Historie ochrany přírody v České republice

Rok "osmičkových" výročí nadobro odezněl. Významná jubilea lze však s trochou úsilí nalézt v každém roce. Zkusme se proto v roce 2009 zaměřit na data, která symbolizují jednotlivé úseky dějin české ochrany přírody. Snad si na příbězích minulosti uvědomíme kořeny současnosti.

Počátky ochrany přírody

Historie ochrany přírody v Česku byla, asi jako všude ve světě, řízená potřebami panovníků. Války, zemědělská výroba a těžba dřeva poměrně zpustošila divokou přírodu, a i když ještě na světě nebylo zdaleka tolik obyvatelstva, infrastruktury a dalších vymožeností moderní doby, krajina, fauna a flóra už značně utrpěly.

Mezníky v historii ochrany přírody:

• 1189 - kníže Konrád Ota vydal nejstarší český zákoník nazývaný Statuta Konrádova (též Statuta knížete Oty), v němž se píše o ochraně lesů, vodních živočichů a zvěře před pytláctvím.
• 1436 - dekret krále Zikmunda Lucemburského uzákonil ochranu zvěře v královských lesích v Čechách.
• 1721 - významný feudál Adam Schwarzenberg vydal předpis k ochraně medvědů na Šumavě. O několik desítek let později se k němu v roce 1800 přidal Josef Schwarzenberg, který vyhlásil ochranu medvědů na krumlovském panství.

Žofínský prales, první, a tedy nejstarší národní přírodní rezervace a zároveň jedna z nejstarších rezervací v Evropě letos slaví 185 let. Nachází se v Novohradských horách, jižně od Českých Budějovic a poblíž hranic s Rakouskem. Obě tato místa prohlásil v roce 1838 za chráněnou lokalitu tehdejší majitel panství Nové Hrady hrabě Jiří František August Buquoy. „Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem …. prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem.

Ochrana domoviny a krajinný ráz

Spojení ochrana domoviny, v německém originále "Landschafts- und Heimatschutz", poprvé užil berlínský učitel hudby a komponista Ernst Rudorff v roce 1880. Vzpomínal na oblast ležící jihovýchodně od Hannoveru mezi řekami Leine a Weserou, kde v dětství opakovaně prožíval letní prázdniny. Později pozoroval, jak scelování zemědělské půdy ničí přirozenou lákavost krajiny. Nepříjemný rozpor mezi svými vzpomínkami a reálnou situací řešil vlastní aktivitou. Začal plánovat vysazování nových keřů a stromů.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Pod vlivem ekonomického a průmyslového rozvoje druhé poloviny 19. století se na základě kritiky dobových proměn krajiny ustavil pojem krajinného rázu. Reagoval na snižování krajinné (a krajové) diverzity, tedy bohatosti a různorodosti krajinných forem a životních způsobů na ni vázaných. Prvorepublikoví odborníci na ochranu domoviny (např. Jan Svatopluk Procházka) chápali nelad pozorovaný v krajině jako "esthetické pochybení". Programovým úkolem ochrany domoviny (podobně jako památkové péče) bylo působit preventivně a již nastalou disharmonii napravit. Prostředníkem mezi odborníky a veřejností s ambicí zvyšovat "estetický smysl obyvatel" se staly okrašlovací spolky, které se postupně profilovaly v péči o konkrétní části krajiny.

V roce 1904 byl založen pruský svaz pro ochranu domoviny Deutscher Bund Heimatschutz. V témže roce v Praze vznikla česká obdoba, Svaz českých spolků okrašlovacích v království českém. Estetické důvody ochranářských protestů vynikají v přehledu intervencí českého svazu u nejrůznějších úřadů (přehled k roku 1914 uvádí 23 stížností). Ve stížnostech lze jasně identifikovat obavu z narušení krajinného rázu: např. protest proti postavení hamru v krajině kolem Nové Huti či proti "lámání kamene v okolí ,Džbánu', čímž jest romantický ráz Divoké Šárky nemálo ohrožen" - podobně oznámení o "zřícenině hradu Tetína, které lámáním kamene hrozí zkáza" - nebo odpor proti dalším zásahům z různých důvodů považovaným za nevkusné (vedení elektrické dráhy na Pražský hrad anebo "C. k. zem. konservátor žádá, aby Svaz zakročil proti stavbě záchodku v blízkosti ,Chodského hradu'"). Tematicky převažuje ochrana stromů, alejí, sadů nebo lesů proti kácení.

