Normy pro Odpad Dešťové Vody v České Republice

Běžně používaný odborný pojem Technická Zařízení Budov (TZB) zahrnuje skupinu všech činností, které se podílejí na stavu vnitřního prostředí domu a mají tedy zásadní vliv na funkční i uživatelský standard. Dnes už do TZB patří nejen kanalizace, vodovod, plynovod, vedení elektřiny a vytápění, ale i centrální vysavače, tepelná čerpadla a klimatizace. Platí, že už zpočátku a v předstihu je nutné vyřešit nároky na prostor a vůbec veškeré požadavky technického vybavení budov. Stejně tak je velmi nevhodné a později se prodraží, pokud byste z důvodu jakýchsi úspor chtěli projektování technických zařízení budovy obejít, vynechat či minimalizovat. Jde o plíce, srdce, játra a trávicí soustavu objektu.

Kanalizace a Odvod Dešťové Vody

Kanalizaci rozeznáváme venkovní a vnitřní. Venkovní kanalizaci tvoří soustava takzvaných stokových sítí pro veřejnost a kanalizačních přípojek (dle zákona č. 274/2001 Sb. a ČSN 75 6101). Vnitřní kanalizace je kanalizace ve vlastnictví vlastníka objektu (dle vyhlášky č. 137/1998 Sb., ČSN EN 12056-1 - 5 a ČSN 75 6760). Odvod dešťové vody z budov a z pozemků musí být proveden tak, aby bylo zabráněno riziku zaplavení. Přitom je dešťovou a splaškovou vodu nutné odvádět do ležatého potrubí potrubím zásadně odděleným.

Kanalizační potrubí dál členíme na svodné potrubí odpadní vody a svodné potrubí vody dešťové, potrubí odpadní a odpadní potrubí dešťové vody, sběrné potrubí, přípojky, potrubí větrací, nehořlavé a těžko zápalné. Jako trubní materiál se používá kamenina, beton, litina, ocel, PVC, tvrzený PE, PP, litina bez příruby a v případě přípojek a nehořlavých potrubí je stále ještě uváděna i olověná trouba. V místě, kde toto svodné potrubí opustí vystavěný objekt, musíme zabránit zamrzání. Zásadní je zde pro celkové množství odtoku především četnost používání kanalizace. Vypočítáme jak potrubí ležatá, tak potrubí odpadní (ta odvodíme od zvoleného systému větrání) a dále návrhové průtoky k jednotlivým zařizovacím předmětům, které jsou v domě instalované (od umyvadel, mycích stolů, bidetů, pisoárů a záchodů, až po sprchové kouty a vany).

Materiály pro Kanalizační Potrubí

Kanalizační potrubí se realizuje z materiálů plastových a neplastových. Do neplastových řadíme ocel, litinu a olovo (kovy) a kameninu, vláknocement a beton (nekovové materiály). Tyto materiály se nejčastěji používají pro kanalizaci vnější (venkovní). Pro kanalizaci vnitřní nejčastěji používáme plasty a pokud ne, používá se hlavně litina a kamenina, jelikož tyto dva materiály mají minimální teplotní roztažnost a mnohaletou trvanlivost.

Z plastových materiálů nejčastěji používáme PVC (polyvinylchlorid), PE (polyetylen), PP (polypropylen) a ABS (terpolymer akrylonitril-butadien-styren). U vnitřních rozvodů, které nás v našem seriálu zajímají nejvíc, použijeme nejčastěji PVC, PP a PE. Plastová potrubí odolávají korozi a inkrustaci, snadno se montují a jsou lehká. Nevýhodou je jejich malé tlumení hluku, proto se používají i speciální zvukově izolační potrubí z ABS. Dalšími nevýhodami jsou velká teplotní délková roztažnost spojená s malou odolností proti požáru. Konkrétně platí, že pro svodná potrubí odpadní a dešťové vody se nejčastěji používá kamenina, litina a litina bez příruby a PVC (DIN 91534). Pro odpadní potrubí se nejčastěji používá litina, ocel, PVC (DIN 19531), tvrzený PE, PP a litina bez příruby.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Odpadní Vody a Jejich Likvidace

