Definice ohrožení veřejného zdraví a nemocí z povolání v České republice

13.03.2026

Tento článek se zabývá definicí ohrožení veřejného zdraví a nemocí z povolání (NzP) v kontextu českého právního řádu, zejména zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "ZOVZ").

Co je nemoc z povolání?

Definice nemoci z povolání (dále i „NzP“) je uvedena v § 1 nařízení vlády č. „Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání (příloha č. 1 uvedeného NV).

Za NzP nelze uznat jakoukoli nemoc, ačkoliv může mít svou příčinu ve výkonu povolání.
Za NzP se považují pouze ty nemoci, které vyčerpávajícím a závazným způsobem vymezuje příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., jejímž obsahem je seznam NzP.

O uznání NzP nerozhoduje tak jako v případě pracovního úrazu zaměstnavatel, ale určené zdravotnické zařízení na návrh nebo podnět ošetřujícího lékaře.

Postup při uznávání NzP nebo ohrožení NzP upravuje vyhláška č.

Ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení NzP provádějí na základě žádosti věcně a místně příslušného střediska NzP krajské hygienické stanice (dále jen „KHS“) na základě ustanovení § 82 odst. 2 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 258“).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení NzP provádějí KHS dle Metodického návodu MZ ČR, zn.

Pro hodnocení míry expozice faktorům relevantním pro posuzované onemocnění lze využít výsledky měření provedených k zařazení předmětné práce do kategorie podle zákona 258.

Pokud provedené šetření a měření použité ke kategorizaci prací nebo další dokumentace ověřujícího pracoviště (tj.

Po provedených místních šetřeních u zaměstnavatele, měřeních ZÚ, případně po odběru vzorků látek z pracoviště, které přicházejí v úvahu jako příčina onemocnění, vypracuje KHS vyjádření na základě všech zjištění uvedených v protokolech ze šetření, na základě výsledků měření provedených k ověření podmínek vzniku onemocnění, dosavadní dokumentace KHS z výkonu státního zdravotního dozoru u zaměstnavatele, zařazení práce do příslušné kategorie a podkladů, které k tomu byly použity, a údajů o dosavadním výskytu NzP na pracovišti.

Ve vyjádření KHS je v závěru uvedeno, zda při vykonávání posuzované práce byly z hlediska expozice relevantním faktorům splněny podmínky pro vznik NzP.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Toto jednoznačné vyjádření odesílá KHS příslušnému žádajícímu středisku NzP pro které je vyjádření KHS závazné.

Hlášenými NzP za daný rok se rozumí uznaná profesionální onemocnění, tedy uznané NzP a uznaná ohrožení NzP v daném roce (včetně NzP a ohrožení NzP, které byly šetřeny před daným rokem), tzn. celkový počet lékařských posudků o uznání NzP nebo ohrožení NzP s datem daného roku.

Počet šetřených NzP udává počet všech vyjádření KHS, která byla vypracována a předána na příslušná střediska NzP v daném roce, tzn. počet případů NzP, které byly řešeny na KHS v daném roce.

Všechna nově vzniklá a uznaná profesionální onemocnění se hlásí do Národního registru nemocí z povolání (NRNP).

Zákon o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "ZOVZ"), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Čtěte také: Pracovní rizika

ZOVZ stanoví rozsah veřejného zájmu v ochraně zdraví obyvatelstva a skupin obyvatelstva (veřejného zdraví) a s tím související povinnosti osob.

Ochrana veřejného zdraví je právně i institucionálně rozvíjena ve všech vyspělých státech světa, její náplní jsou, vedle dozoru nad složkami vnějšího prostředí člověka, především výživa včetně pitné vody, podmínky práce, stav zdravotnických a dalších zařízení, kontrola výskytu infekčních onemocnění včetně imunizačních programů, otázky sanitace apod.

Vztah k ZP a ZBOZP

ZOVZ, pokud se týče zdravého způsobu práce (povinností zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost zdraví při práci a hodnocení rizik práce), odkazuje na ZP (zastřešující právní norma na úseku BOZP) a ZBOZP, jako na zvláštní předpisy.

Prováděcí předpisy

Zvláštní vztah provázanosti ZP, ZBOZP a ZOVZ, pokud se týče ochrany zdraví při práci, se promítá i do nařízení vlády vydaných k provedení těchto zákonů.

Například:

nařízení vlády č. 291/2015 Sb. (neionizující záření) bylo vydáno k provedení všech tří shora uvedených zákonů,
nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (hluk a vibrace) bylo vydáno k provedení ZBOZP a ZOVZ;
nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (ochrana zdraví při práci) výslovně provádí ZP a ZBOZP, nicméně fakticky provádí též ZOVZ, zejména pokud se týče hodnocení zdravotních rizik.