Legislativní snahy a ochrana přírody za první republiky

Ochrana domoviny se přitom nerozvíjela jen na úrovni dobrovolných aktivit. Postupně vznikají úřady, které měly zejména s ohledem na památky naplňovat výzkumné, kontrolní, regulační nebo plánovací funkce v krajině. V roce 1910 rakouské ministerstvo veřejných prací doporučilo vypracovat návrh zákona na ochranu domoviny pro předlitavskou část rakousko-uherské monarchie. S krajinným rázem se počítalo v návrhu zákona na ochranu přírodních památek J. V. Od druhé poloviny 19. století se profilovaly dva obory vycházející ze starostlivosti o lidské životní prostředí. Na proměny tradičně malebné krajiny nesouhlasně reagovala jak ochrana přírody, tak památková péče.

Po roce 1918 pokračovaly intenzivní snahy o přijetí legislativy pro ochranu přírody, například za součinnosti ornitologa Jiřího Jandy byl zpracován návrh zákona „na ochranu ptactva a slavíka zvlášť a zřízení ptačích útulků“ (Procházka 1923, Pešout 2015). Zůstal však pouze ve fázi návrhu.

• 1946 - poprvé vyšel odborný časopis Ochrana přírody, který umožnil informovat veřejnost o ochraně přírody na českém území.
• 1956 - byl schválen první zákon o ochraně přírody (č. 40). Později v roce 1992 pak vznikl moderní zákon č. 114/1992 Sb. se zaměřením nejen na ochranu přírody, ale také krajiny.

Vznik obou institucí se váže na činnost tehdejšího Ministerstva školství a národní osvěty (MŠNO), kdy zakladatel památkové péče Zdeněk Wirth povolal k zajištění referátu ochrany přírody Rudolfa Maximoviče. Díky jeho píli a znalostem a díky mnoha kolegům nadšencům „z terénu” se tehdejší úřad chopil naplňování nových kompetencí, aby tak i reflektoval rozvíjející se evropské snahy chránit přírodní a kulturní dědictví.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Příznačné z pohledu společné podpory zájmů ochrany přírody a památkové péče a jejich příbuznosti je i to, že se tehdejší generální konzervátor ochrany přírody Maximovič věnoval, zejména ve dvacátých letech, intenzivně též zajištění ochrany zámeckých parků, alejí a obor, které byly zestátněny v důsledku pozemkové reformy. Správci těchto území měli již tehdy stanoveny podmínky ochrany a institucí s právem kontroly bylo právě MŠNO.

Název může svádět k tomu, že se jednalo o právní akt spočívající ve vyhlášení velké skupiny chráněných území přírody. Z hlediska právního tomu však tak nebylo. Šlo o evidenční soupis 108 přírodních rezervací na území dnešní České republiky, i ostatních 30, které dnes leží na území Slovenska a Ukrajiny.

Období po druhé světové válce a komunistický režim

Ochrana přírody byla v roce 1942 kompetenčně přesunuta po říšském vzoru pod Ministerstvo zemědělství a lesnictví, aby se po válce vrátila zpět na MŠNO. V roce 1956 vychází zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb., starším ročníkům dobře známá „čtyřicítka”. Mimo jiné definuje pojmy, zejména kategorie chráněných území, akcentuje územní i druhovou ochranu přírody, má ambice chránit i neživou přírodu, dává významné pravomoci konzervátorům ochrany přírody, vtahuje do hry další dobrovolné aktivisty z řad veřejnosti - zpravodaje ochrany přírody.

