Výfukové plyny z dopravy se staly výrazným ekologickým problémem s přímým vlivem na lidské zdraví. Hodnoty znečištění ovzduší v České republice neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity.
Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.
Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.
K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. MUDr. sděluje: „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni.“ K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech.
Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu. Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.
Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy
Projekt ATEM probíhá na území Prahy již od roku 1992. V roce 1994 byla dokončena tzv. aktualizována vždy ve dvouletých cyklech do r. 2002. V rámci projektu byly provedeny nové výpočty imisní situace pro celou Prahu, které jsou vypočteny v síti 8647 referenčních bodů a uloženy v informačním systému (GIS). To umožňuje zpracování a propojení dat do dalších informačních systémů města. Pomocí GIS může zpracovatel i uživatel provádět např. výpočet imisních hodnot NO2 a organických látek nebo hodnocení změn v území pomocí variantních modelových výpočtů (VMV).
Od roku 2002 byl pozměněn výběr hodnocených znečišťujících látek, mezi které patří polyaromatické uhlovodíky (PAH) zastoupené benz(a)pyrenem a formaldehyd. Cílem je sledovat zlepšování imisní situace a posoudit vliv dálkového přenosu znečištění ze zdrojů znečištění ovzduší mimo území hl. m. Prahy.
Na základě nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly stanoveny imisní limity. Imisní limit vč. tolerance je překračován v okolí většiny hlavních komunikací, např. křížení Jižní spojky s Vídeňskou ulicí, území podél Jižní spojky až ke třídě 5. května, na Klárově, podél Chotkovy ulice a v okolí tř. Ječné ulice.
Z pohledu možného výskytu zvýšených krátkodobých koncentrací (IHk) NOx se jako největší znečišťovatel jeví Českomoravský cement a.s. Vývoj imisní situace oxidu uhelnatého je obdobný jako v případě oxidů dusíku. Max. koncentrace se např. vypočteny v rozmezí 0,5-8 µg.m-3, přičemž nejvyšší hodnoty jsou v centru města a směrem k okrajům se snižují. Závod TRW Volant a. s. je významným zdrojem této znečišťující látky, která vzniká jako produkt špatného spalování.
Od počátku roku 2003, v návaznosti na platnost nového zákona č. 86/2002 Sb., Magistrát hl. m. Prahy zařadil některé zdroje znečišťování ovzduší do kategorie velkých zdrojů. V r. 2000 zadal Magistrát hl. m. vypracování „Dlouhodobé koncepce ochrany ovzduší na území hl. m. Prahy ke zlepšení kvality ovzduší“.
Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky
První z uvedených programů, tzv. Program zlepšování kvality ovzduší, musí vypracovat všechny kraje pro tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde jsou překročeny imisní limity. V rámci tohoto programu jsou stanovena konkrétní opatření pro hl. m. Prahu, zaměřená přímo na konkrétní skupiny zdrojů znečišťování, resp. na emisní a imisní situaci na území města. Konkrétní opatření jsou zařazena do výsledného textu programů, které vydá hl. m. Praha ve svém nařízení v roce 2004.
Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů na území hl. m. probíhá od roku 1994 a zaměřuje se na ekologická topná média a obnovitelné zdroje energie. Do konce roku 2003 bylo z rozpočtu města vyplaceno 391,2 mil. Kč na přeměny topných systémů v 37 910 bytech na území města. Toto množství systémů představuje cca 8 % z celkového počtu bytů na území hl. m. Prahy.
V průběhu let 1994-2003 byla s příspěvkem hl. m. Praha provedena změna zdroje tepla (zemní plyn, elektřinu nebo obnovitelné zdroje) v 37 910 bytech.
Tab. B1.5.1: Zdroje znečišťování ovzduší v poplatkové agendě MHMP, údaje k 31. 12. 2003
| Typ zdroje | Počet |
|---|---|
| Velké zdroje | 16 |
| Střední zdroje | 77 |
| Malé zdroje | 160 |
Čeští experti diskutovali na sympoziu v Poslanecké sněmovně PČR na téma „Znečištění ovzduší v ČR a související civilizační dopady“. Eva Syková upozornila na výsledky výzkumu prokazující, že dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší přispívá i k vývoji onemocnění. Specifickou situaci s vysokým znečištěním ovzduší v pánevních okresech severních Čech řešila vláda ČR v roce 1990 Programem Teplice. Pracovníci ÚEM se zaměřili na studium znečištěného ovzduší v Praze a na Ostravsku.
Čtěte také: Indikátory ovzduší
Podle výsledků je nejznečištěnější oblastí v ČR Moravskoslezský kraj (MSK). Tato situace ovlivňuje onemocnění dýchacích cest u dětí i střední délku života mužů kvůli zvýšenému výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Měření v Praze 4-Spořilově prokázala zvýšené koncentrace PM2,5 i B[a]P, které mohou dlouhodobě nepříznivě působit na zdravotní stav populace.
Radim Šrám z ÚEM referoval o vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Údaje Českého hydrometeorologického ústavu dokládají zvýšené koncentrace PM10 a PM2,5 pouze v MSK, ale Světová zdravotnická organizace považuje za zdravotní riziko koncentrace PM2,5 vyšší než 10 mg/m3, což je typické pro celou ČR. Zvýšené koncentrace B[a]P ovlivňují výsledky těhotenství, plodnost mužů, zvyšují respirační nemocnost u dětí i výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a nádorových onemocnění.
Miroslav Dostál z ÚEM AV ČR rozebral vliv znečištěného ovzduší na výskyt infekčních onemocnění u dětí. Studie nemocnosti předškolních dětí žijících ve východní části Ostravy prokázala, že tyto děti jsou častěji nemocné než děti žijící v jiných částech Ostravy. V prvním roce života se záněty horních cest dýchacích u dětí ve východní Ostravě vyskytovaly více než dvakrát častěji.
Pavel Rössner z ÚEM AV ČR diskutoval možnou adaptaci lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší. Výsledky studií naznačují, že obyvatelé Ostravska, kteří jsou dlouhodobě vystaveni zvýšenému znečištění ovzduší, si vytvořili určitou adaptaci k nepříznivým vlivům prostředí.
Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství zdůraznil vliv znečištěného ovzduší na kvalitu spermií. Výsledky výzkumných projektů dokazují, že rizika narušení paternální genetické informace jsou v některých lokalitách ČR reálná. Studie prokázaly, že zvýšená expozice zejména k-PAU během zimního období snižuje koncentraci spermií, zhoršuje jejich morfologii a integritu chromatinu.
Vojtěch Máca z Centra pro otázky životního prostředí UK referoval o integrovaném přístupu k hodnocení dopadů znečištění ovzduší na lidské zdraví a ekonomickém hodnocení. Znečištění ovzduší má významné ekonomické důsledky, jak ukazují hodnocení dopadů a publikace OECD.
Helena Kazmarová a Bohumil Kotlík z Ústavu experimentální medicíny AV ČR uvedli, že jednou z možností hodnocení úrovně znečištění ovzduší je odhad vlivu znečišťujících látek na zdraví lidí metodou hodnocení zdravotních rizik. Mezi zdravotně nejvýznamnější znečišťující látky v ovzduší sídel ČR patří aerosol, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxid dusičitý.
Nová studie odhalila, že půdy, zejména v obydlených a industrializovaných oblastech, aktivně přispívají ke znečištění ovzduší a jeho přenosu do vzdálených lokalit. Gerhard Lammel z Centra RECETOX zdůrazňuje význam těchto zjištění.
tags: #hodnocení #dopadu #znečištění #ovzduší #na #zdraví