Ochrana přírody: Terminologie a cizí slova

Text plný definic a vysvětlení se snaží v základním filozofickém smyslu uchopit pojmy příroda a krajina, ochrana přírody a ochrana krajiny. This definition-packed text endeavours to philosophically grasp the concepts of nature, landscape, nature conservation and landscape conservation. This is not just a terminological issue: a conceptual approach to one of the hemispheres of our world, i.e. nature and the landscape, in which nature merges with the other hemisphere, i.e.

V souboru asi 40 důležitých témat, které tvoří jednotlivé kapitoly Agendy 21, nalezneme např. Agenda 21 je program pro 21. století - jedná se o dokument přijatý 179 státy na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Summit Země), který se konal v Riu de Janeiru v červnu 1992. Tento dokument byl vyhodnocen po deseti letech (září 2002) na summitu v Johannesburgu (tzv. Rio + 10). Agenda 21 přináší podrobné návrhy týkající se ekolické politiky a rozvojové politiky pro všechny státy, které by se měly vyvarovat zhoršování životního prostředí a postupně zlepšit ochranu životního prostředí a přírody a dosáhnout udržitelného využívání přírodních zdrojů.

Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem. Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ o.p.s., ABCERT AG, organizační složka a Biokont CZ, s.r.o. Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6.

Grafický znak loga společenství označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č.2092/91. Grafickou podobu loga, podmínky pro jeho užívání, tvar číselného a kódu kontrolního subjektu stanovuje nařízení Komise (EU) č. 271/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci. Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné. Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí od 1. července 2010 také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.

Je celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru, například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou. Je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Do komunálního bioodpadu patří odpad ze zahrad a parků, část odpadu z tržišť, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a část objemného odpadu. Patří sem i papír a část textilních odpadů na bázi přírodních vláken. A samozřejmě část směsného komunálního odpadu, který obsahuje organický podíl. Většina obcí a měst v ČR již historicky zajišťuje nakládání s biologickými odpady rostlinného původu. Původci tohoto odpadu v souladu se zákonem o odpadech jsou povinni odpad třídit a využívat. Kompostovatelné odpady ze zahrad a parků patří k nejlépe využitelným biologicky rozložitelným odpadům.

Biomasa je definována jako hmota organického původu. Bioprodukt je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, osiv a sadby a dalších ekologických výrobků na niž bylo vydáno osvědčení o původu bioproduktu. Může to být například: ovoce, zeleniny, obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné rostliny, byliny, koření. Soubor všech živých organismů, resp.

Kontrola a certifikace ekologických zemědělců, jejich produktů a výrobků je prováděna na základě zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a nařízení Rady (ES) č. V České republice jsou tři kontrolní organizace: KEZ o.p.s., Abcert GmbH a Biokont CZ, s.r.o. Kontrolní organizace zároveň vydávají certifikáty osvědčující původ výrobku. KEZ o.p.s. Firma ABCERT vznikla v roce 2002 splynutím kontrolních organizací Alicon a BioZert. Obě tyto společnosti od roku 1992 vyvíjely aktivní a úspěšnou činnost v oblasti bio-kontroly. V říjnu 2005 byla založena pobočka firmy ABCERT pro Českou republiku se sídlem v Brně, která od 1.1. Společnost Biokont je nestranná, nezávislá, důvěryhodná, otevřená kontrolní a certifikační organizace. Naši zaměstnanci se jako první v ČR profesionálně zabývali ekologickým zemědělstvím (EZ), kontrolou a certifikací již od roku 1992.

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) byla sjednána v roce 1973 ve Washingtonu. Jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely. Úmluva reguluje zejména obchod s exempláři ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou v přírodě ohroženy.

Je to forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář jež vlastní certifikát ekologického zemědělství. Tato aktivita mu často slouží jako vedlejší finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činnosti. Specifickým druhem venkovské turistiky je ekoagroturistika.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Státy, které mají ekologickou stopu menší než je jejich místě dostupná biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou - rozdílem mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném světě je tato rezerva často využívána dalšími státy - díky exportu produkce. Přebytek ekologicky produktivní plochy ve srovnání s ekostopou státu.

Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny. Rozvíjí se již několik desetiletí a od r. V České republice hlavní normou, která definuje ekologické zemědělství a stanovuje kriteria pro označení produktů jako produkt ekologického zemědělství s logem BIO je jednak ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM (International federation of organic agriculture movements) a Nařízení Rady 2092/91 o ekologickém zemědělství, které je závazné pro všechny členské země EU.

