Ochrana přírody v Irsku: Smaragdový ostrov

15.03.2026

Země mystických mlh, keltských legend a srdečných obyvatel - přesně takové je Irsko. Irsku se právem přezdívá zelený nebo smaragdový ostrov. Odstíny zelené spatříte téměř všude na loukách, v lesích i na skalnatém pobřeží. Ať už se sem vydáte za přírodními scenériemi, historickými památkami nebo tradičními puby s živou hudbou, čeká vás absolutně nezapomenutelná dovolená. Tuto zemi si užijete všemi smysly.

Pokud jste ve škole dávali pozor, víte, že se Irsko nachází na severozápadě Evropy a zabírá podstatnou část smaragdového ostrova. Hlavním městem je Dublin, který byste během svého irského dobrodružství rozhodně neměli minout. Energické a životem pulzující hlavní město najdete na východním pobřeží a vyplatí se sem vypravit, pokud chcete zažít tamní kulturu na vlastní kůži. Je Irsko v EU? Rozhodně a dokonce je tu oficiální měnou euro (EUR). Jak se mluví v Irsku? Úředními jazyky jsou angličtina a irština, přičemž angličtina je naprosto dominantní. Kulturní znalostí je pak i to, že víte, že irská vlajka se skládá ze tří svislých pruhů - zeleného, bílého a oranžového.

Příhodné klima zajišťuje, že se irské pastviny zelenají celoročně a stáda ovcí a černobílých krav je mohou spásat dokonce i v zimním období. Právě pastviny a louky dnes ostrovu dominují, přestože v minulosti bývaly hlavním porostem ostrova dubové lesy. Dnes tvoří lesy 5% rozlohy a to jenom díky záchranným akcím irských ochránců přírody. Stejně jako lesy ustoupila pastvinám i rašeliniště a mokřady. Rašelina byla donedávna pro zdejší obyvatele důležitým a hlavně levným palivem nebo hnojivem.

Záchrana rozsáhlých rašelinišť dnes patří mezi priority Irska v oblasti ochrany přírodního bohatství. Jsou totiž domovem unikátní fauny a flóry. Roste zde vřes, kapradí, klikvové keře a z živočichů tady žijí nejrůznější druhy vážek, motýlů, žab a především vodních ptáků. Vyskytují se zde běžné druhy savců, ale také zajíc bělák irský. K mořským savcům patří tuleni obecní a kuželozubí, kteří žijí na neobydlených ostrovech. Delfíni a sviňuchy často plavou poblíž pevniny, zvláště v zálivech a zátokách na západním pobřeží. V Irsku nežijí žádní krtci ani hadi, které podle legendy z ostrova vyhnal svatý Patrik, patron Irska.

Vzhledem k poměrně izolované poloze žije v Irsku méně hnízdících druhů než na evropské pevnině, ale díky příhodnému místu u západního okraje Evropy se tady zastavuje velké množství migrujících ptáků ze Severní Ameriky a arktických oblastí. Můžeme velmi často pozorovat zaletující druhy ptáků, především z druhé strany oceánu. Na ostrově bylo pozorováno 514 druhů ptáku. Stěhovaví ptáci z Afriky, jako například buřňáci a alky, přilétající na jaře do jihovýchodních hrabství.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Na jaře a v raném létě se členité pobřeží, zvláště mořské útesy a ostrovy, stávají domovem hnízdících mořských ptáků, především papuchalků, terejů, alek a alkounů, racků tříprstých, buřňáků severních a ledních, kormoránů a volavek. Jezera a nízko položené mokřiny přitahují ve velkém počtu arktické a severoevropské brodivé a vodní ptáky, například labutě, čejky chocholaté, bernešky bělolící a husy běločelé. Zdejší ornitologové jsou hrdí na čtyři vlastní poddruhy: bělokur rousný irský, sojka obecné irská (Garrulus glandarius hibernicus), sýkora uhelníček irský a skorec vodní irský. Ovšem ne všichni systematici je uznávají.

Asi nejznámějšími ptačími obyvateli jsou papuchalkové. Svou velikostí a vizáží působí jako živé hračky. V černém kabátku s bílou náprsenkou nad oranžovýma kachníma nohama, extrémně barevným zobákem a červeně rámovanýma očima vypadají jako legrační klauni. Jejich pohyb se podobná chůzi tučňáků. Vysloužili si hned několik přezdívek - od „klaunů Atlantiku“, „mořských papoušků“ až po „tučňáky severu“. Pestrobarevnost zobáků trvá jen během páření. Do hlubokých nor vybudovaných samečky na okrajích strmých útesů naklade samička pouze jedno vajíčko, na kterém se v sezení střídají oba rodiče. Papuchalkové sice umí létat a za minutu mávnou křídly až 400x, přesto jsou spíše excelentní plavci než výborní letci. Na lov se vydávají do vzdálenosti až sto kilometrů na otevřený oceán, kde se potápějí do hloubky sedmdesát metrů a loví především drobné rybky. Ty přenášejí naskládané v šikovném zobáku napříč mezi jazykem a horním patrem.

Na jihovýchodním cípu Irska, u přístavu Rosslare jižně od města Wexford, se nachází Our Lady´s Island Lake, které je jediným dobře dostupným Evropským hnízdištěm rybáka rajského. Hnízdí tady přes 100 párů společně s dalšími druhy rybáků. Hnízdí zde také racek černohlavý a rybák malý. Nedaleko se rozkládá jezero Tacumshin, které má nejrozsáhlejší rákosové porosty v celém Irsku. Vyskytují se tu snad všechny druhy zdejších bahňáků. V poslední době se zde usadila sýkořice vousatá a je to výborné místo na pozorování pestré škály vodních ptáků, včetně rybáků. Poblíž se nachází také Cansore Point, ze kterého jde pozorovat na moři buřňáky severní, buřňáčky malé a další mořské druhy.

