Potravinářská komora ČR upozorňuje na nesmyslnost povinného cíle Evropské unie snížit do roku 2030 potravinový odpad u zpracovatelů a výrobců o 10 %. Podle Komory již podniky v mnoha případech provozují velmi efektivní výrobní systémy s minimálním odpadem. Potravináři naopak kritizují stávající metodiku měření, která je v praxi obtížně realizovatelná. Vyžaduje totiž odhad množství a koeficienty, což způsobuje značné nepřesnosti.
Potravinářská komora ČR považuje snahu omezit plýtvání potravinami za důležitou. Upozorňuje však, že čeští výrobci už v mnoha případech minimalizují odpad a vedlejší produkty dále efektivně využívají. Zbytky se často využijí jako krmivo nebo zdroje energie, čímž naplňují principy cirkulární ekonomiky. Potravinářský průmysl je motivován šetřit suroviny především z ekonomických důvodů. Odpad představuje náklad, proto podniky kontinuálně investují do technologií, které jeho vznik minimalizují.
„Většina vedlejších živočišných produktů z mlékárenské výroby, jako jsou syrovátka či podmáslí, není likvidována, ale v rámci oběhového hospodářství se dále zpracovávají nebo jsou zkrmovány hospodářským zvířatům. Dopady na životní prostředí jsou v tomto případě minimální.
„V našem oboru zpracování masa jsou to především povinné konfiskáty, které se posílají do asanačních podniků, kde se dále zpracovávají. Odpady se v masném průmyslu vysoce hlídají a vše je přísně regulováno.
Stanovení plošných cílů bez jasné představy o reálném potenciálu snížení je podle Komory spíše deklaratorní než praktické. Skutečný prostor pro omezení plýtvání se totiž nachází zejména v domácnostech a gastronomii, nikoli u výrobců. Pokud už k vyhazování potravin ve zpracovatelském průmyslu dochází, bývá to často přímý důsledek přehnaných legislativních požadavků. Potravináři přesto vítají, že nebyl na úrovni EU přijat ještě nesmyslnější cíl snížení plýtvání v jejich sektoru o 20 až 30 %, navrhovaný některými zahraničními europoslanci.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Nová legislativa EU a cíle pro snížení plýtvání
Evropský parlament schválil směrnici, která vyžaduje snížení potravinového odpadu u výrobců o 10 % a v maloobchodě, gastronomii a domácnostech o 30 % do roku 2030, přičemž cíle se budou počítat z průměru let 2021-2023. Nová pravidla se vztahují i na oblečení, obuv a bytový textil. Aktualizovaná legislativa zavede závazné cíle pro snížení plýtvání potravinami, které musí být na vnitrostátní úrovni splněny do 31. prosince 2030: 10 % v oblasti zpracování a výroby potravin a 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech.
Parlament EU dal zelenou novým pravidlům, která mají zatočit s plýtváním jídlem i textilem napříč Evropskou unii. Ještě ambicióznější cíle mají maloobchody, gastronomické služby a domácnosti, kde má dojít ke snížení odpadu z potravin o 30 % na obyvatele. Místo aby končily v koši, mohou naplnit talíře. V ČR už některé supermarkety i e-shopy bojují s plýtváním potravinami a nabízejí zlevněné tašky či bedýnky s neprodaným ovocem a zeleninou.
Textilní odpad a rozšířená odpovědnost výrobců
Velká změna přichází i v oblasti textilního odpadu. Nová pravidla zavedou systém, kdy budou výrobci hradit náklady na sběr textilu i jeho třídění a recyklaci. Výrobci, kteří dodávají textilní výrobky na trh EU, budou muset hradit náklady na jejich sběr, třídění a recyklaci prostřednictvím nových systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, které budou muset členské státy zavést do 30 měsíců od vstupu směrnice v platnost. Tato povinnost se bude vztahovat na všechny výrobce, včetně těch, kteří využívají nástroje elektronického obchodu, a to bez ohledu na to, zda mají sídlo v zemi EU nebo mimo Unii. Nová pravidla se budou týkat výrobků, jako jsou oděvy a doplňky, klobouky, obuv, přikrývky, ložní a kuchyňské prádlo a záclony.
