Dopad ohňostrojů na ochranu přírody

Ohňostroje jsou pro mnohé neodmyslitelnou součástí silvestrovské noci. Pravdou však je, že tato zábava skrývá svou temnou stránku, jež je většinovou společností bohužel stále přehlížena. Podívejme se společně na to, jaký dopad má zábavní pyrotechnika nejen na naše zdraví, ale i přírodu a životní prostředí jako takové.

Proč říkáme silvestrovským ohňostrojům „NE”?

Důvodů je hned několik a každým rokem jich přibývá. Průzkumy dokazují, že ohňostroje představují významné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Jedním z hlavních problémů jsou emise jemných částic a těžkých kovů, které se do vzduchu uvolňují během explozí zábavní pyrotechniky. Tyto částice pronikají hluboko do dýchací soustavy a usazují se v plicích.

Důvodem je toxicita ohňostrojů, a to jak doslovná, tak ta obrazná. Pár minut zábavy stojí přírodu a naše zdraví více, než si mnozí uvědomují.

Zábavní pyrotechnika a její dopad na životní prostředí

Důsledky ohňostrojů se neomezují pouze na lidské zdraví. Svou daň si tento druh zábavy vybírá také na přírodě. Nejrůznější chemikálie a látky nebezpečné pro životní prostředí, které stojí za vytvořením světelné podívané, mohou vést ke znečištění půdy a spodních vod. Kromě toho, při explozích dochází k razantnímu zhoršení kvality ovzduší a tvorbě smogu s vysokým obsahem chemikálií a karcinogenních částic.

Při použití silvestrovské pyrotechniky dochází k nárůstu zejména koncentrací prachových částic PM10 a PM2,5. Po půlnoci se zvyšují především ve městech, kde je intenzita odpalů nejvyšší.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Velmi vysoká míra znečištění může mít negativní dopad na zdraví i při krátkodobém vystavení ohňostroji, a to zejména u náchylných osob, jako jsou osoby trpící chronickými dýchacími či kardio-vaskulárními potížemi, malé děti nebo starší osoby. V neposlední řadě je třeba zmínit odpad, který z použité pyrotechniky vznikne a povaluje se po náměstích. Úklid takového odpadu pak stojí města a obce nemalé finanční prostředky. Navíc v případě nevybuchlé pyrotechniky může být tento odpad i nebezpečný.

Situace bývá nejhorší těsně po novoroční půlnoci ve městech. Důležité je také zmínit, že pokud bychom srovnali vliv jednoho velkého profesionálního ohňostroje a vliv hromadného odpalu drobné pyrotechniky během novoročních oslav, jednoznačně výraznější je vliv drobných odpalů na Nový rok. Velké profesionální ohňostroje jsou odpalovány ve vyšší výšce, znečištění se tedy lépe rozptyluje, a také celkové odpálené množství pyrotechniky je výrazně menší. Částice se pak ukládají do půdy i vody, kterou znečišťují.

Na odpalování pyrotechniky pak doplácí místa jako například Brno-Dětská nemocnice, kde se nachází jedna z monitorovacích stanic Českého hydrometeorologického ústavu. Nemocnice se nachází přibližně jeden kilometr od centra Brna. Když se podíváme na data z letošního Silvestra, tak můžeme vidět, že se hodnota o půlnoci zvýšila trojnásobně. V některých letech dosahovaly koncentrace částic PM10 i hodnoty 272 µg.m-3, což byla ten rok nejvyšší hodnota naměřená na Silvestra v celé České republice.

Ohňostroje: stres, který může být pro zvířata fatální

Dalším problémem je hluk. Právě tento aspekt je ve spojení se zábavní pyrotechnikou a novoročními ohňostroji čím dál častější. Rok co rok se jedná o horlivě diskutované téma. Týká se totiž nejen volně žijící zvěře, ale i našich domácích mazlíčků. Zvířata mají ve většině případů citlivější sluch a smysly obecně. U volně žijící zvěře dochází k polekání, šoku a dezorientaci. To může vyústit k zabloudění zvířat například na silnice, které jsou o silvestrovské noci ostatně velmi frekventované. Domácí zvířata trpí stejně tak. Výjimkou nejsou bohužel dokonce ani infarkty či mrtvice vyvolané nepřiměřeným stresem.

