5 Živočichů, Kteří Patří Mezi Ohrožené Druhy v ČR

Postupné snižování ptačí populace není jen záležitostí světového formátu, ale týká se i naší české kotliny. Na pořadu dne je tedy ochrana ptactva. Proč? Protože bez této důsledné, a hlavně rychlé ochrany brzy nebudou naši potomci znát ptáky ze svého okolí jako živé sousedy, ale jako neživé obrázky v encyklopediích a vycpané exponáty v muzeu.

Vždyť jde jen o pár opeřenců. Anebo je to jinak? Ptáci zaujímají v přírodním koloběhu nezaměnitelnou skupinu. Jsou přirozenou součástí přírodního koloběhu - stejně jako ostatní živé organismy. Nezáleží na tom, zda jsou to ptáci užiteční nebo okrasní, zda jsou žlutí nebo pruhovaní. Všichni zástupci ptačí říše mají právo na život. Bohužel je to právě člověk, který jim toto právo upírá.

Sluka lesní (Scolopax rusticola)

Sluka lesní byla dříve oblíbeným lovným druhem, loveným hlavně v době jarního toku. Její stavy silně poklesly v osmdesátých letech. V letech 2000 až 2003 byla početnost sluky lesní v ČR odhadnuta na 2000 až 4000 „párů“ (v důsledku polygynie je obtížné definovat početnost v párech) a v Červené knize ohrožených druhů ČR figuruje v kategorii druh zranitelný (Šťastný et al., 2006). V roce 1933 bylo uloveno 11 tis. sluk, převážně samečků, od roku 2002 není stanoven ani termín lovu a řadíme ji mezi zvláště chráněné živočichy. Pícháním zobáku do vlhké půdy „loví“ červy, převažující složku své potravy, kromě toho konzumuje i řadu dalších hmyzích druhů a jeho larev v širokém spektru a malé sladkovodní měkkýše a korýše. Hnízdí v mělkém důlku v zemi, snáší 2 5 vajec na kterých sedí 20 až 21 dnů.

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

Bekasina otavní se z našeho prostředí vytrácí od počátku plošného odvodňování mokřadů a intenzivního hospodaření na polích neboli po ztrátě biotopu a je chráněna jako silně ohrožený druh. Živí se měkkýši, červy a hmyzem, dále korýši, pavouky a občas i semeny. Hnízdí jednou ročně v dubnu až červenci. Samice snáší většinou 3 až 5 vajec, na kterých sedí 19 až 21 dnů, zatímco samec střeží teritorium.

Chřástal polní (Crex crex)

Chřástal polní hnízdí roztroušeně na celém území ČR, hlavně ve vyšších polohách. Po dočasném ústupu a úbytku počtů se jeho stavy zvyšují, jeho početnost se odhaduje na 1500 až 1700 párů (ve srovnání s 200 až 400 páry v roce 1989). Je zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Hnízdí na vlhkých i na suchých loukách s vysokým porostem a pastvinách. V potravě převládá živočišná složka, tvořená hlavně hmyzem, ale i červy, měkkýši a pavoukovci. Existence chřástala je jedním z důvodů nařizovaného pozdního sečení.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Čejka chocholatá preferuje otevřená prostranství s nepříliš hustou vegetací. Tradičních hnízdiště bývala mokřadní louky a pole v jižních a východních Čechách nebo na jižní Moravě. Změnou prostředí jich stále ubývá, poslední odhad stavů z let 2001 až 2003 udává 7000 až 10 000 párů. Hnízdí na zemi, snáší obvykle 4 vejce, sedí asi 24 dnů od snesení posledního vejce.

Bytel rozprostřený (Bassia prostrata)

Bytel rozprostřený patří mezi zvláště chráněné a kriticky ohrožené druhy naší květeny a do počtu lokalit jej řadíme k nejvzácnějším rostlinám na našem území. Je považován za významný, reliktní stepní (kontinentální) prvek v naší květeně, který představuje fragment pleistocénní sprašové vegetace, která se udržela jen na prudkých, narušovaných svazích.