Nová legislativa čeká už jen na podpis předsedkyně Evropského parlamentu a zástupce předsednictví Rady EU. Právní předpis nyní podepíše předsedkyně Parlamentu a zástupce předsednictví Rady a poté bude zveřejněn v Úředním věstníku EU. V červenci 2023 Komise navrhla revizi pravidel EU pro odpady, zaměřenou na potravinový a textilní odpad. Každý rok je v EU vyprodukováno téměř 60 milionů tun potravinového odpadu (132 kg na osobu) a 12,6 milionů tun textilního odpadu. Pouze oděvy a obuv představují 5,2 milionů tun odpadu, což odpovídá 12 kg odpadu na osobu ročně.
Drtiče odpadu a česká legislativa
Výrobci argumentují, že drtiče snižují množství odpadu. Ve skutečnosti se ale odpad pouze přesune z koše do kanalizace. Rozdrcené zbytky potravin pak putují do čistíren odpadních vod, kde představují zátěž technologických procesů. Kanalizační systémy navíc nejsou primárně konstruovány na transport většího množství pevných organických částic. Česká legislativa k tomu přistupuje poměrně opatrně. Podle vodního zákona a zákona o odpadech není vypouštění rozmělněných kuchyňských odpadů do veřejné kanalizace obecně podporováno a může být omezeno provozním řádem kanalizace. Jinými slovy - někde to tolerují, jinde to může být problém.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Označování potravin a plýtvání
Označování potravin daty trvanlivosti se začalo ve větším měřítku používat v 70. letech 20. století. Špatné pochopení těchto údajů přitom vede k významnému plýtvání. Udává dobu, po kterou si potravina při správném skladování zachovává své typické vlastnosti (chuť, vůni, konzistenci). Týká se rychle se kazících potravin (např. maso, ryby, čerstvé mléčné výrobky).
Uzavřená smyčka (Closed Loop) vs. Otevřená Recyklace
Koncept uzavřené smyčky (closed loop) vychází z ideologie, že každý obalový či výrobní materiál by se měl recyklovat zpět do stejného účelu, ze kterého pochází. PET láhev na vodu se má stát znovu PET láhví na vodu, pneumatika znovu pneumatikou, kelímek od jogurtu má být znovu obalem pro jogurt a kartonová krabice znovu a stále kartonovou krabicí. Problém nastává v okamžiku, kdy tento uměle vytvořený a ničím reálným nepodložený PR koncept naráží na požadavky kvality výroby, limity recyklace a zákony chemie a fyziky materiálů. V duchu této zelené marketingové kampaně evropská legislativa nastavuje ambiciózní cíle pro podíl recyklovaných materiálů v obalech určených pro styk s potravinami.
To však způsobuje, že recykláty z odpadů jsou prioritně zákonem směrovány do potravinářských obalů, ačkoliv o ně dlouhodobě existuje velmi silná poptávka i v jiných průmyslových sektorech, kde by jejich použití bylo technicky snazší, energeticky i logisticky méně náročné a hlavně bezpečnější i z hlediska možných zdravotních rizik. Jedná se o standardní a dlouhodobě využívané aplikace recyklovaných odpadních materiálů například v automobilovém, textilním nebo stavebním průmyslu. V řadě segmentů recyklačního průmyslu vůbec nevadí, že materiál pochází z odpadu, protože není v kontaktu s potravinami, ani s lidským tělem. Nepotravinářský průmysl umí využít 100 % takové druhotné suroviny. Naproti tomu v potravinářství musí materiály splňovat extrémně přísné hygienické požadavky.
Opakovaná recyklace plastů vede k degradaci polymerních řetězců. S každým cyklem a degradací roste riziko uvolňování různých látek, včetně mikroplastů. I když existují standardní postupy pro tzv. „dekontaminaci“ recyklátu ze všech typů sběru, je zřejmé, že pro použití odpadů pro kontakt s potravinami je vždy třeba vynaložit zásadně větší úsilí, větší logistiku, více chemikálií, více uhlíkové stopy, než pokud bychom vybrali jiné možnosti využití druhotného materiálu v rámci recyklačního průmyslu, než je tzv.
