Vánoční stromek je jedním z nejvýraznějších symbolů Vánoc. Jeho zdobení spojuje rodiny, vytváří atmosféru tepla a radosti a připomíná nám tradice, které přetrvávají staletí. Přesto má tato krásná tradice i svoji stinnou stránku. Každý rok jsou po celém světě pokáceny miliony živých stromků, které po krátké době skončí na skládkách. Správná likvidace stromku může být malým, ale důležitým krokem k ochraně přírody.
S příchodem předvánočního času se zvyšuje riziko krádeže stromků v našich lesích. Lesníci se v předvánočním čase ve zvýšené míře pohybují v místech, která by zloděje mohla nejvíce lákat a v případě potřeby spolupracují také s policií. V rámci prevence LČR někdy přistupují u mladých lesních kultur k postřiku chemickým roztokem, který na stromcích není vidět a za chladu většinou ani cítit. Tato látka však při pokojové teplotě silně zapáchá. Občas lesníci odstraňují některé boční větve nebo nastříkávají větve a kmínek stromu barevným sprejem. Význam obou těchto opatření je ve snížení estetické atraktivity stromku. Vzhledem ke všem opatřením, která mají zabránit krádežím stromků v lese, je velice neuvážené riskovat postih. Ten může činit až 15 000 korun.
Lesy ČR mají k dispozici pouze vánoční stromky z nutných prořezávek prováděných při běžné péči o mladé lesní porosty (například stromky, které musejí ustoupit růstu kvalitnějších stromů). Při prořezávce se odstraňují především stromy netvárné a stromy, které by vadily růstu perspektivních jedinců. Tím se zvyšuje budoucí kvalita i stabilita lesa. Prořezávky vybraných smrkových, případně borových porostů, LČR proto ponechávají na dobu před Vánocemi. Prodejem vybraných stromků je tak částečně hrazena nutná péče o les.
Vánoční svátky skončily a mnozí z nás přemýšlí, co udělat s vánočním stromkem, který nám zdobil domácnost během svátečních dní. Správná likvidace stromku je důležitá nejen z ekologického hlediska, ale může také přinést pochutnání zvířatům nebo být ozdobou v podobě vánoční štěpky na okrasné zahradě.
Vánoční stromky najdou uplatnění i po Vánocích. Pracovníci Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary je seštěpkují a využijí k mulčování záhonů na prostranstvích města. Použité stromky začnou svážet na začátku ledna. Prosíme, neodhazujte je na trávníky, chodníky, parkoviště a jiná volná prostranství. Stromky odložte u popelnic nebo u nádob na separovaný odpad a odvézt je můžete také kdykoliv v pracovní dny na kompostárnu ve Staré Roli nebo na expediční sklad v Březové. Aby bylo možné seštěpkování a následné využití stromků, je nutné odstranit veškeré ozdoby, včetně háčků, vyhořelých prskavek a dalších předmětů. Zužitkován bude také vánoční strom města.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Kam s vánočním stromečkem? To je každoroční otázka, kterou si klade řada z nás. Stromečky stačí zbavit ozdob a odnést je k nejbližšímu veřejnému stanovišti tříděného odpadu přímo na ulici. Z důkladně odstrojených a neznečištěných kusů vznikne štěpka nebo kompost. Umělé vánoční stromečky by měli lidé odvézt na sběrný dvůr.
Vánoční stromečky se po svátcích znovu vracejí do ulic hlavního města. Další smysluplné využití najdou v případě, že je lidé pečlivě odstrojí a odnesou ideálně k veřejným stanovištím tříděného odpadu. Pro stromečky jezdí speciální čety, popelářská auta nebo menší nákladní vozy s valníkem. Nevyhazujte jehličnany do žádné z popelnic ani kontejnerů, ale odkládejte je vedle barevných nádob. Další možností, kde se důstojně rozloučit s tímto symbolem Vánoc, jsou sběrné dvory. Jejich adresu, provozní dobu i poskytované služby najdou zájemci na odpady.mojepraha.eu/sberne-dvory. Na sběrném dvoře přijmou kromě rostlinného bioodpadu také dřevo, objemný odpad z domácnosti, elektrospotřebiče, jedlé oleje a tuky nebo například umělé vánoční stromky, které rozhodně nepatří do žádného z kontejnerů. Očištěné kusy míří do kompostáren, kde poslouží k výrobě štěpky nebo kompostu. Naopak ty znečištěné nebo řádně neodstrojené najdou své využití v Malešické spalovně. Apelujeme na občany, aby se vánočních stromků nezbavovali v přírodě. Zapomenuté ozdoby by totiž mohly ublížit zvířatům v lesích a parcích.
