Odborné články o odpadech v České republice

Účelem zákona o odpadech je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Termín „předcházení vzniku odpadů“, někdy formulovaný jako prevence, se v nejnovější historii odpadového hospodářství v našich právních předpisech objevuje pravidelně. V různých definicích je předcházení chápáno jako nedílná a prioritní součást odpadového hospodářství. Je tedy s podivem, že se konkretizací toho pojmu a jeho praktickým naplňováním téměř nikdo nezabýval. Teprve změna přístupu orgánů Evropské unie v této otázce nutí členské státy se skutečnou náplní obsahu pojmu předcházení vzniku odpadů zabývat v rámci příprav programů předcházení vzniku odpadů.

Proto jsme se rozhodli uvést určité úvahy a rozbory redaktorů odborného měsíčníku ODPADOVÉ FÓRUM, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, výsledky studie VÚV a diplomovou práci jako základ pro skutečné a konkrétní naplňování tohoto jistě nezbytného kroku k řešení globální otázky „co s odpady“.

Termín Předcházení vzniku odpadů kdekdo používá, nikdo nezpochybňuje jeho čelné místo v hierarchii odpadového hospodářství, ale málokdo ví, co si pod tím představit. Přitom hlavní potenciál prevence leží na straně průmyslových odpadů v podnicích. Zde již toho bylo uděláno hodně v rámci projektů čistší produkce, ale určitě ne tolik, aby nebylo co zlepšovat.

S předcházením vzniku odpadů velmi úzce souvisí jiné dosud opomíjené téma, které se v hierarchii nakládání s odpady nachází hned na druhém místě, a to je opětovné využití odpadů. Zařadili jsme jej sem proto, že mezi předcházením vzniku odpadů a opětovným využitím odpadů je rozdíl jen formální. Pokud se využitelná věc/materiál dostane do režimu nakládání s odpady, potom se jedná o opětovné využití odpadů. Ale pokud se ještě odpadem nestane, potom se jedná o předcházení vzniku odpadů.

Čtěte také: Odborné posouzení fasády

O předcházení vzniku odpadů jako o absolutní prioritě v odpadovém hospodářství se mluví od samého počátku moderní historie odpadového hospodářství u nás. Přestože to nikdo nezpochybňuje, mnoho (nebo spíš nic) se proto nedělá. Je jistě všeobecně známo, a zde to uvádím jen pro úplnost, že všechny tři dosavadní zákony o odpadech uvádějí, že každý (nově prvotní původce odpadů) má při své činnosti předcházet vzniku odpadů.

Diplomová práce „Politika prevence vzniku odpadu - počátky v České republice“ pojednává o prioritním cíli odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadu je způsob nakládání s odpadem, který se slučuje s koncepcí udržitelného rozvoje a respektuje jeho principy.

Každý jedinec společnosti se na tvorbě odpadového hospodářství podílí, ať chce nebo ne. Je zřejmé, že kdyby nebylo odpadků, asi by se žilo lépe. Jenže odpadky by nebyly pouze v případě, že bychom nebyli my. V zájmu společnosti by tedy logicky měla být minimalizace vzniku odpadů.

Prevenční přístupy v oblasti odpadového hospodářství nejsou ničím zásadně novým. Některé členské státy Evropské unie ve svých zemích zavedly programy předcházení vzniku odpadů mnohem dříve, než přikazuje Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 98/2008 o odpadech.

Skládky odpadů jako cenné energetické zdroje

Lidská společnost produkuje denně ohromující množství nejrůznějšího odpadu. Například jenom v Paříži je do jedné z městských spaloven denně přivezeno na 600 tun odpadu. Ale ne všechen odpad skončí ve spalovnách. V městských aglomeracích i na venkově vzniká velké množství hromad odpadu - skládek.

Čtěte také: Klíč k oběhovému hospodářství

Odpad, vystaven slunečnímu žáru a všem ostatním atmosférickým podmínkám, tlí. Plyny, které vznikají z komunálního, průmyslového či potravinářského odpadu vyváženého na skládky, anebo v čističkách odpadních vod, jistě nepůsobí vábným dojmem na lidský zrak a hlavně čich. Viděno z jiného úhlu, jsou to však velmi cenné energetické zdroje.