Pokud se vrátíme k materiálu PET lahví, tak dnes už prokazatelně víme, že i z tzv. „virgin“, tedy z primárních nerecyklovaných PET lahví se do nápojů uvolňují mikroplasty. A to je problém. Historie už ukázala, že řada věcí, které byly v určité době trendy, se s časem ukázaly jako výrazné riziko. Na evropském kontinentu tak díky legislativnímu tlaku k prosazení zeleně natíraného "closed loop" principu dochází k další paradoxní situaci. Zatímco automobilový či textilní průmysl, které v čase stále více využívaly recyklované materiály, právě například z odpadních PET lahví, jsou nyní nuceny přecházet na virgin primární plast. Proč? Protože odpadní PET se uměle přesouvá k nápojářským společnostem. A to v často monopolních nových národních zálohových systémech. Děje se to proti principům trhu a proti podstatě oběhového hospodářství. Nicméně evropská legislativa si to tak vynutila.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Recyklát PET je „vyvázán“ do obalů pro potraviny, kde je jeho využití z hlediska bezpečnosti objektivně nejrizikovější, v porovnání s jinými možnostmi využití. Na ostatní sektory recyklace zbývá zásadně menší množství, a proto ve větší míře využívají primární virgin PET pro výrobu dílů aut, textilního průmyslu, vázacích obalových prvků, apod. Jiné kontinenty touto cestou nešly. Na jiných kontinentech stále existuje tržní prostředí pro odpadní PET a konkurenceschopnost tamějších recyklačních segmentů využívajících tento materiál je v důsledku výrazně vyšší, než v Evropě. V Evropě v posledních dvou letech ukončila činnost řada recyklačních společností. Cena evropského PET je díky umělému omezení konkurence způsobenému zavedením národních zálohových systémů, které spolu navíc nejsou kompatibilní (možná záměrně), vyšší, než cena PET na jiných kontinentech. Ironií je situace, kdy evropské nápojářské koncerny ve velkém raději kupují levnější tržní PET mimo EU.
Místo ideologického trvání na umělé uzavřené smyčce (closed loop) by bylo mnohem efektivnější podporovat tzv. „open loop“ princip. Otevřenou recyklaci, tedy recyklaci materiálů do všech sektorů, kde není styk s potravinami. Nejlepším a zároveň nejviditelnějším příkladem toho, že uzavřená recyklační smyčka „closed loop“ není efektivním ani potřebným řešením, je recyklace papíru. Drtivá většina papírového odpadu se dnes nerecykluje na stejný typ papírového obalu, který byl původně. Nebo na potravinářský nebo kancelářský papír, ale úspěšně se „downcykluje“. Tedy využívá se v jiných aplikacích, kde není potřeba prvotřídní bělost a pevnost vláken, či jiné vlastnosti typické pro tzv. primární papír.
Volné a konkurenční tržní využití PET v open loop recyklačním pojetí by umožnilo smysluplné využití recyklátu všude tam, kde jeho vlastnosti postačují a neohrožují zdraví. Navíc jde o ekonomicky výhodnější variantu, protože mnoho z těchto odvětví o recyklát skutečně stojí a jsou a byly ochotni za něj platit standardní tržní cenu, a to po dobu několika desetiletí. Tato odvětví, nikoli odvětví nápojářského průmyslu, definovaly dlouhodobě svou stabilní poptávkou po odpadních PET lahvích, jejich odpovídající tržní cenu. Evropské cíle v oblasti recyklace a oběhového hospodářství jsou důležité. Ale umělé prioritizování „closed loop“ bez zohlednění reálných rizik a tržních zákonů a podmínek může napáchat o poznání více škody, než užitku. Legislativní nástroje by měly směřovat ke smysluplnému využití recyklovaných materiálů všude tam, kde dávají ekologický, ekonomický, technologický i zdravotní smysl.
Plýtvání potravinami v potravinovém řetězci
K plýtvání potravinami dochází v celém potravinovém řetězci ve fázi výroby, zpracování, maloobchodního prodeje i spotřeby. Nové pokyny, které dodavatelům potravin pomohou rozhodnout, jaké informace mají spotřebitelům poskytnout o skladování potravin a časových limitech spotřeby, jsou nyní k dispozici. Po otevření obalu potravin mohou být bakterie přeneseny na potraviny kontaminovanýma rukama, povrchy nebo náčiním. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) představil dne 02/12/2020 nový nástroj, který byl ze strany EFSA vyvinut s cílem pomoci potravinářským podnikům při označování data spotřeby a data minimální trvanlivosti.
