O složení “české části” nového Evropského parlamentu budou hlasovat lidé v ČR v Evropských volbách. Hnutí DUHA analyzovalo volební programy stran, které mají podle průzkumů šanci dostat se do Europarlamentu.
Zemědělská politika devastuje půdu a krajinu, potvrdila nová analýza. Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014-2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace je 2 900 Kč.
Společná zemědělská politika podporuje především velké, průmyslové zemědělské podniky. Průměrná rozloha na farmu v ČR je 133 hektarů oproti průměrným 15 hektarům v EU. Podíl zemědělských podniků s rozlohou obhospodařované půdy vyšší než 100 hektarů v ČR činí 19,3 % oproti 2,7 % v celé EU.
Roční ztráta půdy činí 21 milionů tun ornice, což představuje minimálně 15 miliard € ročně. Již na evropské úrovni bylo určeno 50 % prostředků z I. i II. pilíře výhradně na ochranu živé přírody.
O nové dotační politice po roce 2020 bude spolurozhodovat nový Evropský parlament. Nutné změny chtějí prosazovat Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu (koalice TOP 09 a Starostů a nezávislých s podporou Zelených a Liberálně ekologické strany). Hnutí ANO, KDU-ČSL a KSČM potřebné změny v dostatečné míře nepodporují.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Anketa ukázala, jakou váhu problémům zemědělské krajiny jednotlivé politické strany přikládají. Při výběru je ale na místě také zohlednit, jak aktivně se v otázkách ochrany přírody angažují jednotliví kandidáti.
Ochrana půdy a zadržování vody v krajině je tématem všech programů, s výjimkou SPD. Konkrétní pozitivní návrhy představily ODS, Pirátská strana a Spojenci pro Evropu, tyto strany navrhují systémové změny zemědělství. Vágnější zůstaly KDU-ČSL, ČSSD a KSČM.
Hnutí DUHA položilo konkrétní otázky, jak budou strany řešit znečištění ovzduší, erozi půdy či sucho, snižování množství odpadů či modernizaci energetiky a snižování emisí skleníkových plynů. Kladně odpověděly 3 strany: Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu.
Naopak u Hnutí ANO konkrétní otázky ukázaly, že obecně pozitivní postoje v oblasti ochrany půdy a vody i zmírňování změny klimatu uvedené v programu kandidáti neplánují naplnit a inklinují spíše k podpoře velkých zemědělců. Rezervovaný postoj k potřebným změnám v oblasti zemědělství v anketě odhalila KDU-ČSL a také KSČM.
Klára Kyralová, expertka na potraviny a zemědělství Hnutí DUHA: “Stav půdy, kontaminace vod pesticidy a masivní ztráta biodiverzity ukazují jasně, že české zemědělství se musí proměnit, a změna musí být systémová. Podobu zemědělství ovlivňuje celková zemědělská politika, na které se podílí Evropský parlament. Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu slibují, že nutné změny podpoří v Evropském parlamentu. Hnutí ANO, KDU-ČSL či KSČM potřebné změny v dostatečné míře nepodporují.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Důležitá je také následná implementace na národní úrovni tak, aby dotace v České republice podporovaly především udržitelné zemědělství, které nedevastuje půdu, vodu, biodiverzitu a další cenné zdroje. Tato opatření podporuje už téměř 30 tisíc lidí na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.
Velká většina (16 z 21) českých europoslanců a europoslankyň podporovala v uplynulém volebním období (2014-2019) při hlasování Evropského parlamentu lepší péči o krajinu a zdraví lidí. Jen u třech poslanců (dva za ODS a jeden za Svobodné) převažovaly negativní postoje v této oblasti.
Experti a expertky Hnutí DUHA také vyhodnotili volební programy osmi stran a koalic, které mají šanci uspět v evropských volbách, a zjistili, že nejsilnější ekologický program má koalice Spojenci pro Evropu (TOP 09 a STAN s podporou Zelených a Liberálně ekologické strany), následují Piráti a hned v závěsu Hnutí ANO. S velkým odstupem od úvodní trojice jsou ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM, kteří hodně témat vynechávají.
Zatímco Jan Keller, Olga Sehnalová, Luděk Niedermayer, Pavel Poc či Pavel Telička aktivně hájili náš bytostný zájem na zdravém životním prostředí, europoslanci z ODS a Svobodných se chovali opačně.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu dopadly v Česku z pohledu stoupenců ochrany klimatu dost smutně. Na jednu stranu je pravdou, že si krajní pravice připsala hmatatelné úspěchy. Nejdramatičtější výsledky jsou asi ve Francii, kde krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Pen jasně porazilo Macronovu stranu i všechny ostatní. Krajní pravice vyhrála i v Rakousku, i když s menším náskokem.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Volby jasně vyhrály evropští lidovci, podle zatím stále neuzavřených výsledků získají 190 křesel, dokonce o 14 křesel posílí. Druzí skončili Socialisté a Demokraté se 136 křesly, což má být jen o tři méně než v předchozím volebním období. Právě na spolupráci těchto tří uskupení lidovců, socialistů a liberálů stojí vládnoucí většina v současném Evropském parlamentu. A tyto tři uskupení si většinu dále udrží, budou mít celkem přes 400 křesel z celkových 720.
Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal neskončí. Zůstane celkový cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Zůstane cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Zároveň se budou připravovat a vyjednávat i nové zákony, které dále podpoří ochranu přírody a klimatu.
Opatrnější bude postup v ochraně přírody, aby to nepopudilo evropské farmáře. V roce 2026 má být také podroben revizi zákon zakazující koupi nových aut se spalovacími motory po roce 2035. U něj určitě hrozí, že bude nějakým způsobem oslaben, možná bude tento zákaz úplně zrušen.
tags: #ochrana #klimatu #volební #programy #Evropský #parlament