Popis: Polokeř se silným, kůlovým kořenem. Z kořenové hlavy vyrůstají dřevnaté, vystoupavé, šedozelené lodyhy s letošními bylinnými větvemi; větve oblé, řídce chlupaté až olysalé, načervenalé, řídce olistěné. Listy čárkovité, tupě špičaté, přitiskle chlupaté. Květenstvím je řídká lata složená z terminálního lichoklasu tvořeného oboupohlavními květy po 3-4 vyrůstajícími v úžlabí listenů. Okvětí přitiskle chlupaté, za plodu s 5 blanitými výrůstky.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým, euroasijským, kontinentálně laděným areálem, který se na východě rozpíná od Mongolska a severní Číny až po jv. Evropu a Velkou uherskou nížinu. Dále na západ roste jen v oddělených arelách, které sahají přes jižní Moravu a Rakousko až do Francie, Španělska a sz. Afriky. V České republice byl vždy výskyt omezen jen na jižní část Moravy, a to konkrétně Znojemsko, kde je dnes druh považován za vyhynulý, a Hustopečskou pahorkatinu, kde roste v okolí Újezdu u Brna.

Ekologie: Tento druh bytele je vázán na suché stráně, pastviny, okrajové části slanisek, polí a vinohradů. Je světlomilným a suchomilným druhem, který preferuje hutné, minerálně bohaté, sprašové půdy. Je součástí velmi cenné reliktní vegetace obnažených sprašových svahů sv.

Čtěte také: Ohrožení živočichů: Co to znamená a proč je to důležité?

Důležitost ochrany ptactva a biodiverzity

Ochrana ptactva je velmi důležitá, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Pokud by ale vymřela populace ptáků, máme my lidé podstatný problém. Byla by narušena celá přírodní rovnováha a harmonie. Možná si ani neuvědomujeme, kolik druhů ptáků je na seznamu ohrožených živočichů.

Rozmachem technických vymožeností, jimiž si člověk usnadňuje svůj život, vážně narušuje rovnováhu v přírodě. Neustálé vypouštění toxinů do ovzduší, vod i půdy vede nezbytně k vymírání drobného hmyzu, a díky tomu i k postupnému úbytku ptactva. Právě výrazné snížení podílu hmyzu v přírodě má za následek hladovění ptáků, protože jim tímto mizí přirozená potrava.

Paradoxně má ale úbytek ptáků za následek přemnožení některých druhů hmyzu, a tyto druhy pak zapříčiňují např. přenosy některých vážných chorob nebo výrazně škodí našim lidským výpěstkům. A protože nejsou ptáci, aby tyto škůdce posbírali, musí člověk použít chemické přípravky k jejich likvidaci. Tím se opět zvyšuje počet uhynulých ptáků, protože mrtvý hmyz otrávený právě pesticidy a herbicidy je snadnou "kořistí". Ptáci pak hynou na nejrůznější otravy.

Legislativní změny v ochraně přírody

Vláda České republiky předložila dne 9. prosince 2024 Poslanecké sněmovně legislativní návrh na změnu zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle Tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí novela přináší tři zásadní změny pro lepší ochranu životního prostředí, a to vyšší ochranu stromů při výstavbě, účinnější ochranu ohrožených druhů a vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

V dosavadním znění zákona jsou zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů členěny podle stupně jejich ohrožení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené (§ 48 odst. 2 zákona). Nově je navrhováno rozdělení do tří kategorií ochrany, přičemž již vznikl návrh nového seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, který vypracovala Agentura ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také: Zkouška z ekologie živočichů: přehled témat

Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů.

Návrh vyhlášky 2010 - Počty druhů v kategoriích ohrožení

Následující tabulka shrnuje počty druhů v jednotlivých kategoriích ohrožení podle Červeného seznamu, vyhlášky 395/1992 a návrhu vyhlášky z roku 2010.

tags: #5 #živočichů #které #řadíme #do #ohrožených

Oblíbené příspěvky:

• Wilo přečerpávací stanice WC
• Marek Orko Vácha o ekologii
• Operační Program Životní Prostředí
• Co je Školení Emise TÜV?
• Severský ráj v Albertě