Návštěva impozantních, až 214 m vysokých Mohérských útesů (Cliffs of Moher) v hrabství Clare je nezapomenutelným zážitkem. Táhnou se v délce 8 km a za jasného počasí nabízejí výhledy na nekonečný obzor Atlantiku, stejně jako na Aranské ostrovy uzavírající zátoku Galway. Ke svému jménu přišly kvůli mlze, která je většinou zahaluje. Zatímco paty útesů neustále bičuje silný příboj, členité stěny břidlicových a pískovcových skal slouží jako útočiště velkých hnízdních kolonií mořských ptáků včetně papuchalků. Útesy jsou taktéž jedinečným místem pro pozorování kavčat červenozobých.

Národní park Burren je nejmenší irský národní park s výměrou 16,7 km². Název pochází od keltského boireann - kamenitá či skalnatá země. Všude, kam se podíváte, narazíte na šedobílé karbonské vápence, plné fosilních pozůstatků druhohorní fauny. Na irské poměry oplývá celá oblast Burrenu bohatou florou i faunou. Vyskytuje se zde množství motýlů. K nejnápadnějším patří žluťásek řešetlákový. Z ptáků vyhovuje krasový terén zvláště sokolu stěhovavému.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Izolovanost ostrova s sebou nese menší rozmanitost rostlinných druhů než v kontinentální Evropě. Většinu území pokrývají pastviny a rašeliniště. Občas se objeví řídké listnaté lesy. Rozloha rašelinišť se za poslední desítky let zmenšila následkem těžby. Rašelinu používali lidé jako palivo, dnes se těží průmyslově s ohledem na zachování vzácného biotopu. V rašeliništích rostou vřesy, masožravé rostliny, orchideje a rákosy. Jelikož se Irsko oddělilo od kontinentu již v době ledové, vyskytuje se zde méně rostlinných a živočišných druhů než ve zbytku Evropy. Rostlinstvo Irska zastupuje necelých 4 tisíce druhů. Kvůli těžbě rašeliny byla krajina v minulosti téměř odlesněna a rašeliniště tu tvoří společně s loukami a vřesovišti nejrozšířenější biotop. Typickými zástupci flóry rašelinišť jsou vřesy, rákosy, orchideje a rozličné masožravky, louky a pastviny pokrývají běžné druhy trav, lučních květin a bylin.

Na území Irska je dokumentováno 31 druhů savců, vesměs typických zástupců evropské fauny. Ve volné přírodě převládá obvyklá divoká zvěř jako jeleni, lišky, lasicovité šelmy, divocí králíci či jezevci. U pobřeží a na moři spatříte kolonie tuleňů či různé druhy kytovců. Vzduchu kralují hlavně vodní a mořští ptáci, nejčastěji buřňáci, terejové, rackové a rybáci, lze však zpozorovat i vzácné papuchalky.

Ochranu rostlin v Irsku definuje zákon S. I. No. 94 of 1999 - Flora (Protection) Order z roku 1999, který nahradil starší zákon S. I. No. 274 z roku 1987. Tento nový soupis zákonem chráněných druhů navazuje na obecný ochranářský zákon Wildlife Act z roku 1976, který - mimo jiné - zakazuje zákonem chráněné rostliny anebo jejich části trhat a vykopávat, stejně tak svévolně zasahovat do přírodních stanovišť těchto rostlin, ovšem také tyto rostliny bez patřičného povolení nakupovat, prodávat nebo mít v držbě jakkoli jinak. Celkový počet druhů cévnatých rostlin Irska je odhadován na 850 (podle National Botanic Gardens of Ireland). Zákon chrání celkem 68 taxonů cévnatých rostlin, 14 mechorostů a 4 játrovky, jeden lišejník a dva druhy řas. V Irsku je tedy chráněno pouhých 8 % druhů cévnatých rostlin.

Seznam chráněných druhů rostlin Irska (podle Flora Protection Order 1999):

Allium schoenoprasum L.
Alopecurus aequalis Sobol.
Arenaria ciliata L. [incl. subsp. hibernica Ostenf. & O. C.
Arthrocnemum perenne (Miller) Moss [syn.
Asparagus officinalis L.
Asplenium obovatum Viv. subsp. lanceolatum (Fiori) P. Silva [syn. A. billotii F. W.
Asplenium septentrionale (L.) Hoffm.
Astragalus danicus Retz.
Callitriche truncata Guss.
Cardamine impatiens L.
Carex depauperata Curtis ex With.
Cephalanthera longifolia (L).
Colchicum autumnale L.
Cryptogramma crispa (L.) R. Br.
Epilobium alsinifolium Vill.
Galeopsis angustifolia Ehrh. ex Hoffm.
Groenlandia densa (L.) Fourr. [syn.
Gymnocarpium robertianum (Hoffm.) Newman [syn.
Hammarbya paludosa (L.) O. Kuntze [syn.
Hydrilla verticillata (L.

Černý a červený seznam Irska:

Tento seznam rozděluje rostliny podle jednotlivých kategorií ohrožení (EX, CR, EN, VU, DD). V něm jsou zákonem chráněné druhy označeny pro lepší přehlednost tučně. Druhy ohrožené, avšak chráněné jen v britské části ostrova, jsou označeny zkratkou (SI).

Zcela na závěr připojujeme i přehled druhů, které nejsou považovány za ohrožené v Irské republice, ale jsou chráněné v Severním Irsku.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

tags: #ochrana #přírody #Irsko