Kniha osmi českých autorů přibližuje populárně-naučnou formou nové pohledy ze sféry vědecké komunity - biologů - na ochranu naší přírody. Kniha tak představuje propojení vědní disciplíny ochranářské biologie s aktuálními problémy ochrany přírody a krajiny v České republice.
Od obecných problémů ohrožení biodiverzity se dostává k ochraně konkrétních populací, stanovišť i celé české krajiny. Důraz přitom klade na nové vědecké poznatky a z nich vyplývající mnohdy i netradiční přístupy k našemu přírodnímu bohatství a jeho ochraně.
První kniha dánského statistika Bjørna Lomborga nás provádí po problematice globálního oteplování úplně jinak než ostatní práce. Lomborg není "klimatický skeptik" v tom smyslu, že by odmítal převládající názory na oteplování v důsledku lidské aktivity. Nezpochybňuje ani to, že globální oteplování bude mít ve svém souhrnu nakonec pro lidi, životní prostředí i ekonomiku negativní následky.
Velkou skepsi však projevuje vůči všeobecně navrhovaným způsobům řešení v čele s Kjótským protokolem. Ukazuje, že objektivně doložitelným škodám oteplování lze snadno zabránit cílenými, rychlými a především relativně levnými zásahy. Tyto praktické kroky by přitom již za krátkou dobu pomohly nepoměrně více lidem a přinesly by světu daleko větší prospěch než nesmyslně drahé omezování emisí skleníkových plynů, které navíc stejně ničemu nepomůže. (Dokořán)
Osobitý charakter prostoru, který nás obklopuje - ať už jej obýváme, nebo se s ním seznamujeme na cestách - vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých reflexí a stává součástí kolektivně sdílených obrazů a příběhů. Také ty pravděpodobně ovlivňují, jak jej napříště dokážeme sami vnímat.
Čtěte také: Šedova kniha o praveku
Ve zkoumání vztahu člověka k prostoru se tato kniha zaměřuje především na krajinu, v naprosté většině na krajinu devatenáctého století, kdy se krajinopisné umění rodí a kdy na poli romantismu, realismu a raného modernismu dosahuje svého největšího rozmachu. Teoretický úvod nabízí zamyšlení nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru a nad fenoménem literární krajiny.
Na něj navazuje část literárněhistorická, jež přibližuje vývoj krajinopisu od počátků národního obrození a z této perspektivy sleduje záměry konkrétních tvůrců i dobové tendence. Autorskou snahou je nejen nastolení aspektu krajiny jako podstatného hlediska při literárněvědném výkladu, ale i pokus o reinterpretaci některých kanonických děl a připomenutí textů obecně méně známých či zcela neznámých, jež přesto patří do „krajiny české literatury“, přinejmenším díky pozoruhodné práci s literárním prostorem.
Čtěte také: Historie ochrany přírody v Česku
Čtěte také: Luční porosty a jejich ekologie
tags: #antikvariat #skepticky #ekolog #recenze