Odpadní vody se dělí na splaškové (odpad z kuchyně, koupelny, záchodu, bidetu, pisoáru, …), dešťové (veškerá voda, co odtéká ze střech, komunikací a jiných odvodňovacích systémů a ploch) a další (průmyslové, infekční, …). Splaškové vody jsou obecně ty vody, které jsou kontaminované látkami biologického či chemického původu a nesmí se před vyčištěním volně vypouštět do přírody, aby nepoškodily podzemní vody či vodní toky a plochy.

Pokud můžeme svůj dům napojit na kanalizaci pro veřejnou potřebu, máme vyhráno. Dle zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizace pro veřejnou potřebu souborem staveb a zařízení, která zahrnují kanalizační stoky, které odvádějí odpadní a srážkové vody, a to včetně čistíren odpadních vod. Veřejné kanalizační stokové sítě jsou budované buď jako jednotné, nebo oddělené. Jednotné sítě odvádějí zároveň vodu splaškovou i srážkovou až do čistírny odpadních vod. Oddělené kanalizační sítě odvádějí dešťové a splaškové vody odděleně. Pro každou z těchto vod je vedeno samostatné potrubí a vody pak navzájem nelze míchat. Jelikož je venkovní kanalizační systém někým spravován, opravován, rozšiřován a je nutné i investovat a udržovat v provozu čističky odpadních vod, platí se za užívání této sítě takzvané STOČNÉ.

Pokud však v dané lokalitě kanalizace pro veřejnost vybudovaná není, je nutné likvidovat odpadní vody přímo na vlastním pozemku, na náklady majitele nemovitosti. Vodu dešťovou likvidujeme vsakováním. Je tedy svedena na vhodné místo pozemku, kde se vsakovat může. Je dokonce velmi vhodné, zůstane-li tato voda na pozemku, čili se na vhodném místě pozemku vsákne do země. Stejně tak je kromě vsakování vhodné vyřešit i způsob schraňování srážkových vod, které pak můžeme použít k zalévání záhonů s květinami, užitkovými rostlinami a k zalévání dřevin.

Vnitřní Kanalizace a Její Součásti

Vnitřní kanalizaci dělíme na svislé a ležaté svody (takzvaná ležatá kanalizace, která se pokládá hned po vylití základových spár) a připojovací potrubí od konkrétních zařizovacích předmětů (vany, dřezy, umyvadla, WC, bidety, pisoáry, pračky, myčky, sprchové kouty, …). Ležatá kanalizace se pokládá po vylití základových spár a je velmi důležité, jak kvalitně je provedena. V případě porušení nám totiž může podmáčet základy domu. Zapomenout samozřejmě nelze ani na místa pro čištění a revizní šachty ležaté kanalizace. Vedení kanalizace by mělo být co nejjednodušší, bez zbytečně složitých detailů, kde by se nám potrubí mohlo ucpávat. Vedeme ji v jednoduchých tvarech a pokud možno v jedné nebo ve dvou rovinách. Při realizaci se ve směru toku zásadně připojují větší trubky za menší, opačně to není možné.

Veškeré průměry odpadních trubek vnitřního odpadního vedení jsou dané mezinárodními normami a označené písmeny DN a číslem, které označuje konkrétní průměr konkrétního druhu potrubí (v mm). Průměry připojovacího potrubí jsou závislé na celkovém počtu a druhu zařizovacích předmětů. V žádném případě nemůže být potrubí poddimenzované.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Tabulka doporučených průměrů odpadního potrubí:

Zároveň platí pravidlo, že vnitřní průměr svodových trubek má být oproti průměru odpadních trubek o stupeň větší. Pro vnitřní kanalizaci se dříve nejčastěji používané trubky z PVC spojují lepením, dnes však tento materiál nejčastěji nahrazuje tvrzený polypropylen (označený HT), vyznačující se šedou barvou. Ovšem pro ležaté vnitřní svody (ležatá kanalizace) se nadále nejčastěji používají trubky z tvrzeného PVC (označeného KG). Tyto trubky se spojují mechanickým zasouváním a spoje jsou izolované gumovým těsněním (tzv. ´O´ kroužky, umístěnými v drážkách hrdel). Teprve v posledních letech se začala používat a rozšířila se potrubí z vysokohustotního polyetylenu (HDPE).

