Ochrana přírody ve Žďárských vrších: Historie a současnost organizace

Letos je tomu 50 let, kdy byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Výročí je vždy příležitostí pro ohlédnutí a zavzpomínání, ale také pro hodnocení let minulých a zamyšlení nad dalším směrováním.

Formování místní krajiny a důvody vzniku CHKO

Zde je třeba krátce shrnout historický kontext vývoje místní krajiny. Původní, převážně bukojedlové pralesy na pomezí Čech a Moravy se začaly zásadně měnit v souvislosti s prvním souvislým osídlením již od 13. století. Těžba rud, sklářství a především zemědělství na svažitých pozemcích v tvrdých přírodních podmínkách formovaly po staletí zdejší krajinu do podoby jedinečné malebné mozaiky. Ta zahrnovala venkovské osídlení s typickými stavbami místní lidové architektury, navazující svažitá políčka vzájemně oddělená pásy po staletí vynášeného kamení, vlhké rašelinné louky s mimořádnou druhovou pestrostí, ale také rybníky, lesy nebo tajuplná rašeliniště. Kraj s jedinečnou atmosférou, inspirující malíře, hudební skladatele i spisovatele, však čekal zásadní zlom.

Důsledky kolektivizace zemědělství, zahájené rokem 1948, začaly rychle měnit tvář zdejší krajiny. Přechod na velkoplošné hospodaření zde měl přitom snad ještě hlubší dopady než v jiných oblastech. Scelování pozemků, odstraňování kamenic a mezí s rozptýlenou zelení a plošné odvodňování způsobily, že původní krása tohoto kraje zde začala mizet přímo před očima. Dříve typická mozaikovitá krajina se dnes dochovala již jen na několika místech CHKO.

Od vyhlášení CHKO do r. 1992

Několikaletá příprava CHKO Žďárské vrchy byla završena jejím vyhlášením v květnu 1970. Území o rozloze 700 km2 zahrnovalo lesnatou centrální část Žďárských vrchů okolo nejvyššího vrcholu Devět skal. Vyhlášením chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v roce 1970 stát deklaroval snahu zajistit ochranu místní jedinečné přírody a krajiny.

Zároveň je ale nutné připomenout, že Správa CHKO fungovala v počátečním období v počtu pouhých čtyř lidí - kromě tehdejšího vedoucího Josefa Rouše je tato etapa spojená především se jmény tří celoživotních ochranářů - botanika a lesníka Vladimíra Zabloudila, zoologa Pavla Eledera a krajinného ekologa Pavla Vaňka, který později převzal po J.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V prvních letech bylo nutné především celou oblast podrobně poznat a zmapovat výskyty chráněných a ohrožených druhů. Začátky ochranářské práce však spadaly do období, kdy naplno probíhaly ničivé zásahy do krajiny, spočívající především ve velkoplošném odvodňování pozemků včetně nivních luk, regulacích drobných toků a provádění tzv. náhradních rekultivací, kdy za každý zábor zemědělské půdy musela být „zúrodněna“ několikanásobně větší plocha dosud nevyužívané půdy. Správa CHKO, jako metodický orgán odborů kultury tehdejších okresních národních výborů, měla jen velmi malé možnosti těmto záměrům čelit. K rozsáhlému poškozování přírody docházelo tedy i po vyhlášení CHKO, správa neměla v té době dostatečné kompetence tento trend zastavit. Prakticky jedinou formou, jak ochránit poslední zachovalé části přírody, bylo v této době vyhlášení cenných ploch za maloplošná chráněná území.

Vyhlašování chráněných území bylo proto pro Správu CHKO významnou prioritou. Zatímco před rokem 1970 bylo na území současné CHKO vyhlášeno pět území, bylo mezi roky 1970 a 1992 vyhlášeno za chráněné 42 území. Dnes můžeme konstatovat, že v tomto období byla na území CHKO prakticky vybudována síť maloplošných chráněných území - od roku 1992 do současnosti byla vyhlášena už jen tři nová chráněná území.

