Obnovitelné zdroje energie a jejich ekologické dopady

V současné době je již zcela zřejmé, že jakákoliv technologie (nejen energetická) uplatňovaná ve velkém měřítku je spojena s negativním působením na životní prostředí. Z hlediska rozsahu lze tyto vlivy rozdělit na lokální, regionální a globální. Nejvíce diskutovaným problémem je nyní ohrožení životního prostředí globálním oteplováním, které je připisováno vysokým emisím skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména emisím oxidu uhličitého (CO2) ze spalovacích procesů.

Jsou přírodní zdroje, které se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovují, a to zpravidla samy nebo za přispění člověka. S výrobou energie z obnovitelných zdrojů se pojí celý seznam výhod a nevýhod. Dostupnost přírodních obnovitelných zdrojů je v porovnání s neobnovitelnými snadná. Konkrétně Slunce a jeho sluneční paprsky jsou nejdostupnějším dodavatelem energie na planetě Zemi. Podobně na tom je i větrná energie, která vzniká důsledkem rozdílných tlaků, které ovlivňuje teplota.

V případě výroby energie ze slunečních paprsků s využitím solárních panelů jsou v Česku instalované solární elektrárny, které jsou z 98 % tvořeny křemíkovými moduly. Největší podíl na hmotnosti u krystalických křemíkových modulů připadá na sklo (až 70 %) a hliníkový rám (přibližně 20 %).

V roce 2009 se cena minimální produkce solární energie pohybovala nad hranicí 300 €/MWh. Při srovnání s rokem 2020 došlo ke snížení ceny o enormních 90 %. Opačný efekt nastal např. u jaderné energie. V roce 2009 byla cena 100 €/MWh. Během 11 let cena vystoupala na 135 €/MWh. Vyvstává otázka, zda se cena zastaví, či nadále poroste.

Nevýhoda obnovitelných zdrojů je jednoznačně v jejich závislosti na počasí. Pokud se budeme věnovat fotovoltaickým panelům, tak o potřebě slunečních paprsků není pochyb. podstatnou roli hraje počet slunečných dnů a intenzita slunečního záření. V České republice se doba využití maxima (tedy počet hodin se 100% intenzitou) ročně pohybuje na úrovni 1 000 hodin. Nejsilnější měsíce jsou od dubna do srpna. Tento nedostatek je možné eliminovat ukládáním energie na horší časy - noc nebo nízký sluneční osvit. Akumulace energie a elektřiny především je fenoménem dnešní doby. Každého odvětví se dotýkají vládní nařízení, legislativa či kvóty, proti kterým je těžké bojovat. I přes nevýhody, které se staví obnovitelným zdrojům do cesty, je snahou hledat řešení k jejich vylepšení a nápravě.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Výhody obnovitelných zdrojů energie

Jedním z hlavních důvodů pro hledání obnovitelných zdrojů energie, je jejich ekologická udržitelnost. Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí. Využívání energie ze slunce, větru či vody výrazně snižuje emise oxidu uhličitého, což pomáhá bojovat proti globálnímu oteplování a znečištění ovzduší.

Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí a zemní plyn. Mnoho zemí je závislých na těchto dovozních komoditách, což je činí zranitelnými vůči geopolitickým rizikům a kolísání cen na globálních trzích. Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.

Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie přináší také ekonomické výhody. Výstavba, údržba a provoz zařízení na výrobu obnovitelné energie vytváří nová pracovní místa. Tento trend je patrný zejména v oblastech, kde se nacházejí solární farmy, větrné elektrárny nebo zařízení na zpracování biomasy.

I když počáteční náklady na instalaci obnovitelných zdrojů energie mohou být vysoké, provozní náklady jsou často nižší než u tradičních fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.

Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což znamená, že elektřina může být vyrobena na místě její spotřeby. Decentralizace umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Čtěte také: České startupy a energie

Firemní přechod na obnovitelné zdroje

V posledních letech čelí firmy po celém světě rostoucímu tlaku na udržitelnost a snížení uhlíkové stopy. Podniky jsou stále více vnímány jako významní hráči v boji proti změně klimatu, ať už kvůli rostoucímu zájmu zákazníků o ekologii, nebo vlivem přísnějších regulací.

