Mezi podklady rozhodnutí nebo jiných úkonů vydávaných v režimu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. patří mimo jiné také závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření dotčených orgánů. Jmenované úkony spojuje to, že jsou správními orgány, majícími k tomu zmocnění v konkrétním zvláštním zákoně, vydávány podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
Závazná Stanoviska a Jejich Význam
Nejvýznamnějšími z hlediska právní síly jsou závazná stanoviska. Jedná se o specifický druh úkonu podle části čtvrté správního řádu, jež je upraven v § 149 téhož zákona. Závaznost těchto stanovisek spočívá v tom, že správní orgán vydávající rozhodnutí nebo jiný akt, jehož je příslušné závazné stanovisko podkladem, je tímto závazným stanoviskem vázán, včetně toho, že musí do výroku převzít případné podmínky.
Ne vždy však zákonná terminologie zvláštních právních předpisů užívá pojmu závazné stanovisko, přestože orgán co do formy závazné stanovisko vydává, a s příslušným úkonem je jako se závazným stanoviskem nakládáno. Jedná se například o souhlas vodoprávního úřadu vydávaný podle vodního zákona ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry, souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu nebo souhlas orgánu ochrany přírody vydávaný ke stavbám, jež mohou narušit krajinný ráz.
Podle § 149 odst. 2 správního řádu obsahuje závazné stanovisko závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.
V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.
Čtěte také: Jak se bránit proti chemickému znečištění?
Možnosti Napadení Závazného Stanoviska
Způsob, jakým lze závazné stanovisko napadnout, je podat odvolání proti následnému rozhodnutí stavebního úřadu, ať už zamítavému nebo kladnému. V odvolání je co do jeho důvodů třeba uvést, v čem je spatřována nezákonnost či nesprávnost závazného stanoviska.
Odvolací správní orgán postupuje podle ustanovení § 149 odst. 7 správního řádu, a posílá odvolání včetně spisu nadřízenému správnímu orgánu vůči orgánu, který závazné stanovisko vydal (v případě napadeného stanoviska hygieny např. Ministerstvo zdravotnictví, u stanoviska hasičů Ministerstvo vnitra apod.), který závazné stanovisko může potvrdit nebo změnit.
Lhůta pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska je 30 dnů s tím, že je-li třeba nařídit ohledání na místě nebo ve zvlášť složitých případech lze tuto lhůtu od dalších 30 dnů prodloužit. Po tuto dobu neběží lhůty pro vydání rozhodnutí odvolacím správním orgánem vůči stavebnímu úřadu.
Samozřejmě není vyloučeno, aby v jednom odvolání bylo napadeno více závazných stanovisek najednou, čehož může být v praxi zneužíváno těmi, v jejichž zájmu je, aby řízení trvalo co nejdéle.
Závazné stanovisko však může být napadeno i samostatně podnětem k přezkumu podle § 149 odst. 8 správního řádu, který může být podán u nadřízeného správního orgánu vůči orgánu, který stanovisko vydal, prakticky ihned po jeho oznámení.
Čtěte také: Obrana v přírodě
Pro tyto případy je třeba mít na paměti, že přezkumné řízení podle správního řádu vede orgán z moci úřední pouze v případě, že má pochybnosti o vydání závazného stanoviska v souladu s právními předpisy. Jinými slovy tak nelze napadat věcnou "nesprávnost závazného stanoviska".
Pokud se stane, že s obsahem závazného stanoviska nesouhlasí sám správní orgán, který vydává rozhodnutí, pro něž je závazné stanovisko podkladem, resp. Ustanovení § 4 odst. 9 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění do 31. 12. 2020 nijak nedopadá na přezkoumání závazného stanoviska dotčeného orgánu při odvolání proti rozhodnutí podle stavebního zákona, jestliže proti závaznému stanovisku směřuje odvolací námitka.
Přezkum závazného stanoviska v odvolacím řízení podle § 149 odst. 5 správního řádu není ustanovením § 4 odst. 9 zákona o územním plánování a stavebním řádu jakkoliv dotčen či limitován.(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2020, čj. 55 A 34/2019-91)
Příklad Zamítnutí Žádosti o Umístění Stavby
Městský úřad Černošice (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 29. 3. 2018 zamítl žádost žalobkyně o umístění stavby na dotčených pozemcích (dále jen „záměr“) podle § 92 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 255/2017 Sb. (dále jen „stavební zákon“). Podle stavebního úřadu záměr žalobkyně nebyl v souladu s požadavky uvedenými v § 90 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. K umístění záměru totiž bylo vydáno nesouhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 3. 2019 zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Uvedl, že závazné stanovisko je z důvodu uplynutí roční lhůty nezpůsobilé přezkumu nadřízeným správním orgánem. Závazné stanovisko, kterým byl vydán nesouhlas s trvalým odnětím ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“), tak zůstává v platnosti. Žalovaný toto závazné stanovisko neměl za nesrozumitelné. K námitkám mířícím proti obsahu závazného stanoviska uvedl, že k jejich posouzení není příslušný ani stavební úřad, ani žalovaný.
