Třídění odpadu je zásadní krok směrem k udržitelnějšímu životnímu stylu. Správné třídění odpadu však často vyvolává otázky, co do kterého kontejneru patří, a jaké jsou nejčastější chyby, kterých se lidé dopouštějí. Každý z nás se setkal se skeptickým komentářem v souvislosti s tříděním odpadu. Některým pak vrtá v hlavě červík pochybností, který říká, že třídění nemá smysl.
Skleněné lahve a sklenice patří mezi nejlépe recyklovatelné materiály. Výroba skla je energeticky mnohem náročnější než jeho recyklace, proto má třídění skla velký smysl. Ohromnou výhodou skla je, že jej můžeme třídit donekonečna. Navíc díky jeho třídění šetříme přírodní zdroje.
Skleněné obaly patří vytřídit do speciálních kontejnerů na sklo. Důležité je, aby sklo bylo čisté a bez zbytků potravin nebo nápojů. Nevymyté sklenice můžete s klidným svědomím vyhodit i nevymyté a i s víčky do barevného kontejneru určeného pro sběr skla. Mimochodem, těch je v České republice přes 80 tisíc.
Víčka od zavařovacích sklenic patří do směsného odpadu, protože jsou většinou potažená z vnitřní strany gumou. Pokud je hodíme do kontejneru na sklo, tak to nevadí, protože sklo prochází následným čištěním a víčka budou pomocí magnetů ze skla vytažena. Víte, že sklenici můžete do kontejneru na sklo vytřídit i s etiketou a kovovým uzávěrem?
V České republice nalezneme šest moderních recyklačních linek zaměřených na zpracování skleněného odpadu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
První zastávkou skla na cestě k recyklačním linkám je tzv. střepiště. Tam se sváží obsah z kontejnerů na sklo. Jde o speciálně upravené plochy, které jsou vyhrazeny pro manipulaci s ostrými střepy. Na tomto místě čeká sklo na převoz k dotřídění.
Po svozu skleněného odpadu do třídiček putuje sklo na tzv. předčištění. Pracovníci ručně odstraní na dotřiďovací lince zbytky komunálního odpadu a ostatní nežádoucí odpad.
Po nadrcení skleněných střepů přichází ke slovu tzv. separátory. Jde o několikafázový proces, kdy jsou pomocí magnetů a laserů postupně ze střepové drti odstraněny kovy, keramika, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Dále oddělí separátory bílé sklo od barevného a v poslední fázi procesu dochází k rozdělení na sklo zelené a hnědé. Zásadní jsou požadavky skláren, se kterými každá třídička komunikuje v souvislosti s tím, jaké má sklárna potřeby druhotných surovin. Podle toho se ze skla pak vyrábí nové produkty.
Vytříděné sklo je pak uloženo v silech v podobě skleněného granulátu a následně rozváženo do sklářských hutí. Důmyslný systém třídění a separace skleněných střepů zvyšuje kvalitu skla vhodného k recyklaci. Současně se snižuje procento nechtěných příměsí a získáváme tak velice kvalitní recyklát.
Zpracováním skla vzniká na třídicí lince materiál o velmi vysoké čistotě - například výstupní čiré střepy z některých třídiček dosahují kvality až 99,6 %. Třídicí linky v ČR dokáží splnit požadavky všech skláren v Evropě a významně tak podporují oběhové hospodářství.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Za rok jsme vytřídili více než 185 tisíc tun skla!
Kdo by si v mrazivém zimním dni nedal domácí džem nebo šálek čaje s malinovým sirupem? Připravte si zavařeniny do sklenic, abyste si uchovali kousek letních chutí na dlouhé podzimní a zimní měsíce!
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #odpad #sklo #s #kovovým #uzávěrem #třídění