Ochrana přírody ve Francii: Organizace a mezinárodní spolupráce

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) je globální ochranářskou organizací, jejíž členy jsou jak státy, tak i nevládní organizace. Nejvyšším orgánem tohoto Svazu je Světový kongres IUCN, který se koná ve Francii v Marseille. Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden ze čtyř českých členů IUCN, vyslal na tento kongres svého zástupce a bude hlasovat PRO tzv. rezoluci 30 do 2030.

Cílem návrhu rezoluce č. 040: Developing global post-2020 conservation Framework je stanovit celkový rámec ochrany přírody na příštích 10 roků. Hlavním cílem tohoto rámce je ochrana 30% povrchu planety do roku 2030. Finální text této rezoluce je předmětem intenzivních vyjednávání, leč je velmi pravděpodobné, že rezoluce bude přijata. V každém případě je potěšující, že tuto rezoluci podporují i zástupci řady vyspělých států celého světa.

Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), nejvýznamnější mezinárodní nevládní organizace zaměřená na péči o přírodní a krajinné dědictví, oslavila 5. října 2023 75. výročí svého založení. Sdružuje nejen zástupce nevládního sektoru působící v rámci jednotlivých zemí i na mezinárodní úrovni, ale i vlády a státní instituce. Není nutné připomínat, že prosazuje ochranu přírody založenou nikoli na emocích, ale na vědeckých základech.

Zelený seznam IUCN

Určitou inspirací se v tomto směru stal Evropský diplom Rady Evropy pro chráněná území, udělovaný již od roku 1965. Myšlenka ocenit významná a dobře spravovaná chráněná území dozrála v IUCN do podoby Zeleného seznamu územní ochrany IUCN. Samotná Světová komise pro chráněná území (WCPA) o seznamu hovoří spíše jako o celosvětové kampani podporující úspěšnou ochranu přírody než pouze jako o vlastním soupisu. Musíme zdůraznit, že na zelený seznam mohou být zapsána rovněž jiná účinná opatření územní ochrany (OECM).

Chráněné území nebo OECM, které je zapsáno na zelený seznam, musí jednoznačně vykazovat trvalé výsledky spravedlivé a účinné péče o ně, sloužící jak přírodě, tak lidem. Do kampaně se proto může zapojit každé chráněné území s cílem dosáhnout příslušného standardu, udržovat jej nebo jej nadále zlepšovat. Celosvětově aplikovatelný standard zahrnuje celkem čtyři složky, jmenovitě rovnoprávné řízení, rozumné vymezení a plánování, účinnou péči a úspěšnou ochranu: člení se dále do 17 kritérií.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Důraz se klade na účastnický přístup, plánování činností snažících se zachovat významné hodnoty území, rozumnou péči o ně, úspěšné výsledky ochrany, viditelnou odpověď na změny podnebí a na podporu zdraví a kvality života lidí. Účastnický přístup označuje aktivní zapojení všech zainteresovaných stran (stakeholders) do procesů, které se jich týkají, ať už jde o rozhodování, nebo rozdělování jakýchkoli získaných přínosů.

Až dosud se do kampaně Zeleného seznamu územní ochrany IUCN zapojilo na 600 jednotlivých chráněných území, OECM nebo jejich soustav ze 60 zemí. I když ne všechna nakonec certifikát o zápisu na seznam získají, již tento krok napomáhá zlepšit péči o příslušný prvek územní ochrany včetně jejích společenských a kulturních aspektů tím, že se upozorní na jeho silná a slabá místa, podpoří vytváření nezbytných kapacit pro péči o něj, vyčíslí dopad ochranářských opatření a přizpůsobí je zmiňovanému standardu.

K 1. lednu 2024 bylo na uvedený soupis zaneseno 61 chráněných území: celkem zabírají 733 551 km², což představuje 0,14 % rozlohy naší planety. Na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), jež se uskutečnilo v kanadském Montrealu v prosinci 2022, byl představen ambiciózní cíl mít do r. 2030 na Zeleném seznamu IUCN nejméně tisícovku chráněných území, a to rovnou ze 100 zemí.

Nicméně se ukazuje, že splnit náročná kritéria a zejména je dlouhodobě udržet není vůbec snadné, takže počet chráněných území oceněných zápisem na Zelený seznam IUCN se příliš nezvyšuje a někdy dokonce mírně klesá. K tomu připočtěme, že soupis je rozložen jen do omezeného počtu států, konkrétně 16.

Zelený seznam IUCN si zatím odpovídající postavení v mezinárodní péči o přírodní a krajinné dědictví stále ještě hledá. Méně eufemisticky řečeno, zatím zdaleka nenaplnil očekávání do něj vkládaná. Praktici upozorňují, že se jeho kritéria soustřeďují více na vnitřní fungování správy příslušného chráněného území než na jeho současný stav a vývojové trendy a zejména na účinnost.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Zelený stav druhů IUCN

Po V. světovém kongresu ochrany přírody začala IUCN připravovat zelený seznam druhů, založený na objektivních, jasných a opakovatelných kritériích umožňujících systematicky hodnotit obnovu druhů a nižších taxonů. Jejich tvůrci při tom mohli vyjít právě z červeného seznamu IUCN, který přinášíi.a. údaje o stavu druhu z hlediska ochrany a jeho trendech, nárocích na prostředí, rozšíření, ohrožujících činitelích a ochranářských opatřeních.