Čtěte také: Ochrana povrchů před barvou a laky
Judikatura a Závazná Stanoviska
Podle § 149 odst. 1 správního řádu je závazné stanovisko úkonem učiněným „správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány“.
Pokud jde o náležitosti obsahu závazného stanoviska, Nejvyšší správní soud ustáleně judikuje, že „na obsah závazného stanoviska nelze v plném rozsahu vztáhnout požadavky, které správní řád, případně další právní předpisy kladou na samostatné správní rozhodnutí“ (srov. např. rozsudek ze dne 10. 10. 2014, čj. 5 As 6/2013-97, č. 3137/2015 Sb. NSS).
Správní soudy v minulosti opakovaně zdůraznily význam postupu podle § 149 odst. 5 správního řádu, tedy povinnosti vyžádat si od nadřízeného orgánu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska v důsledku námitek směřujících proti takovému stanovisku.
Chybná Interpretace Zákona a Její Důsledky
Soud je názoru, že žalovaný vyložil § 4 odst. 9 stavebního zákona chybně a že zvláštní právní úprava přezkumu závazných stanovisek obsažená ve stavebním zákoně nebránila „standardnímu“ přezkumu závazného stanoviska v odvolacím řízení postupem dle § 149 odst.
Zvláštní úprava obsažená v § 4 odst. 9 stavebního zákona, která se vztahuje na závazná stanoviska vydávaná pro účely řízení vedených dle stavebního zákona, vylučuje možnost vést ve vztahu k závaznému stanovisku přezkumné řízení mimo rámec odvolacího řízení proti rozhodnutí stavebního úřadu.
Je třeba od sebe odlišovat situaci, kdy je proti rozhodnutí stavebního úřadu podáno odvolání, v jehož rámci je napadána zákonnost či správnost závazného stanoviska, které bylo podkladem rozhodnutí stavebního úřadu, a situaci, kdy odvolání podané proti rozhodnutí stavebního úřadu nezpochybňuje zákonnost ani správnost závazných stanovisek.
V prvním případě je třeba odvolání vyřídit postupem dle § 149 odst. 5 správního řádu, tedy předložit jej spolu se závazným stanoviskem nadřízenému orgánu dotčeného orgánu a vyčkat vydání závazného stanoviska nadřízeného orgánu, jenž posoudí zákonnost i správnost závazného stanoviska a buď ho potvrdí, nebo změní. V druhém případě přichází v úvahu přezkum závazného stanoviska dotčeného orgánu pouze v procesní formě přezkumného řízení, k němuž dá podnět např. stavební úřad nebo sám dotčený orgán, který závazné stanovisko vydal, nebo přezkumné řízení provede nadřízený orgán dotčeného orgánu na základě vlastních poznatků.
Pouze právě uvedený závěr má soud za ústavně konformní. Tím se jí však současně otevřela možnost podat odvolání proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu a v souvislosti s tím napadnout zákonnost i správnost závazného stanoviska dle § 149 odst. 5 správního řádu.
Průběh Odvolacího Řízení
Odvolací řízení lze vymezit jako určité, jasně definované stadium správního řízení, zahájené na základě odvolání, které podal oprávněný účastník řízení, a to v případech, kdy podání odvolání proti určitému rozhodnutí není vyloučeno. Odvolací řízení je tak v podstatě pouhou dílčí a nikoliv nezbytnou součástí správního řízení jako celku.
Funkcí odvolacího řízení je tedy přezkoumávání souladu napadeného rozhodnutí správního orgánu a řízení jako takového, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 89 odst. 2 správního řádu).
O odvolání proti rozhodnutí příslušného správního orgánu prvního stupně rozhoduje nadřízený orgán, a to v souladu se zásadou nadřízenosti a podřízenosti.
Pokud zákon nestanoví jinak, může účastník řízení podat proti rozhodnutí správního orgánu odvolání. Je třeba uvést, že se vždy nemusí jednat o odvolání proti rozhodnutí v užším slova smyslu (zpravidla rozhodnutí ve věci), ale i odvolání proti rozhodnutí správního orgánu s povahou usnesení (jímž se mohou upravovat procesní postupy, případně samotný průběh správního řízení).
Obsah Odvolání
Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, a to jak všechny výroky rozhodnutí, tak i jen vybrané výroky, případně i vedlejší ustanovení rozhodnutí.
Z odvolání musí být bezesporu patrné, kdo je činí, které věci se týká a co se v něm navrhuje. Rovněž musí být z odvolání patrné, komu je určeno a dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
K novým skutečnostem a k návrhům na provedení dalších důkazů uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
Odvolací Lhůty
Odvolací lhůta činí patnáct dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pokud by odvolání bylo podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, pak platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
Postup Odvolacího Orgánu
Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Tento správní orgán zpravidla zašle stejnopis odvolání všem účastníkům řízení a zároveň je vyzve, mimo jiné v souladu s § 4 odst. 4 správního řádu (správní řád umožňuje dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy), aby se vyjádřili k obsahu odvolání, přičemž lhůta k vyjádření musí být v rozsahu nejméně pěti dnů.
