S vlastnickým právem je neopomenutelně spojena jeho ochrana, kterou mu právní řád přiznává. Částečně je tato úprava obsažena i v občanském zákoníku (OZ), který v § 1040 odst. 1 dává každému, kdo se domáhá vydání věci, právo podat žalobu na její vydání proti tomu, kdo věc zadržuje.
Vlastník je také oprávněn domáhat se ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak tím, než že mu věc zadržuje. Zatímco tedy právo domáhat se vydání věci není u stavby obvyklé, i když ani zcela vyloučené, je právě zejména právo domáhat se ochrany vlastnictví hojně využíváno vlastníky staveb a nemovitých věcí, jejichž je stavba součástí.
Nabytí vlastnického práva
Občanský zákoník přinesl oproti jeho předchůdci několik změn i v úpravě nabytí vlastnického práva. Jako doposud lze vlastnické právo nabýt vydržením, přivlastněním, převodem od vlastníka nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci.
Přivlastnit si lze každou věc (eventuálně zvíře), která nikomu nepatří, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. Přivlastnit si však lze pouze movitou věc, kterou někdo opustil. Nemovitá věc připadá při svém opuštění automaticky státu dle ust. § 1045 odst. 2 OZ.
Zákon upravuje pro zvýšení právní jistoty vyvratitelnou právní domněnku, která říká, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věci po dobu tří let, má se za to, že ji opustil. Taková věc se považuje za opuštěnou bez dalšího. Nemovitá věc se považuje za opuštěnou až po uplynutí deseti let od doby, kdy vlastník vykonal naposledy své vlastnické právo.
Čtěte také: Spor Ovčáčka s ochránci přírody
Dalším zvláštním způsobem nabytí vlastnického práva je zřízení stavby na cizím pozemku. Stavba, která byla postavena na pozemku jiného bez jeho souhlasu nebo jiného právního titulu, se stává vlastnictvím vlastníka pozemku. Vlastník pozemku je však povinen nahradit osobě, která stavbu na jeho pozemku zřídila v dobré víře v oprávněnost tohoto jednání, účelně vynaložené náklady.
Nepřikázaný jednatel je osobou, která se ujala záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení. Takové osobě je ten, v jehož záležitosti někdo bez svolení přistoupil, povinen nahradit účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Není-li užitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel na náhradu nákladů právo.
Zákon nicméně poskytuje ochranu i tomu, kdo na cizím pozemku postavil stavbu, když mu umožňuje, aby se domáhal po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu jí nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu.
OZ upravuje nad rámec výše uvedeného i problematiku tzv. přestavků, tedy trvalých staveb, které zasahují svou malou částí na malou část cizího (sousedního) pozemku. Zákon v takovém případě zakládá právo stavebníka na převedení příslušné části cizího pozemku (zastavěné plochy a plochy pozemku nezbytnou pro řádné užívání zastavěné plochy stavebníkem), na který stavba přesahuje.
Současně však musí být splněny zákonné podmínky. Mezi ty patří na straně stavebníka dobrá víra a na straně vlastníka pozemku jeho vědomost o provádění stavby a to, že stavu nezakázal (zákaz může být vyjádřen v jakékoliv formě).
Čtěte také: Mladí myslivci a příroda
Vydržení je tradičním způsobem nabytí vlastnického práva převzatým z římského práva k věcem, jehož účelem je odstranění právní nejistoty. Pokud osoba, která věc fakticky ovládá a nakládá s ní jako s věcí vlastní, vykonává takové právo po zákonem stanovenou dobu, nabude bez dalšího její vlastnictví.
Zákon přitom vyžaduje k vydržení vlastnického práva k movité věci nepřerušenou držbu trvající tři roky a u nemovitých věcí držbu trvající deset let. Vydržet lze samozřejmě nejenom vlastnické právo ale i jiná věcná práva, např. OZ upravuje možnost mimořádného vydržení, jehož se může dovolávat i držitel, který neprokáže právní důvod své držby.
Předpokladem mimořádného vydržení je však uplynutí dvojnásobné doby vydržení. Vydržet mimořádně nicméně nemůže ten, kdo měl nepoctivý úmysl (např. Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, pokud si smluvní strany neujednají jinak, nebo je-li stanoveno jinak zákonem.
Jedná se o poměrně zásadní změnu oproti předchozí právní úpravě, kdy k převodu vlastnického práva u movitých věcí bylo nezbytné provést tzv. Občanský zákoník umožňuje nabytí vlastnického práva i od nevlastníka. Zvláštní úprava pak platí pro použité zboží z tzv.