Odvod Dešťové Vody ze Střech

Stavba dešťové kanalizace je ideální projekt pro svépomocnou realizaci. Promyslete si postup Pokud budete realizovat dešťovku u novostavby, máte o problém méně. Při rekonstrukci staršího domu musíte mít jasný plán. To znamená nejen vědět, kudy dešťovka povede, ale i jaké další inženýrské sítě bude křížit. V takovém případě zapomeňte na bagr - kopat se musí ručně. Kanalizaci napojte na dešťovou jímku Kromě silných paží nebo bagru musíte mít ještě KG potrubí, jehož pomocí se dešťové svody realizují. K tomu připojovací tvarovky, geigery (slouží k propojení okapních svodů s KG potrubím), fůru jemného písku, jímací nádrž a vsakovací koše. Umístění jímací nádrže záleží na jejím provedení. Potrubí bude potřeba zavést do domu a k vsakovacím košům.

Hloubka umístění dešťové kanalizace není daná tak striktně jako při uložení vodovodního potrubí. Ideální je umístit KG trubky hlouběji. Hloubka usazení vsakovacích košů závisí na jejich velikosti a tvaru. Výhodou je, že KG potrubí nemusíte nijak svařovat ani lepit. Spojuje se jednoduše pomocí tvarovek. Spád potrubí musí mít alespoň jedno procento - změřit se dá vodováhou nebo nivelačním laserem. Samotný průměr potrubí je optimálně 125 milimetrů. Důležitou zásadou je trubky ve výkopu obsypat pískem, a to ze všech stran. Vsakovací koše, kam přepadem odtéká přebytečná voda z jímky, obalte geotextilií a zasypte jemným štěrkem.

Vyhněte se vazelíně, olejům či saponátu, které těsnění po čase vysuší. KG potrubí se dá snadno dělit pilkou na železo nebo úhlovou brusku. než KG potrubí zasypete, udělejte zkoušku - kanalizaci prolijte několika kbelíky vody. Odhalíte tak případné netěsnosti i to, zda mají trubky dostatečný spád. do výkopu s KG potrubím umístěte drát. Detektorem kovu tak v budoucnu snadno zjistíte, kudy kanalizace vede. nezapomeňte na filtry dešťovky.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Problémy s Odvodem Dešťové Vody

Problémy s odvodem dešťových vod se vyskytují u střech plochých i šikmých. možnost, a samozřejmě nutnost, chyby odstranit. Pro odvádění dešťových vod se nejčastěji používají sériově vyráběné díly odtokové soustavy. terminologie je příčinou používání různých pojmů pro jeden výrobek.

Při odvodnění plochých střech s atikami se odpadní potrubí zpravidla vede uvnitř budovy. slouží pouze pro odvodnění střechy. špatná údržba střechy (např. ucpaný vtok, její znečištěný povrch apod.). s velkou intenzitou voda nestačí vtokem odtékat a hromadí se na střeše. Podle konstrukce střechy může voda přetékat na fasádu nebo do vnitřních prostor domu. ohraničená atikou, voda se může hromadit na střeše a způsobit přetížení stavební konstrukce. z kterých je odstraněna část pro zachytávání nečistot. kanalizace, kde mohou v ležatém potrubí způsobit jeho ucpání. Stavební práce mnohdy neprobíhají tak, jak by měly. ze střechy. dostatečný spád střechy se změní na nedostatečný. po nekvalitních opravách odtéká špatně, nebo v určitých místech neodtéká vůbec. kaluže, které mohou být příčinou i snižování životnosti hydroizolační fólie. Samotná střecha může být kvalitně zaizolovaná s dobře položenou krycí vrstvou. dešťová voda zatékat do souvrství střechy a do dalších stavebních konstrukcí.