Přechod na obnovitelné zdroje energie se tak stává důležitým krokem nejen pro ochranu životního prostředí, ale i pro budoucí rozvoj samotných firem. Ekologické zdroje energie, jako jsou solární, větrná nebo biomasa, mohou podniku nejen snížit náklady na energii, ale také výrazně přispět k posílení jeho reputace a atraktivity pro partnery a zákazníky.

Obnovitelné zdroje energie v ČR

Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR se pohybuje kolem 17 %, což není mnoho. Jsme dokonce pod průměrem Evropské unie, který je na 37 %. Pomalu ale jistě se však situace mění. V posledních letech se v Česku rozvíjí hlavně instalace solárních panelů a to jak na výrobních halách firem a velkých provozů, tak na střechách rodinných domů.

Zvyšuje se tak podíl alternativních zdrojů energie pro domácnosti a to i díky různým dotačním programům jako je například Nová zelená úsporám. Jako běžná domácnost máte hned několik možností, jak využívat alternativní zdroje pro výrobu elektrické energie ke snížení výše vašich účtů i závislost na fosilních palivech.

Velcí dodavatelé v České republice nabízí tzv. zelenou elektřinu. Pokud tedy sami nemůžete investovat do obnovitelných zdrojů, můžete alespoň používat jejich energii. Cena technologií pro využití energie z obnovitelných zdrojů neustále klesá, takže jsou čím dál víc dostupnější.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Negativní dopady obnovitelných zdrojů

Přestože jsou obnovitelné zdroje obecně vnímány jako ekologicky přínosné, mají i své negativní dopady. Dle nejnovějších studií mohou například fotovoltaické panely ovlivňovat mikroklima ve městech a uměle tak zvyšovat okolní teplotu vzduchu. Vědci zjistili, že velké plochy pokryté fotovoltaickými panely mohou ovlivňovat teplotu v jejich okolí. Povrch fotovoltaických panelů je tmavý a pohlcuje více sluneční energie, což může vést k nárůstu teploty okolního vzduchu a zhoršovat efekt tzv. tepelného ostrova města.

Dle nové studie může úplné pokrytí všech střech ve městě solárními panely zvýšit teplotu během dne až o 1,5 °C a v noci zase snížit o 0,6 °C. Data pro výzkum pochází z pěti měst, Atén, Sydney, Kalkaty a Austinu. Pokud si budete chtít domácím fotovoltaickým systémem například nabíjet elektromobil, třeba oblíbený elektromobil s vysokým dojezdem Volkswagen ID. 5 a srazit jeho už tak velmi nízké provozní náklady na minimum, je důležité zvážit umístění panelů. Rychle se otáčející lopatky větrných turbín mohou představovat riziko pro ptáky, zejména pro ty, kteří se pohybují ve velkých výškách nebo migrují v blízkosti větrných parků. Kromě ptáků mohou být větrné turbíny nebezpečné i pro hmyz, který se může dostat do kontaktu s lopatkami.

Financial Times nedávno publikoval článek s názvem "Musíme zabránit, aby inovativní řešení v oblasti klimatu zapříčiňovaly úhyn biodiverzity". Autorem tohoto článku je Henry Paulson, který mimo jiné například v letech 2006-2009 působil jako ministr financí nebo předseda správní rady a generální ředitel investiční banky Goldman Sachs. Paulson se domnívá, že s nárůstem trendu budování větrných a solárních parků budou výrazně přibývat také situace, kdy dojde k nekontrolované destrukci přírody.

I navzdory tomu, že autor nezpochybňuje relevantnost otázek týkajících se změny klimatu a potřebu řešit tuhle problematiku co nejrychleji a efektivně, poukazuje na méně medializovaný aspekt výstavby obnovitelných zdrojů (OZE), kterého vedlejším negativním dopadem je úpadek globální přírodní rozmanitosti. Zároveň považuje problém ohledně úbytku počtu živočišných a rostlinných druhů za mnohem vážnější a naléhavější.

Základní premisou je úbytek druhů, který se v současné době děje mnohem rychleji, než je přirozené. Paulson tvrdí, že tempo poklesu je až 1000krát rychlejší v porovnání s přirozeným stavem a pokud by pokles pokračoval stejnou rychlostí, můžeme do roku 2050 přijít až o polovinu všech druhů.

