Společná obrana v přírodě: Strategie pro budoucnost

Od počátku letošního roku platí nová pravidla obrany proti invazním, agresivně se šířícím nepůvodním druhům, které jsou uvedeny na takzvaném unijním seznamu. Nová legislativa nakládání s nimi omezuje, zároveň stanoví i požadavky na jejich regulaci v přírodě. Aktuálně je to 30 živočichů a 36 rostlin, mezi nimi například bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, pajasan žláznatý, mýval severní nebo americké druhy raků.

MŽP nyní připravuje podrobnější informace pro zájmové chovatele, kteří mohou své dosavadní chovy registrovat, dále tzv. zásady regulace i možnosti financování z nového Operačního programu Životní prostředí. Omezování invazních druhů rostlin by měly také zahrnovat podmínky hospodaření v Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství. S tímto rezortem spolupracujeme i na prováděcích předpisech k novele.

„Invazní nepůvodní druhy jsou nejen rizikem pro naši přírodu, ale způsobují i citelné finanční škody, v některých případech ohrožují i lidské zdraví. Náklady na jejich účinnou regulaci se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně. Předpokládáme proto využití různých zdrojů - Operačního programu Životní prostředí či dalších programů MŽP. Důležité třeba je, že zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci. Samozřejmě počítáme s tím, že do přípravy takzvaných zásad regulace invazních druhů se budou moci zapojit i vlastníci pozemků či hospodáři,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Antiinvazní novela, tedy zákon č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, je účinný od 1. 1. Stěžejní částí tohoto zákona je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kde jsou nově zakotveny podrobnosti k procedurám, kompetencím i monitoringu výskytu invazních nepůvodních druhů, jejich šíření a vlivů na související ekosystémy i postupy jejich praktické regulace. Úpravy se promítly i do souvisejících právních předpisů, zejména zákona o myslivosti, lesního zákona nebo zákona o rybářství, dílčí změny se pak týkají zákona na ochranu zvířat proti týrání, vodního zákona nebo zákona o rostlinolékařské péči.

Problematice invazních druhů se bude věnovat i konference, kterou pořádá 8. února Agentura ochrany přírody a krajiny ČR společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Nová agenda bude vyžadovat zajištění povolovacích procesů i kontrolu dodržování povinností a omezení (zákazů) stanovených evropskými nařízeními. V některých případech bude také nutné projednávání s Evropskou komisí a okolními státy, pokud by docházelo k přeshraničním dopadům.

Čtěte také: Sběr odpadu v Plavsku – nová vyhláška

Bude také potřeba zpracovat odborné analýzy a podklady, konkrétně zásady regulace rozšířených invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu a akční plán zaměřený na způsoby jejich šíření, a samozřejmě pak jejich naplňování. Samotný zákon konkrétní způsoby regulace jednotlivých invazních nepůvodních druhů do detailu nespecifikuje. Základní principy vyplývají přímo z evropského nařízení a podrobnosti upraví zmíněné zásady regulace.

Jejich návrh bude také zveřejněn k připomínkám veřejnosti - díky tomu budou mít možnost vlastníci pozemků a další subjekty se podrobněji zapojit do řešení otázek spojených s faktickou regulací invazních nepůvodních druhů. regulace budou v průběhu letošního roku vytvářeny pro jednotlivé invazní nepůvodní druhy a na ně naváží opatření přijímaná a vyhlášená na regionální úrovni, tedy úrovni jednotlivých krajských úřadů (resp. dalších příslušných orgánů ochrany přírody), která již zpřesní postup v jednotlivých územích.

Účinněji zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci. Invazní nepůvodní druhy zařazené na tzv. chovat či pěstovat, prodávat (uvádět na trh v rámci EU), dovážet i přepravovat a samozřejmě je vypouštět je do přírody. účely atp. a za splnění podmínek proti úniku a dalších opatření. K vydání těchto povolení bude příslušné MŽP, a to mj. s ohledem na nutnost konzultace některých případů s Evropskou komisí.

