Odpad Vajec z Líhní: Zpracování a Legislativa v České Republice

28.03.2026

Tento článek se zabývá problematikou odpadu z vajec z líhní, jeho zpracováním a související legislativou v České republice.

Veterinární Požadavky na Živočišné Produkty

Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou č. 30. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 18 odst. 5, § 20 odst. 8, § 21 odst. 7, § 22 odst. 2, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 27 odst. 4 a § 53 odst. 6 písm. b) náležitosti žádosti o schválení a registraci v souladu s § 22 odst. 1 písm. b).

Potraviny živočišného původu, posouzené jako poživatelné po úpravě, musí být zpracovány bez zbytečného prodlení v souladu se stanovenými veterinárními podmínkami a nesmí být použity k vytváření zásob.

Živočišné produkty, které jsou určeny k dalšímu zpracování a nebyly stejně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti, musí být skladovány a zpracovávány místně nebo časově odděleně až do doby zpracování do výrobku.

Neodpovídá-li dávka (šarže) veterinárním požadavkům, určí způsob využití výrobků krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1písm.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Při zacházení se živočišnými produkty musí být dodržovány zásady správné hygienické praxe.

Potraviny živočišného původu uvedené v odstavci 2 písm. b) poživatelné po zvláštní úpravě nebo dalším zpracování (dále jen "poživatelné po úpravě"), nesplňují-li některý z požadavků uvedených v odstavci 1písm.

V prodejně potravin mohou být skladovány a prodávány pouze takové živočišné produkty určené ke krmení zvířat, které jsou uváděny do prodeje v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených výrobků (např. konzervy, suchá krmiva).

Zmrazené živočišné produkty, určené k dalšímu zpracování, se rozmrazují za vhodných hygienických podmínek.

Nesmí dojít ke zbytečnému zvýšení teploty suroviny a její kontaminaci.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Musí být zajištěn náležitý odtok uvolněné vody.

Zpracování Vedlejších Živočišných Produktů (ABP)

Legislativa, týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, má původ v obavách Evropské unie ze šíření přenosných spongioformních encefalopatií a je snahou o prevenci, tlumení a eradikaci těchto chorob.

Přistoupením České republiky k EU začalo i u nás platit Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1774/2002.

Zmíněnou legislativu doplňují, upravují nebo mění další Nařízení Komise (ES/809/2003, ES/810/2003, ES/12/2005, ES/92/2005) včetně Nařízení ES 209/2006 o prodloužení platnosti přechodných opatření do konce tohoto roku.

Materiály ABP dělí platné zákonodárství do tří kategorií: V první jsou části těl včetně kůží zvířat podezřelých z nákazy nebo ze zvířat, u kterých byla nákaza úředně potvrzena.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Mezi materiály této kategorie patří i kuchyňský odpad z dopravních prostředků z mezinárodní přepravy (catering).

Odpady 1. kategorie mohou být zlikvidovány spálením nebo zpracováním ve schváleném zpracovatelském závodě schválenými metodami, výjimečně mohou být skládkovány.

Mezi materiály 2. kategorie patří zejména hnůj a obsah trávicího traktu zvířat.

Z názvosloví vyplývá, že mezi hnůj patří i kejda, močůvka, hluboká podestýlka drůbeže, drůbeží trus aj.

Při nakládání s hnojem jako se statkovým hnojivem (skladování na hnojišti, rozmetání a zaorání) se legislativa ABP neuplatňuje.

Pouze v případech, kdy je hnůj zpracováván v kompostárnách nebo v bioplynových stanicích, platí zde pravidla vyplývající z Nařízení ES 1774/2002.

Jen v případech, kdy jsou zvířecí fekálie v malém množství přidávány do surovinové skladby kompostu za účelem optimalizace poměru uhlíku a dusíku v kompostu, nebudou zatím povinnosti vyplývající z legislativy ABP vyžadovány.

Rovněž v bioplynových stanicích je do konce tohoto roku možno zpracovávat hnůj a kejdu stávajícím způsobem.

Do materiálu 2. kategorie patří i veškeré živočišné materiály shromažďované při čištění odpadních vod z jatek oddělením na sítech s oky menšími než 6 mm.

Na odpadní vodu, získanou tímto procesem ošetření (včetně emulgovaného tuku získaného tlakovou flotací) se nepohlíží jako na ABP.

Mezi materiály 3. kategorie patří ABP obsahující části zvířat, které jsou poživatelné a jen z obchodních důvodů nejsou určeny k lidské spotřebě, dále části zvířat, které nejsou poživatelné, ale nevykazují žádné známky na lidi přenosných onemocnění (kůže, kopyta, paznehty, štětiny aj.), dále krev, zmetkové potraviny živočišného původu, odpady z líhní a kuchyňský odpad.

