Odpad v přírodě: Největší problémy a možná řešení

Hlavní turistická sezona se blíží, což pociťují i české národní parky. S návštěvníky chráněných míst míří do přírody i velký objem odpadu, třídit ho tam ale nelze z více důvodů. I proto připomínají zástupci parků, že si turisté musí odpadky odnést. Tříděním v přírodě se při svých aktivitách zabývá také společnost EKO-KOM.

Problémy s odpadem v chráněných oblastech

Drbna oslovila zástupce českých národních parků s dotazy, které se týkají třídění odpadu. Většina návštěvníků moc dobře ví, že koše na tříděný odpad v přírodě najít nelze. „Na celém území národního parku nemáme odpadkové koše ani kontejnery na tříděný odpad.

A proč koše v přírodě nejsou? „Často přichází dotazy, proč nejsou koše na turistických místech. Někteří lidé si myslí, že by se tím vše vyřešilo a odpadky by nebyly v přírodě. Tak to ale není. Má to totiž svá úskalí. Nádoby na odpad by rychle našla divoká zvířata a materiál by se roznesl po okolí. Před nedávnem jsme například zachraňovali kachnu na Prášilském jezeře, protože jí v krku uvízlo víčko. Kromě toho se okolo těchto míst hromadí další nepořádek.

Zejména chráněné krajinné oblasti zápolí s náporem turistů a s velkým množstvím odpadu, který po sobě lidé v přírodě nechávají. ČT to potvrdili správci a provozovatelé sedmi turisticky vytížených lokalit. Například správce beskydských Pusteven odhaduje, že za listopad sebral skoro pětkrát více odpadu než minulý rok. V obci Mšeno na Kokořínsku zase podle tamního starosty evidují stoprocentní nárůst plastu v komunálním odpadu. Problém je největší hlavně v příměstských lesích.

Podle agentury CzechTourism byla za poslední dva měsíce vůbec nejvyhledávanější podzimní destinací stezka Valaška v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Odpadky odnáším ve stodvacetilitrových pytlích. Za listopad jsem jich zatím vynesl skoro 60, minulý rok jich bylo 13,“ vypočítává správce horského sedla Pustevny Igor Klimenda. Na dalším oblíbeném místě, Cinibulkově stezce v CHKO Kokořínsko, je situace velmi podobná.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

„Kromě vytížených parkovišť je to znát také na množství odpadu, kterým jsme zavaleni. Papíru vyvážíme o polovinu, a plastu dokonce o sto procent víc než minulý rok,“ popisuje stav komunálního odpadu Martin Mach, starosta obce Mšeno, u níž Cinibulkova stezka začíná. Zvýšeného zájmu turistů o komplex skalních obydlí Drábské světničky si také všímá Jiří Klápště z CHKO Český ráj: „I když průměrně je celý letošní rok spíš slabší, v posledních měsících evidujeme velký zájem. Je pravda, že při procházce kolem takových míst není nouze o to, narazit na PET lahve, obaly od jídla, nebo dokonce použité toaletní papíry.“

O tom, že příroda láká návštěvníky po celé republice, se přesvědčili i dobrovolníci z iniciativy Ukliďme Česko, kteří na podzim a na jaře odpadky pravidelně uklízí. „Letos jsme zaregistrovali změnu k horšímu zejména u drobného znečištění, takzvaného litteringu, který je dán zvýšeným pohybem lidí během nouzového stavu,“ říká jeden z koordinátorů celého projektu Radek Janoušek.

Možná řešení a prevence

Ten také připomíná, že se turistům opakuje, aby si odnesli to, co si do přírody přinesou. „Odpad řešíme na třech úrovních. První je návštěvnický provoz, kde už třicet let razíme způsob, při kterém by si návštěvník měl z národního parku všechny odpadky odnést, pod heslem: „Všechny odpadky, které do parku přinesete, si také odneste.“ Samozřejmě, ne vždy se tohle děje, což je velký nešvar a naši strážci každoročně pořádají brigády na sbírání odpadků v přírodě. Ten připomněl, že zaměstnanci parku odpad třídí, používají recyklovaný papír na tištění a kromě jiného kompostují.

