioplynová stanice nevznikla žádná. Za alarmující označila Komora situaci v oboru, jehož rozvoj je oproti potřebám energetiky i národnímu plánu mizivý. Rozvoj biometanu pomůže snížení závislosti na dovozu zemního plynu a umožní využití tolik potřebné flexibility ve výrobě elektřiny z bioplynu.

Rozvoj oboru se stále nedaří nastartovat. Nepomáhá tomu změna režimu podpory biometanu, tedy ukončení zeleného bonusu a zavedení aukcí, ani nevhodné podmínky modernizace či stále nefunkční podpora malých bioplynek. Obor je připraven na moderní trendy v energetice a umí poskytnout levnější flexibilitu než baterie, plyn či vodík.

Pro domácnosti totiž nadále zůstává vytápění tepelnými čerpadly hůře dostupné než zemním plynem. Tepelná čerpadla se po rekordních letech 2022 a 2023, kdy byl počet instalací značně motivován obavami z rostoucích cen energií, vrátila dle předběžného šetření Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) na úroveň předchozích let. Klíčovým hybatelem zájmu přitom má být poměr ceny elektřiny vůči plynu.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Například v době energetické krize, kdy byl plyn dokonce dražší komoditou, domácnosti i firmy výrazně častěji zvažovaly úsporné vytápění a ohřev vody tepelnými čerpadly. V současnosti většina zemí EU cenu plynu dotuje, což umožňuje vyhnout se uhlíkovým daním a udržovat jeho uměle nízkou cenu ve srovnání s elektřinou.

Od loňského roku patříme mezi země, které snížily DPH na tepelná čerpadla a fotovoltaiku, v našem případě z 15 na 12 procent. Avšak produkty, které se tu vyrábí, jsou nakonec ve velké míře exportním artiklem,“ doplňuje ředitel AVTČ Jan Potucký.

Nové instalace i nadále v drtivé většině využívají systém vzduch-voda.

Spalování dřeva v domácnostech statisticky odpovídá za celou třetinu české výroby obnovitelné energie. Každoročně se prodají desítky tisíc nových kamen a kotlů. Vytápění biomasou je velmi perspektivní, protože dřevo používané k vytápění se bere v blízkém okolí.

Cech zároveň varuje před zbytečnou a nebezpečnou regulací nastavením nesplnitelných emisních limitů: „Radikální zpřísnění platných mezních hodnot by vedlo k významnému omezení nabídky cenově dostupných zdrojů a zpomalilo by modernizaci a chuť do inovací investovat.

Solární termické kolektory jsou léty prověřený nástroj k úspoře energie s dlouhou životností, vyráběný zpravidla z evropských materiálů. Je to vhodný doplněk ke všem zdrojům tepla, ať už jsou konvenční nebo obnovitelné.

Ano, možné to je. Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby.

Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Dobrým počinem je úspěšný rozjezd jednoduchého sdílení elektřiny skrze aktivní zákazníky, které sníží účty za elektřinu tisícům zapojených domácností.

Vládě se loni podařilo téměř dokončit třetí novelizaci energetického zákona. Dobrým krokem jsou tři novely energetického zákona, z nichž ta poslední přináší pravidla pro flexibilitu včetně samostatně stojících baterií, která je podmínkou pro modernizaci energetiky.

Vývoj Podílu Obnovitelných Zdroju v EU

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Česká republika má uvedený cíl pro rok 2020 nastaven na hodnotu 13 %.

Navzdory všem snahám vlády s programy Nová zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce se ale nacházíme na chvostu Evropy v počtu nově instalovaných zařízení. Přitom Česká republika je i v zahraničí známá vysoce efektivními a kvalitními tepelnými čerpadly.

Instalace s lokální spotřebou mají pro stát i spotřebitele významné pozitivní dopady. V porovnání s vyspělými staty v podílu střešních fotovoltaiky zaostáváme.

Průzkum Ember: Obnovitelné zdroje na vrcholu

Napříč Evropou dosahuje podíl solární a větrné energie v posledních dvou měsících rekordních hodnot. Fosilní zdroje, zejména uhlí, oproti tomu padají k historickým minimům, ukázal průzkum globálního energetického think-tanku Ember.