Zpracování ABP v Kompostárnách a Bioplynových Stanicích

V kompostárnách a bioplynových stanicích lze zpracovávat pouze materiály 3. kategorie.

Bez odpovídající hygienizace lze zpracovávat materiály, které již prošly režimem zpracování kafilerních zpracovatelských závodů (masokostní moučky, kafilerní tuk).

Kompostárna nebo bioplynová stanice zpracovávající ABP (včetně hnoje a kuchyňských odpadů) musí být dle legislativy EU vybavena pasterizační (sanitární) jednotkou, kterou není možné obejít.

Jednotka musí být opatřena zařízením ke sledování teploty v reálném čase a záznamovým zařízením ke stálému zaznamenávání výsledků těchto měření a vhodným bezpečnostním systémem bránícím nedostatečnému ohřevu.

Provozovatel kompostárny nebo bioplynové stanice zpracovávající ABP je povinen určit a kontrolovat kritické body a zaznamenávat výsledky kontrol a vyšetření a uchovávat je nejméně po dobu dvou let.

Dále jsou provozovatelé povinni odebírat reprezentativní vzorky ke kontrole každé zpracovávané šarže na shodu s normami a Nařízením 1774/2002.

Pro každý použitý kritický kontrolní bod musí být stanoveny minimální hodnoty technologických norem.

Mezi kritické body při anaerobní digesci nebo kompostování patří velikost částic odpadu ( 70 °C), délka trvání procesu tepelného ošetření (> 1 hodina).

V povinnostech provozovatelů těchto zařízení je rovněž přijetí systematických opatření proti ptákům, hlodavcům a hmyzu, doložený programem hubení škůdců.

Řešení technologie zpracování ABP v bioplynových stanicích by mělo využívat pasterizačního zařízení, kde rozmělněné ABP jsou tepelným výměníkem voda/substrát ohřáty v izolované nádobě s integrovaným míchadlem horkou vodou od chlazení spalovacího motoru kogenerační jednotky.

Složitější situace je na kompostárnách, které zdroj levného tepla k pasterizaci nemají.

Zde je možné použít tepla vznikajícího exotermickým aerobním fermentačním procesem.

Rozmělněné jateční odpady, kuchyňské odpady, případně zvířecí fekálie se promísí s lignocelulozovou hmotou např. s drcenou slámou, dřevní štěpkou, s pilinami nebo s odpadní biomasou tak, aby vlhkost vzniklé suspenze byla v rozmezí 60 až 70 °C a poměr C:N v substrátu byl v rozmezí 20 až 40.

Rychlost nastartování hygienizační teploty 70 °C je u fermentorů nemíchaných asi 48 hodin v závislosti na intenzitě aerace a u fermentorů míchaných by měla tato teplota být docílena do 24 hodin.

Při pouhé teplotní hygienizaci 70 °C nastává devitalizace nesporulujících mikroorganismů, přičemž sporulující mikroorganismy, které bývají rovněž původci různých chorob přežívají a zbavení konkurence dalších mikroorganismů se mohou úspěšně rozmnožovat.

Co se týče zařízení pro hygienizaci ABP, je již na trhu nabídka více druhů pasterizačních zařízení vhodných pro bioplynové stanice.

Zároveň existuje snaha některých subjektů tato zařízení zhotovit svépomocně.

Svépomocně stavebně zhotovený hygienizační aerovaný nemíchaný fermentor je provozován na kompostárně Pitterling v Chudeřicích u Bystřiny.

Úspěšně je ve spolupráci s veterinární správou testován také mobilní tepelně izolovaný aerovaný box na hygienizaci ABP domácí výroby.

Toto zařízení je opatřené frézovým mechanismem pro homogenizaci a zintenzivnění aerace a odplyn je dokonale deodorizován v biologickém filtru.

První zařízení bude instalováno na kompostárně v Jarošovicích.

Jako vedlejší produkt vědeckých výzkumů vznikl tepelně izolovaný hygienizační box pro hygienizaci tuhých substrátů na pracovišti oddělení ekotoxikologie VÚRV v Chomutově.

Legislativa a Povinnosti Obcí

Nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady vyplývá z řady zákonů, vyhlášek, nařízení a jiných právních norem České republiky a dále z legislativních norem EU.

Můžeme jmenovat např. směrnici Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.

Tato směrnice obsahuje opatření k postupnému snižování biologických odpadů ukládaných na skládku.

tags: #odpad #vajec #z #lihni #zpracování