Kolik včelstev na stanoviště: Norma a optimální postupy

18.04.2026

Včelařský rok začíná v pozdním létě/časném podzimu, kdy se včely připravují na chladné měsíce. V této době jsou položeny základy pro úspěšnou provozní metodu, kdy včelař vytváří předpoklady pro silná, přezimování schopná včelstva.

Základy jednoduché provozní metody jsou následující: prostorný nástavkový úl s volným dnem a víkem, nerojivá včelstva a dobrá jarní a rozvojová snůška. Pokusím se co nejpřesněji popsat všechno, co se musí během celého roku se včelstvem dělat. Přesto to musíte brát pouze jako přibližný návod, protože vzhledem k rozdílným snůškovým a klimatickým podmínkám nemohou být žádné pokyny zcela přesné. Platí to zejména pro časový průběh prací.

Doba květu ovocných stromů, luk a řepky znamená pro včelstva dobrou nebo velmi dobrou snůšku pylu a nektaru. Z rozsáhlých plodových ploch se líhne dostatek nových včel, zesilování včelstva můžeme pozorovat denně.

Rojení včelstev

V dřívějších dobách byl v určitých místech nejlepší ten včelař, jehož včelstva se nejčastěji rojila. Rojové hospodářství bylo založeno na chovu rojivé včely a malém vnitřním prostoru úlů. Nektarová květová snůška trvající až do období rojení zajišťovala dobrou sklizeň medu a následující prodej rojů se stal dalším zdrojem příjmů.

Dnešní včelař musí naopak překonávat většinou velké vzdálenosti mezi bydlištěm, pracovištěm a stanovištěm. Do způsobu provozní metody musí proto zařadit i opatření proti rojení. Kromě toho se v dřívějších letech jednoznačně prokázalo, že naše dnes chovaná včelstva, která se dostala do rojové nálady nebo se i vyrojila, při lesní snůšce ze smrku nebo jedle ve výkonu pokulhávala, nebo vyšla dokonce naprázdno ve srovnání se včelstvy nevyrojenými.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Dnešní chov nerojivé včely umožnila chovatelská opatření a výběr. Ukazuje se ale, že z nerojivých včel se postupem doby přirozeným křížením rojivých linií stávají opět včely rojivé. Pomoc je možno očekávat od cílené výměny matek. Chovem nerojivých včel problém ale nevyřešíme, pokud budeme včelstva od časného jara držet v příliš malém prostoru.

Zdá se, že k rojení vede i nadbytek mateří kašičky v podobě mnoha vylíhlých mladušek. Ke tlumení rojové nálady je důležitým předpokladem stálé, ne příliš váhavé rozšiřování včelstva, stejně chov včelstev v přiměřeně velkých úlech. I když oba faktory působí proti rojení, může u některých včelstev k rojové náladě dojít. Pokud se to nestane u více než 10 % včelstev, můžeme celou záležitost považovat za normální.

Zkušení včelaři doporučují v době rojení prohlídky včelstev v intervalu 7 až 9 dnů. To je určitě nezbytné, pokud do rojové nálady přichází více než 10 % včelstev. Ztráta rojů je závažnější než ztráta času stráveného prohlídkami. Včelstva, která se chtějí vyrojit, staví matečníky převážně na spodních okrajích, nebo na volných místech v rohu plástů.

Zřetelnou známkou rojové nálady je větší počet nasazených a mateří kašičkou naplněných matečníků. Celé včelstvo je na novou situaci „rozdělení“ připraveno. Plodování není již tak intenzivní. Snižuje se i snůšková aktivita včelstva. Pečlivý pozorovatel to může poznat podle provozu na česnu při srovnání s minulými dny a se sousedními včelstvy.

Jakmile najdeme matečníky zavíčkované, nebude dlouho trvat a včely se vyrojí. Tady si vždy klademe otázku: máme čekat, až roj vyletí, nebo máme rojení vhodným opatřením zabránit? Vyrojení je spojeno s rizikem ztráty roje, opatření proti vyrojení vyžadují kus práce. Vytvoření mezioddělku je silný zásah do včelstva v rojové náladě; má se jím zabránit vyrojení.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Mezioddělek má smysl a přinese očekávaný výsledek pouze tehdy, pokud je včelstvo v počátečním stadiu rojové nálady. Nejdříve musíme najít matku, což někdy stojí hodně času. S matkou a třemi nebo čtyřmi nezavíčkovanými plodovými plásty s odpovídajícími zásobami vytvoříme oddělek, který umístíme do nástavku se dnem a víkem. Ve zbytku včelstva, pokud se jedná o včelstvo dobré, vylomíme všechny matečníky až na jeden. Pokud včelstvo příliš kvalitní není, přidáme mu zralý matečník, nebo oplozenou matku dobrého původu.