Předpisy, které byly vydány k provedení vícero zákonů, je třeba aplikovat vždy v intencích všech těchto zákonů.

Prováděcí vyhlášky k ZOVZ, pokud se týče ochrany zdraví při práci, byly vydány Ministerstvem zdravotnictví.

Vztah k právu Evropských společenství

Zatímco ZP zapracovává do českého právního řádu především Rámcovou směrnici Rady 89/391/EHS, o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci, a ZBOZP zapracovává samostatné (individuální) směrnice, tak ZOVZ, pokud se týče ochrany zdraví při práci, zapracovává směrnice týkající se jakosti vody určené pro lidskou spotřebu a týkající se ochrany zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům a azbestu při práci, hluku (98/83/ES, 2000/54/ES, 83/477/EHS, 2002/49/ES, 2009/148/ES).

Prováděcí předpisy zapracovávají příslušné předpisy Evropské unie (zejména směrnice Rady, Komise a Evropského parlamentu) upravují také návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a Rady).

Hodnocení zdravotních rizik

Hodnocení zdravotních rizik definuje ZOVZ jako "posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života".

Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika.

Zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování pracovních podmínek stanoví Ministerstvo zdravotnictví, které zároveň řídí jejich realizaci.

Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, určuje specifické požadavky na hodnocení zdravotních rizik při vystavení zaměstnance chemické látce nebo prachu, olovu, azbestu, chemickým karcinogenům a mutagenům, ohledně pracovní polohy, rizik s ruční manipulací s břemeny, s psychickou zátěží, vliv biologických činitelů.

Hodnocení zdravotních rizik na pracovišti zaměstnavatel provádí v rámci komplexní prevence rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Hluk a vibrace

Požadavky na rizikové faktory - hluk a vibrace reguluje ZOVZ jak pro ochranu životních podmínek obyvatelstva, tak pro ochranu pracovních podmínek.

Definice hluku

Za hluk se přitom považuje zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Definice vibrací

Vibracemi se podle ZOVZ rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Opatření k ochraně

Zákon ukládá, že osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, jež jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace, provozovatel, případně vlastník dráhy, provozovatel, který je pořadatelem veřejné produkce hudby, a provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval stanovené hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

Neionizující záření

ZOVZ stanoví požadavky na rizikový faktor - neionizující záření jak pro ochranu životních podmínek obyvatelstva, tak pro ochranu pracovních podmínek zaměstnanců.

Definice neionizujícího záření

Neionizujícím zářením se pro účely ZOVZ rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz.

Ochrana proti zdrojům neionizujícího záření

ZOVZ ukládá osobám, které používají či provozují stroj nebo zařízení, jež jsou zdrojem neionizujícího záření (včetně laserů), povinnost:

činit technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném nařízením vlády č. 291/2015Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření,
postupovat při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně neionizujícího záření způsobem stanoveným citovaným nařízením vlády,
vypracovat dokumentaci před zahájením používání nebo provozu stacionárního zdroje neionizujícího záření sítě elektronických komunikací v obytné zástavbě podle požadavků zákona a v případech stanovených shora uvedeným nařízením vlády označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.

Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést evidenci (ve které uvede pr...

Kategorizace prací

Kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu konkrétních pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců.

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií, jak definuje § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“).

Kritéria pro zařazování prací do kategorií jsou uvedena v prováděcím předpisu, kterým je vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (dále jen „vyhláška č.

Kategorizace prací je úzce spjata i s hodnocením zdravotních rizik.

Jak vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“) zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.

Povinnost kategorizovat ukládá zákon č. 258/2000 Sb. zaměstnavatelům (tj. osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných vztazích) do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce dle § 37 zákona č.

Práce kategorie první a druhé jsou označovány jako práce tzv.

Naopak podle § 39 zákona č. 258/2000 Sb. mezi práce rizikové patří ty, jež jsou zařazeny do kategorie třetí a čtvrté, a dále práce zařazené do kategorie druhé, o nichž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis (tzv. „kategorie druhá riziková“).

Od 1. 1. 2026 došlo nově k ukotvení definice kategorie druhé rizikové do § 39 odst. 1 zákona č.

Práce rizikové se vyznačují tím, že je u nich riziko vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací a jsou u nich překračovány hygienické limity, což jsou limity/hodnoty, při jejichž překročení lze již předpokládat nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.

Kategorie čtvrtá se vyznačuje tím, že u prací v této kategorii je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při uplatňování ochranných opatření.

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Kategorii druhou pouze zaměstnavatel oznamuje, tj. podává oznámení, na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

tags: #ohrožení #veřejného #zdraví #definice