Co je EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a jak funguje v České republice?

EIA (Environmental Impact Assessment) je proces posouzení vlivů určitého záměru na životní prostředí. EIA je jedním z preventivních nástrojů politiky ochrany životního prostředí; pochází z anglického Environmental Impact Assessment, což v překladu znamená posuzování vlivů na životní prostředí.

V České republice je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA) upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. Základním právním předpisem pro proces EIA je zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. EIA je v České republice zakotvena v zákoně č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.

Proces EIA probíhá vždy před povolením záměrů a před započetím jejich realizace. Na základě výsledků procesu EIA se dále rozhoduje o povolení záměru. EIA může pomoci zabránit vzniku nenapravitelných škod a omezit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí. Proces EIA by měl proběhnout a většinou se tak děje ještě před zahájením povolovacích řízení (územního a stavebního, příp. dalších). V některých případech se však může teprve po zahájení územního či stavebního řízení ukázat, že rozsah investičního záměru vyžaduje takové posouzení.

Co se v rámci procesu EIA hodnotí?

Jak zákon uvádí „posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých (zprostředkovaných) vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“. Implementací tohoto zákona lze dosáhnout komplexního zhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Posuzování zahrnuje vlivy na:

• veřejné zdraví
• živočichy a rostliny
• ekosystémy
• půdu
• horninové prostředí
• vodu
• ovzduší
• klima a krajinu
• přírodní zdroje
• hmotný majetek a kulturní památky

Posuzují se vlivy, které způsobí nejen provozování daného záměru, ale i jeho příprava, provádění, ukončení provozu a případná sanace či rekultivace. Hodnotí se jak vlivy realizace záměru, tak i vlivy jeho neprovedení. Pokud je záměr navrhován v několika variantách (různé lokality, rozsah záměru atd.) je nutné provést posouzení všech variant.

Jaké záměry podléhají procesu EIA?

Procesu EIA nepodléhají všechny záměry. V rámci procesu EIA jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 výše zmíněného zákona. Projekty posuzované v procesu EIA jsou například stavby, komunikace, výrobní haly, těžby nerostných surovin, provozy - nově budované, ale i jejich změny, tj.

Příloha č. 1 k zákonu č. V této příloze jsou v Kategorii I. stanoveny jednak záměry, u kterých probíhá celá EIA vždy povinně. Druhou skupinu tvoří záměry vyjmenované v Kategorii II. uvedené přílohy, u kterých musí povinně proběhnout alespoň tzv. zjišťovací řízení.

Kategorie záměrů dle EIA:

1. Úplný proces EIA probíhá u staveb, zařízení nebo činností, které výrazně zasahují do životního prostředí. Jsou to např. letiště, dálnice, vodní nádrže nebo dobývací prostory pro těžbu uhlí. Jejich výčet naleznete v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v Kategorii I. - záměry uvedené v příloze 1 kategorii I zákona - posuzují se vždy (např.
2. U záměrů z Kategorie II přílohy č. 1 probíhá povinně alespoň tzv. zjišťovací řízení. Jeho účelem je rozhodnout, zda bude záměr podléhat úplnému procesu EIA. Do Kategorie II spadá např. stavba větrné elektrárny, silnic všech tříd, pivovaru nebo zřízení průmyslové zóny.
3. Specifickou kategorií jsou tzv. podlimitní záměry, které nedosahují stanovených limitních hodnot. Jedná se např. o výstavbu průmyslové zóny s rozlohou do 20 ha, autokempy s kapacitou do 100 osob apod. Pokud se tyto záměry nachází ve zvláště chráněném území (např.

U některých záměrů záleží na tom, jestli dosahují stanovených limitních hodnot. Pro lepší představu uvedeme jednoduchý příklad. Pokud chce investor vybudovat čtyřproudovou silnici o délce větší než 10 km, úřad bude tento záměr zkoumat povinně v úplném procesu. Kdyby byla silnice dlouhá v rozmezí od 2 do 10 km, úřad by záměr posoudil ve zjišťovacím řízení. Silnice o délce kratší než 2 km je tzv.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Zjišťovací řízení

Účelem zjišťovacího řízení je rozhodnout, zda záměr bude podléhat posuzování vlivů na životní prostředí nebo ne. V případě těchto záměrů může úřad rozhodnout o tom, že se záměr dále posuzovat nebude. O tom vydá rozhodnutí, které je možné napadnout odvoláním v zákonné lhůtě 15 dnů. Následně připadá v úvahu i soudní přezkum prostřednictvím správní žaloby.