Společným cílem EVP je zřetelný důraz na ekologické myšlení a jednání, na nekonzumní hodnotové orientace a na spoluzodpovědnost člověka za stav životního prostředí. Je výchovně vzdělávací lekce, jejímž smyslem je obohatit vzdělávání na všech stupních škol o ekologický a environmentální rozměr. Děje se tak prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod úměrně příslušné věkové kategorii žáků a jejich zkušenostem. EVP zahrnují obsah ekologický (v odborném smyslu slova), environmentální, biologický nebo ochranářský (zabývající se ochranou přírody a krajiny). EVP probíhají zpravidla mimo školu, tj.

Ekoznačení (ecolabelling) je označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Jejich kvalita přitom zůstává na velmi vysoké úrovni. Takové výrobky nebo služby lze (např. v obchodě) poznat podle jednoduchého a snadno zapamatovatelného symbolu, tzv. ekoznačky - odtud ekoznačení. CENIA zprostředkovává udělování ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek/služba a Ekoznačky EU.

Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší rovnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a zabezpečuje práva opomíjeným producentům a zemědělcům globálního Jihu. Fair trade organizace se aktivně angažují v podpoře producentů, zvyšují povědomí o fair trade, a organizují kampaně pro změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu. Fair trade současně dává nám, spotřebitelům, jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit jiný ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v neposlední řadě získat velmi kvalitní výrobky za odpovídající cenu. Fair trade garantuje výrobcům a pěstitelům dlouhodobé smlouvy. Díky nim můžou důstojně pracovat, žít a rozvíjet místní společenství. S Fair trade máte jistotu, že při výrobě nebyla zneužita dětská práce a že byly dodrženy přísné předpisy. Spravedlivý obchod - Fair trade je obchodní partnerství, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí. Toho se snaží docílit především poskytováním "férových" obchodních podmínek pro zapojené výrobce, důrazem na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích. Fair trade tak poskytuje konkrétním lidem v rozvojových zemích šanci vymanit se z bludného kruhu chudoby vlastními silami a žít důstojný život.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Základní ideou nevládní neziskové organizace Forest Stewardship Council (FSC) je podporovat ekologicky šetrné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci chránit ohrožené a devastované světové lesy. • vytvořila a reviduje Český standard FSC pro přírodní a sociálně-ekonomické podmínky České republiky. Můžete se setkat s označeními, která si výrobce sám vymyslel. Většinou se jedná o různě vyvedené nápisy jako: „ekologicky nezávadné“, „ekologii ku prospěchu“, „geprüfte Qualität“ a podobně.

V souvislosti se vzrůstajícím zájmem o životní prostředí si v poslední době získává stále větší „popularitu“ slovo ekologie. Značné rozšíření tohoto výrazu s sebou přineslo diskuse o jeho významu a možnostech užití v publicistice i v běžné komunikaci. Slovotvorně je mezinárodní termín ekologie složeninou vycházející z řeckých slov oikos ‚dům, hospodářství‘ (hlásková změna oik > oek > ek je dána polatinštěním) a logos ‚slovo‘. V odborné literatuře jej prvně užil německý vědce Ernst Haeckel (udává se rok 1870). Ekologie bývá definována jako věda studující vztahy mezi organismy a prostředím.

Slovo ekologie se však postupem času začalo objevovat i mimo rámec vlastního vědního oboru a přeneslo se na některé disciplíny nebiologické. Tak vznikla např. socioekologie (zabývající se vzájemným vztahem společnosti a prostředí), urbanistická ekologie (zkoumající systém města a jeho prostředí), ekologie jazyka aj. Svědky významného posunu v chápání a užívání výrazu ekologie se stáváme též v posledních letech, kdy v důsledku probuzeného zájmu laické veřejnosti o otázky zkoumané doposud především ekologií došlo k rozšíření názvu tohoto vědního oboru i mimo sféru odborného vyjadřování. (Zajímavým dokladem o rozšíření, resp. nerozšíření slova ekologie je, že ještě Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost z r. 1978, který při výběru odborné terminologie vycházel ze znalostí a potřeb „průměrně vzdělaného uživatele jazyka“, toto slovo vůbec neuvádí.) To však s sebou přineslo i částečnou obměnu původního významu slova ekologie. Přestože i nadále označuje speciální biologickou nauku a spojitost s tímto primárním významem zůstává v povědomí většiny mluvčích stále zachována, v běžné komunikaci se s ním a zejména s přídavným jménem ekologický setkáváme všude tam, kde se hovoří o problematice životního prostředí, o jeho tvorbě a především ochraně.

