Hlukové emise: Dvojčíselné hodnoty a informace

Hluk je znečištění, které často uniká naší pozornosti. Bohužel si jej ale ne vždy všimneme, a k naší škodě, neboť dokáže způsobit stejně závažné škody jako jiná, více viditelná znečištění. Když je inverze a smog, že není vidět skrz okna, je všem jasné, že je problém. Ale to, že jsme vystaveni zdraví škodlivým hladinám hluku, které třeba i překračují zákonem povolené limity, toho si můžeme všimnout i po letech.

Hluk je zvuk, samozřejmě. Ale asi jako SPAM, je hluk nevyžádaný zvuk. Jsme mu vystaveni na mnoha místech, typicky okolo silnic, železnic, letišť, ale také na ulicích rušného města, nebo prostě tam, kde je hodně lidí. Na nebezpečné hladiny hluku můžete ale docela dobře narazit v práci, a to nejen u hlučných strojů, ve slévárnách, nebo ve výrobně čokoládových bonbónů. Nevhodnou architekturou může být hlučná i obyčejná kancelář. A v tom to právě vězí. Dlouhodobé vystavení hluku ohrožuje vaše zdraví, hlavně to duševní. Mozek je totiž vystavován velkému množství vjemů, které jej zahlcují. Přímým důsledkem je, že se tak dříve unaví. A vy s ním. Práce v hlučném prostředí je méně efektivní, než když máte optimální zvukové pozadí. Naneštěstí si to člověk ani nemusí uvědomit, protože si na zvuky kolem sebe zvykne. Tedy, jak se to vezme.

Hluk je předmětem jednak paragrafů zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho podrobnější limity pak nařízením vlády z roku 2006. Rozlišuje se mezi venkovním a vnitřním hlukem. Pro ten druhý, uvnitř budov platí samozřejmě přísnější požadavky. Základní omezení je ve dne 40 a v noci 30 dB a pro zpěv, hudbu a řeči dokonce ještě o pět méně. Že jsou to dosti „teoretické“ hodnoty je jasné, když se podíváme na stupnici hlasitostí a zjistíme, že 40 dB odpovídá asi tak lidskému šepotu.

Vážnějším problémem, než hluční sousedé, jsou ale hlavně dopravní stavby. Kdo bydlí u trati nebo u dálnice ví, o čem mluvíme. Tady jsou limity už větší, pro hlavní silniční tahy a drážní koridory to je 60 dB, tedy ekvivalent běžného hovoru. Nezdá se to moc, ale představte si, že u zvlášť rušné silnice vám přímo v pokoji s každým projetím auta někdo promluví. Ticho je v takovém případě nad zlato. Tyto limity navíc platí pro „nové“ zdroje hluku, nikoliv pro ty, vzniklé před rokem 2000.

Když pracujete v příliš hlučném prostředí, stěžujte si. Když bydlíte vedle trati nebo máte hlučného souseda, izolujte. Kvalitní protihluková izolace dokáže výrazně omezit i nejvtíravější hluk a zpříjemnit pobyt tam, odkud se nemůžete nebo nechcete odstěhovat. Stát vám totiž moc nepomůže. Z ekonomických nebo dočasných důvodů lze totiž velmi snadno zažádat hygienika o výjimku ze stanovených limitů.

Čtěte také: Budoucí emisní normy Euro 7

Hodnocení hluku tepelných soustav a současné právní předpisy

Příspěvek seznamuje se změnami v zákoně o ochraně veřejného zdraví a s novelou nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve vztahu ke stacionárním zdrojům hluku. Dále přibližuje způsob měření a hodnocení hluku v komunální sféře. Za pozornost stojí m.j. V oblasti komunálního hluku je nejvýznamnějším zdrojem nadlimitní hlučnosti doprava, která zvláště ve větších obytných zónách převyšuje ostatní zdroje. To ovšem neznamená, že by v těchto oblastech nebyly ostatní zdroje sledovány. Při posuzování hlukové zátěže se postupuje tak, že se samostatně hodnotí podle platných předpisů, v daném kontrolním místě dopravní zdroje (dopravní komunikace) a samostatně ostatní zdroje, tedy i stacionární zdroje techniky prostředí, i když mají mnohem přísnější přípustné limity hluku než doprava.