Od sametové revoluce po současnost

Změny po listopadu 1989 přinesly obecně vyšší společenský zájem o ochranu přírody. Ten vyústil v roce 1992 v přijetí nového zákona o ochraně přírody a krajiny, který posunul ochranu přírody v ČR na moderní evropskou úroveň. Nový zákon přinesl zásadní přelom také v naplňování cílů CHKO Žďárské vrchy. Novým principem péče o přírodu a krajinu CHKO se stala diferencovaná ochrana a péče podle zón odstupňované ochrany.

Spolu s ostatními správami CHKO prošla i Správa CHKO Žďárské vrchy organizačními změnami od začlenění do Českého ústavu ochrany přírody v roce 1990, později do Správy chráněných krajinných oblastí (1995), Správy ochrany přírody (2003) až po opětovné sloučení všech bývalých složek původního ČÚOP (kromě Správy jeskyní) do jedné organizace s názvem Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2006.

Charakteristika CHKO

CHKO Žďárské vrchy se rozkládá na ploše 70 940 ha. Současná zonace CHKO z r. 1996 rozdělila území CHKO do čtyř zón odstupňované ochrany. I. zóna, zahrnující nejcennější lokality včetně MZCHU, zaujímá cca 3 % celkové rozlohy, II. zóna 30 %, III. zóna 62 % a čtvrtá zóna 5 % celkové rozlohy CHKO.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Na území CHKO je v současné době vyhlášeno 50 maloplošných zvláště chráněných území. Ta pokrývají hlavní fenomény oblasti, kterými jsou rašeliniště a rašelinné louky, rulové skalní vrcholy, rybníky s navazujícími mokřady a zbytky přírodě blízkých lesů. Nejrozsáhlejším z chráněných území je národní přírodní rezervace Ransko (709 ha), nejstarším pak Žákova hora, kterou založil v roce 1929 tehdejší vlastník Zdenko Radslav hrabě Kinský s chotí Eleonorou. Cca 48 % rozlohy CHKO zaujímají lesy.

Problémy a výzvy

• Velkou část lesů představují nepůvodní stejnověké smrčiny, založené po sněhové kalamitě v roce 1930. Tyto porosty představují vysoké riziko z hlediska šíření kůrovce.
• V době přípravy tohoto článku je patrný nárůst ohnisek kůrovce po celém území CHKO, dosud však nedošlo k plošnému usychání lesů, jako je tomu v jiných částech Vysočiny.
• Správa CHKO úzce spolupracuje s vlastníky lesů na přípravě všech scénářů dalšího vývoje. Prioritou je zpomalení postupu kůrovcové kalamity a příprava obnovy porostů tak, aby nová generace lesů byla schopná lépe odolávat důsledkům klimatické změny.
• Intenzivní technologie uplatňované na velkých půdních blocích způsobují ústup mnoha druhů hmyzu nebo ptáků.

Aktivity a projekty

• Novým plánem péče byla koroptev zařazena mezi předměty ochrany CHKO Žďárské vrchy, její ochrana by měla pomoci zlepšit stav současné zemědělské krajiny.
• Z programu péče o krajinu je podporováno zřizování tůní, připravované jsou rozsáhlé projekty na obnovu vodního režimu Dářských rašelinišť.
• Zvýšená pozornost je věnovaná posuzování záměrů na obnovu odvodňovacích systémů v zemědělské krajině.
• Obnova lesů na plochách po kůrovcové kalamitě. Cílem je vyvarovat se chyb, ke kterým došlo při zakládání současné generace lesa, tedy především ke vzniku rozsáhlých monokultur jednoho druhu dřeviny.
• Důsledné řešení případů nelegálního zalesňování.
• Podpora biodiverzity zemědělské krajiny.

Správa CHKO bohužel nemá na území III. a IV. zón kompetence k omezení intenzivních technologií. Na toto téma proběhlo několik jednání se zemědělci, jsou podporovány snahy o rozdělení půdních bloků.