Rozšířila se už spojení jako ekologická politika, ekologické myšlení, ekologická morálka, ekologická angažovanost, ekologický program, ale také ekologická stavba (tj. stavba, která napomáhá ochraně životního prostředí - např. čistička vody) a v poslední době dokonce i ekologický vůz (tj. vozidlo, které co nejméně ohrožuje životní prostředí) apod. Objevují se obraty ekologizace hospodářství, ekologizace výroby aj. Všechny tyto výrazy jsou typické hlavně pro oblast publicistiky. Poměrně velká frekvence jejich užívání vyvolala však i některé připomínky; objevil se zejména požadavek zachovat slovo ekologie pouze odborné terminologii.

Složeniny s prvním členem eko- (významově i formálně související se slovem ekologie) nejsou v jazyce žádné novum. V mezinárodní odborné terminologii bychom jich nalezli celou řadu (např. ekosystém, ekosféra, ekotyp apod.). Chtěli bychom zde však poukázat na složené výrazy, které v češtině vznikají až v poslední době a nemají v zásadě oporu v jinojazyčné slovní zásobě. Jsou to převážně složeniny hybridní (např. ekovečer, ekohrátky, ekoprocházka, ekozprávy, ekostavba apod.); pokud se v nich část eko- spojuje s cizími slovními základy (např. ekoprogram, ekokoridor, ekopolitika, ekotechnologie, ekomóda apod.), jde většinou o cizí slova v češtině už zcela zdomácnělá. První člen v uvedených složeninách nahrazuje celé (rovněž složené) přídavné jméno ekologický.

Za první složeniny tohoto typu bychom snad mohli označit název přehlídky filmů o životním prostředí Ekofilm a později na stejném principu vytvořený název přehlídky kresleného humoru s ekologickou tematikou Ekofór, i když v těchto případech šlo ještě spíše o zkratkové složeniny. Vytváření zkratkového názvu poutajícího pozornost a zároveň podávajícího zhuštěnou informaci je v označování různých přehlídek, sympozií, výstav apod. běžnou praxí. Názvy Ekofilm a do jisté míry i Ekofór se poměrně rychle vžily, začaly být dokonce užívány i pro obecné označení filmu či anekdoty s ekologickou tematikou a mohly se tak stát jednou z opor pro vznik podobně tvořených slov dalších. Základním předpokladem pro větší uplatnění tohoto modelu složených slov bylo především vzpomínané velké rozšíření výrazu ekologie.

Vcelku je možno říci, že velká část složených slov s první částí eko- nemá dlouhého trvání a nedočká se patrně ani všeobecného rozšíření. Týká se to především těch výrazů, které jsou vytvářeny jen pro určitou konkrétní situaci, bez jejíž znalosti bychom si jejich význam pouze přibližně domýšleli (např. název ekostan, který se objevil na jedné z přehlídek trampských písní, označoval ‚hangár shromažďující informace o ochraně přírody‘). Důvodem pro menší životnost těchto slov může být i jejich více či méně slangový charakter, daný zejména hybridním složením, případně citové zabarvení. Jako aktualizační prostředek v publicistice (např. v titulcích, v názvech rubrik apod.), eventuálně i mimo ni (např. při označování různých akcí na ochranu přírody) zůstane však popisovaný model složených slov asi i nadále živý a jeho životnost se každou nově vzniklou složeninou ještě více upevní. Některá složená slova vytvořená na základě často opakovaných slovních spojení (např. ekologický program → ekoprogram, ekologická politika → ekopolitika aj.) si však právo na samostatnou existenci - byť asi omezenou na publicistický styl - pravděpodobně už „vydobyla“.

Bude samozřejmě záležet na budoucí jazykové praxi, jak se s naznačenými problémy vyrovná, v zásadě se však domníváme, že si kritiku nezaslouží ani samotné rozšíření slova ekologie (případně dalších slov vzniklých na jeho základě), ani posun jeho významu, ale spíše určitá módnost, která zejména v publicistice vede často k jeho nadměrnému a někdy i bezobsažnému užívání.

Vybrané termíny a zkratky

tags: #ochrana #prirody #terminologie #cizí #slova

Oblíbené příspěvky:

• Má recyklace plastů smysl?
• Popelnice na komunální odpad
• Vše o německých ovčácích
• Praxe ukládání eternitu
• Infrastruktura pro ekologickou osvětu