Oddělek dáme na jiné místo, nebo jej postavíme na víko původního včelstva. Létavky z oddělku se vrátí, takže původní včelstvo ještě může využít současnou snůšku. Pokud by se oddělek nevyvíjel uspokojivě, můžeme jej po 2 až 3 týdnech spojit se zbytkem včelstva, jakmile je v něm kladoucí matka.

Loupežení včelstev

Včely vyletují nepatrně i za dobrého snůškového dne, protože s případnými zbytky potravy v podobě medu nebo invertovaného cukru zacházejí velmi hospodárně. Větší výskyt mrtvolek na letáku naznačuje konec včelstva. Intenzivně vlétající a vylétající včely v nás nejdříve vzbuzují dojem silného snůškového letu. Při přesnějším pozorování ale brzy zjistíme, že včely jsou velmi rozrušené a při vletu se chovají jako vetřelci.

Strážkyním, které hlídají česno, se vyhýbají a vyhledávají každou příležitost, aby mohly vniknout do úlu. Občas se jim to podaří skulinou ve špatně uzavřeném víku, netěsnícím dnem nebo poškozenou lištou. Protože silné včelstvo se lupičkám brání, dojde mezi lupičkami a strážkyněmi nejdříve k boji. Větší počet mrtvých včel před úlem je jasná známka loupežení.

Odlétající včely opouštějí leták vyloupeného včelstva co nejrychleji. Chovají se téměř tak, jako by dělaly něco špatného. Lupičky ztrácejí rychle ochlupení, takže jsou nápadné svým hladkým a skoro černým tělem. Vyloupené včelstvo snižuje postupně sběr pylu. Sociální chování včelstva je rozvráceno. Vyloupené včelstvo má okolí česna umazáno směsí medu a vykousaného vosku.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Zabránit jakékoliv loupeži, je úkol včelaře. Slabší včelstva, oddělky a mladá včelstva chráníme zúžením česna. U vylupovaného včelstva zúžíme česno na průchod jediné včely. Začátek loupeže může být vyprovokován chováním včelaře, který nechá nezakryté nástavky s rámky s medem, nebo medem potřísní úl. Proto při práci v bezsnůškovém období musí pracovat rychle, nepracuje se včelstvy postupně a uklízí po sobě všechny kapky od medu i kousky vosku.

Vyznačuje se intenzivním letem, který trvá i v období bez snůšky až do setmění. Včely, které se vracejí do úlu s pylovými rousky, zahlédneme pouze ojediněle, nebo vůbec. Zatímco ostatní na stanovišti rozestavená včelstva již delší dobu nelétají, nalétává loupežící včelstvo tak dlouho na zdroj potravy, až jej vyčerpá. Ráno začínají loupící včelstva létat nejdříve.

Nezřídka podnítí rabující včelstvo k loupeži na tomtéž zdroji i jiná včelstva. Loupící včelstva mívají tak intenzivní sběrací pud, že mnohdy přeplní svůj úl zásobami ještě během října. Vyloupené včelstvo v této době lze zachránit jen přidáním hotových zásob z jiných včelstev.

Nemoci včelstev

Přesné zjištění nemoci včelstva z pouhého pozorování včelstva na česně není možné. Příznaky a podezřelé momenty tam ale v mnoha případech již pozorovatelné jsou. Nosematóza a úplavice se projeví vodnatými světlehnědými výkaly na letáku, stěnách úlu a víku a letu neschopnými, ztěžka lezoucími včelami. Takové jednoznačně nemocné včely se objevují i u akarinózy.

Včelstvo napadené zvápenatěním plodu poznáme podle vynesených mumifikovaných, nažloutlých až bílých larev, především v ranních hodinách. U včelstva se silnou varroázou se strážkyně na česně chovají tak, jako by se neustále musely bránit proti loupeživým vetřelcům, i když se jedná o včely z jejich vlastního včelstva.

Vzájemné „očichávání“, obranná reakce vůči přilétajícím včelám a často i vzájemný boj několika včel svědčí jasně o tom, že sociální chování je narušeno. Když se jednotlivé včely vzájemně ohmatávají, přičemž mnohé z nich velmi klidně stojí, získáme dojem, že si chtějí vzájemně pomáhat.