Nařízení stanovuje pro tyto případy podrobný postup posouzení a povolení používání těchto cizích, nepůvodních druhů, ale ten není vyžadován u již v EU dlouhodobě využívaných druhů (uvedených v jedné z příloh nařízení). Kromě nově zaváděných druhů se tak pro české rybáře (rybníkáře) v zásadě nic nemění a pro běžně hospodářsky využívané druhy platí obdobné podmínky jako dosud (podle zákona o ochraně přírody a krajiny tedy nezbytnost povolení využívání nepůvodních druhů ve zvláště chráněných územích).

Přijaté změny se ale týkají i sportovního rybářství, kde došlo k úpravám jak ve vztahu k invazním nepůvodním druhům (např. zákaz jejich použití jako nástražní ryby), tak používání nepůvodních druhů obecně. Kromě oblasti invazních a nepůvodních druhů novela reaguje i na další aktuální problémy ochrany přírody. Dochází k posílení pravomocí stráže ochrany přírody a lesní stráže v případech kontroly vjezdu vozidel mimo cesty ve zvláště chráněných územích a lesích.

Čtěte také: Jak se bránit proti chemickému znečištění?

Od Nového roku tak ze zákona smí stráž zastavit auto nebo čtyřkolku, a na řekách ve zvláště chráněných územích se to týká i lodí. Novela s ohledem na nerušený klid v přírodě dává také možnost omezit nebo zakázat odpalování ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky v chráněných územích (tedy i v dalších územích, kromě národních parků, kde takový zákaz přímo ze zákona již platí), a to dle správního řádu rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, které vydá příslušný orgán ochrany přírody.

Tím byl ukončen řadu let trvající proces přípravy a projednávání legislativních změn souvisejících s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a také starším nařízením Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře. Na základě evropské legislativy se tak mj. nově specifikuje, jakým způsobem bude stát chránit přírodu i hospodářství před invazními nepůvodními druhy rostlin a živočichů.

Ministerstvo obrany rozšířilo okruh organizací, s nimiž spolupracuje při oslovování veřejnosti s tématy obrana a bezpečnost. Resort obrany si od navázání užších vztahů s vybranými spolky, nevládními organizacemi a sportovními svazy slibuje v prvé řadě možnost oslovit širší část veřejnosti, současně také přispět k postupnému zvyšování tělesné zdatnosti a branně-sportovních dovedností občanů.

„Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě je již sedmou organizací, s níž toto - na míru šité - memorandum uzavíráme. V oblasti podpory brannosti existuje velmi široké spektrum aktivit, každá organizace je svým zaměřením pochopitelně jiná. Nadační fond se zaměřuje na fyzické, ale i psychické aspekty výchovy dětí a obyvatelstva k větší odolnosti, což je také jedním z cílů oblasti naší přípravy občanů k obraně státu,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie MO Jan Jireš.

Každá jednotlivá organizace, s níž má resort obrany dohodu podepsanou, se věnuje jiné aktivitě a společně pak vytvářejí funkční celek. „Některé se zaměřují na historickou znalost, občanské vědomí nebo orientaci ve společensko-historických otázkách, což je pro nás rovněž důležité zejména proto, aby lidé věděli, proč stát existuje a proč má armádu. Posláním Nadačního fondu dobrodružné výchovy v přírodě je podpora výchovy a rozvoje mladých lidí.

Čtěte také: Ochrana povrchů před barvou a laky

V centru pozornosti je přitom odvaha, odolnost a odpovědnost, tedy hodnoty, které organizace rozvíjí a posiluje právě prostřednictvím dobrodružných aktivit v přírodě. Podle Aleše Pokorného, předsedy Správní rady Nadačního fondu dobrodružné výchovy v přírodě, se o Češích traduje, že jsou národem skautů, Rychlých šípů a houbařů. Víme, že dnešní děti už kontakt s dobrodružstvím nemají a je potřeba to znovu objevovat,“ vysvětluje. V Nadačním fondu není podle jeho slov výrazně zastoupený prvek brannosti, nahrazuje ji ovšem důraz na odolnost.