Souběžně s přípravou zákona, či v přímé návaznosti na to, vznikají první velkoplošná chráněná území: CHKO Český ráj (1955), CHKO Moravský kras (1956) a náš první národní park KRNAP (1963). Rodí se nová struktura ochrany přírody - vznikají odborná pracoviště: na konci 50. let byl přijat i první zákon sesterského oboru, tedy zákon č.22/1958, Sb., o kulturních památkách.

Tento zákon určuje působnosti ústavu jak na úseku státní památkové péče, tak na úseku státní ochrany přírody. Následně vznikala krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP). Symbolické je, že v čele SÚPPOP stojí jako první ředitel Jaroslav Veselý, žák Maximovičův, který, ač ochránce přírody, ctil rovnost reálných potřeb obou oborů.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

SÚPPOP se již v roce 1958 stal členem vrcholné mezinárodní ochranářské organizace IUCN, kterou předtím pomáhal konstituovat Rudolf Maximovič. Dvě „normalizační” desetiletí jsou v politické rovině poplatná době, nicméně díky entuziasmu odborných pracovníků na všech úrovních vznikají nová maloplošná i velkoplošná chráněná území.

Ochrana přírody po roce 1989

V roce 1990, po „Velkém sametu“, vzniká (konečně) i v tehdejším Československu jako jeden z důležitých atributů mladé demokracie v obou republikách i na federální úrovni Ministerstvo životního prostředí. V porevolučním kvasu se velmi rychle budují nové struktury a v oboru ochrany přírody probíhá též jakási minirevoluce. Po velmi krátké interní diskusi, zda památková péče bude nebo nebude součástí nově se formujících agend životního prostředí, dochází k odloučení dosavadních souputníků - ochranářů a památkářů.

V témže roce je zřízen samostatný Český ústav ochrany přírody - ČÚOP (jak libozvučné ve srovnání s dnešní „Agenturou”!), do kterého jsou začleněny odbory ochrany přírody někdejších krajských středisek SPPOP, včetně správ CHKO. Ústav získává díky podpoře federálního ministra Josefa Vavrouška nové sídlo v paláci na důstojné adrese „U dvou koulí” ve Slezské ulici v Praze, do kterého nadšení pracovníci „delimitovaní ze SÚPPOP“ osobně stěhují těžké stoly, registratury i obsáhlou dokumentaci, včetně knihovních fondů.

Po mnoha změnách se nakonec konstituuje Agentura ochrany přírody ČR jako organizace s celostátní působností a pod jejími křídly fungují správy CHKO jako úřady nadané výkonnou pravomocí. Paralelně existuje Správa jeskyní ČR a správy 4 národních parků (České Švýcarsko, Krkonoše, Podyjí, Šumava) jako samostatné instituce zřizované přímo Ministerstvem životního prostředí.

Nová právní úprava již vychází ze zásad prevence, předběžné opatrnosti, udržitelného využívání přírodních zdrojů, integrované ochrany atd. Doplňuje stávající konzervační přístup k ochraně dochovaného přírodního prostředí aktivním přístupem za účasti jak státu, tak soukromých osob, často vlastníků pozemků či nevládních ekologických sdružení.

Časopis Ochrana přírody

1946 - poprvé vyšel odborný časopis Ochrana přírody, který umožnil informovat veřejnost o ochraně přírody na českém území. Časopis Ochrana přírody vychází již od roku 1946. Jako odborný časopis se zabývá problematikou ochrany přírody a krajiny v nejširších souvislostech. V časopise najdete články a aktuální informace týkající se problematiky péče o krajinu, ochrany zvláště chráněných území, druhové ochrany živočichů a rostlin i právních aspektů ochrany přírody.

Vydavatelem časopisu je v současné době Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, která navázala na činnost svých předchůdců.

Současný systém chráněných území

V dalších letech se označení měnila. Mohli jsme se setkat s pojmenováním státní přírodní rezervace, chráněný přírodní výtvor nebo chráněný park a zahrada.