Zjišťovacímu řízení podléhají také záměry, které mohou mít negativní vliv na soustavu NATURA 2000. Jedná se o chráněná území, která jsou určena k ochraně nejvzácnějších a nejohroženějších živočichů, rostlin a ptačích oblastí na území Evropské unie.

Kdo se účastní procesu EIA?

• Předkladatel záměru - ten kdo hodlá záměr provést, tj.
• Autorizovaná osoba zpracovávající dokumentaci posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (dokumentace EIA) , tj.
• V případě zájmu jakýkoli občan nebo organizace.
• Proces vede tzv. příslušný úřad - podle charakteru a rozsahu záměru je příslušným úřadem krajský úřad příslušného kraje nebo Ministerstvo životního prostředí (odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC) .

Proces EIA je veden buďto krajským úřadem, nebo Ministerstvem životního prostředí. To, zda bude příslušný krajský úřad, nebo ministerstvo, je uvedeno v Příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Průběh procesu EIA

Průběh celého procesu je podrobně upraven v zákoně č. 100/2001 Sb.

Proces má pět základních fází: oznámení; zjišťovací řízení; dokumentace; posudek a stanovisko. Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřadu a veřejností. Přílohy zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat.

Čtěte také: Česká příroda a její ochrana

1. Proces EIA standardně zahajuje investor tím, že zašle oznámení o záměru příslušnému úřadu. Investor, který připravuje záměr určitého typu a rozsahu (kritéria, podle kterých se typ a rozsah projektu posuzuje, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona - je to např. stavba dálnice, obchodního komplexu určité velikosti, těžba, výstavba průmyslových provozů, vleky), musí svůj záměr ohlásit příslušnému úřadu - tedy krajskému úřadu (podle kraje, kde se záměr má realizovat) nebo Ministerstvu ŽP (nikoli tedy na obecní či městský úřad). Podkladem pro zjišťovací řízení je oznámení zpracované dle přílohy č. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud oznámení obsahuje vše dle požadavků zákona, příslušný úřad je povinen do 10 dnů zajistit zveřejnění informace o oznámení a zveřejnit alespoň jeho textovou část - na úředních deskách dotčených správních úřadů a obcí, v místě obvyklým způsobem (v místním tisku, rozhlasu apod.) a na internetu - v informačním systému EIA. Ve lhůtě 20 dnů od zveřejnění oznámení může každý zaslat písemné vyjádření k oznámení záměru příslušnému úřadu.
2. Účelem zjišťovacího řízení je určit, zda bude záměr posouzen v rámci úplného procesu EIA či nikoliv. Pokud úřad rozhodne, že se záměr dále posuzovat nebude, vydá o tom rozhodnutí. Proti rozhodnutí se mohou spolky, které splňují zákonem stanovené podmínky,[11] bránit odvoláním, popř. správní žalobou. U záměrů, u nichž se podle zákona posuzují vlivy na životní prostředí vždy, je účelem zjišťovacího řízení stanovit, které informace musí obsahovat dokumentace a na které aspekty a vlivy záměru se posuzování musí zaměřit. U ostatních záměrů je cílem tohoto řízení zjistit, zda vlivy záměru na životní prostředí mohou být natolik závažné, že je nutné jejich posouzení v rámci dalšího postupu EIA. Zjišťovací řízení musí být ukončeno nejdéle do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení. Výsledkem je závěr zjišťovacího řízení, který musí být zveřejněn podobně jako oznámení. Součástí závěru musí být souhrnné vypořádání všech došlých připomínek (jak od veřejnosti, tak od dotčených úřadů). Dojde-li příslušný úřad ve zjišťovacím řízení k závěru, že záměr má být posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. „velká EIA“), vydá o tom odůvodněný písemný závěr. Pokud dojde příslušný úřad k závěru, že záměr nebo jeho změna nebudou dále posuzovány podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním prvním úkonem podléhajícím správnímu řízení, podle správního řádu. Proti tomuto rozhodnutí má právo se odvolat oznamovatel a dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