Třídění odpadu mimo města se věnuje také společnost EKO-KOM. Ta souhlasí s heslem národních parků, aby si lidé odpad z přírody odnášeli. „Tuto zásadu správného chování v přírodě jednoznačně podporujeme a upozorňujeme na ní také veřejnost prostřednictvím naší webové microstránky. Potvrzuje, že je na zodpovědnosti každého z turistů, aby si své odpady z národních parků a hor odnesl zpátky. „Lidé si obecně přejí, aby měli možnost třídit odpady i v přírodě. V průzkumech to neomezují jen na národní parky, ale na celou přírodu, volnočasové venkovní areály a podobně. Proto se jim toto přání snažíme ve spolupráci s mnoha partnery plnit. V minulých letech jsme rozšířili ve spolupráci s některými obcemi, kraji, správci některých areálů nebo organizátory sportovních akcí třídění odpadů do horských středisek, na turisticky frekventovaná místa v přírodě, do vybraných zábavných center, na koupaliště, do kempů nebo do sportovních areálů či městských pláží.

Littering a jeho příčiny

Pojem littering pochází z anglického jazyka a v obecné rovině se jedná o odhazování odpadu. Je ale důležité rozlišovat mezi množstvím odpadu, kterého se člověk zbavuje (to označuje pojem „litter“), a mezi samotným chováním, jež vede ke vzniku odpadu (používá se pojem „littering“). Jelikož u nás nemáme vhodný ekvivalent, zažilo se označení „littering“ pro odpad, který je odhazován.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Litteringové chování ovlivňují různé faktory, mezi které patří např. vnitřní motivace (morální a sociální nastavení), environmentální hodnoty a zvyky, vnější motivace (forma zákazů či příkazů), nástroje regulace v podobě pokut nebo také komunikační a informační kampaně. Velmi důležitou roli v litteringovém chování hrají také tzv. situační proměnné. Jedná se např. V souvislosti s behaviorálními faktory a litteringovým chováním bylo publikováno mnoho studií. Vyplynulo z nich například, že míra litteringu má rostoucí tendenci v místech, kde se pohozený odpad již vyskytuje, a také na místech, kde chybí nádoby pro sběr odpadu. Důležitým faktorem je také jejich vzdálenost - čím je nižší, tím je littering menší. Dalším důležitým faktorem jsou sociální normy (tlak společnosti) a osobní normy.

Studie potvrzují, že littering roste ve větších sociálních skupinách, protože se rozmělňuje odpovědnost za litteringové chování. Role sociálních norem může proto vysvětlovat vyšší sklony k litteringovému chování u mladých dospělých, zejména v rámci věkové skupiny 15 až 24 let. Ke změně chování však nevedou pokuty za odhazování odpadků na veřejném prostranství, zákazy ani zálohy na lahve nebo plechovky. Mnohem účinnější i levnější jsou komunikační kampaně založené na posílení pocitu vlastní odpovědnosti a informovanosti, včetně užívání negativních emocí - například označováním litteringu za znak lajdáctví a nevychovanosti.

Z analýz vyplývá, že litteringové chování je kombinací špatně nastavených morálních a sociálních norem chování a nevhodného technického zajištění sběru odpadů - tedy nedostupnost odpadkových košů, sběrných nádob na využitelné složky odpadů nebo sběrných dvorů a míst. Důležitým faktorem jsou rovněž odpadkové koše. Nejde přitom pouze o jejich počet, ale také o jejich dostupnost a dochozí vzdálenost. Schultz a kolektiv (2013) dodávají, že míra litteringu roste v území, kde už volně pohozený odpad leží, neboli littering produkuje další littering.