To však pouze za předpokladu, že je člověk nenechá unikat do biosféry, kterou samozřejmě ovlivňují nepříjemně, anebo zda je dokáže nějakým způsobem jímat a využívat. Dnes je už zjištěno, že plyny z pevných felonií, čistíren odpadních vod a jiných tekutin, jsou jedním z faktorů způsobujících v globálním měřítku skleníkový efekt - konstatuje to mj. i protokol světové konference o životním prostředí konané před několika lety v Kjótu.

Proto také soupis „kjótských cílů“ obsahuje i požadavek redukce bioplynů vznikajících v deponiích. Jde však, resp. má jít, o redukci spojenou s pozitivním využíváním a transformací či recyklací těchto odpadových zdrojů.

Využití plynů z čističky odpadních vod

Od března 2003 funguje v čističce odpadních vod v Astenu poblíž rakouského Lince pokusné zařízení pro přeměnu plynů z odpadní vody a z pevných odpadů. Jde o vysokoteplotní palivové články, které vyvinula firma MTU a o chemické filtrační zařízení od firmy Seaborne.

Palivové články se už dříve začaly používat jako alternativní pohon pro automobily anebo jako náhrada za baterie u mobilních telefonů a notebooků. V případě vysokoteplotních palivových článků na bázi bioplynů jde de facto o jejich novou generaci. Články fungují na principu obrácené elektrolýzy: spojením vodíku s kyslíkem se uvolňují elektrony, které lze používat k výrobě elektřiny. „Odpadovým„ produktem je zde teplo a čistá voda.

Čtěte také: Přehled ekologických zdrojů v ČR

Vodík jakožto surovina se dá získat i z bioplynů, jež obsahují především metan (CH4) a oxid uhličitý. Než se však biologické plyny mohou začít využívat, je zapotřebí je podrobit čisticímu procesu, protože vysokoteplotní palivové články by bez této přípravy nebyly dostatečně odolné vůči bioplynové směsi obsahující mnoho nečistot. Filtry pro čisticí aparaturu vyrábí firma Profactor ze Steyru a t. č. se testují ve slovenské Nitře.

Pro úplnost je zapotřebí uvést, že stupeň účinnosti motorů poháněných proudem z plynových motorů dosahuje jen cca 35 %, a že zatím se nedaří plně podchytit ani teplo vznikající společně s bioplyny. Vysokoteplotní palivové články využívající bioplyny jsou na tom co do účinnosti lépe než běžné plynové motory, protože dosahují účinnosti až 50 % (tedy o třetinu více), a to výzkum a vývoj samozřejmě ještě neřekl své poslední slovo.

Pokud jde o teplo, bylo zjištěno, že po filtraci lze horký vzduch z bioplynů používat k čisticím či dokonce ke sterilizačním účelům.

Jak vznikají bioplyny?

Plyny na skládkách anebo v čističkách odpadních vod vznikají rozkladem bakterií organického materiálu bohatého na celulózu. Jde o kvasný proces, při němž se tvoří metan a oxid uhličitý a který závisí podstatně na složení výchozích materiálů. Proto je nezbytné výchozí materiál důkladně filtrovat. Pro čištění bioplynů se zkoušejí chemické a biologické postupy. Vysokoteplotní palivové články jsou odolné vůči CO2 v teplých plynech, ale sloučeniny síry jako např. H2S a COS se musejí filtračně odstraňovat.

Elektrická energie pro více než 200 tisíc domácností

V Rakousku bylo vypočítáno, že celkový potenciál bioenergetických zdrojů - mezi nimiž samozřejmě hlavní role připadá dřevu - činí 192 terawatthodin (TWh) za rok. Přitom, i když se bioenergie využívá v alpské republice stále více, se i tak v roce 2005 využilo jenom 58,3 TWh/rok. A v tomto rámci vykazuje bioplyn nejrychlejší vzestupnou tendenci: v roce 2005 se z pevných skládek a tekutých odpadů v Rakousku získalo cca 6,6 TWh.

