Má recyklace plastů smysl? Fakta a mýty

Recyklace je v dnešní době běžnou součástí každodenního života - barevné kontejnery na tříděný odpad najdeme téměř na každém rohu a většina z nás se snaží odpady třídit co nejzodpovědněji. Přesto kolem recyklace koluje spousta polopravd a mýtů, které mohou vést k nedorozuměním nebo zbytečným chybám. V tomto článku si posvítíme na ty nejčastější mýty, které se kolem recyklace šíří, a uvedeme věci na pravou míru.

Běžné mýty o recyklaci

Mýty kolem recyklace často pramení z neznalosti, zastaralých informací nebo nedůvěry v systém. Ale aby měla skutečně smysl, je důležité vědět, jak ji dělat správně - a nenechat se zmást zažitými omyly nebo dezinformacemi. Pamatujme, že nejde jen o to hodit správný odpad do správného kontejneru, ale také o to předcházet jeho vzniku, znovu využívat věci a podporovat produkty z recyklovaných materiálů.

Recyklace spotřebovává energii

Recyklace vyžaduje určité množství energie. Nicméně je důležité si uvědomit, že recyklace má dlouhodobé pozitivní dopady na životní prostředí, ale není samospásná. I když recyklace vyžaduje investice do infrastruktury a technologií, dlouhodobě může být levnější než těžba a zpracování nových surovin. Recyklace také snižuje potřebu skládek a snižuje emisní zátěž spojenou s výrobou nových materiálů. Primární výroba plastů z ropy nebo zemního plynu je velmi energeticky náročná. Jejich zpětná recyklace umožňuje snížit potřebu nové plastové výroby. Tím že recyklujeme, snižujeme množství plastového odpadu, který by skončil na skládkách nebo v oceánech. To má dlouhodobé pozitivní dopady na životní prostředí.

Všechno se recykluje

Ne vše, co hodíme do recyklačního kontejneru, skutečně skončí recyklováno. Mnohé materiály nejsou recyklovatelné, nebo jsou znečištěné natolik, že proces recyklace je náročný nebo neefektivní. Jedná se například o plasty se zbytky potravin či detergentů, kartony znečištěné oleji nebo smíšené materiály.

Kombinované materiály nelze recyklovat

Produkty obsahující více než jeden typ materiálu mohou být recyklovány, ale proces recyklace může být složitější a nákladnější. Pokud je produkt vyroben z několika různých materiálů (např. plast a hliník nebo plast a papír), může být obtížné je oddělit. Recyklování těchto materiálů vyžaduje specifické technologické postupy, které jsou nákladné a ne vždy efektivní. Některé kombinace materiálů mohou být problematické, protože materiály, které jsou běžně recyklovatelné samostatně (například hliník nebo papír), se mohou stát neefektivními nebo neekologickými, pokud jsou spojeny s jinými materiály, které nejsou snadno recyklovatelné (například některé typy plastů).

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Nápojové kartony se nerecyklují

Kartony typu Tetra Pak se skládají z papíru, plastu a často i hliníku, takže mají vlastní proces recyklace.

Kelímky od kávy patří do papíru

Tyto kelímky mají uvnitř plastovou vrstvu, takže nepatří ani do papíru, ani do plastu.

Jak správně třídit plasty

V zásadě platí, že recyklovatelné materiály by měly být co nejvíce čisté, aby proces recyklace fungoval správně. Mnoho recyklovatelných věcí by mělo být umyto před tím, než je vhodné je hodit do recyklačního kontejneru. Důvodem je, že znečištěné materiály (například plastové obaly nebo plechovky s olejem, jídlem nebo zbytky tekutin) mohou znečistit recyklační proces, což ztěžuje jejich zpracování. Některé materiály, jako například plastové lahve, mohou způsobit, že se jiné materiály znečistí, a tím sníží kvalitu recyklovaných materiálů.

• Obal zcela vyprázdněte - Ujistěte se, že všechny nádoby jsou prázdné.
• Krátce opláchněte - Není nutné důkladně umývat každou nádobu, ale rychlé opláchnutí může být užitečné.

Při recyklaci plastových lahví je důležité si uvědomit, že ne všechny plastové lahve jsou vyrobeny z totožného materiálu. Některé jsou z PET (polyethylentereftalátu), jiné z HDPE (vysokohustotní polyethylen) nebo jiných plastů. Každý druh plastu má odlišné vlastnosti a recyklační proces. I víčko plastové lahve může být vyrobeno z jiného druhu plastu než samotná láhev. Například víčka jsou často z PP (polypropylenu). To znamená, že pokud necháte víčko na lahvi, může to ovlivnit recyklační proces.

