Ovzduší v Německu a aktivity Greenpeace

14.03.2026

V sobotu nad ránem došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé "uhelné komise", který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035.

Původní návrh byl ukončit těžbu a spalování uhlí postupně do roku 2040. I to bylo sice výrazně dříve, než jsou plány uhelného průmyslu, ale pro splnění Pařížské klimatické dohody a zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni to nestačí. Ekologické organizace a progresivní průmysl naopak hájily odstavení uhelných elektráren do roku 2030. To je podle propočtů respektovaných odborníků z Fraunhofer-Institut für Energiewirtschaft und Energiesystemtechnik realistické i při odstavení jaderných bloků v roce 2022.

"Konec uhlí v Německu až v roce 2035 nebo dokonce 2038 není splněným přáním ekologických organizací, jde o tvrdě vyjednaný kompromis vyhovující spíše spolkovými zeměmi, jejichž ekonomika je s těžbou a spalováním tohoto fosilního paliva silně spojena. Avšak přesto je to zcela zásadní zlom. Vzhledem k významu Německa nová dohoda urychlí celkový odklon Evropy od uhlí.

Protesty a demonstrace

Jednání "uhelné komise" od začátku provázely velké demonstrace, na nichž lidé žádali co nejrychlejší ukončení závislosti na uhlí. Největší bylo shromáždění padesáti tisíc lidí u velkolomu Hambach u Kolína nad Rýnem, kde by těžba uhlí zničila i cenný les. Právě teď probíhá zatím největší demonstrace za zachování Hambašského lesa u Kolína nad Rýnem. Na pole poblíž ohroženého lesa dorazilo již 50 tisíc lidí, aby odmítli zničení 12 000 let starého lesa kvůli rozšíření povrchového velkolomu na hnědé uhlí, který provozuje firma RWE.

Účastnice a účastníci demonstrace zároveň slaví významný úspěch, kterým je včerejší rozhodnutí soudu v Münsteru. Ten vyhověl žádosti ekologické organizace BUND (Friends of the Earth Germany) a předběžným opatřením zakázal kácení lesa. Kácení - navazující na vyklizení stromových příbytků ochránkyň a ochránců lesa - přitom mělo začít již 14. října. Jestli ke zničení lesa a vytěžení uhlí dojde, rozhodně soud v hlavním přelíčení.

Čtěte také: Azbest v Německu: recyklace

Kampaň za záchranu Hambašského lesa a ukončení těžby a spalování uhlí probíhá i přímo v ČR. Ve středu 3. října spustilo Greenpeace ČR s podporou Hnutí DUHA a iniciativy Limity jsme my českou verzi mezinárodní petice - www.hambach.cz. Jen v Německu během necelých dvou týdnech podepsalo tuto výzvu vládě k zastavení plánů na destrukci Hambašského lesa přes 750 tisíc lidí, nyní se přidávají desítky tisíc lidí z dalších států Evropské unie. Ve čtvrtek 4. října se před německou ambasádou v Praze - která právě hostila zahraniční delegace na oslavách Dne německé jednoty - sešli lidé na demonstraci “Nahlas pro Hambach”. Podobné akce se konají v dalších evropských i zámořských státech - ve čtvrtek například v australském Melbourne.

Ekologické organizace upozorňují, že prales je starý 12 tisíc let a je domovem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů. Dřívější těžbě uhlí navíc už padla za oběť většina jeho původní plochy. Hambacher Forst je tedy také symbolem občanských protestů proti bezohlednému ničení krajiny kvůli těžbě hnědého uhlí. Nejde však jen o ničení vzácné přírody, ale také o to, že těžba a pálení uhlí produkuje znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou změny klimatu přinášející sucha a extrémní vedra.

Dopady znečištění ovzduší v Evropě

Výzkum ukazuje, že uhelné elektrárny v zemích EU byly v roce 2015 zodpovědné za zhruba 19 500 předčasných úmrtí a způsobily 41 tisíc případů bronchitidy u dětí. Externí výdaje za spalování uhlí se přitom v tomto roce vyšplhaly na 54 miliard euro.

Podle analýzy satelitních fotografií organizace Greenpeace jsou největším emitentem oxidu dusičitého (NO2) v Evropě uhelná elektrárna a uhelný důl Niederaussem v Německu. Na druhém místě se pak nachází Londýn a jeho znečištěný vzduch dopravou. Ze získaných dat vyplývá, že největším znečišťovatelem jsou spalování fosilních paliv, zejména uhlí a ropy v elektrárnách a továrnách, a doprava.

Česká republika trpí tak jako Německo problémem se závislostí na hnědém uhlí. To je v obou zemích hlavním zdrojem znečištění ovzduší i emisí skleníkových plynů. Sice zatím vůbec nevyužíváme možnosti růstu obnovitelných zdrojů tak jako naši sousedé, ale uhelné elektrárny můžeme začít zavírat díky velkému přebytku výroby elektřiny.

Čtěte také: Uhelné elektrárny v Německu a emise

Snahy o snížení emisí

Německá vláda chce metodou vyjít vstříc i firmám. V určitých odvětvích totiž není technicky možné neutrality dosáhnout a výroba se v některých případech bez emisí zkrátka neobejde. Pro majitele plynových elektráren by totiž podle předčasných závěrů měla platit výjimka a teoreticky by tak mohly tvrdit, že jsou klimaticky neutrální, protože ze vzduchu zachytí přesně tolik emisí, kolik jejich elektrárny vyprodukují. Podle organizace Greenpeace by metoda pouze uměle prodlužovala dosavadní praxi.

Německo prošlapává cestu v nezbytné modernizaci energetiky. Můžeme se poučit, co dělat jinak a třebas i lépe.

Čtěte také: Německé bezpečnostní výzvy

tags: #ovzduší #v #německu #greenpeace