Přestože se k jejich výrobě používají syntetické materiály, jejich životnost se pohybuje od 7 do 10 let (a často i více). Naopak živé stromky, které se pěstují na speciálních plantážích, vyžadují velké množství úrodné půdy, zavlažování a chemických hnojiv. Po svátcích, kdy jejich životnost skončí, většina z nich končí na skládkách. Kromě ekologických výhod přinášejí umělé stromky také praktičnost. Nepotřebují zalévat, neopadává z nich jehličí a jejich vzhled zůstává stejný během celých svátků. Umělý stromek může připomínat pokrok a inovaci, ale zároveň nese hluboký symbolický význam. Je to spojení tradic s moderními hodnotami, jako je udržitelnost a ochrana přírody. Historie umělých vánočních stromků je důkazem, že tradice se mohou přizpůsobit moderní době. Pokud se letos rozhodnete pro umělý stromek, nejenže si usnadníte starosti se sháněním živého stromku, ale zároveň přispějete k ochraně našich lesů a přírody.
Historie umělých vánočních stromků sahá do 30. let 19. století, do Německa, země, která je považována za kolébku více vánočních tradic, včetně zdobení stromků. Během tohoto období začala být poptávka po živých stromcích tak velká, že vedl k masivnímu odlesňování. Stromy, které symbolicky spojovaly lidi s přírodou, se paradoxně staly důvodem její devastace. A právě v Německu byl vytvořen první umělý vánoční stromeček. Byl vyroben z husích pírek, které byly pečlivě zabarveny zeleně, aby napodobovaly vzhled jehličí. Tato pírka byla následně připevněna na jednoduchou konstrukci ze dřeva nebo kovu. Pírkové stromky se rychle staly populárními v Německu a postupně iv dalších evropských zemích. Tento jednoduchý, ale důmyslný vynález položil základ pro moderní výrobu umělých vánočních stromků.
S technologickým pokrokem ve 20. Ve 30. letech 20. století britská společnost Addis Housewares přišla s revolučním nápadem použít materiály pro výrobu toaletních kartáčů k vytvoření umělých stromků. V 50. a 60. letech v USA zaznamenaly velký úspěch hliníkové stromky, které se staly symbolem modernistického designu a futuristických trendů té doby. Později, s příchodem plastů a PVC, začali výrobci experimentovat s realističtějším vzhledem stromků.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Podle výzkumu Carbon Trust samotná výroba umělého stromku tvoří dvě třetiny jeho uhlíkové stopy, čtvrtina představuje průmyslové emise po výrobě stromku a nezanedbatelnou část tvoří přeprava z dlouhé vzdálenosti až k vám domů. Často k vám umělý stromek doputuje z Číny. Dvoumetrový umělý strom tak vyprodukuje 40 kg emisí skleníkových plynů. Umělý stromek by podle studie mohl mít menší environmentální dopad pouze tehdy, pokud byste ho používali více než 10 let. Podle studie neziskové organizace Arnika jeden ze čtyř testovaných umělých stromků obsahoval nadlimitní množství škodlivin. Šlo o nebezpečné ftaláty DEHP a chlorovaný parafín. Tyto látky se dostávají do ovzduší a mají negativní vliv na hormonální a reprodukční zdraví lidí. Jsou problematické i pro životní prostředí.
Nákup vánočních stromků v květináči je často motivován záměrem po svátcích zasadit stromek do lesa a přispět k obnově lesů. To však má svá pravidla. Do lesa lze dle platné legislativy zasadit pouze některé druhy dřevin a výhradně se souhlasem vlastníka. „Vítáme zájem veřejnosti o stav lesů v České republice. Nelze však do lesa jen tak přinést stromek a zasadit ho,“ upozorňuje Jiří Svoboda, předseda SVOL. „Každý les někomu patří, takže v zásadě je to stejné, jako kdybyste někomu vysazovali partyzánsky něco na zahradě. Některé dřeviny, hojně prodávané jako vánoční stromky v květináči, například jedle kavkazská a smrk pichlavý, jsou navíc tzv. nepůvodním druhem, popř. Pravidla pro následnou výsadbu vánočních stromků zakoupených v květináči se podle JUDr. Při výsadbě na vlastních pozemcích je významné, zda jde o pozemek v zastavěném území obce či nikoliv. V případech, kdy má výsadba probíhat mimo zastavěné území, je pro dodržení zákonných pravidel rozhodující, zda vysazovaný vánoční stromek je původním nebo nepůvodním druhem, popř. křížencem. Při výsadbě je současně zapotřebí vzít v úvahu, k jakému účelu je příslušný pozemek využíván. Jde-li o pozemek určený k plnění funkcí lesa, lze výsadbu provést pouze na vhodných stanovištích, při dodržení pravidel pro přenos reprodukčního materiálu a navíc pouze tak, aby byla splněna povinnost vlastníka lesa vést evidenci původu stromku. Dále je nezbytné, aby byl stromek vybaven průvodním listem vystaveným podle zvláštního zákona (zákon č. 149/2003 Sb.). Vánoční stromek je možno vysadit i na pozemku cizím.