Dnes už se většina technologií umí vypořádat i s víčky, takže lahev můžete vhodit do kontejneru i se zavřeným víčkem.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Co se děje s odpadem po vhození do kontejneru

Putování odpadu se po vhození do kontejneru různí v závislosti na materiálu. Cesty plastu a papíru se v prvních krocích shodují. Vytříděný odpad putuje na pásové linky k dotřídění. Z papírového odpadu jsou nejprve vytříděny výrobky z recyklátů, které jsou dále použity pro směs nižší kvality. Následně se papír máčí ve vlažné vodě, z rozmáčené směsi jsou odstraněny prvky z jiných materiálů jako například svorky z časopisů. Za pomoci pumpování vzduchu se z papírové kaše dostává též inkoust, který se zachytává v bublinách na povrchu.

Plast, například plastové láhve, se během recyklace nejprve očistí, další proces probíhá v závislosti na druhu plastu. Zvlášť jsou tříděny PET láhve, duté obaly z pevných plastů a polystyren. Méně kvalitní plasty se rozdrtí na malé vločky a pečlivým propráním je následně recyklát zbaven neplastových příměsí.

Recyklovaný plast se používá zejména ve stavebnictví při výrobě izolací kabelů, koryt či krytek nebo jako náhrada stavebních betonových prvků, jako jsou například zatravňovací dlaždice, protihlukové stěny či plotovky. Ve stavebnictví najde využití i recyklát z polystyrenu, používá se například k výrobě omítek či lehčeného betonu.

Více možností existuje u výrobků z kvalitnějších plastů, jakými jsou PET láhve či kelímky od jogurtů. Z rozemletých a rozdrcených láhví je možné vyrábět nové. Zajímavé je, že oděvy z takto získaných vláken už se tak snadno recyklovat nedají.

Čeští vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd však vyvinuli novou metodu recyklace za pomoci mikrovln. Ta se dá použít nejen pro zpracování PET láhví, ale i textilií vyrobených z PET materiálů.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Trochu jinak je to se sklem, které se nejprve skladuje a na třídicí linku je sváženo, až když se ho nashromáždí větší množství. Příčinou je podle společnosti Eko-kom méně linek v ČR. Sklo je separováno na bílé a barevné, následně je zbaveno nečistot a doplňků, jako jsou například špunty a etikety z láhví. Recyklace skla probíhá poměrně jednoduše, po roztřídění a očištění je rozdrceno na střepy, ty jsou pak znovu předány jako materiál do výroby.

Nápojové kartóny, které jsou vyrobeny z více složek, tedy krabice typu C/PAP, jsou rozebrány na „prvočinitele“. Nejsnazší je recyklace papírové části, kterou je možné provést i mimo specializované linky. Papírová vlákna používaná v kartónech jsou navíc podle serveru www.jaktridit.cz obzvláště kvalitní a mezi zpracovateli žádaná.

Dalším speciálním případem je bioodpad. Sváží se do profesionálních kompostáren, kde se nadrtí, provzdušní a nechá několik měsíců uležet. Dále se z něj míchají různé zahrádkářské substráty či hnojiva.

Zatímco většina odpadu se recykluje tak, že původní výrobek je rozdrcen, rozmočen či rozemlet, u textilu je to jinak. Jeho recyklace se spíše drží přístupu „reuse“, tedy opětovného využití. Sebraný textil tak míří na charitu, případně je prodán do second-handu, většinou v jiné zemi. Takto například v těch českých často končí oblečení z britských kontejnerů. Neznamená to však, že by charitativní organizace uvedená na kontejneru sloužila jen jako prázdná vějička na nebohého „třídiče“, z prodeje oblečení profituje i ona. Rozemlety na vlákna jsou pouze ty oděvy a látky, které již nejsou vhodné pro další použití.

Jak si vedeme v třídění a recyklaci plastů v ČR

Podle nejnovějších údajů z roku 2022 třídí v ČR své odpady v ČR 75 % obyvatel, od roku 2000 se jedná o nárůst o 1/3! V roce 2022 bylo na území ČR k dispozici 402 444 sběrných nádob na plasty.

Recyklace odpadu umožňuje efektivní využití: pouhých 50 vytříděných PET láhví stačí na výrobu fleecové bundy, možností využití vytříděných plastů, které se k nám vrátí v podobě druhotné suroviny, je celá řada. Díky tomu můžeme nahrazovat ve výrobě tzv. primární suroviny a šetřit přírodní zdroje.

Třídění plastových odpadů nám mohou usnadnit tzv. recyklační značky, které jsou uvedeny na plastových obalech.

Pro správné třídění plastů je třeba dodržet několik zásad - například objem odpadu vždy maximálně zmenšíme, netřídíme mastný a silně znečištěný odpad.