Už v roce 2 000 se v Rakousku ze zmíněných míst soustřeďujících pevný i kapalný odpad a také z průmyslových podniků získalo 274 miliónů krychlových metrů bioplynu. Díky vysokoteplotním palivovým článkům se dá za rok vyrobit 774 GWh elektrické energie a vedle toho samozřejmě i teplo pro ohřev průmyslových objektů i domácností.

Jedna soukromá domácnost v Evropě spotřebuje ročně cca 3 400 kWh elektřiny. To znamená, že výše zmíněná produkce stačí zásobovat elektřinou asi 227 tisíc domácností.

Skládky jsou zlatý důl

V průměrně velké čističce odpadních vod vzniká energie sloužící teoreticky potřebám přibližně 150tisícového města, anebo potřebám jednoho převážně zemědělského okresu. V takové skládce vzniká asi 14 000 m3 bioplynu za den, což je ekvivalent 8 400 litrů topného oleje. Využívání bioplynů z odpadů se již vyplácí. Dokazují to např. plynové motory v čističkách odpadních vod, jež jsou poháněny bioplyny získávanými právě v těchto stanicích. Takže jde fakticky o plynové motory nové generace.

Co se děje s odpady po vyvezení barevného kontejneru?

Odpady, které jsou svezeny z barevných kontejnerů je nutné dále dotřídit. Na tzv. dotřiďovací lince se odpady třídí na jednotlivé druhy podle jejich dalšího zpracování (recyklace) a zároveň se odstraňují nežádoucí příměsi, nečistoty a odpady. Dotřiďuje se papír, sklo, plasty, kov a kartonové obaly.

Nový zákon o odpadech

Od 1.1. 2002 vstupuje v platnost nový zákon č. Sb. "o odpadech a o změně některých dalších zákonů". Nový zákon oproti stávajícímu zákonu č. 125/1997 Sb. právním předpisem obsahujícím 89 paragrafů a 6 příloh. Sb. 1.1. 2002. Zcela novou povinností je ustanovení odpadového hospodáře. Další novou povinností jsou plány odpadového hospodářství.

Plány odpadového hospodářství stanovují cíle v oblasti snižování produkce odpadů a podíl odpadů ukládaných na skládky. Součástí plánů je i rozvoj kompostování těchto odpadů. Mají být i plány odpadových hospodářství jednotlivých krajů.

Zákon se zabývá i odpady z výroby oxidu titaničitého, s odpady asbestu a s autovraky. Ustanovení odpadového hospodáře je sankcionováno pokutou 20.000 Kč za nesplnění této povinnosti. Provozovatelé zemědělských podniků jsou povinni předkládat hlášení o produkci odpadů a to k termínu 1. 1. Pro kompostování je nutné získat souhlas vodohospodářského orgánu a provozovat kompostárny, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhláškou. Současná legislativa hnojiv tuto problematiku neobsahovala.

Z hlediska kalů z čistíren odpadních vod je nutné zajistit zdravotní nezávadnost stanovené pro vstupní suroviny. Aplikace kalů na zemědělskou půdu je povolena pouze oprávněné osobě. Provozovatelé zemědělských podniků jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech. Provozovatelé zařízení pro sběr a výkup ostatních odpadů, jsou povinni zasílat na stanoveném formuláři do 15. února hlášení o produkci a využití kalů z čistíren odpadních vod.

Při aplikaci kalů je nutné minimalizovat riziko spojené s jeho aplikací. Nutné je i zařazení použití kalů do osevního postupu. Kaly musí být zapraveny nejpozději do 48 hodin od jejich aplikace na pozemek. Kaly nesmí překročit limity rizikových látek. Dávka kalů nesmí přesáhnout 70% celkového potřebného množství pro hnojenou plodinu. Je nutné sledovat obsah rizikových látek v půdě (monitoring půda). Před odstraněním odpadu je nutné preferovat jeho využití materiálové před využitím energetickým.