Pro toho, kdo chce vánoční stromek vysadit zpátky do lesa, je nejvhodnějším řešením zakoupit stromek přímo u vlastníka, který stromečky za tímto účelem přímo pěstuje a pod jeho odborným dohledem zasadit na vhodné lokalitě. Příkladem takové úspěšné akce je iniciativa společnosti Lesy města Brna. Více jak 1300 stromků v květináči původního druhu jedle bělokoré bylo ve školkách na Babím lomě vypěstováno pro zájemce, kteří si svůj vánoční stromek chtějí na jaře vysadit ať již na svém pozemku nebo na tradiční akci pro výsadbu těchto stromků v brněnských lesích, která se bude konat v dubnu 2024 na Babím lomě. Podobnou možnost nabízejí také Lesy hlavního města Prahy i další nestátní vlastníci lesů.
Nejlepším řešením jak pro člověka, tak pro životní prostředí jsou tedy stromečky v květináči, které nám přináší kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý. Přírodní vánoční stromeček má tedy menší uhlíkovou stopu, nepotřebuje tolik energie k výrobě a odpad, který vyprodukuje je zpracovatelný a využitelný. I na výběru živého stromečku si ale můžeme dát záležet.
Ať už vyberete jakkoli, buďte o Vánocích šetrní nejen k planetě, ale i k sobě.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
V našich oblastech se už dlouhé roky mezi nejvyhledávanější stromky zařazuje jedle a smrk. Tyto jehličnany i v naší nabídce dostaly výsostné místo. Na webové stránce vánočních stromků prodáváme i jiné nádherné, v přírodě často se vyskytující druhy jehličnanů. Tyto jsou například borovice, jedle, druhy jehličnanům typické hlavně na různé alpské a kanadské horské oblasti. Důsledně dodržujeme náš komplexní seznam charakteristik pro jednotlivé druhy jehličnanů. Patří sem například míry, tvar stromu, barva, rozmístění větví, hustota, postavení větví vůči kmeni, délka jehličí, tvar, tloušťka.
Klasické umělé vánoční stromky z PVC větviček se těší stále velké oblibě. Tyto kvalitní stromky mají rozmanitý dizajn a jsou vyrobeny z kvalitných PVC materiálů. Klasické vánoční stromky nabízíme v různých barevných variacích a některé druhy jsou doplněny o realistické šišky. Jehličnany nejsou vždy dokonale symetrické. Stejně jako i v životě je jistá asymetrie, tak i u našich stromků. Naše umělé stromky jsou přesnou kopií přirozených stromů. Proto jsou realistické, ale přesto foremné a harmonické, přesně jako skutečné stromy. Najdete mezi nimi stromky malého, středního vzrůstu, ale i obrovské.
Nová technologie, která přinesla revoluci umělých vánočních stromků. U 3D verze (je tam borovice, jedle, smrk) jsou takto vytvořené jen vnější, viditelné větve a vnitřní, husté větve jsou klasické. Přírodní doplňky jsou např. šišky a sníh, které nám připomínají stromy v lese. Umělý sníh evokuje pravý zasněžený jehličnan. Umístění umělého sněhu na koncích větví je skutečně takové, jako by na ně napadl sníh. Sníh je bílý a trochu se třpytí, jako skutečný. Máme v nabídce mírně sněhem posypané, ale i úplně zasněžené stromky. Šiškami můžeme také dosáhnout další přirozený efekt. Všechno, co musíme udělat, je propašovat vůni živice několika kapkami esenciálního oleje.
tags: #ochrana #prirody #vanocni #stromky