„Být připraven znamená být schopen snést nějakou míru diskomfortu, umět vydržet nepřízeň ať už počasí nebo jiných okolností. To, co vidíme kolem sebe, epidemii duševních poruch, zřejmě potvrzuje slabší úroveň odolnosti mladší generace. A na tom chceme pracovat,“ podotýká. Cestou jsou podle něj právě cesty do přírody, do neznáma: „Element dobrodružství je přesně tím prvkem nejistoty. Není to hra na dobrodružství, ale práce s reálnou nejistotou. Expedicím, které toto přinášejí, poskytujeme finanční i metodickou podporu, ale zaměřujeme se i na osvětu široké veřejnosti." Česká mládež podle něj není ztracena a na její rezilienci lze pracovat.

Zachování života na naší planetě má zásadní význam. Příroda nám poskytuje potravu, vlákna, léčiva a stavební materiály. Je také předmětem vědeckého zájmu. Lidé by si měli uvědomovat důležitost přírody, která je obklopuje. Lidská činnost má negativní dopad na biologickou rozmanitost. Je nutné chránit území a volně žijící druhy živočichů a planě rostoucí druhy rostlin. Důležitá je ochrana volně rostoucích rostlin.

Zásadní je také ochrana ptáků a dalších živočichů. Ochrana se týká života ve sladkých i slaných vodách. Zdroje jsou využívány rychlejším tempem, než je tempo obnovy těchto zdrojů, např. v mořích. Fragmentace krajiny na stále menší celky ztěžuje možnost přežití řady druhů. Je nutné chránit živočichy a planě rostoucí rostliny.

V Evropě dochází ke ztrátě asi 60 % plochy mokřadů. Problémem v Evropské unii a Jižní Evropy jsou lesní požáry. Populace ryb, jež jsou na trhu nabízeny vedle ryb, byly zdecimovány. Je nutné chránit oblasti s obzvláště velikou biologickou rozmanitostí. Ochrana přírody neznamená nutně zastavení lidských činností. Je nutný udržitelný způsob obhospodařování na plochách s nižšími výnosy. Desertifikace je problémem zejména v jižní Evropě, avšak její význam vzrůstá i na severu. Desertifikace může vést i ke vzniku pouště. Je nutné se vyhnout nevhodným postupům a opuštění půdy. Ochrana životního prostředí a rozvoj venkovských oblastí jsou navzájem úzce spojeny.

Problémem může být i rozvoj cestovního ruchu, pokud chybí jeho rozumná regulace. Je nutné chránit přirozené systémy Země, na které je lidská společnost odkázána. Je nutno ji zavádět citlivě se zaměřením na rozvoj venkova. Venkovské oblasti se vyznačují specifickým vzorcem osídlení. Nevhodné investiční záměry mohou životaschopnost a existenci krajiny ohrozit. Zemědělství má pro ochranu krajiny zásadní význam a je i významným ekonomickým faktorem. Podporuje biologickou rozmanitost a rozvoj venkova. Obhospodařování tvoří bariéru proti degradací lesů a lesním požárům. Lesy mají zásadní význam pro ochranu vody, stabilitě a ochraně půdy a ochraně před sesuvy a lavinami. Je nutné aplikovat koncepce trvalé udržitelnosti na lesy.

Ochrana lesů je diskutována na mnoha fórech, např. Konference ministrů o ochraně lesů v Evropě (MCPFE). Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů.

Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Myslivost v krajině by se měla zaměřit na regulaci spárkaté zvěře na výši, která umožní růst zastoupení MZD a zvýšení stavů zajíců, koroptví, jeřábků, tetřívků, tetřevů a p.

tags: #společná #obrana #v #přírodě #strategie

Oblíbené příspěvky:

• Zvířecí erekce v přírodě
• Záchrana levharta mandžuského
• Krmení ptáků v přírodě
• Třídění odpadu ve fast foodech
• Zásah Greenpeace u Litvínova