Ministr Rakušan včera vyzval obce a města, aby z pietních důvodů ohňostroje plánované na přelomu roku zrušily. Někteří reagují tak, že ohňostroje odloží na dobu, kdy pietní důvody pominou, například na jaro. Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který koordinuje Národní síť záchranných stanic, varuje: „Na jaře a v létě způsobí odpalování ohňostrojů volně žijícím zvířatům násobně větší škody než odpalování v zimních měsících. Plašit takovýmto způsobem zvířata v době péče o mláďata je barbarské a na hraně zákona.“

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Zábavní pyrotechnika by z našeho života měla zmizet úplně. Vždycky bude působit utrpení a ohrožovat zdraví zvířat i lidí.

Panika, narušení odpočinku a sociálních vazeb, zvýšené riziko úrazů a úhynu - to jsou jen některé z negativních dopadů ohňostrojů na živočichy. Nejvíce ohroženi jsou ptáci, kteří jsou na ohňostroje obzvláště citliví.

Biologický aspekt

Protože se ohňostroje odehrávají zpravidla za tmy, jejich bezprostřední vliv na volně žijící zvířata je těžko pozorovatelný, o čemž svědčí omezené množství vědeckých studií. Vliv na ptáky dobře demonstruje zhodnocení pozorování ze 133 ohňostrojů s 272 zdokumentovanými reakcemi ptáků, především vodních, dále dravců, krkavcovitých atp. Ptáci reagují jak na akustické, tak vizuální stimuly. Zvukový efekt vyvolává silnější reakci než vizuální. Ptáci vnímají zřejmě i tlakovou vlnu výbuchů.

Fyziologické reakce zahrnují zvýšený srdeční rytmus, produkci stresových hormonů, zvýšenou pozornost, úzkost, strach, únikové reakce nebo paniku. Neklid, paniku a únikové reakce je možné u ptáků pozorovat ve vzdálenostech stovek metrů až kilometrů. Vodní ptáci se zdají být citlivější. Negativní vliv ohňostrojů na ptáky demonstruje i telemetrický výzkum supů bělohlavých (Gypus fulvus), u nichž docházelo až k trojnásobnému zrychlení srdečního rytmu, což ukazuje na silný stres.

Doslova průlomovou je nizozemská ornitologická studie (Shamoun-Baranes 2011), která sledovala vliv novoročních ohňostrojů na pohyb ptáků za pomoci radarové techniky. Výsledky byly zcela jednoznačné. Vlivem ohňostrojů došlo k masivnímu rozpohybování ptáků v širokém okolí, vč. okolních mokřadů a vodních ploch. K nejmasivnějším pohybům ptáků došlo bezprostředně v prvních minutách Nového roku, společně s odpalováním ohňostrojů. Ptáci přitom vylétávali mnohem výše (až stovky metrů) než při běžných lokálních přeletech (do 100 metrů výšky). Snížení letové aktivity nastalo až 90 minut po dvanácté hodině.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Z uvedeného je zřejmé, že pořádání ohňostrojů a pyrotechnických zábav má zásadní negativní vliv na ptáky, který může působit ve vzdálenostech stovek metrů až kilometrů. Zahrnuje stresové reakce, přičemž důsledky mohou být velmi závažné, někdy vedoucí až k úhynům ptáků. Kvůli ohňostrojům mohou ptáci opouštět úkryty, hnízda s mláďaty, může docházet ke kolizím s překážkami, nelze ani vyloučit následnou nadměrnou predaci.

Volně žijící ptáci jsou chráněni zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pro ptáky je ohrožující v podstatě jakýkoliv ohňostroj se silným zvukovým nebo vizuálním efektem ve vzdálenosti stovek metrů až kilometrů.

Právní aspekt - zvláště chráněné druhy ptáků

Z pohledu legislativy je třeba u ohňostrojů primárně řešit zejména možné dotčení zvláště chráněných druhů živočichů, které jsou chráněny dle § 50 ZOPK ve spojení s vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., kde jsou taxativně vyjmenovány druhy v příloze č. III.

Jsme toho názoru, že pokud je znám výskyt jakéhokoliv zvláště chráněného druhu živočicha, pro který by byl realizovaný ohňostroj zásahem do jeho přirozených biologických aktivit, životních funkcí, projevů, anebo samotné existence, zejména pak u ptáků ve vzdálenosti do nižších kilometrů od ohňostroje, je realizace rušivého vlivu, jakým ohňostroj bezesporu je, samotným ZOPK zakázána. K realizaci škodlivé činnosti, v tomto případě ohňostroje, je pak zapotřebí udělení výjimky ze zákazů u potenciálně dotčených druhů postupem dle § 56 ZOPK. Zda mohou tyto druhy být skutečně dotčeny, musí posoudit orgán ochrany přírody (např. nepřítomnost migrantů v zimě atp.).