3. Investor si musí nechat zpracovat dokumentaci. Dokumentaci zpracuje autorizovaná osoba, kterou vybírá investor. Dokumentace podrobněji rozpracovává údaje z oznámení o záměru a hodnotí vlivy záměru na životní prostředí. Po tom, co dokumentaci autorizovaná osoba dokončí, doručí ji příslušnému úřadu. Pokud má investor dokumentaci zpracovanou již před zahájením procesu EIA, může ji rovnou předložit úřadu. Předchozí fáze oznámení a zjišťovacího řízení tím odpadají. Na základě oznámení, vyjádření k němu a výsledků zjišťovacího řízení zajistí investor zpracování dokumentace EIA k záměru. Tato dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou, kterou si vybírá investor (!). Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze 4 zákona. Příslušný úřad dokumentaci do 10 pracovních dnů od doručení zveřejní. Na internetu musí zveřejnit vždy alespoň textovou část dokumentace. Součástí zveřejnění je informace kdy a kde je do dokumentace možno nahlížet. Do 30 dnů ode dne zveřejnění se může každý písemně k dokumentaci vyjádřit; k později podaným vyjádřením nemusí úřad přihlížet. Pokud splňuje dokumentace zákonem předepsané náležitosti, předá ji úřad do 40 dnů od zveřejnění zpracovateli posudku. V opačném případě ji v této lhůtě vrátí investorovi k přepracování či doplnění. Podle zákona o posuzování musí být vždy posouzeno i neprovedení záměru, tedy tzv. „nulová varianta“.
4. Úřad může nařídit, že k záměru provede veřejné projednání. Koná se pouze v případě, že se veřejnost[13] nesouhlasně vyjádří k předložené dokumentaci. Veřejné projednání proběhne do 30 dnů ode dne, kdy se veřejnost mohla vyjádřit k dokumentaci.[14] Informace o místě a čase jednání se můžete dočíst v informačním systému EIA a na úřední desce.
5. K dokumentaci úřad nechá zpracovat posudek. Posudek zpracovává autorizovaná osoba určená úřadem (jiná než ta, co zpracovávala dokumentaci). Účelem posudku je nezávisle zhodnotit správnost a úplnost dokumentace a v ní navržených řešení negativních vlivů na životní prostředí. Na základě dokumentace a všech vyjádření k ní je zpracován posudek. Posudek je zpracován také autorizovanou osobou, kterou však vybírá a zpracování tak zajišťuje příslušný úřad (na rozdíl od zpracování dokumentace). Tato osoba nesmí být totožná se zpracovatelem EIA dokumentace, respektive nesmí se žádným způsobem podílet na zpracování oznámení či dokumentace k záměru. Náležitosti posudku stanoví příloha č. 5 zákona. Posudek musí být hotov do 60 dnů od obdržení dokumentace zpracovatelem posudku. Lhůta může být o 30 dnů prodloužena. (Autorizaci uděluje fyzickým osobám MŽP na základě úspěšně vykonaných zkoušek. Osvědčení k odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje Ministerstvo zdravotnictví. Úřad je opět povinen do 10 dnů posudek výše uvedeným způsobem zveřejnit (tj. stejně jako dokumentaci EIA). Na internetu se zveřejňuje celý text posudku. Součástí je informace kdy a kde je do něj možno nahlížet. Veřejné projednání se koná pouze tehdy, pokud příslušný úřad obdržel nějaké nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku. Zpracovatel posudku vypořádá vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě případně upraví návrh stanoviska.
6. Celý proces je ukončen tak, že úřad vydá své závazné stanovisko. To je podkladem pro rozhodování v navazujících řízeních, které investor záměru zahajuje (např. územní a stavební). Závazné stanovisko je platné sedm let ode dne jeho vydání. Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, posudku a vyjádření k nim stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Lhůta pro vydání stanoviska je 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Příslušný úřad je povinen stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání zveřejnit. Stanovisko je podkladem pro navazující řízení. Bez stanoviska nelze vydat v těchto řízeních k záměru rozhodnutí nebo opatření (jde především o územní a stavební řízení, udělení integrovaného povolení aj.). Je však důležité si uvědomit, že stanovisko není závazným dokumentem - úřad, který vydává správní rozhodnutí k záměru (např. stavební úřad) by měl ve svém rozhodnutí zohlednit obsah a požadavky stanoviska EIA. Pokud tak neučiní, je povinen toto zdůvodnit.

Jak se může zapojit veřejnost?

Veřejnost je oprávněna účastnit se celého procesu EIA v případě záměrů podléhajících posouzení EIA, které mohou mít významný dopad na své okolí. Oproti jiným řízením má proces EIA z hlediska zapojení občanů jednu velkou přednost - procesu se totiž může účastnit každý, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání.

Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou podat své vyjádření k oznámení do 30 dnů od zveřejnění informace o oznámení, a k dokumentaci do 30 dnů od zveřejnění. Na úřední desce se zveřejňuje také oznámení o veřejném projednání, a to nejméně 5 dní před jeho konáním.

Úřad je povinen průběžně zveřejňovat informace o výsledcích jednotlivých etap procesu (dle § 16 zákona) - na úřední desce, na internetu - v informačním systému EIA. Jeden ze základních principů procesu EIA je transparentnost. Potřebné informace tak najdete v informačním systému EIA a na úřední desce obcí a krajů, kterých se EIA týká.

