EIA (Environmental Impact Assessment) je proces posouzení vlivů určitého záměru na životní prostředí. EIA je jedním z preventivních nástrojů politiky ochrany životního prostředí; pochází z anglického Environmental Impact Assessment, což v překladu znamená posuzování vlivů na životní prostředí.
V České republice je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA) upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. Základním právním předpisem pro proces EIA je zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. EIA je v České republice zakotvena v zákoně č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.
Proces EIA probíhá vždy před povolením záměrů a před započetím jejich realizace. Na základě výsledků procesu EIA se dále rozhoduje o povolení záměru. EIA může pomoci zabránit vzniku nenapravitelných škod a omezit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí. Proces EIA by měl proběhnout a většinou se tak děje ještě před zahájením povolovacích řízení (územního a stavebního, příp. dalších). V některých případech se však může teprve po zahájení územního či stavebního řízení ukázat, že rozsah investičního záměru vyžaduje takové posouzení.
Jak zákon uvádí „posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých (zprostředkovaných) vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“. Implementací tohoto zákona lze dosáhnout komplexního zhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Posuzování zahrnuje vlivy na:
Posuzují se vlivy, které způsobí nejen provozování daného záměru, ale i jeho příprava, provádění, ukončení provozu a případná sanace či rekultivace. Hodnotí se jak vlivy realizace záměru, tak i vlivy jeho neprovedení. Pokud je záměr navrhován v několika variantách (různé lokality, rozsah záměru atd.) je nutné provést posouzení všech variant.
Procesu EIA nepodléhají všechny záměry. V rámci procesu EIA jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 výše zmíněného zákona. Projekty posuzované v procesu EIA jsou například stavby, komunikace, výrobní haly, těžby nerostných surovin, provozy - nově budované, ale i jejich změny, tj.
Příloha č. 1 k zákonu č. V této příloze jsou v Kategorii I. stanoveny jednak záměry, u kterých probíhá celá EIA vždy povinně. Druhou skupinu tvoří záměry vyjmenované v Kategorii II. uvedené přílohy, u kterých musí povinně proběhnout alespoň tzv. zjišťovací řízení.
U některých záměrů záleží na tom, jestli dosahují stanovených limitních hodnot. Pro lepší představu uvedeme jednoduchý příklad. Pokud chce investor vybudovat čtyřproudovou silnici o délce větší než 10 km, úřad bude tento záměr zkoumat povinně v úplném procesu. Kdyby byla silnice dlouhá v rozmezí od 2 do 10 km, úřad by záměr posoudil ve zjišťovacím řízení. Silnice o délce kratší než 2 km je tzv.
Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu
Účelem zjišťovacího řízení je rozhodnout, zda záměr bude podléhat posuzování vlivů na životní prostředí nebo ne. V případě těchto záměrů může úřad rozhodnout o tom, že se záměr dále posuzovat nebude. O tom vydá rozhodnutí, které je možné napadnout odvoláním v zákonné lhůtě 15 dnů. Následně připadá v úvahu i soudní přezkum prostřednictvím správní žaloby.
Zjišťovacímu řízení podléhají také záměry, které mohou mít negativní vliv na soustavu NATURA 2000. Jedná se o chráněná území, která jsou určena k ochraně nejvzácnějších a nejohroženějších živočichů, rostlin a ptačích oblastí na území Evropské unie.
Proces EIA je veden buďto krajským úřadem, nebo Ministerstvem životního prostředí. To, zda bude příslušný krajský úřad, nebo ministerstvo, je uvedeno v Příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Průběh celého procesu je podrobně upraven v zákoně č. 100/2001 Sb.
Proces má pět základních fází: oznámení; zjišťovací řízení; dokumentace; posudek a stanovisko. Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřadu a veřejností. Přílohy zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat.
Čtěte také: Česká příroda a její ochrana
Veřejnost je oprávněna účastnit se celého procesu EIA v případě záměrů podléhajících posouzení EIA, které mohou mít významný dopad na své okolí. Oproti jiným řízením má proces EIA z hlediska zapojení občanů jednu velkou přednost - procesu se totiž může účastnit každý, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání.
Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou podat své vyjádření k oznámení do 30 dnů od zveřejnění informace o oznámení, a k dokumentaci do 30 dnů od zveřejnění. Na úřední desce se zveřejňuje také oznámení o veřejném projednání, a to nejméně 5 dní před jeho konáním.
Úřad je povinen průběžně zveřejňovat informace o výsledcích jednotlivých etap procesu (dle § 16 zákona) - na úřední desce, na internetu - v informačním systému EIA. Jeden ze základních principů procesu EIA je transparentnost. Potřebné informace tak najdete v informačním systému EIA a na úřední desce obcí a krajů, kterých se EIA týká.