Nový nástroj má podobu rozhodovacího „stromu“, zahrnuje řadu otázek nastavených tak, aby odpovědi na ně pomohly producentům rozhodnout se, jaké označení je pro jejich výrobek vhodné. Text je doplněn i vodítky pro značení data spotřeby a minimální trvanlivosti. Datum spotřeby se podle EFSA týká zejména zachování bezpečnosti potravin, datum minimální trvanlivosti se týká zejména zachování kvality dané potraviny. Porozumění těmto výrazům je nezbytné pro všechny spotřebitele obecně, zvláště pro ty, kteří se snaží omezit plýtvání potravinami. Komise provedla průzkum k novým způsobům uvádění dat. Cílem je podpořit revizi pravidel EU týkající se označování dat stanovených v nařízení (EU) č.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) představilo novou harmonizovanou metodiku pro odhad plýtvání potravinami, která umožňuje srovnání objemu potravinového odpadu vznikajícího napříč zeměmi EU, a to v každém kroku dodavatelského řetězce a potravinové skupině. JRC v návaznosti na novou metodiku podpořilo povinnost podávat výroční zprávy o potravinovém odpadu. Plýtvání potravinami je jednou z prioritních oblastí Akčního plánu pro oběhové hospodářství a strategie Farm to Fork, spadá tedy pod Evropskou zelenou dohodu.
Hygienické požadavky na nakládání s potravinářskými odpady
Obecné hygienické požadavky na nakládání, separaci, shromažďování a uskladnění potravinářských odpadů v místě jejich vzniku jsou uvedeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (dále jen nař. č. 852/2004). Jedná se o horizontální právní předpis, kterým se stanovují obecné hygienické předpisy pro všechny potravinářské provozovny v oblasti výroby, zpracování a distribuce potravin. PPP při nakládání s potravinářskými odpady musí dodržovat požadavky stanovené Příloze II Kapitole VI nař. Potravinářské odpady, nepoživatelné vedlejší produkty (živočišného původu) a jiné odpady se musí ukládat do uzavíratelných nádob, pokud PPP nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných typů nádob nebo odklízecích systémů.
Musí být učiněna přiměřená opatření pro skladování a odstraňování potravinářských odpadů, nepoživatelných vedlejších produktů (živočišného původu) a jiných odpadů. Úložiště odpadů musí být navržena a spravována tak, aby bylo možné je udržovat v čistotě, a je-li to nezbytné, bez zvířat a škůdců. V těchto prostorech je třeba udržovat co nejnižší teplotu, dobře je větrat, chránit je zvenčí před hmyzem a hlodavci. Zvláštní požadavky a povinnosti platí pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu (dále jen VPŽP). v maloobchodních provozovnách (které nakládají s potravinami vyrobenými ze surovin živočišného původu, které byly vyřazeny z dalšího uvádění na trh - např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), dále v textu jen nař. nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (dále jen nař. č.
Zvláštní kategorií VPŽP uvedenou v čl. 10 nař. č. 1069/2009 jsou tzv. zbytky surovin určených pro výrobu potravin, jako např. odřezky masných a mléčných výrobků a zbytky vzniklé při zpracování potravin v rámci maloobchodní činnosti v provozovnách, kontaminované suroviny živočišného původu vzniknuvší např. zmetkové potraviny živočišného původu, nebo zmetkové potraviny obsahující produkty živočišného původu, které z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami již nejsou určeny k lidské spotřebě, tedy např. PPP, který vyprodukoval VPŽP kategorie č. tyto shromažďovat a tyto označit v souladu s nař. č. zajistí bezpečné zacházení s nimi v souladu s nař. č. 1069/2009 - tj. zajistí likvidaci (neškodné odstraňování neboli odvoz) VPŽP kategorie č. vést doklady o předání odpadu osobě oprávněné k převzetí odpadů a opatřit tyto odvozy (zásilky) obchodním dokladem a/nebo veterinárním osvědčením, a to v případech stanovených nař. č. o původu VPŽP, místo určení zásilky, množství VPŽP, popis VPŽP a jejich označení, je-li takové označení dle nař. č. zavést systémy a postupy, které umožňují zjistit provozovatele, kterým byly dodány jeho VPŽP, a/nebo provozovatele, kteří PPP VPŽP dodali (např.
Zákony a vyhlášky
Obecné požadavky dané zákonem č. 541/2020 Sb. zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech (dále jen zák. č. vyhláška MŽP č. 8/2021 Sb., ze dne 12. 1. vyhláška MŽP č. 273/2021 Sb. ze dne 12. č. předat odpad zařízení, které je k nakládání s odpady určeno, tj.
tags: #odpad #potraviny #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]