Diskuse o změně klimatu: Fakta a argumenty

Současný svět je silně ovlivňován celospolečenskými krizemi jako pandemie nebo změna klimatu. Tyto krize si žádají, aby o nich byla vedena celospolečenská diskuze. Jenže klasická i stará média opanovali schopní a přesvědčiví komunikátoři, kteří nejsou vždy skuteční odborníci. Někteří klamou i záměrně. Aby se dnešní společnost neztratila, potřebuje slyšet hlas skutečných autorit, kterými jsou odborníci a vědci.

Důležité je, že vědci jsou veřejností vnímaní jako důvěryhodní “zpravodajové.” Jinými slovy, lidé vědcům důvěřují a jsou spíš ochotni změnit svoje chování, například směrem k nižší ekologické stopě, pokud uslyší fakta a argumenty od environmentálního vědce nebo vědkyně. A to je podle nás jeden z důvodů proč by vědci měli více komunikovat s veřejností o palčivých problémech, a to sice tradičními i méně tradičními kanály.

Samotnou klimatickou zmenu asi popira malokdo, protoze zmeny klimatu jsou stare jako planeta sama. To, co se vetsinou rozporuje, tak ta hysterie kolem zcela prirozeneho jevu a argumentacni fauly s tim spojene, obvykle zacilene na ponekud jednodussi cast populace se snahou obhajit kombinaci skodlivych a hloupych rozhodnuti s negativnim dopadem na ekonomiku.

Co je to "popírání klimatických změn"?

Klima se mění od počátku vzniku Země po miliony let. Pochybuji, že by se našel někdo normální, kdo by to chtěl popírat. Opakovaná lež je jedině to, že se dnes tvrdí, že za to může člověk, který je tady ohledně těch změn klimatu naprosto minimální dobu. Tohle je ta zásadní OPAKOVANÁ LEŽ!

Ještě jsem neslyšel, že by někdo popíral klimatické změny - ty byli, jsou a budou, po celou historii planety. Proti čenu je odpor, je enviromentální ideologie - místo toho, aby jsme celou věc řešili jako technický problém - pomocí pragmatických a efektivních prostředků upravili svoji civilizaci tak, aby jsme byli "bez ztráty kytičky", stalo se z toho beranidlo politcké ideologie, které používá strach k prosazování politik, které jsou v běžné demokracii neprosaditelné. Je to odnož marxismu (zde lze sledovat evoluci evropských komunistů plyně k zelené levici), který opakovaně selhal, selhává a selže vždy, když to někdo zkusí. Výsledky má totiž vždy stené - chudoba a mrtvoly. V právě k tomu chudnutí tu v rámci jeho zelené odnože nyní dochází.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Můj argument, a nejen můj, není, že klimatická změna neexistuje, nebo že za ní nemůže člověk. Můj argument je, že člověk ji nemůže odvrátit. A na to nepotřebuji rozumět chemii, fyzice, mít perfektní popis chování atmosféry a důvěru ve vědce, které jsem nikdy nepotkal.

Je mi totiž celkem fuk, kdo za co může, důležité je, pokud existuje takové riziko, jak ho můžeme eliminovat. A já tvrdím, že tím, že se jako západní svět (respektive prakticky jen Evropská Unie) můžeme ekologicky zlikvidovat a uzelenit se k smrti, ale k ničemu to nebude, protože zbytek světa to neudělá. Vždycky v takových situacích vítězí ten, kdo je připraven, a proto říkám, že pokud klimatická změna existuje, připravme se na ni, protože odvrátit ji nemůžeme.

Fakta o klimatické změně

Klimatická změna je globální problém, který odstrašuje svým rozsahem a komplexitou. Kde začít, hledáme-li řešení?

Sternova zpráva o ekonomice změny klimatu (v originálu Stern review: the economics of climate change) je přelomová zpráva Nicholase Sterna z roku 2006, kterou nechala vypracovat vláda Spojeného království. Hlavní poselství plynoucí ze zprávy je, že náklady, které statům vzniknou, pokud s klimatickou změnou neuděláme nic, jsou mnohem vyšší než náklady na přijetí opatření nyní.

Dalším důležitým vhledem Sternovy zprávy je argument, že boj proti změně klimatu je pro země zároveň nebývalou ekonomickou příležitostí. Klimatické strategie totiž sníží naší závislost na fosilních palivech, vytvoří nová pracovní místa (ba dokonce celá průmyslová odvětví), sníží chudobu a zlepší zdravotní a životní úroveň.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Zpráva navrhuje řadu opatření pro vlády a podniky s cílem zmírnit změnu klimatu, včetně snižování emisí skleníkových plynů, podpory obnovitelných zdrojů energie a vývoje nových technologií.

Člověk je v této oblasti v zásadě zodpovědný jen za silnější skleníkový efekt a změny v krajině. Česko se otepluje - a sněhu ubývá. Je méně „zasněžených“ dní, snižuje se výška sněhové pokrývky, sníh častěji taje i během zimy. Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně.

Dopady klimatické změny

Dosavadní model hospodářského růstu probíhal na úkor přírody, což dnes představuje kritické systémové riziko pro globální ekonomiku, finanční stabilitu i kvalitu lidského života. Vyplývá to z dlouho očekávané zprávy Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), kterou schválila na svém 12. zasedání v Manchesteru. Spolu s ní přináší přes 100 konkrétních opatření umožňující negativní vlivy na přírodu měřit a mírnit.

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě. Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region.

Možnosti řešení

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Přístupů k odstraňování oxidu uhličitého (CO₂) již bylo navrženo mnoho. Jejich proveditelnost ve velkém měřítku však zůstává nejasná. Naši kolegové ve spolupráci s dalšími zahraničními vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování hmoty vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie.

Půdě na jihu Česka chybí voda. Jih Čech i Moravy patří k zemědělsky nejproduktivnějším oblastem Česka, dnes zde ale půda čelí degradaci kvůli klimatické změně i historickým zásahům. Nové techniky, které ji mohou zachránit, přijímají spíše malí zemědělci.

Svět se mění a zdá se, že odvrací ty úplně nejkatastrofičtější klimatické scénáře. Obraz budoucnosti, do které současným tempem míříme, je ale pořád chmurný. I díky nástroji, který jsme vyvinuli v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, jsou veřejně k dispozici odhady dalšího vývoje nejen pro tropické dny, ale celou řadu dalších parametrů, a navíc jakékoliv konkrétní místo v Česku.

tags: #změna #klimatu #diskuze #fakta #a #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní odčervení pro skot
• Fungování Evropské agentury pro životní prostředí
• Analýza emisí kamionů
• Význam mužské role v ochraně životního prostředí
• Komunální odpad v ČR