Po řadě konzultací probíhajících v letech 2012-2018 byl navržen koncepční rámec Zeleného seznamu druhů IUCN. Již tehdy padlo rozhodnutí nenazývat nové hodnocení úspěšnosti obnovy druhů označením „zelený seznam“, a to hned ze dvou důvodů. Jednak proto, aby zařazení určitého taxonu na něj nevyvolalo mylnou představu, že již nevyžaduje žádná ochranářská opatření, jednak proto, že se uvedené sousloví začalo používat pro zmiňované globální ocenění po všech stránkách mimořádně kvalitních chráněných území a OECM.

Je nezbytné zdůraznit, že nepředpokládáme, že by se podařilo dosáhnout úplné obnovy všech druhů. U mnohých totiž byly velké plochy areálu rozšíření nevratně pozměněny činností člověka. Hodnotitel proto pro klasifikované taxony vypočítá dosažený zelený výsledek (green score) pohybující se v rozmezí 0-100 % a naznačující míru, kterou se blíží k úplné obnově: druhy jsou tak roztříděny do devíti kategorií úspěšnosti obnovy.

Zelený stav druhů IUCN byl slavnostně představen na zahájení VII. světového kongresu ochrany přírody konaného v září 2021 ve francouzské Marseille. Uvedenou metodiku, hodnotící fungování druhu v celém areálu rozšíření a jeho obnovu vyvolanou úsilím ochrany přírody, ověřovalo více než 200 odborníků ze 171 institucí.

Zelený stav druhů IUCN se stal nepovinnou součástí třídění druhů a dalších taxonů pro zařazení do červených seznamů teprve od roku 2020: týká se tedy pouze nejnověji hodnocených taxonů. Sluší se připomenout, že červený seznam ohrožených druhů si oblibu mezi nejširší veřejností získává více než šest dekád.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

V případě ekosystémů Mezinárodní unie ochrany přírody rozpracovává vědecké podklady pro sestavení zeleného seznamu těchto entit. Nicméně bezvýhradně platí, že objektivní přehled úspěchů územní a druhové ochrany v záplavě pesimistických zpráv o stavu životního prostředí, často až katastrofického charakteru, potřebujeme již dnes, a to možná více než onu pověstnou sůl.

Dvoustranná spolupráce MŽP

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podporuje ochranu životního prostředí také prostřednictvím dvoustranné spolupráce s mnoha státy v Evropě i ve světě. Ve vzájemné spolupráci je aktivně prosazována ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu, podpora adaptačních opatření, cirkulární ekonomika, ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů a podpora uplatňování moderních environmentálních technologií.

V Evropě se MŽP zaměřuje na dvoustrannou spolupráci se:

• sousedními státy (Slovenskem, Polskem, Německem a Rakouskem), jelikož životní prostředí v ČR nelze chránit bez úzké spolupráce s našimi sousedy.
• zeměmi V4 a často také ve formátu rozšířeném o další státy (Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Chorvatsko), které jsou z regionálního hlediska blízcí partneři, byť názory na vybrané otázky se mohou lišit.
• dalšími vybranými státy EU (Belgie, Francie, Švédsko, Dánsko, Portugalsko a Španělsko).
• zeměmi usilujícími o vstup do EU (zejména Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, Albánií, Severní Makedonií, Černou Horou a Tureckem).

Spolupráce se státy mimo EU je zaměřena zejména na:

• vybrané státy Východního partnerství (Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Arménie) a VP jako celek.
• vybrané státy Asie (Izrael, Indonésie, Vietnam, Thajsko, Kambodža, Filipíny, Indie).
• vybrané státy Afriky (Egypt, Maroko, Etiopie, Keňa, Zambie, Gabon).
• vybrané státy Latinské Ameriky (Peru, Kolumbie, Chile, Mexiko, Brazílie, Kostarika, Uruguay).

Klíčem k určení prioritních zemí pro spolupráci jsou:

• existující smluvní úprava mezi MŽP ČR a ministerstvy životního prostředí partnerských zemí.
• priority zahraniční rozvojové spolupráce ČR, kde hraje ochrana životního prostředí a klimatu důležitou roli.
• existující dohody o hospodářské spolupráci s vybranými státy, jejichž naplňování je primárně v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Organizace JARO poskytla Valentinovi Moleyovi příležitost ponořit se do složitosti ochrany přírody ve Francii a seznámit se s jejich strategiemi, iniciativami a přístupy k ochraně přírody. V touze vytvořit evropskou síť pro ochranu přírody jsme ho pověřili, aby ve Francii našel partnery, s nimiž bychom mohli spolupracovat a sdílet znalosti a dovednosti, zaměstnance a finanční prostředky.

Federace EUROPARC je mezinárodní nezisková organizace, sdružující především chráněná území, ale také akademické či neziskové organizace. Tvoří ji dnes bezmála 400 členů z 36 zemí.

tags: #ochrana #přírody #ve #Francii #organizace

Oblíbené příspěvky:

• Recenze a informace o zednických a výkopových pracích
• Životní prostředí a chov hospodářských zvířat
• Nemoci z povolání v ČR
• Studie o biodegradabilních plastech
• Odpady ze staveb v ČR