Jak postupovat při stížnosti na topení a ochranu životního prostředí

05.03.2026

Trápí vás znečištění ovzduší kouřem? Zejména v zimním období jde o velmi častý problém. Můžete se tomu bránit dvěma způsoby - „přes úřady“ nebo „přes soud“.

Veřejnoprávní cesta „přes úřady“

Správní orgány jsou povinny z úřední povinnosti kontrolovat dodržování povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečištění (emisní limity, přípustná tmavost kouře, spalování pouze povolených paliv). V případě, že provozovatel stacionárního zdroje znečištění neplní zákonem uloženou povinnost, dopouští se přestupku.

Kromě opatření ke zjednání nápravy a rozhodnutí o zastavení provozu zdroje znečištění může příslušný správní orgán uložit provozovateli zdroje pokutu.

Pokutu může úřad uložit i v případě, že sousedé spalují v otevřeném ohništi jiné materiály než suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami, nebo např. když v domácích kamnech spalují hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly či proplástky.

V případě fyzických osob je k uložení nápravných opatření příslušný vždy obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě právnických osob je příslušná Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

Jak postupovat při podání podnětu

Zjistěte, který správní orgán je příslušný - pro provozovatele fyzickou osobu obecní úřad obce s rozšířenou působností a pro provozovatele právnickou osobu či podnikatele Česká správa životního prostředí.
Správnímu orgánu podejte podnět k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku.

Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit. Pokud správní orgán usoudí, že vzniklo důvodné podezření, že provozovatel stacionárního zdroje znečištění porušuje povinnosti dle zákona o ochraně ovzduší, nejdříve jej písemně upozorní.

Soukromoprávní cesta „přes soud“

Soukromoprávní možností ochrany je tzv. sousedská žaloba proti původci zdroje znečištění či zápachu. Občanský zákoník zakazuje vlastníkovi nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

Vlastník se musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného souseda bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Výhoda sousedské žaloby je, že je jejím prostřednictvím možné domáhat se povinnosti zdržet se obtěžování kouřem, pachem nebo vážného ohrožování výkonu práv i v případě, že jsou dodrženy všechny stanovené limity, a veřejnoprávní cestou tedy situaci řešit nelze.

Nevýhodou sousedské žaloby naopak je, že žalobce nese důkazní břemeno. Budete si tedy muset opatřit důkazy jako například odbornou studii, příp. svědectví.

Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma

Za tímto účelem je možné obrátit se přímo na autorizovanou osobu, která jinak provádí měření dle zákona o ochraně ovzduší, nebo na Společenstvo kominíků ČR, jež je pověřenou právnickou osobou, která vykonává některé činnosti při zjišťování znečištění. Také je možné spolupracovat s některým ze soudních znalců v tomto oboru.

Důležité body a povinnosti

Povinnost neobtěžovat nikoho kouřem mají provozovatelé všech zdrojů znečištění ovzduší - tedy jak těch stacionárních, jako jsou teplárny nebo kotle, tak i mobilních, jako jsou auta.
Přípustná úroveň znečišťování je upravena zákonem o ochraně ovzduší a je dána emisními limity, které vyjadřují nejvýše přípustné množství látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního (nepohyblivého) zdroje.
Emisní limity a přípustná tmavost kouře je stanovena vyhláškou č. 415/2012 Sb., která provádí základní právní předpis v oblasti ochrany ovzduší - zákon č.
Tmavost kouře se zjišťuje pomocí tzv. Ringelmannovy stupnice, která se sestává z šesti čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě.
Odpad mohou provozovatelé stacionárních (nepohyblivých) zdrojů znečištění jako palivo používat pouze, pokud mají pro tepelné zpracování odpadu vydáno potřebné povolení provozu krajským úřadem.
Obyčejný občan odpady v kotli spalovat nesmí.

Ringelmannova stupnice

Ringelmannova stupnice se skládá z šesti čtvercových polí s různou intenzitou černé barvy na bílém podkladě. Podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 415/2012 Sb. je přípustné, pokud kouř není tmavší než stupeň dvě.

Kontrola kotlů a pokuty

Pokud se zjistí, že v kotli někdo topí neschváleným palivem, či dokonce odpadem, může dostat pokutu ve výši až 50 tisíc korun. Pokud už pověřený úřad termín kontroly předem nahlásí a dotyčný přesto nebude doma nebo nebude chtít kontrolory vpustit dovnitř, hrozí mu taktéž pokuta až 50 tisíc korun.