V České republice je ochrana obyvatel před hlukem zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který byl v prosinci 2015 novelizován zákonem č. 267/2015 Sb. Jednotlivé hygienické limity jsou pak obsahem nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení vlády bylo v červenci 2016 novelizováno a jednotlivé změny byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod číslem 217/2016 Sb. Proti některým změnám se zvedla vlna kritiky, kterou není cílem komentovat. Významné změny vzešly zejména z oblasti dopravní infrastruktury, kde se v posledních letech zvýšily počty stěžovatelů na danou hlukovou situaci. Pro projektanty a pracovníky v oblasti vytápění přináší tyto novely řadu změn, které budou diskutovány dále.

Největší změny z hlediska posuzování hluku přináší § 77 tohoto zákona, který se věnuje problematice ochrany staveb před vnějšími zdroji hluku. Hlavní změnou je, že podle § 77 odst. 1 orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným orgánem, což znamená, že při stavebních řízeních, žádostech o umístění stavby, územních řízeních atd. je stavební úřad podle § 77 odst. 3 zákona povinen oslovit orgán ochrany veřejného zdraví, jenž k předmětné stavbě vydá stanovisko, které může vázat na splnění určitých podmínek. Z hlediska ochrany veřejného zdraví jsou sledovány stavby rodinných a bytových domů, stavby pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, stavby pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby.

Nově tedy platí podle § 77 odst. 4 zákona, že stavebník předloží kromě dosud požadovaných podkladů i měření hluku, provedené podle § 33a fyzickou či právnickou osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci nebo držitelem autorizace podle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Takovou osobou není držitel autorizace ČKAIT, který je obvykle autorem stavební části projektu. Cílem opatření je ochrana nejen obyvatel, ale současně i provozovatelů zdrojů zvuku. Snahou tohoto paragrafu bylo tzv. „zajištění priority v území“, což znamená, že pokud je v území zdroj zvuku a do území vstupuje jako druhý RD, je povinností stavebníka, aby na své náklady provedl taková opatření, která ochrání stavbu před vnějšími zdroji hluku, které již v území jsou. Autorizované či akreditované měření hluku je podkladem orgánů ochrany veřejného zdraví při vydávání souhlasného nebo zamítavého stanoviska.

Ochranou před hlukem se rozumí ochrana před „nadlimitním hlukem“. Nadlimitní hluk je hluk překračující hygienický limit daný nařízením vlády č. 272/2011 Sb. ve znění novely č. 217/2016 Sb. Pokud zdroj či stavba vstupují do nadlimitně zatíženého území, je povinností investora záměru předložit nejen měření, ale též akustickou studii dokumentující způsoby dodržení hygienických limitů. V případě provozovatele zdroje jde o opatření ke snížení hluku zdrojů, nebo v případě chráněného objektu jde o návrh pláště stavby s dostatečnou neprůzvučností (ochrana obyvatel objektu). V nadlimitní oblasti nemůže být stavba zbavena nároku na ochranu proti hluku. Stavebník je povinen, pokud je stavba v zájmu ochrany veřejného zdraví, provést ochranná opatření. V opačném případě nemá nárok požadovat opatření od správce zdroje hluku.

Čtěte také: Řešení problémů s emisemi

Prokázat, zda jde o území s podlimitní nebo nadlimitní zátěží, lze měřením nebo výpočtem, obvykle výpočtovým softwarem, v němž je nutné uvažovat všechny zdroje, které budou mít na akustickou situaci v daném místě vliv. V mnoha případech, zvláště pro jednotlivé RD, je časově i finančně výhodnější provést autorizované nebo akreditované měření, které doloží, zda je místní situace nadlimitní nebo podlimitní. Je třeba si uvědomit, že výsledky realizovaného akustického modelu bez měření na místě nemusí být správné. Důležitou informací pro provozovatele zdrojů je způsob postupu orgánu ochrany veřejného zdraví ve věci posouzení zvýšené hlučnosti zdrojů zvuku. Pokud je zdroj hluku umístěn v podlimitní oblasti a dojde k navýšení jeho hlučnosti o 2 dB a více a současně hygienický limit není překročen, není toto postihováno.