V České republice se vyskytuje mnohem více střech šikmých než plochých. údržbou. použití špatného materiálu, atp. 2. podokapního žlabu neměla přesáhnout 10 m na jeden střešní odpad. plochu obou střech. dešti může přepadávat přes okraj žlabu. Materiál potrubí pro odvádění dešťové vody může být různý.

Špatný spád nebo velká vzdálenost háků může způsobovat to, že se žlab může prohnout. pokud je použit pozinkovaný plech. V některých případech je pro odvodnění střechy použit nadokapní žlab. dešťové vody pod žlab. nebo v určité části, opačný spád. koroze. dešťovou vodu. Někdy klempíři uchycují potrubí ve velkých vzdálenostech. dešti může docházet k uvolnění potrubí ve spojích nebo k jinému poškození. Při manipulaci s dlouhými předměty se občas poničí část střešního žlabu. kde potrubí zasahuje do manipulačního prostoru dopravních prostředků ve skladech. 3. V terminologii klempířských prací bývá vnější dešťový odpad nazýván svodem. vzniká mnoho chyb, které mohou být příčinou dalších problémů. se provádí nejčastěji pomocí kotlíku. na žlab příčinou netěsností. Chybou je například napojení žlabu 125 mm na svislé potrubí o průměru 75 mm. zda průměr svislého potrubí vůbec vyhovuje odvodňované ploše střechy. například při zkorodovaní žlabového kotlíku. Někdy je do jednoho svislého potrubí svedena dešťová voda ze dvou střech. na množství vody, které odtéká z obou ploch. do ulice aj. odvodňovacích systémů. lapače střešních splavenin. detailů prostupu potrubí stavebními konstrukcemi, které mohou být příčinou zatékání. prochází římsou a střešní konstrukcí. aby nebyl zdrojem zatékání a znehodnocování konstrukce. Volně vedené dešťové odpadní potrubí, které by mohlo být mechanicky poškozeno (např. musí být do výšky 1,5 m od terénu z materiálu, který nelze lehce mechanicky poškodit. snadno poškodí. V některých případech i tato část potrubí chybí. dobré myslet i na to, že volně přístupné potrubí může (např. zlodějů. Potrubí nesmí ve směru proudění vody zmenšovat svůj průměr. ke vzdutí a voda přetéká přes žlab. Svislé potrubí musí být upevněno objímkami, které zajišťují jeho stabilitu. být při prudkém dešti příčinou jejich uvolnění. U staveb někdy není možné provést montáž dešťového potrubí po celé délce najednou. instaluje v průběhu stavby a zaústění do lapače střešních splavenin se provede až později. potrubím příslušného průměru. aby při dešti ­nedošlo k jeho uvolnění a zbytečnému zatékání. Svislé potrubí musí být vedeno tak, aby nepřekáželo běžnému provozu. budov se může snadno poškodit běžnou manipulací. tvarovky. vytékání vody a případně k podmáčení budovy. Průměr dešťového odpadního potrubí a lapače střešních splavenin by si měly vzájemně odpovídat. velké rozdíly v průměrech znemožňují řádné utěsnění spoje. příčinou netěsností. závadám. může velkým namáháním poškodit ve spoji. 4. je umístěná asi 1 m nad terénem. svislého potrubí zajistit čištění ležatého potrubí. Staré kryty mohou být zkorodované a případně poškozené tak, že se uvolní. zanese nečistotami a může se úplně ucpat. volně vytéká na terén. Každý lapač má být umístěn tak, aby nemohl být poškozen. chodníku, může dojít snadno k jeho poškození. 5. Dešťové vody u veřejných prostranství nemají odtékat volně na chodník nebo přilehlé komunikace. měsících při střídání kladných a záporných teplot může dešťová voda na chodníku namrzat. námrazy na chodníku. zranění chodců. (obr. 30), byl proveden dodatečně a určitě není v souladu se stavebními předpisy. směrem do kanalizace. v zimních měsících namrzat. 6. Příklady chyb jsou kolem nás doslova na každém kroku. také úrazy osob. zájem majitele na co nejrychlejší nápravě a zmírnění následných škod.