Je nutné odlišit, zda subjekt produkuje nebo neprodukuje odpad. Pokud osoba nakládá s věcí, která přísluší do některé ze skupin odpadu, osoba sama produkuje odpad. Nelze tvrdit, že občan neprodukuje odpad, jestliže si např. topí v kamnech. Občan má trvalý pobyt v obci a produkuje odpad.

Zákon 27/1997 Sb. umožňoval využívat popelnatých odpadů jako suroviny k výrobě stavebních hmot. Popelnaté odpady mohou být i surovinou k výrobě organických hnojiv), nebo jsou odpadem. Postrádáme vhodné platné normy a legislativa hnojiv zejména vyhláška č. 474/2000 Sb. je oproti legislativám odpadů významným pokrokem.

Nejčtenější články o odpadech

V letošním roce dominovaly zejména články, zaměřené na zavedení povinného zálohování nápojových obalů a složité povolovací procesy, kterým čelí investoři, když chtějí postavit nové zařízení. I tak se ale na první místo žebříčku deseti nejčtenějších článků o odpadech dostalo úplně jiné téma.

1. Plánované projekty výstavby ZEVO v Česku: Bez nadsázky by se dalo říci, že s projekty na energetické využití odpadů se roztrhl pytel a boj o každou tunu odpadu právě začíná. Kde se chystá výstavba nových zařízení napoví článek, který byl v letošním roce nejčtenějším článkem o odpadech.
2. Jenom dva druhy popelnic na odpad? Dobrý nápad, ale před 26 lety: Možná, že to chvíli trvalo, ale lidé se naučili třídit. Tři čtvrtiny Čechů dnes separuje své odpady do barevných nádob. Nicméně místo toho, abychom v tom pokračovali dál a snažili se dosáhnout ještě lepších čísel to vypadá, že bychom měli všechno zrušit a na tříděné odpady zavést jednu popelnici.
3. Jak se rodí pyrolýza aneb Povolovací procesy v Česku I.: V České republice více, než kde jinde, brzdí zavádění nových, s velkou pravděpodobností progresivních, technologií krom legislativy i něco jiného. Jde o strach a takovéto české „co by, kdyby“. Subjekt, pokoušející se o uvedení technologie do praxe deklaruje parametry plnící intence oběhového hospodářství, ale úředník nevěří, nezná, neví, má obavy.
4. Obce, města a odborníci zálohování nechtějí: Zavedení povinného zálohového systému na PET lahve a plechovky, k němuž ministerstvo v květnu představilo teze legislativní úpravy, vyvolalo bouřlivé a odmítavé reakce u odborné veřejnosti i municipalit. Projevily se na konferenci Odpady a obce 2023.
5. Polemika: Jak změní zálohy a multikomoditní sběr odpadové hospodářství v Česku?: České odpadové hospodářství čeká výrazná proměna. Plánuje to alespoň Ministerstvo životního prostředí, které uvedlo, že připravuje legislativní úpravu zálohového systému na PET lahve a plechovky. Ministr Hladík posléze v rozhovoru řekl, že se změní i počet nádob na odpad: zůstane pouze jeden kontejner na tříděný odpad a druhý na směsný komunální odpad.
6. Zázrak z Jižní Moravy. Myco dokáže nahradit polystyren i překližku: Jak nahradit jednorázové plasty? To je otázka, kterou si kladou firmy po celém světě. Jihomoravský startup myco nabízí řešení. Věnuje se totiž pěstování mycelia - ekologického materiálu z podhoubí, který dokáže nahradit polystyren nebo třeba dřevotřísku ve stavebnictví.
7. Polemika: Ustojí stávající systém povinné zálohování? II. část: V březnu se na postu ministra životního prostředí objevila nová tvář a společně s tím změnilo ministerstvo svůj postoj k povinnému zálohování PET lahví a plechovek. Dlouho odmítaný systém by měl začít fungovat do dvou let.
8. Polemika: Dávají povinné zálohy na plechovky smysl? I. část: Na rozdíl od PET lahví stojí v rámci debat o zavedení povinného zálohového systému na okraji zájmu a jsou zcela opomíjeny. Přitom jejich množství není vůbec zanedbatelné a požadavek na recyklaci tohoto typu nápojového obalu roste. Řeč je o zálohování nápojových plechovek.
9. Podoba navrženého nařízení o obalech je problematická: V listopadu loňského roku zveřejnila Evropská komise návrh nařízení o obalech a obalových odpadech. Návrh přináší v 65 článcích velké množství změn, které budou v mnoha případech zapracovávány do legislativy v podobě delegovaných aktů. Jak se s navrhovanou podobou Nařízení budou vyrovnávat subjekty v praxi? O tom jsme si povídali s generálním ředitelem společnosti EKO-KOM, Zbyňkem Kozlem.
10. Praha schválila akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku do roku 2025: Pražští radní schválili akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023-2025. Náměstkyně primátora Jana Komrsková tak jednou za dva roky předloží pražské radě aktualizovaný seznam projektů vyplývajících ze strategie Cirkulární Praha 2030. Zásobník projektů se rozrostl o 22 položek na celkových 59.