Tepelné soustavy patří mezi stacionární zdroje hluku v objektech. Jejich zdroje i části bývají umísťovány uvnitř či vně objektů a tím mohou zhoršovat akustickou situaci v daném kontrolním místě. Novinkou v nařízení vlády je definování prostoru významného z hlediska pronikání hluku. Za prostor významný z hlediska pronikání hluku se považuje prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby, zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak. Obvykle jde o části obvodového pláště s nejnižší hodnotou vzduchové neprůzvučnosti, jako jsou okna, ale i větrací otvory ve fasádě.

Podle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. se chráněným venkovním prostorem staveb rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely atd. Chráněné vnitřní prostory staveb jsou prostory bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní péči a obytné místnosti ve všech stavbách. Zcela nově je v § 2 odst. p) definován pojem stacionárního zdroje, který jednoznačně určuje, že zařízení pro větrání a vytápění jsou stacionárními zdroji zvuku, pokud jsou pevnou součástí objektu (bez nichž nemůže budova sloužit k požadovanému účelu) a jsou instalována v rámci výstavby a se stavbou kolaudována. Do této kategorie spadají též tepelná čerpadla ve výše vyjmenovaných objektech.

Za stacionární zdroj nejsou považovány zdroje tepla, pokud jsou v objektech mimo obytnou budovu (např. bazén vedle RD). Stejně tak nejsou stacionárními zdroji různé větrací jednotky, které mají funkci vytápění a jsou do objektu instalovány dodatečně. Tyto zdroje jsou považovány ve smyslu tohoto nařízení za tzv. „sousedský hluk“. Nařízení vlády nově pracuje s pojmem „určující ukazatel hluku“, kterým je ve vnitřním prostoru ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T v [dB], kde index T vyjadřuje délku sledovaného časového intervalu v případě, že se hluk šíří do vnitřního prostoru vzduchem zvenčí. V denní době se hygienický limit pro stacionární zdroje stanoví pro 8 souvislých na sebe navazujících nejhlučnějších hodin. V noční době je limit stanoven pro nejhlučnější 1 hodinu. K tomuto limitu se připočítá korekce zohledňující druh chráněného prostoru a denní a noční dobu.

Nedílnou součástí hodnocení hlukové situace je posouzení výskytu tónových složek ve spektru. Tónové složky se hodnotí v třetinooktávovém pásmu. Je-li některá z hladin akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedních třetinooktávách o více než 5 dB vyšší než hladiny v obou sousedních třetinooktávových pásmech, je ve spektru identifikována tónová složka. Určujícím ukazatelem hluku je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T v [dB]. Shodně jako při posuzování chráněných vnitřních prostorů staveb je doba sledování škodlivého hluku v denní době od 6:00 do 22:00 hodin, tj. K tomuto limitu je třeba připočítat korekci zohledňující druh chráněného prostoru a denní a noční dobu. Pro chráněné venkovní prostory staveb je třeba v noční době limitní hodnoty uvedené v tabulce korigovat hodnotou −10 dB.

Čtěte také: Jawa Stadion: Emise a vývoj

Při měření a hodnocení hluku se postupuje podle českých norem z oborů akustiky a elektroakustiky. Při hodnocení hlukové situace je vždy nutné uplatnit nejistotu. Stanovení nejistot měření vychází z principů pravděpodobnosti. Nejistota měření není konstantní hodnotou, a to jak mezi různými laboratořemi, tak i mezi jednotlivými měřiči. Závisí na mnoha faktorech při měření, stejně tak jako na blízkosti výsledné hodnoty hygienickému limitu. Pro kvalifikovaný odhad rozšířené nejistoty U při měření ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T je možné použít tabulku D1 v [3]. Pro představu je možno očekávat, že nejistota při měření v interiéru i exteriéru dosahuje přibližně hodnot 1,8 až 2 dB. Posouzení splnění nebo nesplnění hygienického limitu určuje hygienik, nebo v případě sporu soud.

