Ochrana přírody a novela stavebního zákona v České republice

V současné době probíhá projednávání poslaneckého návrhu novely stavebního zákona, který vyvolává obavy ohledně ochrany veřejných zájmů, jako je ochrana zdraví, životního prostředí a památek. Ombudsman Stanislav Křeček hodnotí novelu jako nedostatečnou v ochraně těchto zájmů a varuje před jejími dopady.

Kritika novely stavebního zákona

Stanislav Křeček se proto rozhodl s konkrétními připomínkami obrátit na členy tří poslaneckých výborů (Hospodářský a Ústavně právní výbor a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj). Poukazuje přitom na změny, které upozadí některá hlediska veřejného zájmu. Ombudsman Stanislav Křeček k novele stavebního zákona říká: „Aktuální návrh stavební novely má svou odvrácenou stranu. Rychlost a plynulost výstavby jde na úkor jiných veřejných zájmů - ochrany zdraví, životního prostředí, památek nebo kvality bydlení. Považuji za nepřijatelné, že tak zásadní změny jsou připravovány kvapně a bez dostatečné odborné diskuze.“

Novela například plánuje umožnit povolení staveb i tam, kde by dříve nemusely být přípustné - třeba umístění fotovoltaických panelů v památkových zónách nebo povolení obchodního centra tam, kde to územní plán nepřipouští. Slábnou opatření proti černým stavbám. Pravidla pro posuzování hluku jsou nejasná a velmi volná. Dotčené orgány mají používat jen „nejmírnější“ prostředky ochrany a jejich stanoviska mohou být nahrazena fikcí souhlasu, pokud se nestihnou vyjádřit v krátké lhůtě.

Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Norma, kterou poslanci projednávají, výrazně uvolňuje pravidla v památkových rezervacích a zónách a ruší ochranná pásma. Vůči změnám v zákoně se vymezili v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům.

Ochranná pásma památek

Stavební zásahy v okolí takových budov regulují takzvaná ochranná pásma. Právě ta by podle novely stavebního zákona měla přestat existovat. Podle památkového katalogu v současnosti v Česku existuje zhruba 450 ochranných pásem.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Odborníci se vůči novele vymezili otevřeným dopisem předsedovi vlády. „Pásma chrání harmonické stavební celky, tradiční panoramata, dálkové pohledy a obraz historických sídel. Přijetí návrhů v předložené formě by znamenalo razantní snížení míry ochrany těchto hodnot,“ stojí v dopise.

„Ochranná pásma jsou hlavně proto, aby se nestalo něco, co by například narušilo panoramatický dialog architektury a krajiny. Ve chvíli, kdyby zanikla, by to už vůbec nebylo možné hlídat. Týká se to i památek UNESCO, z toho by byl obrovský mezinárodní problém,“ vysvětlil hlavní signatář otevřeného dopisu a předseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel.

Závazná stanoviska památkářů

V samotných památkových zónách by pak podle novely památkáři neměli nadále vydávat závazná stanoviska. Rozhodovat by měl pouze stavební úřad. „Ten se může vyjadřovat jen k těm velkým změnám. Změna fasády je pod jeho rozlišovací schopnost. To by znamenalo okamžité zhoršení stavu ochrany památek,“ poznamenal Biegel.

Mezi signatáři otevřeného dopisu je například děkan Fakulty architektury Českého vysokého učení technického Dalibor Hlaváček, rektor pražské Akademie výtvarných umění Tomáš Pospiszyl, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jindřich Vybíral nebo ředitelka Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marie Rakušanová.

Signatáři dopisu uvedli, že rozumějí snaze o zjednodušení a zkvalitnění stavebního řízení, přijetí novely v současné podobě by ale mělo zásadní negativní dopady na osud památek v Česku, včetně těch chráněných UNESCO. „Připomínáme, že Česká republika byla v listopadu 2025 zvolena do Výboru pro světové dědictví a její prestiž a důvěryhodnost v oblasti péče o památky by přijetím problematických návrhů významně utrpěla,“ dodali.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny

Zákonem č. 225/2017 Sb. dochází též k poměrně podstatným změnám zákona o ochraně přírody a krajiny.