Orgán ochrany přírody se musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky pro povolení realizace ohňostroje a zda jde o akci spadající pod uvedený důvod. Jiné zákonné důvody v § 56 odst. 2 ZOPK na případ ohňostroje pro zvláště chráněné druhy ptáků nelze vztáhnout.

Samozřejmě může dojít k situaci, kdy není výskyt zvláště chráněných druhů v lokalitě předem znám a následně dojde k jejich místnímu potvrzení a současně zjištění škodlivého dopadu ohňostroje na ně. Absence vědomosti o výskytu dotčených druhů nezbavuje subjekt, který škodlivou činnost provedl, odpovědnosti za přestupek při naplnění skutkové podstaty a všech znaků přestupku.

Obecná ochrana ptáků

Ptáci mají oproti jiným druhům z pohledu práva výjimečné postavení. Kromě zvláštní druhového ochrany (§ 50 ZOPK) jsou stejně jako všichni živočichové a rostliny chráněni obecnou ochranou dle § 5 ZOPK, která řeší zejména ochranu na úrovni populace nebo druhu. Nad rámec těchto ustanovení se ptáci, jako jediná skupina organismů, těší ochraně podle § 5a a § 5b ZOPK, což je dáno transpozicí směrnice o ptácích (konkrétně článku 5, 6, 7 a 9) do národní legislativy. Tato ustanovení se zabývají ochranou jedinců ptáků.

Podmínka úmyslného jednání může být totiž splněna i v případě úmyslu nepřímého. Úmysl nepřímý zahrnuje případy, kdy hlavní účel jednání byl jiný než například usmrcení ptáka či poškození hnízda (typicky právě ohňostroj), ale pachatel při své lhostejnosti vědomě riskoval zásah do zákonem chráněného zájmu, přestože byl s případným porušením srozuměn.

Ne každé vyrušování je ZOPK v rámci § 5a zakázáno (nikoliv v rámci zvláštní druhové ochrany, kdy je zakázáno zcela). Musí jít o vyrušování významné z hlediska zachování populace druhů na odpovídající úrovni. Je nutné přihlédnout i ke schopnostem rušeného jedince se s vyrušováním vypořádat (srovnej s § 50 a § 56 zákona). Přísněji je tak třeba posuzovat rušení v době toku, hnízdění anebo dalších pro ptáky extrémních obdobích.

V podmínkách pro odchylný postup při ochraně ptáků stanovených § 5b ZOPK zákon konkrétně vyjmenovává činnosti, ke kterým je možno odchylný postup stanovit. Vzhledem k tomu, že zákon nenabízí možnost povolení odchylného postupu pro kulturní akce typu ohňostroje, je využití povolovacího procesu v rámci ochrany ptáků dle § 5a ZOPK prakticky vyloučeno.

Trocha praktických zkušeností z ČR

Na negativní vliv pyrotechniky na ptáky dlouhodobě upozorňuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Praktické zkušenosti s ochranou ptáků před ohňostroji mají ornitologové například na Vltavě v centru Prahy.

Velký obrat v problematice ohňostrojů znamená zrušení novoročního ohňostroje v Praze, který má být nahrazen videomappingem, tedy světelnou projekcí na budovy. V srpnu letošního roku o tom rozhodli pražští radní. Jako důvod byl uveden negativní vliv na zvířata. Bez ohňostrojů má být na silvestra 2019/2020 i brněnské náměstí Svobody. Použití zábavní pyrotechniky již také v různé míře omezuje řada obecně závazných vyhlášek obcí a měst (např. České Budějovice, Česká Lípa, Hodonín, Mikulov, Pardubice).

Použití zábavní pyrotechniky některých kategorií by mohlo být zakázané, nebo povolené jen v přesně uvedeném čase. Omezit by se mohl i její prodej. Jde zejména o pyrotechniku, jejímž hlavním efektem je hluk. Tyto produkty výrazně škodí zvířatům, zejména psům, ale také řadě hospodářských zvířat. Omezení použití zábavní pyrotechniky by také mělo výrazný efekt na zlepšení kvality ovzduší.

tags: #ochrana #přírody #dopad #ohňostrojů

Oblíbené příspěvky:

• Výhody kompostování šišek
• Stanoviště dekontaminace techniky – technické zhodnocení
• Kaufland odpadkové koše – recenze
• Vše o emisi dluhopisů
• Historie Vidoule