Třídění odpadu je důležité vždy a všude, u plastů to platí obzvlášť. Kromě toho, že díky jejich třídění umožníme jejich recyklaci či přeměnu na energie - tedy efektivní využití, kterým šetříme zdroje, a tedy i životní prostředí. Vlivem různých faktorů se právě z plastů navíc uvolňují tzv. mikroplasty. Tyto uvolněné drobné částice plastů jsou přítomny v ovzduší, půdě, vodě i rostlinách a živých organismech a zatím je neumíme odstranit.

Má to smysl, třiďme odpad!

Zajímavosti z průzkumu třídění odpadu

Kromě skutečnosti, že převážná většina našich čtenářů a příznivců odpad třídí, vyplývají z odpovědí na náš dotazník i další zajímavé údaje. Plných 65 % z vás třídí vše, co lze. Přibližně 35 % ale odděluje pouze základní trojici materiálů - tedy papír, plasty a sklo. Nejčastěji by si přáli mít v dosahu nádoby na bioodpad, nebezpečný odpad, kovy a na použitý kuchyňský olej.

Někteří respondenti, kteří odpad netřídí vůbec, si stěžovali, že nejsou ke třídění nijak finančně motivováni. Poplatek za odvoz odpadu je stejně vysoký, ať třídí, nebo ne a bez ohledu na vyprodukované množství odpadu. Tuto situaci by mohl řešit připravovaný zákon o odpadech, který dává jednotlivým obcím možnost nastavit výši poplatků podle objemu skutečně vyprodukovaného směsného odpadu.

Obecně lze říct, že zákony nastavují mantinely, je však vždy na jednotlivé obci, jaký způsob zpoplatnění sběru a nakládání s odpadem zvolí.

Třídění odpadu má u nás dlouhou tradici. Mnozí si možná vzpomenou ještě na školní nebo pionýrské brigády, zaměřené na sběr papíru či hliníku. V sedmdesátých letech pak pozvolna přibyly kontejnery na sklo, v devadesátých pak na plast a PET láhve. Nejnověji se objevily i specializované nádoby na elektroodpad, bioodpad, kovy či textil.

Utěšeně roste i celkový objem vytříděného odpadu. Zatímco v roce 2000 podle statistik Eko-komu průměrný Čech vytřídil 12,4 kilogramu odpadu a odpad třídilo pouze 38 % obyvatel, letos to je již 42,3 kilogramu na osobu a třídí již 72 %.

Je sice dobrá zpráva, že se čím dál více odpadu vytřídí a dále využije, neměli bychom však usínat na vavřínech. Samotná recyklace je až posledním prvkem ekologické zásady 4R, tedy reuse (rovnou nevyhazuj, ale používej opakovaně), repair (radši oprav), reduce (redukuj, snižuj množství) a recycle (recykluj).

Recyklace na festivalech

Čisté festivaly už jsou v plném proudu a další se nevyhnutelně blíží. Koncerty, zábava, skvělá energie a také produkce odpadu. V areálech všech zapojených festivalů si s nimi můžeš hravě poradit jejich tříděním do třikošů, které jsou v podstatě na každém kroku.

Tanec a zpívání společně s tvou oblíbenou kapelou jsou jedním z neodmyslitelných způsobů, jak si užít festival. Po takovém výkonu je ale potřeba doplnit tekutiny a pak nastává ta chvíle, co s plastovým kelímkem? Pokud s sebou nemáš vlastní, putují tvoje kroky k nejbližšímu koši. Žlutá je jasná volba, tam totiž patří veškerý plast. V přírodě se totiž plastový kelímek rozkládá 70 let a třeba taková PET láhev 100 let a někdy i více! Recyklace nejen, že pomůže naší přírodě, ale také vrátí materiál do oběhu. Z recyklovaného plastu se pak mohou vyrábět například výplně do spacáků a bund, potrubí, lavičky nebo třeba silonové vlákno, které slouží k výrobě interiérů do aut.

Ani papír nezůstává pozadu. Dávej si však pozor, jaký papír a kam vytřídíš, protože pokud je jakkoliv znečištěný, ať už mastnotou, blátem nebo slzami štěstí, že konečně vidíš svoje oblíbené interprety, patří do směsi. V opačném případěm je modrá ta správná varianta. Tak se může papír recyklovat a šetřit energii. Třeba taková jedna tuna recyklovaného papíru zachrání přibližně sedmnáct stromů, které ti mimo jiné mohou poskytnout příjemný stín během horkých dní v areálu festivalu. Navíc při výrobě recyklovaného papíru se spotřebuje až o 70 % méně energie než při výrobě nového.