Veřejnost se v rámci procesu EIA může vyjadřovat, a to hned dvakrát. Svá písemná vyjádření můžete úřadu zaslat k oznámení a dokumentaci, vždy do 30 dnů od jejich zveřejnění. Vyjádření veřejnosti nejsou sice pro úřad závazná, můžou ale ovlivnit samotné závěrečné stanovisko, které už závazné je. Pokud k dokumentaci podáte odůvodněné nesouhlasné vyjádření, úřad musí nařídit veřejné projednání. Na tomto projednání se může k posudku a dokumentaci opět každý vyjádřit. Z projednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje na internetu.
Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, je povinen zajistit veřejné projednání dokumentace i posudku. Není-li na veřejném projednání přítomen ten, kdo podal oznámení, nebo zpracovatel dokumentace či posudku, může jej úřad ukončit - stanovit náhradní termín.
Výsledné závazné stanovisko nemusí být vždy optimální. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete stanovisko EIA v navazujícím řízení napadnout.
Výsledkem tohoto procesu je závazné stanovisko úřadu, které může být souhlasné nebo nesouhlasné. V souhlasném stanovisku EIA úřad investorovi vždy stanoví podmínky, které musí být dodrženy při fázi přípravy, výstavby a provozu záměru, případně podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzace nepříznivých vlivů na životní prostředí. Stanovisko musí vždy obsahovat i odůvodnění, v němž musí úřad uvést, proč vydal souhlasné či nesouhlasné stanovisko, a také zdůvodnit stanovení uvedených podmínek.
Vliv stanoviska EIA na výsledný záměr může být zásadní. Bude-li stanovisko EIA nesouhlasné, není možné předmětný záměr v posuzované podobě povolit. V praxi dochází v důsledku stanoviska EIA běžně například ke změnám ve výsledné podobě větrných elektráren, kdy v důsledku možného ovlivnění životního prostředí dochází na základě podmínek stanoviska EIA ke snížení výšky stojanů větrných elektráren, přemístění jednotlivých zařízení či snížení jejich počtu.
Stanovisko EIA může mít vliv i na výběr výsledné varianty záměru. Například liniové stavby bývají často zpracovány v jednotlivých variantách, které jsou posuzovány z hlediska vlivů realizace záměru na životní prostředí. Právě na základě stanoviska EIA může být v konečném důsledku zvolena taková varianta, která zatěžuje životní prostředí v nejmenší míře.
Stanovisko EIA je závazným stanoviskem, proto ho nelze opomenout v navazujících řízeních (např. Stanovisko EIA však není samostatným rozhodnutím, proto se proti němu nelze odvolat. Jeho obsah lze napadnout právě až v navazujících řízeních, tedy především v rámci námitek uplatněných v územním či stavebním řízení. Pokud námitkám nebude vyhověno, je možné proti rozhodnutí podat odvolání dle správního řádu, ve kterém lze rovněž napadnout stanovisko EIA.
Cílem procesu EIA je získání odborného podkladu pro navazující řízení. Z tohoto důvodu se na zpracování oznámení, dokumentace i posudku podílejí vždy autorizované osoby. Autorizaci může získat vždy jenom fyzická osoba, která je držitelem autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí. Autorizaci uděluje Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Podmínkou udělení autorizace je plná svéprávnost, bezúhonnost, odborná způsobilost a praxe v oboru v délce nejméně 3 let. Požadavky a průběh zkoušky odborné způsobilosti upravuje podrobněji vyhláška č. 457/2001 Sb. Zkoušku tvoří písemná a ústní část, přičemž úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a lze ji na žádost držitele prodloužit opakovaně o dalších 5 let.
U záměrů uvedených § 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 5 a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
U záměrů, které podléhaly procesu EIA, se před zahájením navazujícího řízení (př. územního nebo stavebního řízení) vydává tzv. verifikační stanovisko (neboli coherence stamp). To ověřuje, jestli u záměru nedošlo od doby vydání závazného stanoviska EIA k podstatným změnám. Verifikační stanovisko bude souhlasné, pokud se záměr v mezidobí významně nezměnil. Pokud v mezidobí došlo k významné změně záměru, úřad musí ve zjišťovacím řízení posoudit, zda ke změněnému záměru proběhne nová EIA či nikoliv.[4] Verifikační stanovisko neověřuje, jestli je závazné stanovisko EIA aktuální.
tags: #ochrana #prirody #EIA #co #to #je