Výhled do dalších padesáti let

50. výročí založení CHKO je vhodnou příležitostí k zamyšlení, jaké priority vytyčit pro následující dekády. Je zřejmé, že návrat do časů, kdy krajinu utvářelo ruční hospodaření drobných zemědělců bez výkonné mechanizace, dnes již není reálný. Zároveň je ale také jasné, že se není možné spokojit se současnými trendy využívání krajiny. Již dnes je zřejmé, jaké následky má ztráta retenční schopnosti krajiny, jak nestabilní jsou současné lesy nebo jak dramaticky klesá biodiverzita především zemědělské krajiny.

Pokud se chceme včas připravit na výzvy v podobě změny klimatu a tlaku na další industrializaci zemědělských a lesnických činností v krajině, nevystačíme již nadále s tím, že budeme chránit poslední zbytky přírody v podobě chráněných území a ohrožených druhů.

Pokud chceme dál udržet území CHKO jako oblast založenou na dlouhodobě udržitelném využívání se zachováním současných krajinářských hodnot a s dostatečným zastoupením přírodních ekosystémů a původního druhového bohatství, bude jednoznačně nutné, aby resort životního prostředí v daleko větší míře vstupoval do přípravy zemědělských, lesnických a vodohospodářských politik včetně politik dotačních.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Z pozice Agentury ochrany přírody bude pak nutné dosavadní priority rozšířit o zlepšování přírodních funkcí krajiny, jako je její retenční schopnost, ekologická stabilita, migrační prostupnost a ekologická konektivita na všech úrovních. K tomu však bude nutné získat potřebné kompetence.

Zvládnutí budoucích výzev bude pochopitelně přímo souviset s finančními a personálními možnostmi AOPK ČR a s kompetencemi, kterými bude disponovat. Ty se pak budou v dlouhodobém horizontu odvíjet od „společenské objednávky“, tedy obecně od toho, zda si společnost uvědomí, že zdravá příroda a zachovalá krajina jsou hodnotou, pro kterou stojí za to se vzdát části svých materiálních požitků.

Správa CHKO Žďárské vrchy má nového ředitele

Žďár nad Sázavou - Nového ředitele získala Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy ve Žďáře nad Sázavou. Stal se jím Václav Hlaváč z Krajského střediska ochrany přírody v Havlíčkově Brodě.

Spojení organizací by se nemělo negativně dotknout veřejnosti. Obě instituce mají lidem nadále sloužit ve svých původních budovách a také s nezmenšenou agendou. Změny mají mít jen institucionální a personální charakter. „V rámci úsporných opatření tedy bohužel muselo dojít k redukci počtu zaměstnanců. Šetření peněz na mzdách bylo také hlavním důvodem, proč jsme se jako instituce spojili. Je to trend, který zasáhl v několika vlnách celou republiku.

Hlaváč neplánuje výrazné změny v činnosti žďárských ochranářů. „Správa dosud pracovala dobře, rozhodně neplánuji nějakou revoluci. Tím myslí například pořádání akcí pro veřejnost, které se nemají redukovat a také udržení pozitivního mediálního obrazu správy. „Kolegové ve Žďáře odvedli kus dobré práce. Veřejnost zde ochranáře nevnímá jako nějaké otravné četníky, což se bohužel jinde děje,“ řekl Hlaváč. Ten celý svůj pracovní život zasvětil ochraně přírody, především druhové ochraně.

Další aktuality z oblasti ochrany přírody

• Ve vnitrozemských vodách ubývá kyslíku. Nová studie odhalila významné změny v globálním koloběhu kyslíku ve sladkých vodách, způsobené lidskou činností.
• Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy. Vědci monitorují sumečka černého a spolupracují s rybářskými podniky na účinných metodách regulace.
• Začátkem března 2025 proběhlo první řízené vypalování v Národním parku Podyjí.
• V letošním roce byl zahájen tříletý projekt Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu (OKliBio).
• Do milovické rezervace dorazila zubří samice ze Zooparku Chomutov.

tags: #ochrana #prirody #zdar #nad #sazavou #organizace

Oblíbené příspěvky:

• Emise a CIS STK
• Ochrana přírody v Chrudimi
• Tipy pro Úchvatné Snímky Přírody
• Příroda a duše
• Láska v době globálních klimatických změn: divadelní adaptace