Černé skládky a legislativa
Odpadový zákon ukládá povinnosti vlastníkovi nemovitosti a zároveň umožňuje odstranit černou skládku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Čtěte také: Sims 4 a ekologie
Co je černá skládka?
Za černou skládku, lze označit místo, kde jsou v rozporu se zákonem ukládány odpady a osoby, které na tato místa odpady uložily, nejsou známy, resp. jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Typickým příkladem jsou bohužel všem dobře známá odlehlejší místa v okolí obcí, na kterých jsou odkládány nejrůznější druhy nejčastěji komunálního odpadu.
Nejdůležitějším předpisem nové odpadové legislativy je zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Nová úprava se zaměřuje na časté situace, kdy není znám původce černé skládky, které dosavadní úprava nijak speciálně neregulovala. V této souvislosti ukládá některé povinnosti vlastníkům pozemků.
Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností neodhalí původce černé skládky, může k odstranění odpadu vyzvat vlastníka pozemku. Jestliže vlastník pozemku odpad neodstraní, nehrozí mu za to žádná sankce.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností mu ale může nařídit, aby na své náklady černou skládku zabezpečil proti dalšímu návozu odpadu. Dle důvodové zprávy se má jednat zejména o jednoduchá opatření - vlastník pozemku může na místo znemožnit příjezd motorovým vozidlům či jej může označit jako nezákonnou černou skládku.
Černé skládky je nutné řešit bezodkladně
Smyslem povinnosti vlastníka pozemku oznámit neprodleně zjištění výskytu nelegálně uloženého odpadu na svém pozemku není postih vlastníka, ale zajištění včasného řešení černé skládky. To může zamezit dalšímu návozu odpadu, zabezpečí ochranu vod před případnou kontaminací z uloženého odpadu a ochranu životního prostředí celkově.
K rychlému odhalování a odstraňování černých skládek má přispět zejména nově zakotvená povinnost vlastníka pozemku černou skládku úřadu oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozví. Ideálním postupem, který zákon přímo předpokládá, je, že odpad hned poté, co je objeven, odklidí ve vzájemné spolupráci obecní úřad obce s rozšířenou působností, vlastník pozemku a obec, na jejímž území se odpad nachází.
S nepořádkem u popelnic bojují například ve slezské metropoli. Vznikající skládky Opava, stejně jako jiná města, uklízí na vlastní náklady, pokud to je na pozemcích města, případně upozorní soukromé majitele pozemku. Zároveň se snaží bojovat proti těm, kteří je zakládají. Například kontejnerová stání se snažíme umístit tam, kde je dohledová kamera městské policie. Také jsme opakovaně vyzývali občany, aby takové jednání oznamovali a neváhali označit i viníka.
Připustil ale, že takové oznámení nepřišlo ani jednou. Případné pokuty nejsou zanedbatelné. Zákon o odpadech říká, že fyzické osobě, která neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, hrozí za přestupek pokuta do výše 50 000 korun. Pokud je znám viník, který založil černou skládku. Tedy zjistí ho například městská policie, nahlásí jiný občan a podobně, řeší to přestupkové oddělení Odboru občanských záležitostí magistrátu.
Upozornila přitom, že se přestupkovému řízení vystavuje i soukromý vlastník prostranství, který po výzvě úřadu neuklidí odpad, přestože jej přinesl někdo jiný. Svozová společnost AVE i kvůli tomu radí vlastníkům domů či bytových jednotek uvažovat o optimalizaci svozu. Důvodem, proč v realitě pokut padá málo, je i nesnadné dopadení pachatelů. Podobnou zkušenost mají i v Šumperku. Sběrná místa nejsou monitorována.
Některá města se snaží kontejnerová stání přímo monitorovat a umísťují tam například fotopasti. Mají je i v Hradci Králové. Při řešení černých skládek u kontejnerových stanovišť je složité dokazování. Podobná zařízení umístili také ve Žďáru nad Sázavou či Uherském Hradišti. Tam s nimi zaznamenali úspěchy. Kromě represivní role mají fotopasti či kamery i preventivní roli. A právě na ní se představitelé měst oslovených Moravským Hospodářstvím shodují jako na hlavní zbrani boje proti zaneřáděným stanovištím popelnic.
V Brně se snaží pomocí informační kampaně lidem vštípit zásady správného třídění odpadů a možnosti uložení odpadů na sběrná střediska. Zároveň je pro všechny k dispozici aplikace Brňáci pro Brno, kde mohou lidé nahlásit místa, kde je například plná nádoba na odpady, případně nepořádek. Kromě osvěty se města snaží také dát takovou nabídku legálního odložení odpadu, aby lidé vůbec neměli potřebu ho vyhazovat v rozporu se zákonem. Město se snaží o postupnou revitalizaci kontejnerových stanovišť. Předpokládáme, že pokud kontejnerová stanoviště budou vhodně upravená a čistá lidé, budou tato místa méně znečišťovat.