O odvolání rozhoduje v zásadě vždy správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodoval ve správním řízení vedeném v první instanci (a zřejmě i vydal odvoláním napadené rozhodnutí). Nicméně také zde existuje výjimka. V rámci tzv. autoremedury totiž může správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, dané rozhodnutí zrušit nebo změnit, ale jen za předpokladu, že tím plně vyhoví odvolání a nebude způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas.
Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží.
Alternativní Postupy Obrany
Obdrželi jste negativní závazné stanovisko k vašemu developerskému projektu? Tento dokument, ačkoliv není finálním rozhodnutím, může fakticky zastavit investici v hodnotě desítek či stovek milionů korun. Každý větší stavební záměr prochází komplexním schvalovacím procesem, v němž hrají klíčovou roli tzv. dotčené orgány. Jedná se o specializované úřady státní správy, které hájí konkrétní veřejné zájmy. Tyto orgány posuzují projektovou dokumentaci z hlediska své působnosti a vydávají k ní tzv. závazné stanovisko.
Je naprosto zásadní pochopit právní povahu tohoto dokumentu. Nejedná se o samostatné správní rozhodnutí, proti kterému by bylo možné se ihned odvolat. Pokud je závazné stanovisko dotčeného orgánu nesouhlasné, stavební úřad nemá jinou možnost než vaši žádost o umístění či povolení stavby zamítnout. Váš projekt se tak ocitá na mrtvém bodě.
Strategie v Případě Negativního Stanoviska
První reakce na obdržení negativního stanoviska je často tou nejdůležitější. Mnoho developerů a investorů zde udělá zásadní chybu, která je stojí drahocenný čas a peníze. Tou chybou je pokus o podání odvolání přímo proti závaznému stanovisku. Správný strategický postup je trpělivě vyčkat, až stavební úřad na základě tohoto negativního stanoviska vydá formální zamítavé rozhodnutí o vaší žádosti. Teprve toto rozhodnutí je úkonem, proti kterému lze podat plnohodnotný opravný prostředek - odvolání. Je klíčové nepropadat panice a zvolit správný postup hned od začátku.
Ano, neformální jednání a snaha o vysvětlení či úpravu projektu jsou vždy možné a často i žádoucí. Právně však takové jednání není pro orgán závazné. Pro dosažení právní jistoty a zvratu je nutné dodržet formální procesní postup.
Odvolací Řízení Krok za Krokem
Jakmile obdržíte zamítavé rozhodnutí od stavebního úřadu, začíná běžet klíčová lhůta 15 dnů pro podání odvolání. Její zmeškání znamená, že rozhodnutí nabude právní moci a váš projekt je s definitivní platností zamítnut. Odvolání se formálně podává ke stavebnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, ale je určeno nadřízenému stavebnímu úřadu (typicky krajskému úřadu). Jeho obsah však musí být strategicky zacílen.
Tímto krokem aktivujete unikátní procesní mechanismus. Odvolací stavební úřad totiž není kompetentní posuzovat odborné otázky například z oblasti ochrany přírody nebo památkové péče. Tento nadřízený orgán (například příslušné ministerstvo) následně provede přezkum původního stanoviska. V rámci tohoto řízení může původní stanovisko buď potvrdit, nebo ho změnit či zrušit. Jeho nové stanovisko je pak opět závazné pro odvolací stavební úřad, který na jeho základě rozhodne o vašem odvolání.
Rizika Prodlení a Možnosti Minimalizace Ztrát
Každý den zpoždění stavebního projektu generuje přímé i nepřímé finanční ztráty. Právní bitva s úřady může trvat měsíce, v krajním případě i roky. Mezi nejzávažnější rizika patří smluvní pokuty vůči budoucím kupujícím či nájemcům, kteří mají ve smlouvách pevně stanovené termíny dokončení. Dále dochází k navyšování nákladů na projektové financování - úvěr je čerpán déle, a tudíž se prodražuje o další úroky.
Závažným rizikem je i vztah s financující bankou. Dlouhé průtahy a nejistota ohledně povolení mohou být vyhodnoceny jako porušení úvěrových podmínek, což v krajním případě může vést k zastavení dalšího financování nebo dokonce k zesplatnění celého úvěru.
Soudní Řízení jako Poslední Instance
Pokud ani odvolací řízení a přezkum stanoviska nadřízeným orgánem nepřinesou kýžený výsledek, poslední možností obrany je podání správní žaloby k příslušnému krajskému soudu. Zde je nutné upozornit na zásadní změnu, kterou přinesl nový stavební zákon. Lhůta pro podání správní žaloby proti rozhodnutím ve stavebních věcech byla zkrácena z původních dvou měsíců na pouhý jeden měsíc. Soudní řízení je formalizovaný proces vyžadující precizní právní argumentaci a znalost judikatury správních soudů.
tags: #obrana #proti #zamitavemu #stanovisku #organu #ochrany
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]