Odpad na dně oceánu: Tichý zabiják mořského života

Celé lidstvo čelí problému s odpadem. Kam s ním? Přitom existují naprosto nevyužité prostory, jejichž objem by stačil na všechny skládky světa. Příkladem budiž Atlantský oceán. Jeho průměrná hloubka je 3332 metrů. K čemu nám je taková hloubka? Taková zbytečná hloubka! Atlantik má rozlohu 106 500 000 km². Převedeme-li to na metry čtvercové, je to 106 500 000 000 000 m² (pokud si to dobře pamatuji ze školy). Když bychom snížili průměrnou hloubku Atlantiku o pouhých 10 metrů na 3322 metry, dostaneme skládku o objemu 1 065 000 000 000 000 m³. To by mohlo na pár let stačit, ne?

Množství odpadu, které se na dně oceánu hromadí, neustále roste. Odpad byl objeven i v nejhlubším místě na zemi, v Mariánském příkopu hlubokém téměř 11 tisíc metrů. A vědci varují, že množství odpadků na některých místech na dně oceánů je srovnatelné s městskými velkými skládkami. Studie také odhaduje, že bude v následujících třiceti letech objem odpadků v moři natolik stoupat, že by mohl přesáhnout 3 miliardy tun.

Složení a rozmístění odpadu

Na dně moří je nejčastěji plast, rybářské vybavení, kov, sklo, keramika, textil a papír. Na to, jak se odpad šíří oceánem a kde se kumuluje, má vliv i materiál, z něhož je vyroben. Rozmístění odpadu v rámci moře závisí hodně na geomorfologii dna. Procesy jako jsou oceánské proudy či bouře mohou za jeho pohyb - lehčí odpad se díky gravitaci přesouvá do oblastí se silnými proudy, například do podmořských kaňonů a údolí, kde se následně usazuje.

Dopady na mořský život

Zatím bylo zmapováno na 700 druhů rostlin a živočichů, které odpad na dně moře přímo ohrožuje. Z toho je 17 % na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN. Závažným problémem jsou pozůstatky intenzivního rybolovu. Do rybářských sítí, které se vznášejí oceány nebo jsou částečně zachycené na podmořských útesech, se zamotávají živočichové, od malých po opravdu velké savce. Sítě se přitom rozkládají velmi pomalu. Stejně pomalu se rozkládají i látky, kterých je podle studie v odpadu také velké množství - pesticidy, herbicidy, farmaceutické přípravky, těžké kovy či radioaktivní látky.

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Ostrovy odpadků

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld.

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Příklady znečištění a řešení

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

Časopis Scientific Reports odhaduje, že např. Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích.

Omezení používání plastů

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Už více než půl století leží na dně oceánu u Los Angeles tisíce rezavých sudů průmyslového odpadu. Znovu se o nich začalo mluvit v roce 2020, kdy se objevily znepokojivé záběry sudů, obklopených podivnými prstenci v mořském sedimentu. Dlouho se předpokládalo, že jde o stopy po pesticidu DDT, zakázaného už v 70. letech. Tým z oceánografického institutu Scripps v San Diegu zjistil, že některé z těchto sudů neukrývaly DDT, ale blíže neupřesněný silně zásaditý odpad, který se postupně uvolnil do okolí.

V oblasti San Pedro Basin nedaleko Los Angeles leží na dně moře tisíce ocelových sudů starých přes 60 let. Tyto kontejnery původně obsahovaly průmyslový odpad, o kterém se dříve předpokládalo, že většinou obsahuje kontaminaci DDT. Nová studie však ukazuje, že přibližně třetina z těchto sudů obsahovala silně alkalický odpad z období 1961 až 1964, který firma Pacific Ocean Disposal Company legálně uložila na mořské dno. Koroze sudů umožnila únik alkalických látek, které reagují s mořským sedimentem a mění jeho chemické složení. Vznikají minerály bohaté na brucit a bílé kalcitové "haló", které představují vizuální indikátor přítomnosti alkalického odpadu.

„Odpad na dně moře už je velmi vážný problém ve Středozemním moři, například u katalánského pobřeží. Během velkých bouří, jako byla Gloria v lednu 2020, vlny hodně tohoto odpadu vyplavují na pláž. Takže jsou potom některé pláže plně pokryty odpadky,“ říká další ze spoluautorů Miquel Canals. Canals ale zdůrazňuje, že klíčové je řešit příčinu celého problému a ne pouze následek: „Příčinou je obrovská produkce odpadu a jeho všudypřítomnost v prostředí. A také nedostatečný nebo velmi špatný management nakládání s odpadem.

Tabulka: Odhadované množství plastového odpadu v oceánech

Oceány jsou plíce naší planety. Na zemi nám kyslík vytvářejí rostliny, stromy, tropické pralesy, ale i fytoplankton v oceánech. Jsou to mikroskopické řasy, které vytvářejí více než polovinu kyslíku, který zde dýcháme. Mořské mikrořasy produkují více kyslíku než všechny pralesy dohromady.

Tímto tempem bude ve vodách v roce 2050 více odpadu než ryb. Každý z nás může svou malou změnou mnohé ovlivnit. Ukazováním na největší znečišťovatele na Zemi se nic nespraví. Začít bychom měli u sebe, je to hlavně ta nejjednodušší cesta. Jedině dobře, když svým konáním ovlivníme i své okolí.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #odpad #na #dně #oceánu

Oblíbené příspěvky:

• Podpora energie z obnovitelných zdrojů
• Programy pro školy: Třídění odpadu
• Tipy pro výběr fotoaparátu na focení přírody
• Charakteristika Vodnářů
• Analýza trojského koně v emisích