Obaly jsou neodmyslitelnou součástí celé řady výrobků. Jejich základním posláním je uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby.
Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel, pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Mnohé obalové odpady jsou však velmi dobře využitelné a mohou dále sloužit jako vstupní suroviny pro zpracování jiných výrobků, například dalších obalů. Aby byl proces recyklace co nejúčinnější, je potřeba odpady z obalů třídit na jednotlivé složky podle jejich materiálového složení, tedy je odkládat v rámci odděleného sběru odpadů.
Z hlediska funkce je lze dělit na obaly „prodejní“ (dříve spotřebitelské), „skupinové“ a „přepravní“, z hlediska četnosti jejich používání na obaly jednorázové nebo opakovaně použitelné a z hlediska materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, např. na obaly plastové, skleněné, papírové či kombinované.
Obalový odpad zahrnuje všechny materiály, které sloužily k ochraně, přepravě, skladování nebo prezentaci výrobků - ať už při výrobě, distribuci, nebo v konečné spotřebě. Patří sem například krabice, plastové fólie, skleněné lahve, plechovky, dřevěné palety, kompozitní nápojové kartony i méně běžné textilní nebo kombinované obaly.
Legislativně je nakládání s obaly upraveno zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech. Tento zákon mj. stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob při uvádění obalů na trh či do oběhu, ukládá povinnost zpětného odběru obalů, stanovuje procentická množství obalových odpadů, která musí být recyklována nebo využita, vymezuje základní pravidla pro nakládání s vratnými obaly a stanovuje povinnost úhrady nákladů na úklid odpadu z obalů v obcích (tzv. littering).
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Podnikající právnické a fyzické osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu, tzn. plní, importují do ČR nebo prodávají, mají povinnost zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Obvykle pak tuto povinnost plní prostřednictvím systému EKO‑KOM.
Obalový odpad je jedním z nejvýznamnějších zdrojů druhotných surovin, které se vrací zpět do výroby a šetří přírodní zdroje.
Hlavní evropskou legislativou je v oblasti odpadů Směrnice o obalech a obalových odpadech. Ta v současnosti stanovuje míru využití obalových odpadů na minimálně 60 % a míru recyklace na alespoň 55 %, přičemž do roku 2030 se podíly ještě budou zvyšovat.
Závazné cíle pro opětovné použití obalů obsahuje návrh regulace, na kterém se v březnu předběžně dohodl Evropský parlament s Radou EU. Legislativa mimo jiné nastavuje poměr maximálního volného prostoru u přepravních a skupinových obalů, i u obalů používaných v rámci e-shopů na 50 %, přičemž hmotnost a objem obalů budou muset být až na výjimky minimální.
Mezi dalšími novinkami dále bude omezení jednorázových plastových obalů na ovoce a zeleninu a další produkty.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Jako firma nebo živnostník máte povinnost správně nakládat s odpady podle zákona. Především musíte zajistit třídění odpadu, včetně papíru, plastů, skla, kartonových obalů a nebezpečného odpadu, jako jsou baterie či elektrospotřebiče.
Kromě toho musíte mít zajištěný pravidelný svoz odpadu, protože využívat městské kontejnery je pro podnikatelské subjekty zakázané.
Povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů mají subjekty uvádějící obaly na trh, stejně jako ty, které obaly plní.
V České republice má systém sběru a recyklace obalových odpadů pod palcem společnost EKO-KOM, na jejíž stránkách najdete podrobnější informace týkající se této problematiky.
Obalový odpad - papírové krabice, plastové fólie, skleněné lahve, plechovky nebo dřevěné palety - by měl být vždy tříděn podle materiálu.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Výrobní podniky, sklady i maloobchodní provozy často generují větší objemy obalových materiálů - doporučuje se uzavření smlouvy s firmou, která zajistí pravidelný odvoz a zpětný odběr.
Nebezpečné obaly (např. od chemikálií, barev, pesticidů) musí být odevzdány jako nebezpečný odpad s odpovídajícím kódem (15 01 10*).
Každý z nás denně produkuje velké množství odpadu, který by bez třídění končil na skládkách. Tím se nejen plýtvá surovinami, ale také se zvyšuje zátěž pro životní prostředí. Tříděním odpadu dochází k jeho dalšímu využití a snížení ekologické zátěže.
Množství obalového materiálu mohou primárně redukovat výrobci baleného zboží a mnoho z nich se již touto cestou vydalo. Tzv. prevence snižování zdrojů je navíc přímo stanovena zákonem o obalech.
EKO-KOM k tomu firmy systémově motivuje i výší poplatků za zpětný odběr a využití obalů. Ta se totiž odvíjí od množství obalů, které uvedou na trh. Obaly jsou tak stále častěji konstruovány s důrazem na to, aby jejich hmotnost i rozměry byly co nejmenší (s ohledem na velikost baleného výrobku). I přes tuto minimalizaci musí obal stále plnit své základní funkce, zejména chránit výrobek.
Množství obalového materiálu mohou do jisté míry ovlivnit i spotřebitelé, například tím, že budou (pokud je v domácnosti více členů) preferovat tzv. rodinná balení, která ve výsledku také snižují množství obalového materiálu; mohou preferovat výrobky, které jsou baleny do menších obalů; některé výrobky není nutné balit vůbec.