Snižování množství skládkovaného odpadu

Snižujeme množství skládkovaného odpadu až o třetinu. Přinášíme unikátní spojení technologie na řízení procesu výroby kompostu a profesionální kompostovací techniky, která vám usnadní práci. Pomůžeme vám vybudovat kompostárnu a nastavit její fungování tak, aby pracovala maximálně efektivně a výsledným produktem byl kvalitní kompost. Máme dlouhodobé zkušenosti v oblasti odpadového hospodářství, známe problematiku regionů a víme, co chystá legislativa. Ukážeme vám, jak vaše odpadové hospodářství zlepšit.

Biologicky rozložitelný odpad je dlouhodobě obnovitelným zdrojem energie. Z praxe víme, že zvyšování paušálního poplatku občany nemotivuje ke změně svých návyků. Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat. Recyklace vytříděných složek sice napomáhá k efektivnímu nakládání s odpady, jde však o energeticky náročný proces, přičemž reálně nelze zrecyklovat veškeré odpady a i jejich zpracováním vznikají další odpady, které končí na skládce či ZEVO.

Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Optimalizace svozu odpadů

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství.

1. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.
2. Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.

Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.

„Zajistit fotodokumentaci a popis a uvědomit objednatele o závadném obsahu sběrné nádoby nebo o nemožnosti jejího vysypání, v takovém případě, nebude-li závada ihned odstraněna, nebude sběrná nádoba vyprázdněna. V případě nevyvezení nádoby, nebo nemožnosti uskutečnit jiné sjednané služby, zhotovitel neprodleně předloží objednateli (oddělení životního prostředí městského úřadu) jmenný seznam (nebo seznam čísel popisných), kde a kdy tyto služby nebylo možno realizovat a uvede důvod, proč služby nebylo možné provést. Současně bude o důvodu nevyvezení nádoby informován občan (např.

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní. Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo).

Sběr odpadu je (např. vedle doručování pošty či nepravidelné osobní dopravy) jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.

Dříve někteří zadavatelé aplikovali požadavek na nízkoemisní vozidla v podobě dílčího kritéria hodnocení nabídek.

Konečné nakládání s odpady

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Příklad Masarykovy univerzity: zadavatel deklaroval mj. omezování vzniku odpadů u objednatele a preference materiálového využití odpadů. Dalším příkladem je město Žďár nad Sázavou, kde zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na dvě části: odstranění směsného komunálního odpadu jeho uložením na skládce (skládkování) a energetické využití směsného komunálního odpadu.

Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu.

Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora). Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny).

Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

tags: #odborné #články #o #odpadech

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro texty na pohlednice z pobytu v přírodě
• Připojení myčky k odpadu: krok za krokem
• Odpady v Moravskoslezském kraji
• Farmaření s ovcemi v souladu s přírodou
• Správný sklon odpadního potrubí