Nový zákon o odpadech
Nový zákon o odpadech 541/2020 Sb. přináší spoustu změn, ve kterých často není snadné se vyznat. Odpadové hospodářství se zakládá na hierarchii, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu. Odpady se stávají povinností obce od chvíle, kdy je občané uloží na místě k tomu určenému. Nový zákon o odpadech přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků.
- Od roku 2035 energeticky využívat maximálně 25 % z celkového množství komunálních odpadů vyprodukovaných v České republice.
- V případě, že chcete zařízení pro nakládání s odpady provozovat i nadále, musíte krajský úřad požádat o povolení.
- Smlouva obce s podnikatelem v systému odpadového hospodářství obce platila do 31. 12. 2021.
Způsob nákladní s odpady může obec stanovit obecně závaznou vyhlášku, díky čemuž nastaví obecní systém. Nový zákon o odpadech říká, že obec může obecně závaznou vyhlášku vydat, ale není to její povinnost. Od okamžiku, kdy občan odloží odpad na obcí určené místo, se stává jeho původcem obec.
Pokud se majitel pozemku dozví o nezákonně uloženém odpadu na svém pozemku, musí to oznámit obci s rozšířenou působností (ORP), v jejímž správním obvodu se odpad nachází. ORP se pokusí najít vlastníka odpadu a pokud se jí to nepodaří, vyzve vlastníka pozemku k odklizení odpadu do 30 dní. Pokud majitel pozemku odklizení nezajistí, může mu pak ORP uložit, aby místo alespoň zabezpečil.
Právní úprava černých skládek v zákonu o odpadech
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen NZOO) nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek, neboť původní zákon č. 185/2001 Sb. tuto problematiku vůbec neřešil. Ostatně nový zákon o odpadech si kladl za cíl vymezit pravidla pro odstraňování černých skládek již během své přípravy na úrovni věcného záměru. V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným2 odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO.
Odstavec 1 se však netýká přímo černých skládek, ale zaměřuje se na odstranění nezákonně soustředěného odpadu v poněkud odlišných situacích. Jde o nelegálně soustředěný odpad, jehož vlastník je ale znám. To znamená, že nepůjde o černou skládku v pravém slova smyslu, ale pouze o odpad, který je soustřeďován v rozporu se zákonem o odpadech a odpovědnost za to nese jeho vlastník.
Tímto ustanovením je implementován princip směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, že původce odpadu nese odpovědnost za odpad i v době trvání jeho přepravy do příslušného odpadového zařízení. Dle důvodové zprávy k zákonu o odpadech jde například o situace při přepravě odpadu, kdy dopravce nakládá protiprávně s přepravovaným odpadem - tedy bez vědomí vlastníka odpadu. Odpovědnost dopravce zůstává zachována, ale aby byla posílena ochrana životního prostředí, trvá rovněž i odpovědnost vlastníka odpadu3.
Pokud je vlastník nelegálně soustředěného odpadu znám, bude postihován za porušení základních povinností vymezených v § 13 NZOO, případně i dalších zákonných povinností. Může mu být uložena sankce za přestupek nebo nápravné opatření dle § 116 odst. 1 písm. c) NZOO. Přestupkové řízení a řízení o nápravném opatření se nevylučují a mohou být použity současně v téže věci. Současně se vlastníkovi pozemku stanoví lhůta pro odklizení odpadu, a pokud není v uvedené lhůtě povinnost splněna, může být odpad odklizen na náklady vlastníka odpadu.
Ustanovení § 14 odst. 2 až 6 NZOO už nastavují postup pro situace, když někde vznikne nebo někdo objeví černou skládku. V takovém případě postupně vznikne několik povinností vlastníkovi pozemku, na kterém se černá skládka nachází. Tento princip může být kontroverzní, neboť mnohdy půjde o situace, kdy vlastník pozemku nemá s odpadem nic společného, černou skládku nezavinil ani její vznik neumožnil. Avšak platí ústavněprávní princip, že vlastnictví zavazuje. Nicméně pokuty za porušení povinností vlastníka pozemku jsou velmi nízké, aby vlastník pozemku nebyl citelně finančně postihován za situaci, kterou vlastně sám nezpůsobil nebo nebyl schopen jejímu vzniku zabránit. A aby nebyla veškerá odpovědnost pouze na bedrech vlastníka pozemku, umožňuje zákon i obcím, na jejichž území se skládka nachází, podílet na odstranění černých skládek, ostatně k tomu v praxi stejně docházelo.