Zvlášť nápadně se na česnu projevuje černá nemoc v oblastech s medovicovou jedlovou snůškou. I při dobré snůšce a za letového počasí se neochlupené létavky shlukují na letáku, na stěnách úlu, ale velmi často i v trávě před úlem do houfů a chomáčků. Sotva lezou, třepou křídly, nemohou létat a hynou.

Zvyšující se počet mrtvolek před úlem signalizuje zhroucení včelstva, pokud nebude ihned převezeno do oblasti bez jedlové snůšky. Obávaný mor plodu poznáme nanejvýš podle zápachu podobného zápachu zapocených nohou, ale musíme mít jemný čich.

Náhlý hromadný výskyt mrtvých včel na letáku vzbuzuje podezření, že včely neuhynuly přirozenou smrtí. U silných včelstev otravu dotykovými insekticidy nevidíme mrtvolky jenom v bezprostřední blízkosti čelních stěn úlů, ale i ve vzdálenosti do 10 až 20 m. Protože některé prostředky nepůsobí okamžitě, najedeme i včely, které zápasí se smrtí.

O otravě svědčí i letu neschopné, ztěžka lezoucí nebo na stéblech trávy pevně se držící včely. Někdy tento stav trvá i několik dní. Máme-li na úlu příliš malé česno, vidíme za příznivých snůškových dnů často až sto včel, které stojí na letáku a větrají. Příčina je většinou v rozměrech česna, kterým musí být odstraňována mj. i přebytečná vlhkost.

Včelstvo, které má nedostatek vzduchu při uzavření česna během transportu nebo z jiných důvodů, poznáme podle toho, že po uvolnění otvoru se vyhrne spousta včel, které pokryjí čelní stěnu úlu. Chování včel se znormalizuje až po několika hodinách. Když trpí včelstvo nedostatkem vzduchu a vysokou teplotou, projeví se to kolem česna kousky zdeformovaného díla, smíchanými s medem a mrtvými včelami.

Při srovnání s letními měsíci se na česnu v zimě celkem nic neděje. Pečlivému pozorovateli ovšem neunikne, že i přes nízkou teplotu jednotlivé včely vyletí, ale již se nevrátí. Tyto včely jsou nemocné a přestárlé a úl opouštějí. Když se objeví ve zvýšené míře zimní měl smíchaná s drtí z plástů a mrtvými včelami, znamená to, že je v úlu myš.

Při proletu po delší zimní přestávce se včely nezbavují pouze výkalů, ale znova se orientují, neboť orientace se po delší letové pauze ztrácí. Na jaře není sice spojování problémem, nicméně by měla platit jedna zásada: nikdy nespojujeme dvě slabá včelstva! Praktické zkušenosti ukazují, že takto spojená včelstva budou opět včelstvem slabým. Spojení se silným včelstvem, které je na nejméně 10 rámcích, původní včelstvo posílí a otevře mu cestu k lepšímu vývoji.

Krmení včelstev

V tomto ročním období může dostat včelstvo při nedostatku potravy pouze medocukrové těsto, nebo ještě lépe ztuhlý květový med, což zajistí teplo a podnítí činnost. V této době se neosvědčilo zkrmování cukru suchého ani rozpuštěného. Při krmení suchým cukrem potřebuje včelstvo příliš mnoho vody kterou si pro odebírání cukru musí opatřit. Dochází při tom k velkým ztrátám létavek.

Včelstvu se dvěma nástavky dáme kapsové krmítko dolů. Při přípravě včelstev na zazimování jsme se snažili o to, aby počet rámků odpovídal síle včelstva. Některá včelstva šla do zimního období ve dvou nástavcích. Při jarní prohlídce často zjistíme, že část včelstev, která byla původně ve dvou nástavcích, není schopna obsadit všech 20 plástů. Včelstvu musíme odebrat několik plástů nebo celý nástavek, přičemž ale příliš velké zúženi by nemuselo být výhodné.

Včelstva, která přezimovala v jednom nástavku, obvykle zužovat nemusíme. U včelstev, která přezimovala ve dvou nástavcích, je to důležité tehdy, když při prohlídce po zvednutí horního nástavku zjistíme, že ve spodním nástavku včely nejsou. V tomto případě dáme horní nástavek, ve kterém je celé včelstvo, na dno místo spodního.

V následující tabulce jsou uvedena stěžejní včelařova aktiva, která jsou vystavena rizikům, a obecná kvantifikace jejich hodnoty pro včelaře s pěti včelstvy: