Plast se v dnešní době řadí mezi jeden z nejpoužívanějších materiálů. Většina lahví se vyrábí právě z něj a tyto nádoby jsou všude kolem nás. Proto je důležité jejich správné a důsledné třídění a následná recyklace. PET lahve nebo také lidově řečeno PETky jsou zásadním prvkem potravinářského průmyslu. Nejvíce jsou zastoupeny v oblasti výroby nápojů. Zkratka PET je označením pro plast polyethylentereftalát a jeho výhodou je, že je snadno recyklovatelný. Víčka PET lahví jsou vyrobeny z materiálu HD-PE, což je polyethylen s vysokou hustotou.
Tato dvě slova se často zaměňují, je ale důležité ujasnit si terminologii a věci nazývat pravým jménem. Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Pak teprve dochází k jejich recyklaci.
Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt. Ale každý slovo recyklace vnímá jinak. Někdo si myslí, že recykluje doma, když vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To je ale pouze proces třídění, kterým vše začíná. My pracujeme na tom, aby lidé třídili co nejvíce. Protože to, kolik toho vytřídí, ovlivňuje všechny další procesy týkající se recyklace plastů.
V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Čili polovina z vytříděných plastů neskončí na recyklaci, ale na skládce nebo energeticky využita ve spalovně či v cementárně. Z toho se dá usuzovat, že ČR reálně zrecykluje zhruba 34,5 % plastových obalů.
Z celkového množství PET lahví uvedeného na trh skončí zhruba 5 % volně pohozené v přírodě a na veřejných prostranstvích (z toho se ale ještě něco uklidí a skončí ve směsném komunálním odpadu), 4,8 % v cementárnách, 8 % ve spalovnách, 26 % na skládce, 1,6 % ve směsných plastech, ze kterých jsou vyráběny například lavičky. Zhruba 55,9 % se odešle v balících k recyklaci a přeměně na například PET střiže, které následně slouží jako výplně v automobilovém průmyslu nebo v dětských plenách, PET pásky nebo nové PET lahve s obsahem recyklovaného plastu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Na přiloženém obrázku ze sborníku společnosti EKO-KOM a.s. můžete vidět skladbu tříděných plastů ve žlutých nádobách a pytlovém sběru v ČR. Z té lze vyčíst, že v roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie. 11,5 % byly neplastové příměsi.
V České republice se aktuálně nejvíce vytřizují PET lahve, pěnový polystyren, plastové fólie a duté obaly z tvrdého plastu (např. obaly od kosmetiky a čistících prostředků nebo kelímky od jogurtů). PET obaly, průhledné fólie a pevné duté plasty se rozdrtí na malé PET vločky nebo tzv. PET flakes, které se následně zbaví nečistot praním ve vodě. Proprané PET vločky se roztaví podle druhů nebo se vytvoří směs. Vznikne polotovar vtlačovaný do kovových forem, který dále míří ke svým odběratelům. Někteří odběratelé ale kupují ještě nezpracované PET vločky.
V současnosti se bohužel z poloviny plastů vytříděných do žlutých kontejnerů, nic (kromě tuhého alternativního paliva) nevyrábí a proto končí na skládkách, ve spalovnách či cementárnách.
V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky.
Recyklace PET lahví pro výrobu obalů pro styk s potravinami a nápoji probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Výroba nových PET lahví ze starých se nazývá Bottle-To-Bottle recyklace. Podmínkou pro vstupní PET materiál je jeho vysoká jakost a čistota. Ze staré PET lahve vznikne regranulát, ze kterého se následně vyfoukne nová PET lahev.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Další využití recyklovaných PET lahví je ale mnohem širší a stále běžnější. Čím dál více oblíbené jsou PET designové dekorace, módní doplňky a oblečení. Textilní vlákno se vyrábí z roztříděného, namletého vyčištěného a vysušeného PET materiálu. Tento materiál je pak roztaven a rozvlákněn. Z PET lahví se rovněž vyrábí například spací pytle, koberce, květináče, plastové kádě a sudy, oplocení a lavičky.
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití. To můžou ovlivnit výrobci lepším designem, stát novými zákony a zákazníci svou volbou.
Dále se musíme zaměřit na to, aby se plasty, které už uvedeme na trh, daly znovu použít. Například znovupoužitelné kelímky na kávu či lahve na vodu by měl být spotřebitel schopen použít klidně stokrát, aniž by se to podepsalo na jejich kvalitě.
Také je potřeba navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat. Tedy aby nebyly z různých příměsí mix materiálů (v případě PET lahví škodí jejich recyklaci například PVC potahy nebo exotické barvy), a ideálně už obsahovaly recyklované plasty (což zvýší poptávku po druhotných surovinách). Takový styl přemýšlení stimuluje lepší design, protože výrobce chce, aby se mu navrácený plast jednoduše recyklval. Mimo jiné musí zajistit efektivní transport výrobků. Zároveň musí hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit. To by v konečném důsledku vedlo i k méně plastům v naší přírodě.
Změnu nakládaní s odpady přináší série nařízení EU - dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství, s oficiálním názvem Circular Economy Action Package. Evropský parlament v dubnu 2018 odhlasoval návrh čtyř směrnic balíčku k cirkulární ekonomice a členské státy nyní mají dva roky na zapracování této legislativy na národní úrovni. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. recyklační kvóty na jednotlivé obalové materiály. Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %. Hliníkových obalů však v roce 2025 budeme muset recyklovat 50 % a v roce 2030 60 %.
Tento fakt umocňuje problematiku dosažení nových recyklačních kvót. Nejenže budou kvóty pro některé obaly vyšší než doposud, ale budou se měřit i po výstupu z dotřiďovacích zařízení, a to při odeslání do recyklačního zařízení.
Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně pracuje na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit. Nejvíce a nejjednodušeji recyklovatelná a recyklovaná položka z celkového množství plastového odpadu jsou PET lahve a obecně plasty založené na PET. Jedná se o cenný plast, o který má dlouhodobý zájem výrobní průmysl, především textilní odvětví a automotiv.
Poté, co Evropská komise stanovila v závazných cílech směrnic, aby se v členkých zemích povinně používalo od roku 2025 pro výrobu nových PET lahví min. Kontroverzní je opakovaný požadavek nápojářského průmyslu na přednostní přístup k odpadním PET lahvím pro recyklaci na nové potravinářské plasty. Takové nastavení by odporovalo principům volného trhu, hospodářské soutěže a konkurence. Nápojáři požadované vlastnictví všech odpadních PET lahví a nebo pioritní přístup by nepochybně narušil volný trh s druhotnými materiály, jelikož by byla znemožněna dosavadní konkurence v poptávce po odpadním PET. Konkurence, která na trhu po řadu let zvyšovala hodnodnotu tohoto dobře recyklovatelného materiálu. V České republice nedává požadavek nápojářského průmyslu na předsnostní přístup k PET smysl ani množstevně. V ČR se již několikátým rokem v obecních systémech separace vysbírá přes 80 % PET lahví uvedených na trh. Toto množství je následně nabízeno na trhu všem recyklačním aplikacím, které o něj mají zájem. Pokud nápojářský průmysl potřebuje v roce 2030 finálně 30 %, pak již nyní výkon sběrné sítě zajišťuje k tomuto množství navíc 50 % materiálu. Nemůže se tedy stát, aby na trhu nemohli nápojáři tento dobře recyklovatelný materiál obstarat v podmínkách konkrenční soutěže.
Obecně se proces recyklace plastů rozděluje do tří oblastí: předběžné zpracování, dekontaminace a následné zpracování. V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů spolu s dalším plastovým odpadem. Obsah kontejnerů je svážen na třídící linky, kde se separují jednotlivé druhy plastů. PET lahve se roztřídí dle barvy a následně se slisují do balíků.
Recyklace probíhá tradičně mechanicky nebo chemicky (např. glykóza pro recyklaci PET). V rámci mechanické recyklace jsou PET láhve podrceny a pomlety. Horkým praním se pak bez strukturálních změn vlastního polymeru vyčistí od zbytku látek a následně se granulují za zvýšené teploty a tlaku a vznikají jednotlivé granule plastu (vločky, flakes). Tento recyklát je připravený k dalšímu využití jako přímý vstupní materiál.
Nejčastějším použitím recyklovaného PET je výroba vláken, konkrétně polyesterových vláken střižových, výroba obalových fólií a vázacích pásek, hygienických potřeb (např. dětské pleny), náplní do spacáků a bund, sedaček do automobilů, fleesových bund, střešních krytin, polyesterové pryskyřice, hraček, zahradního nábytku, vík od kanálů, ale také zpět na potravinářské obaly a nové preformy PET lahví (tzv. Bottle-To-Bottle). Všechny tyto aplikace šetří jinak potřebné primární plasty z fosilní ropy.
Na třídícím pásu jsou ručně odděleny zjevně cizorodé látky (např. Rámcovém nařízení EU č. nařízení Komise č. novém nařízení Komise č. Rámcové nařízení č.1935/2004 stanoví obecné bezpečnostní požadavky (na označování, vedení záznamů, sledovatelnost). Nařízení o SVP č. 2023/2006 je koncipováno jako prováděcí předpis k článku 3 Rámcového nařízení č. 1935/2004 a stanoví obecná pravidla správné výrobní praxe, která zahrnují zavedení a provádění systémů zajišťování a kontroly jakosti a odpovídající dokumentaci takových systémů. Jedním z požadavků nařízení Komise č. 2022/1616 je, aby někteří provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady zabývající se sběrem plastů, jakož i provozovatelé, kteří se podílejí na dalších operacích v rámci jejich předzpracování, zavedli certifikovaný systém zabezpečování jakosti, zajišťující kvalitu a sledovatelnost vstupu v podobě plastů. Certifikace má být zajištěna nezávislou třetí stranou (ustanovení čl. 6 odst. 3 písm. c) a laboratoře, jež tyto činnosti provádějí (analýzy a zkoušky požadované ke stanovení míry kontaminace podle odstavce 1 článku 6), musí pravidelně a s uspokojivými výsledky podstupovat zkoušky odborné způsobilosti vhodné k tomuto účelu. Systémy zajištění kvality pak musí být auditovány třetím subjektem, a to nejpozději do dvou let od vstupu v platnost nařízení Komise č. 2022/1616 pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styku s potravinami - tedy od 10. října 2024.
Za vhodnou je pak považována taková technologie recyklace, která je na základě dostatečných údajů schopná prokázat, že použitý plast byl „dekontaminován“ a že výsledné recyklované plasty jsou v souladu s předpisy. Ohledně dekontaminace se uvádí, že se může odehrávat v zařízeních tradičně považovaných za zařízení pro nakládání s odpady, v recyklačních zařízeních nebo v zařízeních, kde dochází ke zpracování plastů.
Profesní svazy (svazy GKV, BDE a BVSE) v Německu zpracovaly materiál sloužící ke komplexnímu pochopení a zorientování se v pokynech a požadavcích EU pro recyklované plasty přicházející do styku s potravinami. Ten poskytuje zpracovatelům plastů návod, jak plnit pokyny pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styk s potravinami.
Sběrem a recyklací plastu z PET láhví ze žlutých kontejnerů se zabývá řada společností v ČR. Jednou z takových firem je i členská společnost ČAOH - OZO Ostrava s.r.o., která PET láhve ze žlutých kontejnerů sváží, třídí a lisuje do balíků, aby je dále předala k recyklaci. Jejími partnery jsou společnosti, které ve svých recyklačních zařízeních vyrábějí rPET vhodný také pro výrobu bezpečných materiálů určených pro styk s potravinami.
Například společnost PETKA CZ, a.s., patřící do skupiny AVE CZ, disponuje unikátní recyklační linkou, kde je plastový odpad podrcen a řádně vyčištěn díky speciální instalované technologii recyklační linky, která dokáže oddělit různé druhy polymerů od PET materiálu a odstraňovat nežádoucí nečistoty. Výsledný materiál má vlastnosti blížící se panenskému PET a plní veškeré náležitosti, včetně zdravotní nezávadnosti. Linka je schopna v nepřetržitém provozu vyrobit každou hodinu přibližně 550-650 kilogramů PET drti pro výrobu PET lahví (systém „Bottle-To-Bottle“), fólií pro potravinářské účely a dalších výrobků.
Petr Bielan, technický náměstek ze společnosti OZO Ostrava s.r.o., sdělil: „Systém Bottle-To-Bottle děláme již nějakou dobu a víme, že systém funguje. Nezaznamenali jsme žádné problémy s použitím PET lahví ze žlutých kontejnerů pro food kontakt. Nyní nové nařízení Komise č. 2022/1616 žádá, aby plastový odpad byl od sběru až ke konečnému rPET průběžně kontrolován pomocí systémů zajištění kvality auditovaným třetím subjektem, a to od 10. 10. 2024. Ti, kdo tak neučiní, nebudou moci předávat vytříděné PET lahve do výroby nových potravinářských PET obalů. Proto v současnosti zajišťujeme auditora, který ví jak celý řetězec certifikovat pro recyklaci PET do potravinových obalů. Jinak bychom mohli PET recyklovat pouze do jiných výrobků, než jsou potravinové obaly.
Na stranu povinného zálohování PET lahví a plechovek se postavilo Ministerstvo zdravotnictví, které v připomínkách k novele obalové zákona uvedlo, že současný systém sběru plastů ve žlutých kontejnerech je kvůli jejich následné recyklaci nedostatečný.
Podle Ministerstva zdravotnictví (argumentuje tím i nápojářský průmysl) je důvodem pro zavedení zálohového systému na PET lahve hygienické hledisko: „PET lahev ze žluté popelnice na tříděný odpad může být kontaminována a tím pádem nemusí být vhodná k samotnému procesu recyklace do tzv. food grade, tedy ke styku s potravinou," uvádí ministerstvo v připomínkách k novele zákona.
Argument nemožnosti dosažení potravinářské kvality (tzv. food-grade) u PET lahví ze žlutých kontejnerů je neopodstatněný. Proces samotné recyklace, který je totožný jak pro systém komunálního sběru, tak pro systém zálohování, sestává z mnoha kroků včetně např. horkého praní za teploty 95 °C a tavení při výrobě regranulátu za teploty nad 295 °C. Jednotlivé kroky garantují, že bude výstupní materiál zbaven veškerých nečistot. Dlouhodobé praktické zkušenosti ukazují, že stávající systém recyklace PET lahví ze žlutých kontejnerů funguje a spolehlivě dosahuje kvalitativních parametrů pro food kontakt. Rozhodně není namístě hovořit o jakémkoli riziku kontaminace.
Dobrým příkladem je recyklační linka společnosti PETKA CZ, a.s. Na této lince jsou recyklovány PET láhve výhradně ze žluté popelnice. Z pravidelných rozborů výstupního recyklátu vyplývá, že tento má z hlediska chemických vlastností a čistoty parametry nového materiálu - tzv. virgin PETu. Převládajícím způsobem jeho následného využití je výroba preforem nových PET lahví v rámci programu Bottle-To-Bottle. Naši odběratelé, kteří používají vzniklý rPET pro food kontakt aplikace, nikdy neměli s kvalitou materiálu jakýkoli problém.
Všechny recyklační technologie musí projít certifikovaným systémem zabezpečení jakosti (např. povinnost certifikace ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin - EFSA), který je v rámci Evropy unifikován unijními předpisy. Právě systém certifikace zpracovatelského postupu zaručuje, že výstupní recyklát dosahuje food-grade kvality. Přitom nehraje roli, zda byly vstupní komoditou PET láhve sesbírané prostřednictvím barevných kontejnerů nebo zálohového systému.
Libor Luňáček, FCC Česká republika, s.r.o. se domnívá, že se začínají používat argumenty, které s podstatou problému nijak nesouvisí. Na straně zastánců zálohového systému i jeho odpůrců. Zpracování PET jde přes systém velmi sofistikovaných vypírek až na koncové tepelné zpracování, tzv. flakes. V podstatě můžeme říci, že oba systémy - jak zálohový, tak i prostý sběr do žlutých nádob - postupují od určitého bodu zcela stejně. Strašení kontaminací považuji za naprosto nesmyslný argument, který by měl misky vah posunout na stranu zastánců zálohové platby.
Dodávám, že zálohováním životní prostředí nezlepšíme. Oba systémy v době, kdy by zálohový systém byl spuštěn, budou vykazovat přibližně stejné procento. Zálohový systém je ovšem daleko dražší co do počátečních investic i samostatného provozu během roku. Domnívám se, že nic zásadního nepřináší. Z mého občanského pohledu nezlepší ani můj život tím, že budu skladovat a odnášet PET do vybraných obchodů.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, uvádí, že PET lahve ze žlutých kontejnerů se po mnoho let standardně používají i pro účely rPET do styku s potravinami, tedy i do výroby nových PET lahví. Je to zcela běžná praxe jak v ČR, tak v dalších zemích EU a není v tom žádný problém. Kdo říká opak, jednoduše nemluví pravdu a bylo by dobré se zamyslet, co ho motivuje k tomu neříkat pravdu. I podle nových pravidel je možné používat odpadový PET, stejně jako ostatní plasty, pro aplikace "food kontakt", jak ze systému barevných kontejnerů, tak ze zálohového systému. Materiály z obou systémů jsou chemicky zcela shodné a mají shodné technologie jejich zpracování, včetně technologií čištění. To, co evropská legislativa nově požaduje, je proces certifikace zpracovatelských postupů a jeho průběžné ověřování nezávislou stranou. To platí jak pro plasty ze žlutých nádob, tak pro plasty ze zálohového systému.
PET lahve v zálohovém systému mohou být zcela shodně znečištěné, jako lahve ze žlutých kontejnerů. Proto jsou legislativní podmínky pro zpracování a čištění shodné. Používání této argumentace je zcela mimo odbornost a je čistě účelové.
Ministerstvo životního prostředí pomocí nové technologie datové společnosti Adastra Lab sledovalo pohyb nápojových PET lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina sledovaných PET lahví.
Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do 100 kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které poté vhodili do kontejnerů určených na plasty. A to v rozmanitých lokacích v rámci celé České republiky. Pohyb těchto PET lahví pak analytici sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo po celou dobu projektu data.
MŽP vychází z aktuálních dat, která říkají, že se v ČR vytřídí 75 % PET lahví. Pokud tedy vztáhneme výsledky experimentu k celkovému množství PET lahví uvedených na trh v ČR (= 100 %), pak průzkum ukázal, že do recyklačních center putuje 19,3 % PET lahví; 39,6 % PET lahví zůstává řadu měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech; 11,8 % PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou; 4,3 % lahví končí na tzv. „jiných lokacích“ (v případě experimentu např. louka, čerpací stanice PHM, parkoviště u rodinného domu apod.).
Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda se jedná o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. Ve stávajícím systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách. Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví.
tags: #odpad #plastove #lahve #recyklace