• Národní parky (NP) - značnou část území zaujímají přirozené nebo člověkem jen málo ovliněné ekosystémy. Rostliny, živočichové i neživá příroda zde mají velkým význam pro vědu a výchovu, a to na národní i mezinárodní úrovni.
• Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - harmonicky utvářená krajina, na níž se z velké části nachází přirozené lesní a travní ekosystémy a někdy také dochované historické památky.
• Národní přírodní rezervace (NPR) - území s velkou přidanou hodnotou, tedy něčím jedinečné nebo významné v národním či mezinárodním měřítku.
• Národní přírodní památka (NPP) - významný přírodní útvar, který formovala příroda nebo člověk a který slouží jako památka pro příští generace.
• Přírodní rezervace - ekosystémy typické pro příslušný region nebo oblast.
• Přírodní památka - obdobné území jako NPP, jen regionálního významu.

Druhová ochrana přírody spočívá v ochraně a nedotknutelnosti ohrožených nebo vzácných druhů rostlin a živočichů. Úplný seznam chráněných organismů lze nalézt ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/92 Sb.

Významné organizace

• Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) je organizační složkou státu, která byla zřízena Ministerstvem životního prostředí.

Činnost AOPK ČR se zaměřuje zejména na výkon státní správy, praktickou péči o přírodu a krajinu, sledování stavu přírodních stanovišť a druhů živočichů i rostlin na území celého státu, vedení Ústředního seznamu ochrany přírody a výchovu, vzdělávání a informování veřejnosti.

jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, orgány ochrany přírody s působností na území CHKO, národních přírodních rezervací (NPR), národních přírodních památek (NPP) a ptačích oblastí. Zajišťují environmentální výchovu a osvětu a provozují informační a návštěvnická střediska. Vydávají regionální časopisy a publikace. Nejstarší CHKO je Český ráj (1955) a nejmladší Český les (2006).

Jedinečnost některých CHKO dokládá jejich vyhlášení biosférickou rezervací UNESCO (Bílé Karpaty, Křivoklátsko, Pálava, Třeboňsko). AOPK ČR zprostředkovává zájemcům finance na ochranu přírody a krajiny, a to jak ze státního roz poč tu, tak z fondů Evropských spole čenství. Dlouhodobě zabezpečuje celostátní krajinotvorné programy MŽP (Program péče o krajinu a Program revitalizace říčních systémů: pro posledně jmenovaný bylo r. Sleduje výskyt a rozšíření vybraných druhů, vydává celostátní červené seznamy ohrožených druhů a přímo v terénu uskutečňuje specifická opatření.

Připravuje záchranné programy pro vybrané druhy živočichů a rostlin, které se snaží zabránit jejich vyhynutí nebo vyhubení. Na území ČR zahrnuje monitoring přírodních složek rozsáhlou škálu činností, od tvorby metodik a koordinace práce v terénu až po zpracování výsledků a jejich publikaci. AOPK ČR je odborným garantem sou stavy chráněných území Natura 2000, vytvářené v Evropské unii. AOPK ČR je odpovědná jak za přípravu návrhu národního seznamu evropsky významných lokalit, tak za jejich doplňování podle požadavků Evropské komise.

AOPK ČR je od r. 2005 členem konsorcia devíti organizací tvořících European Topic Centre on Biological Diversity (ETC/BD). navrhování a ověřování indikátorů biologické rozmanitosti (projekt Sjednocování evropských indikátorů biologické rozmanitosti, hodnotících naplňování politických závazků k r. integrovaném hodnocení evropských ekosystémů (projekt EUREKA). Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) včetně jeho elektronické verze (drusop.nature.cz). AOPK ČR na základě konkrétních žádostí poskytuje data ochrany přírody, a to včetně využití pro výzkumné účely, více Portál ochrany přírody (portal.nature.cz). Zároveň předává orgánům územního plánování tzv. údaje o území podle stavebního zákona (č.

Přehled časopisů zaměřených na geografii

tags: #ochrana #prirody #casopis #historie

Oblíbené příspěvky:

• Jaromír Průs o zpracování odpadů
• Zásah hasičů v Semilsku
• Ekologická alternativa
• Nové poplatky za komunální odpad
• Modernizace kontrolních stanovišť v historických památkách