Při měření v chráněném venkovním prostoru staveb se do změřené hodnoty projeví odrazy od blízkých ploch. Jak bylo dříve uvedeno, za prokazatelné navýšení hluku v nadlimitní oblasti se považuje navýšení větší než 2 dB. Za hodnotitelnou změnu nelze považovat rozdíl výsledků (např. navýšení hlučnosti) v rozsahu 0,1 až 0,9 dB. Naproti tomu, jestliže bude nový zdroj instalován do území s vyčerpaným hygienickým limitem, tedy ve většině případů do území s nadlimitním hlukem, je nepřípustné navyšovat hygienický limit. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 135/2011-246 ze dne 31. 1. 2012 „o nemožnosti navýšení hluku o 0,1 dB a víc, týkající se situace, kdy území je nadlimitně zatíženo hlukem od dopravy v úrovni nad hygienické limity“, je možné uplatnit tuto podmínku, ve shodě s předcházející větou, i na stacionární zdroje.

U stacionárních zdrojů jsou, na rozdíl od zdrojů z dopravy, technicky řešitelné možnosti snížení hlučnosti. V praxi to znamená, že pokud by nemělo dojít k překročení hygienického limitu ani o 0,1 dB, musí být podle logaritmického součtu hlučnost nově instalovaného zdroje oproti již existujícím zdrojům v území menší o více než 17 dB. Pokud by např. v noční době v chráněném venkovním prostoru stavby byl hygienický limit vyčerpán již existujícími zdroji LAeq,1h = 40 dB, musí nově instalovaný zdroj, v tomto kontrolním místě, vytvářet maximálně LAeq,T = 23 dB. V případě, že vznikne stížnost na překračování hygienického limitu např. stacionárním zdrojem, hygienická stanice provede měření a konstatuje překračování hygienického limitu.

Legislativní požadavky a normy pro hluk

Podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se za chráněný venkovní prostor stavby považuje prostor do 2 metrů od fasády budovy. Chráněným vnitřním prostorem jsou pak obytné místnosti (např. v domech, školách, nemocnicích apod.). Na základě nařízení vlády č. 272/2011 Sb. jsou stanoveny následující hlukové limity:

• Denní doba (6:00-22:00): max.
• Noční doba (22:00-6:00): max.

Ještě než si do kalendáře zapíšete datum instalace nového tepelného čerpadla, zajděte si pro zjištění veškerých informací na svůj stavební úřad. Ve většině případů bude stavební úřad požadovat akustickou studii, která zkoumá hlučnost tepelného čerpadla a jeho vliv na okolí. Ta stojí od 7 do 10 tisíc Kč, ale velice vám pomůže v případě sousedských stížností.

O hlučnosti tepelného čerpadla vypovídá především akustický výkon a akustický tlak, obojí se uvádí v decibelech (dB). Akustický výkon se měří v laboratoři a udává se na štítku tepelného čerpadla nebo v katalogu výrobců. Díky tomu, že se měří vždy v ideálním prostředí, můžete snadno srovnat hlučnost různých modelů. Akustický tlak udává intenzitu hluku tepelného čerpadla v určité vzdálenosti. Dopočítává se z hladiny akustického výkonu nebo se měří přímo na místě, po dokončení instalace tepelného čerpadla.

Velmi důležité je udávání konkrétních norem a parametrů, při kterých bylo TČ změřeno, neboť podmínky měření ovlivňují výsledky a parametry TČ bez znalosti podmínek měření nelze porovnávat. Například by mělo být uvedeno měření podle ČSN EN 12 102 a EN ISO 9614-2, pracovní bod například A7/W55. Ideálně i s potvrzením značkou kvality, nově např.