Paulson uvádí příklad americké Viriginie, kde se víc než polovina solárních a větrných parků staví na dříve zalesněných plochách, které tvoří přirozený ekosystém pro mnohé živočišné a rostlinné druhy. Příliš velký tlak na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů by mohl mít za následek odlesnění téměř 30 000 akrů půdy ročně. Dalším odstrašujícím příkladem může být Kalifornie, kde se na nezastavěné poušti postavilo, nebo plánuje postavit 161 solárních elektráren, které přímo ohrožují velké množství citlivých volně žijících živočichů.

Stejný problém představují také větrné farmy. Pokud se bude americká energetika snažit dodržet ambiciózní plány stanovené Bidenovou administrativou vybudovat až 30 GW větrné energie na moři, hrozí, že výrazně stoupne počet uhynutých ptáků, podle odhadů až na milión ročně.

Americký autor zašel až tak daleko, že přirovnal špatné plánování rozvoje obnovitelné infrastruktury k negativním dopadům fosilních paliv, když se jedná o citlivou otázku biodiversity. Dle zprávy zveřejněné Brookings Institution vyžaduje větrná a solární výroba 10krát více půdy na jednotku vyrobené energie než elektrárny na fosilní paliva.

Dalším problémem jsou vodní elektrárny, které narušují přirozené migrační trasy ryb a častokrát přispívají k záplavám a narušení vodních ekosystémů. Kácení přirozených prostředí různých druhů za účelem výroby biopaliv má za následek nekontrolovaný úbytek deštných pralesů. Rovněž tak těžba nerostů potřebných při výrobě "zelených" technologií narušuje ekologicky citlivé oblasti.

Východisko

Řešení autor vidí v zachytávání uhlíku. Opírá se přitom o výzkumy, které tvrdí že mezi lety 2001 až 2019 absorbovaly lesy víc než dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než bylo emitováno USA a Velkou Británií dohromady. Příroda se rovněž umí efektivně vypořádat s pořád extrémnějšími povětrnostními výkyvy, a to pomocí močálů a mangrovů, které pohlcují velké množství vody při záplavách.

Jak dokazuje zpráva vytvořená organizací The Nature Conservacy, pečlivě naplánované umístění obnovitelných zdrojů dokáže zredukovat negativní dopady spojené s jejich výstavbou až o 70 % ve srovnání s běžně prováděnou výstavbou, která nebere v potaz zranitelnost a citlivost dané přírodní lokality. Schůdným řešením je například umístění solárních panelů na půdě, která je již degradovaná a větrné turbíny můžou být plánované mimo hlavních migračních cest. Výrazný dopad může mít dokonce i nabarvení jedné z lopatek na černo, což umožní ptákům vyhnout se srážkám.

Jako hlavní problém Paulson uvádí, že v současné době neexistuje žádný regulační vědecký orgán věnující se ochraně biodiverzity v globálním měřítku.

K obnovitelným zdrojům energie přijatelným v ESG se v podmínkách České republiky řadí využití energie vody, větru, slunečního záření a biomasy v pevném, plynném (bioplyn) a tekutém (biopaliva) skupenství.

Pro zajištění oblasti energií z hlediska ESG je potřeba:

• Shromáždit komplexní přehled a data energetického hospodářství.
• Zajistit obnovitelný zdroj energie, který prozatím alespoň z části pokryje spotřebu a zároveň bude produkovat co nejmenší množství emisí skleníkových plynů.
• Shromažďovat, uchovávat a analyzovat data, k získání přehledu o plnění jednotlivých cílů a pro tvorbu nefinančních reportů.

Tato naměřená data pomáhají s eliminací případného greenwashingu, a poslouží také při verifikaci reportů, díky možnosti ověření jejich pravdivosti.

Evropská komise v rámci plánu REPowerEU zdůrazňuje také následující kroky:

• Důležitost energetických úspor budov.
• Zlepšení infrastruktury sítě.
• Dekarbonizace evropského průmyslu.
• Akcelerace kapacit pro obnovitelný vodík - navýšení jeho dovozu.

Na základě opatření výše uvedeného plánu EU bychom mohli postupně odstranit nejméně 155 miliard m3 spotřeby fosilního plynu, což odpovídá objemu dováženému z Ruska v roce 2021.

Cestou k udržitelnosti a bezpečnosti je urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie. Pro plnění zelené dohody bude navíc potřeba postupně přejít na obnovitelné zdroje z většiny.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #ekologické #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Vše o STK a emisích
• Vzájemný vztah ekosystému a člověka
• Regionální pracoviště Východní Čechy
• Skvosty české přírody
• Střet zájmů v ekologických postojích Babiše