Vlastník pozemku objeví černou skládku
První variantou, na kterou zákon pamatuje v ustanovení § 14 odst. 2 NZOO, je, že vlastník pozemku objeví černou skládku na svém pozemku, respektive se o ní dozví. Vlastník toto může zjistit sám nebo na základě podnětu od osob, které mají k pozemku právní vztah (např. nájemce), případně od třetích osob. V každém případě v okamžiku, kdy se o situaci dozví, začíná mu běžet povinnost spočívající v oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen "OÚ ORP").
Lhůta je nastavena neurčitým právním pojmem - bez zbytečného odkladu. To je i v jiných zákonech hojně užívané vymezení. Důvodem pro využití neurčité lhůty je, že se počítá s velkou variabilitou situací, a proto není žádoucí lhůtu pevně stanovit. Nicméně mělo by jít skutečně o rychlou reakci, v rámci dnů. Ostatně je i v zájmu vlastníka pozemku, aby byla černá skládka včas odstraněna. Je žádoucí, aby vlastníci pozemků oznamovali i drobné černé skládky na jejich pozemcích, protože se předpokládá, že vlastník sám nemusí být schopen posoudit nebezpečnost daného odpadu a případné riziko pro životní prostředí.
Forma, jakou má vlastník pozemku oznámení učinit, není zákonem dána, Avšak vzhledem k tomu, že porušení této povinnosti je sankcionováno, je pro vlastníka pozemku jistě vhodnější, pokud tak učiní prokazatelnou formou, aby mohl tak v případě potřeby doložit, že oznámení učinil řádně a včas. Oznámení by samozřejmě mělo být dostatečně určité, s použitím moderních techniky lze poměrně snadno v rámci oznámení dodat i fotodokumentaci a přesnou polohu.
Toto oznámení je nezbytným nástrojem pro to, aby se OÚ ORP o černé skládce vůbec dozvěděl a aby byl zahájen proces související s jejím odstraněním. Porušení této povinnosti fyzickou osobou je přestupkem dle § 117 odst. 1 písm. i) NZOO a hrozí za něj pokuta ve výši až 10.000,- Kč. V případě právnických osob nebo fyzických osob podnikajících jde o přestupek dle § 121 odst. 1 písm. l) NZOO s pokutou rovněž do výše 10.000,- Kč.
ORP se dozví o černé skládce
O černé skládce na území ORP se může OÚ ORP dozvědět na základě vlastních šetření a poznatků nebo na základě oznámení dle předchozího textu. Dále připadají v úvahu i situace, kdy se o černé skládce dozví na základě podnětu jiné osoby nebo i obce. V každém případě od toho okamžiku vzniká OÚ ORP povinnost zkusit zjistit vlastníka odpadu dle odstavce 3.
Může se například pokusit dohledat vlastníka podle stop v rámci vlastního šetření na místě, případně jakoukoli jinou vhodnou formou. Pokud jde o lhůtu, používá zákon pojem "neprodleně", což je rovněž neurčitý právní pojem, avšak lhůta je ještě kratší než v předchozím odstavci.
Pokud OÚ ORP v této fázi vlastníka zjistí, pak se již nepostupuje podle dalších odstavců, ale postihuje se konkrétní vlastník za porušení povinností dle § 13 NZOO, případně jiných povinností, viz předchozí text.
ORP nezjistila vlastníka odpadu
Odstavec 4 vymezuje situace, kdy vlastník odpadu není k dispozici, ani se nepodařilo vypátrat jinou osobu odpovědnou za odpad. Důvodem je buď, že vlastníka se nepodařilo zjistit, nebo že vlastník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, pokud jde o právnickou osobu. V takovém případě OÚ ORP zahajuje postup, který zakládá povinnosti vlastníkovi pozemku, na kterém se odpad nachází. Ten je samozřejmě dohledatelný vždy dle katastru nemovitostí.
OÚ ORP v takovém případě vyzve vlastníka pozemku, aby odpad odklidil - tedy aby jej dobrovolně odstranil z daného místa a předal do příslušného odpadového zařízení - to je druhým krokem navazující na odstranění, který má zabránit tomu, aby došlo k dalšímu nelegálnímu nakládáním s daným odpadem.
Předpokládá se jednotná lhůta pro splnění povinnosti vlastníkem pozemku 30 dní.
tags: #ochrana #skládky #soukromé #pozemky #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]