Veřejnost se v rámci procesu EIA může vyjadřovat, a to hned dvakrát. Svá písemná vyjádření můžete úřadu zaslat k oznámení a dokumentaci, vždy do 30 dnů od jejich zveřejnění. Vyjádření veřejnosti nejsou sice pro úřad závazná, můžou ale ovlivnit samotné závěrečné stanovisko, které už závazné je. Pokud k dokumentaci podáte odůvodněné nesouhlasné vyjádření, úřad musí nařídit veřejné projednání. Na tomto projednání se může k posudku a dokumentaci opět každý vyjádřit. Z projednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje na internetu.

Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, je povinen zajistit veřejné projednání dokumentace i posudku. Není-li na veřejném projednání přítomen ten, kdo podal oznámení, nebo zpracovatel dokumentace či posudku, může jej úřad ukončit - stanovit náhradní termín.

Výsledné závazné stanovisko nemusí být vždy optimální. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete stanovisko EIA v navazujícím řízení napadnout.

Výsledek procesu EIA

Výsledkem tohoto procesu je závazné stanovisko úřadu, které může být souhlasné nebo nesouhlasné. V souhlasném stanovisku EIA úřad investorovi vždy stanoví podmínky, které musí být dodrženy při fázi přípravy, výstavby a provozu záměru, případně podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzace nepříznivých vlivů na životní prostředí. Stanovisko musí vždy obsahovat i odůvodnění, v němž musí úřad uvést, proč vydal souhlasné či nesouhlasné stanovisko, a také zdůvodnit stanovení uvedených podmínek.

Vliv stanoviska EIA na výsledný záměr může být zásadní. Bude-li stanovisko EIA nesouhlasné, není možné předmětný záměr v posuzované podobě povolit. V praxi dochází v důsledku stanoviska EIA běžně například ke změnám ve výsledné podobě větrných elektráren, kdy v důsledku možného ovlivnění životního prostředí dochází na základě podmínek stanoviska EIA ke snížení výšky stojanů větrných elektráren, přemístění jednotlivých zařízení či snížení jejich počtu.

Stanovisko EIA může mít vliv i na výběr výsledné varianty záměru. Například liniové stavby bývají často zpracovány v jednotlivých variantách, které jsou posuzovány z hlediska vlivů realizace záměru na životní prostředí. Právě na základě stanoviska EIA může být v konečném důsledku zvolena taková varianta, která zatěžuje životní prostředí v nejmenší míře.

Stanovisko EIA je závazným stanoviskem, proto ho nelze opomenout v navazujících řízeních (např. Stanovisko EIA však není samostatným rozhodnutím, proto se proti němu nelze odvolat. Jeho obsah lze napadnout právě až v navazujících řízeních, tedy především v rámci námitek uplatněných v územním či stavebním řízení. Pokud námitkám nebude vyhověno, je možné proti rozhodnutí podat odvolání dle správního řádu, ve kterém lze rovněž napadnout stanovisko EIA.

Cílem procesu EIA je získání odborného podkladu pro navazující řízení. Z tohoto důvodu se na zpracování oznámení, dokumentace i posudku podílejí vždy autorizované osoby. Autorizaci může získat vždy jenom fyzická osoba, která je držitelem autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí. Autorizaci uděluje Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Podmínkou udělení autorizace je plná svéprávnost, bezúhonnost, odborná způsobilost a praxe v oboru v délce nejméně 3 let. Požadavky a průběh zkoušky odborné způsobilosti upravuje podrobněji vyhláška č. 457/2001 Sb. Zkoušku tvoří písemná a ústní část, přičemž úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a lze ji na žádost držitele prodloužit opakovaně o dalších 5 let.

U záměrů uvedených § 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 5 a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.

Verifikační stanovisko

U záměrů, které podléhaly procesu EIA, se před zahájením navazujícího řízení (př. územního nebo stavebního řízení) vydává tzv. verifikační stanovisko (neboli coherence stamp). To ověřuje, jestli u záměru nedošlo od doby vydání závazného stanoviska EIA k podstatným změnám. Verifikační stanovisko bude souhlasné, pokud se záměr v mezidobí významně nezměnil. Pokud v mezidobí došlo k významné změně záměru, úřad musí ve zjišťovacím řízení posoudit, zda ke změněnému záměru proběhne nová EIA či nikoliv.[4] Verifikační stanovisko neověřuje, jestli je závazné stanovisko EIA aktuální.

tags: #ochrana #prirody #EIA #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Mechanismus otevírání
• Fine art focení v přírodě
• Škola v přírodě Roštín – recenze
• Informace o skládce Mikulovice
• Výzvy a perspektivy v odpadovém hospodářství ČR