1. Kácení dřevin: Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení (ve společném řízení) vydávají orgány ochrany přírody příslušné k povolení kácení dřevin závazné stanovisko. O vlastním povolení kácení a o případném uložení náhradní výsadby včetně následné péče rozhoduje stavební úřad ve výrokové části územního rozhodnutí.
2. Naturové posouzení: Některé z uvedených změn byly vyvolány tím, že i tzv. naturové posouzení může probíhat souběžně s územním řízením (společným územním a stavebním řízením).
3. Konflikt s ochranou druhů: Pokud se zjistí konflikt stavebního záměru s ochranou zvláště chráněných druhů, tedy stavební záměr je v rozporu se základními ochrannými podmínkami stanovenými v § 49 a § 50 ZOPK, až po zahájení územního řízení (územního řízení s integrovaným posuzováním EIA či společného územního a stavebního řízení) či až po zahájení stavebního řízení a tato skutečnost nebyla známa před zahájením tohoto řízení, lze rozhodnutí v tomto řízení vydat pouze na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody příslušného k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů.
4. Závažné zásahy do krajiny: Novelizované znění § 67 ZOPK přináší zcela nové pojetí povinnosti uložené investorům v případě zamýšlených závažných zásahů učiněných při užívání krajiny. Hodnocení je povinen investor zajistit předem a na své náklady, přičemž jde o povinnost ze zákona.

Cíle a problémy novely

Hlavní deklarovanou změnou, kterou má přinést novela stavebního zákona, má být zjednodušení a urychlení povolovacích procesů v oblasti územního rozhodování i stavebního řádu. Toho má být docíleno jednak rozšířením okruhu stavebních záměrů, pro které lze použít zjednodušující postupy (územní souhlas, ohlášení stavby) a jednak sloučením různých povolovacích procesů do jednoho řízení.

Návrh byl předložen skupinou poslanců bez transparentního legislativního procesu. Už samotný způsob přípravy novely je mimořádně problematický. Návrh míří do Sněmovny bez zveřejnění toho, kdo jej připravil a kdo jeho vznik financoval. Zároveň nejsou dostupné informace o tom, kdo a za co v souvislosti s novelou lobboval a s jakým výsledkem, což je pravděpodobně v rozporu se zákonem o regulaci lobbování. Navrhované změny zásadně oslabují ochranu veřejných zájmů.

Novela dále ruší ochranná pásma památkových rezervací a památkových zón. Dalším problémem je možnost udělovat výjimky z územních plánů. Novela umožňuje povolit stavbu i v rozporu s územním plánem, pokud s tím souhlasí vlastník pozemku a ten, kdo územní plán pořídil.

Reakce na novelu

„Předkládaná podoba novely oslabuje právo bránit se proti verdiktům úřadů. Za zvlášť znepokojivé považuji, že novela nepřipouští možnost napadnout u úřadů rozhodnutí o největších stavbách, jako jsou dálnice, železnice nebo bytové komplexy. Návrh plánuje účinnost novely stavebního zákona již od 1. dotčené orgány mají používat jen „nejmírnější“ prostředky ochrany a jejich stanoviska mohou být nahrazena fikcí souhlasu, pokud se nestihnou vyjádřit v krátké lhůtě.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Projednávaný návrh změny zákona vítá také Asociace nájemního bydlení. Podle jejího viceprezidenta Stanislava Kubáčka se dostupnost bydlení v Česku nezlepší, dokud se bude stavět málo, pomalu a nepředvídatelně jako dosud.

Shrnutí klíčových bodů novely

Níže je shrnutí některých klíčových bodů novely stavebního zákona:

• Zjednodušení a urychlení povolovacích procesů.
• Sloučení různých povolovacích procesů do jednoho řízení.
• Oslabení ochrany veřejných zájmů (životní prostředí, památky, zdraví).
• Rušení ochranných pásem památek.
• Možnost udělování výjimek z územních plánů.

Tabulka: Změny v postavení dotčených orgánů

tags: #ochrana #prirody #novela #stavebniho #zakona

Oblíbené příspěvky:

• S Jakubem v přírodě: Recenze pro děti
• Neuvěřitelné adaptace v přírodě
• Informace o voze Toyota JZX90 Mark II z roku 1993
• Složení komunálního odpadu
• Lesy ČR