Kalkulátor hluku

Velkou pomocí pro projektanty i zákazníky je, pokud mohou na jednom místě nalézt podklady od co největšího počtu tepelných čerpadel. Tohoto úkolu se ujal Německý svaz pro tepelná čerpadla (Bundesverband Wärmepumpe (BWP) e.V.), který je součástí tzv. EHPA - Evropské asociace pro tepelná čerpadla. Výsledkem je kalkulátor hluku, který umožňuje posouzení hlukových imisí od tepelných čerpadel vzduch-voda s maximálním tepelným výkonem do 35 kW podle německé hlukové směrnice, a to v denním provozu i v době zvýšené citlivosti na rušení hlukem během noci.

Kalkulátor umožňuje i poučeným laikům orientační výpočet hluku z TČ, například u rodinného domu na sousedním pozemku. Lze se pak vyhnout hrubým chybám z volby nevhodného tepelného čerpadla nebo jeho umístění.

Jak minimalizovat hluk tepelného čerpadla

Obtěžuje vás hluk tepelného čerpadla? Nebo se bojíte, že to nastane, až si čerpadlo pořídíte?

• Zvolte kvalitní zařízení
• Vyberte správnou výkonnostní třídu
• Čerpadlo vhodně umístěte a zvolte správnou vzdálenost tepelného čerpadla od domu
• Zajistěte správnou montáž

Umístění tepelného čerpadla

Neméně důležité je, kam tepelné čerpadlo nainstalujeme. Umístění tepelného čerpadla se věnujeme v dalším článku; ve stručnosti je potřeba dodržet následující zásady:

• Venkovní jednotka musí být kvůli délce potrubí v blízkosti domu, ale vždy alespoň 30 cm od zdi, aby vzduch mohl dostatečně cirkulovat.
• Před ventilátorem by měly být alespoň 3 metry prostoru, aby se zvuk vycházející z čerpadla od ničeho neodrážel.
• Čerpadlo nestavte přímo pod obytné místnosti.
• Pozor na odraz od stěn a dalších objektů. Nejhorší jsou vnitřní rohy staveb.
• Čerpadlo můžete umístit i na plochou střechu nebo na zeď, ne ale na lehké příčky, které snadno šíří vibrace.
• Existují i čerpadla určená pro vnitřní instalaci. Kompresor se dává do technické místnosti, která by měla být dostatečně daleko od vaší ložnice.

Odhlučnění tepelného čerpadla

Máte starší model tepelného čerpadla, který je hlučný? I to se dá řešit. Jak na odhlučnění tepelných čerpadel?

• Pomocí akustického (protihlukového) krytu utlumíte zvuky o 8 až 12 dB.
• Další způsob, jak odhlučnit tepelné čerpadlo, je postavit do okolí zídky, palisády nebo zasadit křoviny a traviny.
• Venkovní jednotku umístit horizontálně, aby se hluk šířil vzhůru.
• Přesunout čerpadlo na střechu. Náročnější řešení, které vás ale zachrání, pokud na pozemku nemáte vhodnější místo.

Problémy se sousedy

Udělali jste vše podle předpisů, koupili jste tiché zařízení, ale soused si přesto stěžuje? Začít můžete pozváním na vaši zahradu. Nechte ho poslechnout si zvuk ventilátoru přímo u vás. Jsou totiž i případy, kdy soused považuje jiný hluk za ten z vašeho čerpadla. Samozřejmé je v takovém případě i doložení stavebního povolení, hlukové studie i vyjádření dalších sousedů.

Možností je i fakt, že vás bude rušit tepelné čerpadlo od souseda. Hluková mapa na Geoportálu Ministerstva zdravotnictví může být základním zdrojem informace o stávající hlukové zátěži. Její využití je zdarma.

tags: #dvojciselne #hodnoty #hlukove #emise #informace

Oblíbené příspěvky:

• Prodej kompostu ve Struhařově
• Dopad chovu dojnic na životní prostředí
• Faktory neznečišťující atmosféru
• Dokumenty o globálním oteplování
• Definice klimatologického normálu