Legislativa a Normy

Norma platí pro projektování, stavbu a zkoušení vnitřní kanalizace. V kap. 3 ´Základní ustanovení´ se požaduje: ´Vnitřní kanalizace musí zabezpečovat spolehlivé, hospodárné a hygienicky nezávadné odvádění odpadních vod objektů a přilehlých ploch.´ V kap. 4 ´Odpadní vody´ se - z hlediska této normy rozeznávají odpadní vody splaškové, dešťové, ostatní. tyto vody jsou pak dále podrobněji charakterizovány. Nejpodrobnější částí normy jsou kap. 5: Navrhování a montáž vnitřní kanalizace a 6: Zkoušení vnitřní kanalizace. ČSN 73 6760 byla vydána v červnu 1995.

Udržitelné Hospodaření s Dešťovou Vodou

Nakládání s dešťovou vodou je tak třeba řešit již v momentě přípravy projektové dokumentace pro schválení stavebního povolení s následnou kolaudací. Naše řešení vám umožní zadrženou dešťovou vodu využívat jako užitkovou pro závlahu zeleně, kropení a čištění příjezdové cesty k domu, nebo jako náhradu za vodu pitnou na splachování toalet. Voda ze střechy je tak nejprve odváděna přes lapač listí a následně do filtrační šachty s porozitou síta 700 mikronů.

Vsakování Srážkových Vod a Související Normy

Předpisy pro ochranu životního prostředí a celá řada dalších norem dnes regulují i hospodaření s dešťovou (srážkovou) vodou. Srážkové povrchové vody nelze vypouštět volně do kanalizace ani nechat libovolně vsakovat. Vsakováním srážkových povrchových vod se zabývá norma ČSN 75 9010, která stanovuje zásady pro navrhování, výstavbu a provoz povrchových i podzemních vsakovacích zařízení. Návrh zpracovává řešitel příslušného projektu odvodnění na základě výsledků geologického průzkumu. Zadavatel při objednávce geologického průzkumu musí poskytnout základní údaje o stavbě (dokumentace, eventuálně mapy vhodného měřítka). Řešení vsakování srážkových vod dále vyžaduje zohlednit jejich složení - např. znečištění nebo riziko úniku nebezpečných látek.

Norma definuje, že při vsakování srážkových povrchových vod je třeba podle (ne)splnění jednotlivých parametrů nasadit zařízení pro předčištění. V určitých případech se vyžaduje souhlas vodoprávního úřadu nebo je nutné namísto vsakování volit odvod do povrchových vod (nikoliv do kanalizace). Speciální režim vyžadují především potenciálně výrazněji znečištěné plochy. Postupy používané pro předčištění se odvozují z toho, jaké cizorodé látky můžeme ve vodě předpokládat. Metody zahrnují např. sedimentaci, filtraci, biologické čištění, použití odlučovačů nebo vsakování přes vegetační vrstvu.

Předpisy ČSN 75 9010 popisují rovněž samotné vsakovací zařízení. To je třeba umístit dostatečně daleko od budovy, aby hladina podzemní vody následně nemohla ohrozit podzemní prostory budovy. Přihlédnout je třeba i k tomu, že hladina podzemních vod se může zvyšovat také krátkodobě. Kromě podzemních objektů je třeba vyloučit také vliv na statiku budov nebo studen pro zásobování pitnou vodou.

tags: #odpad #destove #vody #normy

Oblíbené příspěvky:

• Témata pro výuku: Člověk a příroda
• Průvodce výběrem koše na tříděný odpad
• Kvalita ovzduší Horní Bříza
• Ekologie a Pohoda: Jak se festival snaží o udržitelnost
• Ekologický prací prášek pro děti