Hnůj a vápno do kompostu: Využití a výhody

Kompost je naprosto nejpřirozenější medicínou k vylepšení půdních vlastností! Jde o proces rozpadu biologického materiálu působením půdních organismů.

Výrazně zvyšuje úrodnost zeminy, podporuje činnost půdních bakterií a provzdušnění půd. Při kompostování se postupně snižuje objem kompostované hmoty.

Procesy kompostace musí probíhat aerobně - tedy za přítomnosti vzduchu. Čím pestřejší směs kompostovaných surovin, tím kvalitnější výsledná masa - tedy kompost.

Kompost obsahuje především cenný humus, jehož úkolem v půdě je vyrovnávat pH, zadržovat vodu, poutat živiny a bránit tak jejich vyplavování, ale zároveň je zpřístupnit rostlinám.

Humus dokáže i zachycovat zdraví škodlivé látky z půdy, zvyšuje kyprost a soudržnost zeminy a navíc optimalizuje mikrobiální profil půd.

Čtěte také: Jak hnůj prospívá kompostu a úrodě

Co patří do hnojného kompostu?

Obecně je uváděno, že kompostovat se dá vše, co podléhá biologickým rozkladným procesům. Každý kompostovací maniak si časem orientační seznam použitelných a nepoužitelných materiálů sám roztřídí a přizpůsobí na základě osobní zkušenosti.

Například mnoho kompostářů razí heslo „slupky citrusového ovoce nepatří na kompost!“ - vzhledem k jejich ošetření postřiky. Já je tam přitom dávám - uklidnil mne totiž výzkum, který závěrem potvrdil bezproblémovou rozložitelnost potenciálně nebezpečných látek při kompostaci.

Někdo zase ve velkém kompostuje slupky z ovoce a brambor, zbytky po lisování ovoce a zeleniny - tady jsem já zase pro změnu opatrnější.

Náchylnost k plesnivění je u těchto materiálů obrovská, takže s jejich přídavkem do kompostu bývám docela „šetřílek“, vždy ovoce a jeho zbytky používám jen ve velmi tenké vrstvě - říká se „nedávat více, než jaká je běžná spotřeba v domácnosti“.

Také čerstvě posečená tráva (ale i zbytky jídel, s těmi také opatrně!) může být problém - vysoký obsah vody a jemná struktura ji předurčují k náchylnosti ke hnilobným procesům, proto špatně kompostuje.

Čtěte také: Hnůj nebo kompost pro lepší úrodu?

Při zakládání kompostu je nutné vyvážit poměry - prokládat a mísit tzv. „zelené s hnědým“. Tedy materiály dusíkaté s uhlíkatými. Jak je rozlišit? Jednoduše: vše měkké, čerstvé a šťavnaté, jemné (tráva, zbytky ovoce a zeleniny, kobyláky) je materiál dusíkatý.

Dále pamatujte, že rozdrcení, pokrájení či posekání materiálu usnadňuje tlení.

Koňský hnůj a kompostování

Ze stájí, výběhů a pastvin vyvážíme přísně vzato mrvu, teprve na hnojišti se nám díky fermentačním procesům mění v hnůj. Díky vysokému obsahu dusíku je cenným hnojivem.

Řadí se mezi tzv. hnojiva výhřevná, proto ho používáme k prohnojení těžkých a „studených“ půd, skvělý je do pařenišť, která výborně „vytápí“, také pod žampiony.

Tyto dvě vrstvy zavozím ostříhanou podzimní zahrádkou - tedy zbytky seschlých květin, ostříhaných keřů (nikoli jedovatých), chrástu ze zeleniny.

Čtěte také: Úrodná zahrada díky hnoji a kompostu

Tyto hrubé suché materiály zajistí provzdušnění dna kompostu a zároveň plní funkci odsávání případné přebytečné vlhkosti.

Slamnaté části hnoje používám na postupné prokládání vrstev, snažím se celoročně do „hnojokompostu“ přidávat pestré vrstvy materiálů - ráda do něj poklidím i nekvalitní seno, větve menšího průměru (ideální je, když jim pomůže štěpkovač), shrabané listí ze zahrady, kůru po přípravě dřeva na zimní topení a samozřejmě veškeré povolené zbytky z kuchyně.

Nepohrdnu ani zeminou z přesazování pokojových květin (těch mám opravdu hodně), samozřejmě i při celoročním sběru kobyláků po výbězích a v pastvinách se do kompostu chtěj nechtěj zemina průběžně dostává - a je to, z hlediska zdárné kompostace, jen dobře!

Nebojte se, zase ji pastvinám vrátíte zpět - ve výsledném hnojivu, které na podzim plochám s radostí dopřejete.

Ještě nesmím zapomenout zmínit, že výbornou a cennou mezivrstvou jsou v hnojném kompostu kopřivy (celkově je přínosné prokládat hromadu hrubšími stébelnatými rostlinami).

Kopřiva je doslova „nadupaná“ dusíkem, stopovými prvky a minerály.

Vápno a jeho použití v kompostu a na zahradě

Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění.

Mnozí přidávají do kompostu pálené vápno, aby podpořili rychlé tlení, tlumili nepříjemný zápach a zlikvidovali semena plevelů. Pálené vápno sice ničí semena plevelů, ale také užitečný život v kompostu.