Evropa se stává solární velmocí. Evropské národy využívají bohaté zdroje slunečního svitu a větru jako nikdy předtím. Rozvoj levných obnovitelných zdrojů energie postupně zbavuje evropský energetický systém závislosti na kolísavých cenách fosilních paliv. Velká příležitost nyní spočívá v rozvoji bateriových úložišť a flexibility, aby bylo možné využívat obnovitelnou energii i ráno a večer, kdy ceny fosilních paliv stále dosahují vysokých hodnot,“ uvedl analytik Emberu Chris Rosslowe.

Třináct evropských zemí včetně České republiky vyprodukovalo v posledních měsících rekordní množství elektřiny ze slunce. Dále se jedná se o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Francii, Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko.

V červnu 2025 solární elektrárny vyrobily 22,1 % veškeré elektřiny v EU (45,4 TWh), čímž se solární energie stala vůbec největším zdrojem. Oproti červnu 2024 to představuje nárůst o 22 %. Druhé místo obsadila jaderná energie s podílem 21,8 % (44,7 TWh), následovaná větrnou energií s 15,8 % (32,4 TWh).

Větrné farmy v květnu a červnu dodaly do evropské sítě 16,6 % (33,7 TWh), respektive 15,8 % (32,4 TWh) elektřiny. Nové rekordy naznačují, že se třetí nejvyužívanější zdroj energie zotavuje po nepříznivých povětrnostních podmínkách na začátku roku.

To se na výrobě elektřiny v EU v červnu podílelo jen 6,1 % (12,6 TWh), což představuje pokles z 8,8 % oproti stejnému období loňského roku. Největší podíl připadl Německu a Polsku, pro které však jde rovněž o historická minima.

Německo vyrobilo pouze 12,4 % (4,8 TWh) své elektřiny z uhlí, Polsko 42,9 % (5,1 TWh). Společně se tak podílely na 79 % veškeré výroby elektřiny z uhlí v EU.

Čtyři další země zaznamenaly v červnu historicky nejnižší podíl uhlí na výrobě elektřiny: Česká republika (17,9 %), Bulharsko (16,7 %), Dánsko (3,3 %) a Španělsko (0,6 %), které se tak blíží úplnému ukončení využívání tohoto fosilního paliva.

Výrazný pokles závislosti na uhlí a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů jsou nejen ekologickým, ale i ekonomickým signálem změny.

Klíčovým úkolem do budoucna bude zajistit stabilitu sítě prostřednictvím chytré infrastruktury a flexibilních technologií, které umožní maximálně využít potenciál čisté energie v každou denní dobu.

Obnovitelné zdroje energie v ČR

Mezi nejvýznamnější obnovitelné zdroje energie patří solární, větrné a vodní elektrárny a také elektrárny na biomasu. Mezi hlavní obnovitelné zdroje energie v České republice se řadí vodní elektrárny. Slouží především jako doplňkové zdroje k tepelným a jaderným elektrárnám. Díky možnosti rychlého najetí plného výkonu jsou vhodné pro vyrovnávání kolísání poptávky po elektřině.

Biomasa je hmota organického původu, obvykle dřevo, tzv. energetické plodiny anebo zemědělské zbytky. Tato hmota se buď zplyňuje a spaluje (např. v klasických tepelných elektrárnách spolu s uhlím) nebo převádí na metan či kvasí na líh. Výhodou zpracování biomasy je vyrovnaná úroveň oxidu uhličitého - uvolní se stejné množství, jaké spotřebovala rostlina ke svému růstu - a naprosto mizivé množství síry.

Větrné elektrárny nemají v Česku příliš dobré přírodní ani společenské podmínky. Navíc většina vhodných ploch pro větrné parky v ČR patří mezi chráněné oblasti. Principem fungování větrníků je převedení aerodynamických sil působících na listy rotoru na mechanickou energii a její další převedení na energii elektrickou.

S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

tags: #obnovitelne #zdroje #energie #teze

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s Odpady ve Firmě
• Fakta o klimatu
• Emise a technická kontrola vozidel
• Výroba betonu doma
• Emise CNG ve Východních Čechách