Složení odpadu

Analýzy litteringu využívají tři indikátory pro měření množství - hmotnost, objem a počet kusů. Ze šetření v Česku vyplývá, že nejvyšší hmotnostní zastoupení má sklo (30 %), plasty (28 %), kovy (19 %) a ostatní odpad - například textil, obuv, nebo elektroodpad (10 %). Podle počtu kusů jednoznačně vévodí nedopalky cigaret (72 %), následované plasty (14 %) a kovy (4 %).

Ještě zajímavější jsou výsledky pro jednotlivé lokality, které ilustrují zátěž veřejného prostoru. Z výsledků je patrné, že nejméně jsou litteringem zatížená centra měst a stezky přírodních chráněných území (méně než 30 g odpadu na 1000 m2). Z hlediska počtu kusů odpad nejméně zatěžuje okolí turistických stezek v rámci chráněných území (zhruba 4 kusy na 1000 m2), cyklostezek (zhruba 22 ks na 1000 m2) nebo dopravních komunikací (33 ks na 1000 m2). Sociologické šetření provedené v Česku potvrdilo, že nástroje a opatření k prevenci vzniku litteringového chování se musejí soustředit na skupinu původců, kteří mají nízký respekt k pravidlům a střední až vysokou intenzitu pohazování odpadků. Litteringové chování této cílové skupiny je záměrné (vnitřní přesvědčení spojené s lhostejností) a je důsledkem lenosti. Ta způsobuje, že sebemenší nepohodlí vede k pohazování odpadků mimo odpadkové koše.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Černé skládky

Problematika nepovolených skládek patří mezi skutečnosti, jimž při správě lesů v majetku státu dlouhodobě čelí i Lesy České republiky, s. p. Na lesních pozemcích zakládají neukáznění občané i různé firmy, a to v rozporu se všemi platnými předpisy, stále nové tzv. „černé skládky“. Vůbec si přitom neuvědomují, jak lesům, přírodě a životnímu prostředí škodí.

V letech 2011, 2012 a 2013 Lesy ČR registrovaly celkem 2 210 černých skládek, jejichž celková plocha dosáhla rozlohy cca 35 hektarů. Náklady na likvidaci těchto skládek ve zmiňovaných letech činily skoro 7 milionů korun, tato částka se však ještě zvýší, protože likvidace zjištěných skládek pokračuje i v roce 2014.

Podle zákona o odpadech musí černé skládky likvidovat vlastníci pozemků na náklady původce. Hlavní tíha nákladů na odstranění černých skládek v lesích spravovaných LČR tak leží na podniku, nicméně jednotlivé organizační jednotky úzce spolupracují s obecními úřady a magistráty měst na zjištění původců skládek. Postupně mírně narůstá procento případů, kdy se podaří původce odpadů zjistit.

Recyklace a třídění odpadu

S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 38 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR). V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další).

Tabulka: Množství vytříděných druhotných surovin v Lesích ČR (v tunách)

Zálohování PET lahví a plechovek

Hlavní jarní termín nejstarší celostátní úklidové kampaně Ukliďme svět potvrdil, co už se dávno ví, totiž, že nejčastějšími odpadky v přírodě jsou dnes obaly od nápojů - plechovky a plastové lahve. Historické zkušenosti dobrovolníků v Ukliďme svět ukazují, že zavedením zálohování těchto obalů by tento druh odpadu z naší krajiny zmizel.

Zálohové systémy na PET lahve a plechovky jsou už dnes v Evropě standardem a zálohující evropské státy potvrzují, že právě systém záloh je funkčním řešením pro opakovanou recyklaci nápojových obalů. Nyní zálohování funguje ve dvou třetinách zemí EU, např. v Chorvatsku, pobaltských státech a Skandinávii, v Irsku, Maďarsku a Rumunsku zálohuje se i v sousedním Slovensku, Německu a Rakousku. Nevidím důvod, aby to nefungovalo i u nás.

tags: #odpad #v #prirode #nejvetsi #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Odolné odpadkové pytle 40 litrů
• Nakládání s chemikáliemi v ČR
• Sběr a třídění odpadu v Lázních
• Ochrana přírody a správní řízení
• Emise Fotonů