Jako přídavek do kompostu lze doporučit dusíkaté vápno. V kompostu, ve kterém nedochází k horké fázi, probíhá tzv. chladné kompostování. Přidané dusíkaté vápno tu zlikviduje škodlivé zárodky.

Krátkodobě se tlak na vše živé týká i bakterií, které zabezpečují tlení. Při zakládání kompostu (zejména při postupném zakládání) můžeme na každou vrstvu odpadu silnou 20-25 cm použít 100 gramů dusíkatého vápna na 1 m², což odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m³ kompostovaného materiálu.

Dusíkaté vápno je víceúčelové pozvolně působící granulované dusíkato-vápenaté hnojivo vhodné zejména k pěstování košťálovin, ovoce, zeleniny, bobulovin, jahod a brambor.

Dusíkaté vápno je barvy tmavě šedé až černé s výrazným zápachem po karbidu. Působením vzdušné půdní vlhkosti se samovolně rozkládá.

Dusíkaté vápno je vyrobeno z přírodních surovin - z vápence, uhlí a vzdušného dusíku. Díky němu je půda obohacena o základní živiny - dusík a vápník.

Jeho přeměnou v půdě se kromě amoniakálního dusíku navíc uvolňuje aktivní vápno, které rostliny okamžitě přijmou.

Dusíkaté vápno s vysokým efektem ničí vajíčka a mladé slimáky bez ohledu na teplotu a vlhkost.

Výskyt drátovců je také do značné míry omezen. Slimáci jsou v současnosti velkým problémem a jejich kalamitní výskyt přivádí pěstitele do zoufalství.

Už v dávce 30 g/m2 se dostaví pozitivní výsledky. Aplikace se provádí časně ráno na vlhkou půdu. Za suchého počasí se účinek zlepší slabým zapravením do půdy. Dusíkaté vápno současně zničí i vajíčka slimáků. Při cíleném použití se snížil výskyt slimáků až o 90 %.

Dávkování dusíkatého vápna pro různé plodiny

Základní hnojení (nad 50 g/m2) 2 až 3 týdny před setím či výsadbou, kdy dusíkaté vápno rozhodíme na plochu a zapravíme. při aplikaci by měla být půda vlhká.

Kompostování a dusíkaté vápno

Kompostování bioodpadů ze zahrady i kuchyně je skvělý způsob, jak snížit množství odpadků a současně vracet organické látky zpět do přírodního koloběhu.

Při použití dusíkatého vápna v kompostu dochází k rychlejšímu rozkladu a potlačení hnilobných procesů. Zničí se navíc larvy much, slimáci i jejich vajíčka a semena plevelů.

Dusíkaté vápno díky svému vysokému obsahu vápna a organicky vázané formy dusíku podporuje velmi příznivě biologický rozkladný proces s potlačením původců velké škály hnilob.

Kuchyňské a zahradnické odpady se postupně hromadí ve vrstvách cca 25 cm, pokud je to nutné, navlhčí se. Pak se posypou dusíkatým vápnem v dávce 100 g/m2.

Při zakládání kompostu (zejména při postupném zakládání) můžeme na každou vrstvu odpadu silnou 20-25 cm použít 100 gramů dusíkatého vápna na 1 m2, což odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m3 kompostovaného materiálu.

Jaký je rozdíl mezi kompostem a hnojem?

Použití hnoje na zapravení do půdy znamená poskytnout půdě obrovské množství živin a důležitých látek. Nepoužívejte ale nikdy hnůj čerstvý, je natolik silný, že by vám rostliny pravděpodobně spálil.

Použití hnoje na zahrádkách Podzimní hnojení pomáhá rostlinám lépe přečkat zimu, odolávat nepříznivým povětrnostním podmínkám, a dokonce i některým chorobám. Chlévský hnůj obsahuje pro půdu potřebné živiny, jako je draslík, vápník, fosfor a další prvky.

Kompost, to je směsice organických látek, u nichž došlo k rozkladu a uvolnění důležitých živin. Pokud budete používat kompost jako hnojivo, půda v záhonech bude kypřejší a bude lépe zadržovat vodu a živiny, které pak budou k dispozici rostlinám.

Kompost rovněž zlepšuje písčitou i těžkou půdu a prospívá půdní mikroflóře.

Na co si dát pozor?

Při kompostování nesmí dojít k ohrožení životního prostředí, při předcházení vzniku bioodpadů lze kompostovat libovolný organický materiál, který není vedlejším živočišným produktem a není odpadem.

Kompostování v záplavovém území je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost. Pro umístění kompostéru je třeba vybírat prostor, který je mimo aktivní zónu. Majetkoprávní vztahy k pozemku, kde se kompostuje, musejí být vyřešeny.

Vyhněte se nadměrným dávkám hnojiv, které mohou poškodit rostliny a narušit půdní rovnováhu. Nepoužívejte hnojiva s obsahem dusíku a klasické nehašené stavební vápno.

tags: #hnuj #a #vapno #do #kompostu #použití

Oblíbené příspěvky:

• Katalog odpadů a azbest
• Efektivní provoz skladu
• Dopad Efektivní Teploty na Ekosystémy
• Zbavte se myší a potkanů šetrně
• Ohrožená perlorodka říční