V některých případech lze opakovaně využít i vlastní sáček na pečivo, ovoce nebo zeleninu, které si do obchodu přineseme z domova. Na nákupy jsou sice nejlepší z hlediska opakovaného použití látkové tašky, ale i klasickou igelitovou odnosnou tašku nebo papírovou tašku můžeme použít vícekrát (opakovaně), čímž ušetříme spotřebu obalového materiálu i množství vyprodukovaného odpadu.
Proces přeměny odpadních materiálů na nové výrobky, který má snížit spotřebu primárních surovin, energie a omezit znečišťování prostředí.
Předměty jsou znovu použity ke svému původnímu nebo i novému účelu. Výhodami je prodloužení životnosti výrobků, omezení spotřeby nových materiálů, a tím pádem také ušetření energie a zdrojů.
Získávání užitečných látek nebo energie z odpadu, který není možné přímo znovu použít nebo recyklovat.
Čím kvalitněji občané odpad vytřídí, tím snadnější a také efektivnější je pak následná recyklace. Kvalita třídění je tedy důležitá.
Pokud se ale lidé při třídění odpadu občas spletou a chybně vytřídí například kompozitní obal (nerecyklovatelný) do plastů, pak se nejedná o žádnou tragédii. Tuto chybu napraví zkušená obsluha na dotřiďovací lince, která rozhodne o tom, zda je možné daný odpad využít pro recyklaci nebo bude využit energeticky či jinak.
Obecně ale platí, že čím kvalitněji lidé odpady třídí, tím nižší bývají náklady na jejich následné dotřídění a zvýší se i množství odpadu, který je možné použít pro kvalitní recyklaci.
Použité kartonové krabice patří do modrého kontejneru. Pokud jsou ale nepoškozené, je škoda je tam poslat hned. Zejména pětivrstvý karton, který je odolný a vydrží toho spoustu.
Stejně tak i lepenka může ochránit více zboží, než zavítá do kontejneru na papír. Recyklace je přeci jen nákladná na spotřebu vody, energie i chemikálií. A ani papír nelze recyklovat donekonečna - celý proces lze zopakovat maximálně 7×.
Při posílání balíku se neobejdete bez lepicí pásky, ať už zvolíte papírovou, nebo plastovou. Papírová je šetrnější k životnímu prostředí a snadnější k recyklaci, ale ani plastovou nemusíte před vhozením do modrého kontejneru z krabic sundávat.
Při recyklaci papíru se odstraní během procesu tzv. rozvlákňování, kde se papír máčí a míchá do kašovité konzistence. Nepapírové zbytky, včetně pásek, se poté odstraní a putují na skládku nebo do spalovny.
Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty.
Na jednoho obyvatele EU v roce 2021 přibylo oproti roku předchozímu jak vygenerovaného, tak zrecyklovaného odpadu z obalů, jak ukazují evropská data. Ohledně produkce došlo od roku 2010 do roku 2021 k nárůstu o 22,5 %. Zatímco v roce 2010 na jednoho obyvatele připadlo 154 kilogramů, v roce 2021 už to bylo 189 kilogramů.
Vývoj podílu recyklovaného obalového odpadu byl podobný, mezi danými lety vzrostl počet z 99 kilogramů na 121 kilogramů, což znamená rovněž nárůst o 22,5 %.
Recyklační míra od roku 2010 rostla až ke svému vrcholu 67,6 % v roce 2016, pak opět klesala, aby v letech 2020 a 2021 shodně dosáhla 64 %. Také míra využití obalového odpadu (ve které je zahrnuto také spalování pro zisk energie) byla nejvýše v roce 2016 s 81,7 %. V posledním sledovaném roce dopadla nejlépe Belgie s recyklační mírou 80,4 % a mírou využití 99,1 %.
Papír a karton byly v roce 2021 s podílem 40,3 % hlavním materiálem, ze kterého vznikal obalový odpad v EU. Následovaly s 19 % plastové obaly a těsně za nimi skončilo sklo s 18,5 %.
Absolutní masa vyprodukovaných odpadů z obalů narostla mezi rokem 2020 a 2021 o 6 %. Podílel se na tom zejména příbytek odpadu z dřevěných obalů (kam spadají např. přepravní palety), přibylo ale také odpadního materiálu z kartonů a jiného papíru, které byly za celou sledovanou dekádu vůbec nejčastějším obalovým materiálem.
V Česku v roce 2022 oproti roku předešlému vzniklo podle dat Ministerstva životního prostředí obalových odpadů méně. K poklesu došlo ve všech kategoriích materiálu až na jednu - papír a kartony. Z 599 528 tun v roce 2021 se hodnota v roce 2022 zvýšila na 603 937 tun. Tento vývoj napovídá, že také na české úrovni dochází k nahrazování jiných obalových materiálů těmi papírovými.
| Materiál obalu | Podíl na celkovém obalovém odpadu v EU (2021) |
|---|---|
| Papír a karton | 40,3 % |
| Plasty | 19 % |
| Sklo | 18,5 % |
tags: #odpad #na #obalovy #material #co #to