Využití obilních odpadů jako doplňkového krmiva pro srnčí zvěř

Příchod podzimního období znamená v jednotlivých mysliveckých sdruženích nejen počátek intenzivní péče o zvěř. Většinou s sebou přináší také složité diskuse na téma začátku vlastního přikrmování a co nejefektivnější volby krmiva. Dostatek uspokojivých odpovědí na tyto otázky lze pro potřeby myslivecké veřejnosti nalézt v nejpřístupnější podobě především na stránkách "Myslivosti".

Ve svém příspěvku se proto nehodlám pouštět do opětovných debat na téma časového harmonogramu přikrmování zvěře či hodnocení jednotlivých druhů krmiv. Na upřesnění - lehkými obilnými odpady neoznačuji v následujícím textu různé zlomkové obiloviny, známé většinou pod názvem pozadky, zadiny apod., jejichž využití je mezi myslivci věnována pozornost dostatečná. Tyto odpady vznikají po čištění zrnin a jsou většině myslivců dobře známy.

Mnoho mysliveckých sdružení jich získává za minimální náklady, které se většinou rovnají jen nákladům na naložení a odvoz, velké množství. Velký díl tohoto materiálu však bohužel končí na krmelištích a vnadištích pro černou zvěř v podobě dobře známých volně vykládaných "hromad". Jen v lepším případě se jich část dostane pod střechy krytých zařízení nebo zásypů pro bažanty a koroptve. Během několika dnů nasáknou plevy vlhkost, začnou se pařit a vytváří se ideální podmínky pro kontaminace plísněmi. Krmivo se rychle kazí a jeho efekt se stává velice sporným. Vzhledem k tomu, že bývá vykládáno v největším množství bezprostředně po ukončení žní, bývají tyto zásoby zvěří nejčastěji pouze rozhrabány a předmětem jejího zájmu se stávají atraktivní příměsi obilovin či jejich zlomků, které jsou zde zastoupeny pouze malým procentem celkového objemu.

V případě černé zvěře se tyto "hromady" dostávají do popředí většího zájmu teprve druhotně, po obydlení drobnými hlodavci, kteří představují pro černou zvěř vítané zpestření jídelníčku.

Naše myslivecké sdružení hospodaří v pronajaté honitbě o rozloze necelých 700 ha. Jedná se o ryze lesní honitbu v nadmořské výšce cca 600 metrů. Hlavní lovný druh u nás představuje srnčí zvěř normovaná v počtu 36 kusů, v menším množství se vyskytuje zvěř černá. Praxe popsaná v předchozích odstavcích byla donedávna obdobná také v těchto podmínkách. Bez většího efektu jsme zakládali celou řadu vnadišť pro černou zvěř a výrazné zlepšení využití vykládaných odpadů po čištění obilí nepřineslo ani vybudování centrálního krytého krmeliště.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Změna nastala teprve po, nutno říci oprávněném, požadavku ze strany vlastníka honitby, který požadoval "kulturnější" úpravu některých z těchto zařízení. V průběhu letních měsíců jsme proto postupně provedli likvidaci starších zařízení, odstranili jejich původní hrazení a vybudovali zařízení nová, podstatně menší, o rozloze do osmi čtverečních metrů. Takto připravené doplňkové krmivo jsme začali již koncem léta vykládat v menších dávkách (řádově do pěti pytlů týdně) do připravených vnadišť pro černou zvěř.

Po pravdě řečeno jsme se poněkud pozastavili nad skutečností, že především srnčí zvěř začala poměrně intenzivně toto krmivo brát. Nejvíce překvapující však bylo, že nedocházelo ke známému rozhrabání krmiva, ale jednalo se o prakticky bezeztrátové odebrání veškerého vyloženého odpadu, jeho plevové složky, složky zlomkových obilovin i složky plevelných semen (objemový poměr těchto příměsí ku čistým obilným plevám odhadujeme na 1:4 - 1:5). Po tomto zjištění jsme začali v malých dávkách pravidelně vykládat krmivo na mnoha dalších místech honitby, kde byla větší koncentrace srnčí zvěře, především u ozimých porostů a hustých krytin. Výsledky byly na všech místech stejné - srnčí zvěř krmivo perfektně brala bez výraznějšího plýtvání a dokonce jej upřednostňovala před ostatními druhy krmiva.

Pro ilustraci uvedu přibližnou hodnotu dávek předložených zvěři v průběhu krmné sezóny 1999-2000, která se u nás vyznačovala spíše mírnější zimou, u jednoho jediného krmného zařízení. Jedná se o běžný krmelec opatřený samospádovým zásobníkem pro vykládání jadrného krmiva umístěný v ryze lesní lokalitě atraktivní pro srnčí zvěř. V období od září, kdy většinou postupně začínáme s přikrmováním srnčí zvěře, až do začátku března bylo v tomto krmném zařízení kromě objemového krmiva zvěři předloženo 48 běžných pytlů plevového odpadu s příměsí osmi metrických centů čistého zrna!

Předkládání těchto "méně kvalitních" krmiv s sebou samozřejmě přineslo celou řadu diskusí jak ze strany členů našeho mysliveckého sdružení, tak ze strany sousedních myslivců. O správnosti našeho postupu jsme byli po celou dobu přesvědčeni, vždyť zvěř krmivo po celé zimní období neodmítala, byla ve výborné tělesné kondici a úhyny mimo silniční komunikace nebyly až na několik výjimek zaznamenány. Snažili jsme se proto zjistit poněkud více o složení lehkých obilných odpadů a o vyjádření jsme mimo jiné požádali také Státní kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, oddělení krmiv v Plzni.

Analýza složení obilných plev

S laskavým přispěním a svolením pana Ing. byla provedena analýza, jejíž výsledky shrnuje následující tabulka:

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Poznámka: BNLV - bezdusíkaté látky výtažkové

Z uvedené tabulky jednoznačně vyplývá, že samotné plevy jsou naprosto rovnocenné lučnímu senu a jsou výrazně lepší než sláma. Pokud navíc uvážíme, že při čistění obilovin odchází do plev také obilní prach (bílý prach), zlomková a proschlá zrna, zrna nevyluštění z plev a plevelná zrna, je výživná hodnota takového krmiva ještě podstatně vyšší. Jejich kvalita samozřejmě závisí na svědomitosti obsluhy čistících zařízení, aby se do plev nedostávaly také černé prachy. Kvalitní plevy lze samozřejmě získat pouze pravidelným odvozem, který zajišťuje získání plev suchých, nekontaminovaných plísněmi.

Pokud má zvěř k obilným plevám další energetický zdroj, jako je doplňková pastva na ozimých porostech nebo příměs jadrného krmiva, má dostatek živin pro celodenní energetickou spotřebu. Plevy obsahující celou řadu důležitých minerálů jsou mimo to schopny eliminovat negativní účinek přerostlých ozimých porostů, zejména řepky, svým vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem draslíku.

S lehkými obilnými odpady máme však, obzvláště v bezprostřední kombinaci s dobrým jádrem, ty nejlepší zkušenosti. V potaz rovněž přichází již naznačené dobré dietetické vlastnosti tohoto často podceňovaného a znehodnocovaného krmiva.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #odpad #z #obili

Oblíbené příspěvky:

• Význam sportu v přírodě pro zdraví
• Průvodce výběrem ekologických lahví
• Praktické tipy pro snížení odpadu
• Kombinace města a přírody na Long Islandu
• Klimatické změny a CO2