Pokud to před REC.stage rozjedeš natolik, až to odnese tvoje oblečení, máš před sebou několik možností, jak s ním naložit. Jednou z variant je koš na směsný odpad, ale rozhodně není jedinou. Existují také kontejnery na textil, ale dej si pozor, mokré nebo extrémně špinavé oblečení do něj rozhodně nepatří. Ať už tedy zvolíš tuhle možnost nebo oblečení využiješ doma jiným způsobem, rozhodně přírodě pomůžeš více, než kdyby mělo skončit na skládce.

Existuje totiž pojem upcyklace, což je využití použitého výrobku pro nový předmět.

Teď už víš, proč má třídění odpadu skutečně smysl.

Alternativní pohled na recyklaci plastů

McAfee nemá nic proti recyklaci papíru, skla a kovů. Má ale zásadní problém s recyklací plastů. Nevidí v ní udržitelnost, smysluplnost a nakonec, ani pomoc životnímu prostředí. Tvrdí, že snaha třídit a svážet plasty k recyklaci je plýtvání časem a energií. „Přínos úspory uhlíku a skleníkových plynů během recyklace plastů byl a je ve skutečnosti velmi, velmi malý,“ tvrdí McAfee.

„Moc smyslu to nedávalo, když jsme naše plasty sbírali, třídili a sváželi, a pak je posílali v kontejnerech přes oceán do Číny, tedy do země známé svým velmi drastickým přístupem k životnímu prostředí, aby je za nás recyklovala. A více smyslu to rozhodně nedává ani teď, když už se Čína našich plastových odpadů zřekla.“

Ukázalo se totiž, že plasty efektivně recyklovat zrovna neumíme. Za místní příklad dává města jako Filadelfie, kde polovina separovaného a teoreticky využitelného plastového odpadu stejně skončí na skládkách, nebo progresivní Chicago, kde jsou schopni zrecyklovat jen 9 % z celkového objemu vlastních plastů.

Proč? Protože o „plast zachráněný recyklací“ vlastně nemá průmysl zájem. Je tak drahý (ve smyslu výdeje energie, přepravy, financí), že vyjde řádově levněji vyrobit originální nový plast.

Papír, sklo i kov se s takovými problémy nepotýká. Jejich recyklace je skutečnou úsporou energie vynaložené na jejich výrobu, vyjdou levněji. Trh poptávající „recyklovaný“ kov hravě spotřebuje 100 % nabídky (a s papírem a sklem je to dost podobné), průmysl se o ně aktivně hlásí a zpracovává je. Jen v případě plastu to nefunguje, musíme vymýšlet a dotovat komplikovaná schémata, sběr a svoz, speciální třídící linky a ještě speciálnější zpracovatelská zařízení, abychom plastovou recyklaci udrželi v oběhu.

Je to paradox: vynakládáme nemalé množství času a energie, abychom něčemu zabránili stát se odpadem a pak přešlapujeme na místě a vymýšlíme, co z toho vlastně vyrobit a komu to prodat, protože o to nikdo nestojí.

Co s tím? Vybodnout se na celou recyklaci plastů a doslova to zabalit. Začít je znovu ukládat na skládkách, respektive na dobrých, nových, kvalitně zajištěných a solidně monitorovaných skládkách. Prostě odrušit prozatím celé to schéma s recyklací plastů, které „víc žere, než dává“.

Na dobrých skládkách by totiž nehrozila kontaminace životního prostředí, tedy únik plastů do moří, oceánů. Ani postupný vznik všezamořujících mikroplastů. A na takových skládkách by plasty odpočívaly tak dlouho, než by se fosilní zdroje pro jejich výrobu globálně vyčerpaly (což vzhledem k zapracování břidlicového plynu bude za dlouho). Protože pak jejich zrecyklování bude, vzhledem k nedostatku surovin, skutečně žádané a zaplatí se. Jejich těžba ze skládek pak bude ekonomicky dávat smysl, stejně jako recyklace kovů dnes.

McAfee doplňuje, že namísto hrátek s recyklací plastů by se hodilo zacílit svou energii na dekarbonizaci průmyslů a zdanění těch, kteří znečišťují nejvíce. „Přeci jen, polovinu světových emisí skleníkových plynů lze dohledat k původci, kterým je 25 největších korporátních koncernů a států. To je skutečný zdroj problému.“

„Ono vážně nemá cenu tady řešit drobnosti, hádat se o vaše úsporné žárovky a brčka, když 70 % veškerých emisí produkují tři odvětví globálního průmyslu.

tags: #recyklace #plastu #má #to #smysl #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Záchrana života: Postupy první pomoci
• Likvidace nebezpečného odpadu - Němčice a Prostějov
• Analýza ekologických faktorů
• Více o světelném znečištění
• Průvodce výběrem urychlovače kompostu