Povinnosti obcí v oblasti odpadového hospodářství v České republice

O komunální odpad, který produkujeme, se zpravidla postará obec nebo město, ve kterém žijeme. Obce provozují v rámci svých běžných činností také systém nakládání s komunálním odpadem. Jedná se o shromažďování, sběr, svoz, přepravu, třídění, využívání a odstraňování odpadů.

Další povinností obce nebo města je odpady sbírat odděleně a zajišťovat i tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu. Podle vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady obce zajišťují místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků. K zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů se může obec zapojit do systému EKO-KOM.

Nový zákon o odpadech a jeho dopady na obce

Nový zákon o odpadech 541/2020 Sb. přináší spoustu změn, ve kterých často není snadné se vyznat. Odpadové hospodářství se zakládá na hierarchii, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu. Odpady se stávají povinností obce od chvíle, kdy je občané uloží na místě k tomu určenému.

Novela zákona o odpadech stanovuje obcím od loňského ledna 2021, aby soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily od roku 2025 minimálně 60 % z celkového množství komunálního odpadu. Obce a města musejí tedy nastavit systém tak, aby ve spolupráci se svozovými společnostmi povinné závazky splnili. Současně musí pracovat i na snižování celkové produkce směsného komunálního odpadu.

Nový zákon o odpadech přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků. Od roku 2035 energeticky využívat maximálně 25 % z celkového množství komunálních odpadů vyprodukovaných v České republice. V případě, že chcete zařízení pro nakládání s odpady provozovat i nadále, musíte krajský úřad požádat o povolení.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Nový zákon o odpadech říká, že obec může obecně závaznou vyhlášku vydat, ale není to její povinnost. Od okamžiku, kdy občan odloží odpad na obcí určené místo, se stává jeho původcem obec. Určit místa pro soustřeďování komunálního odpadu, minimálně nebezpečného odpadu, papíru, plastu, skla, kovu, bioodpadu a jedlých olejů a tuků, od 1. Zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v roce 2025 alespoň 60 %, v roce 2030 65 %, v roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkové produkce komunálního odpadu obce.

Poplatky za komunální odpad

Pro co nejefektivnější fungování odpadového hospodářství v obcích a městech je vybírán místní poplatek za komunální odpad nebo je za něj stanovena smluvní úhrada. Tato částka však nepokrývá veškeré náklady spojené s odpadovým hospodářstvím obce.

Nový zákon o odpadech zásadně mění poplatky za odpady uložené na skládku. Do určitého množství odpadů uložených na skládku (180 kg/obyvatel v roce 2023, 170 kg v roce 2024, 120 kg/obyvatel v roce 2029) obce v kalendářním roce zaplatí 500 Kč za tunu jako doposud. Celkové množství odpadů, na které obec uplatní sníženou sazbu 500 Kč, nesmí v roce 2023 přesáhnout 180 kg na jednoho obyvatele. Obec s 1 000 obyvateli proto může letos na skládku uložit 180 000 kg odpadu. Počet obyvatel pro získání slevy vychází z bilance obyvatel zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu předchozího kalendářního roku.

Výnosy z poplatků budou větším příjmem pro Státní fond životního prostředí (SFŽP) a menším příjmem pro obce, na jejichž území skládka leží.

Obec by měla zavést poplatek s účinností od 1. 1. Podle zákona může sazba dosáhnout až na 1 200 Kč/poplatník/rok. Jeho výše závisí na rozhodnutí obce a není nutné ji zdůvodňovat v OZV. Osvobození od poplatků v zákoně definuje § 10 g. Obec ale může v OZV nastavit další způsoby osvobození a úlev (např. Tento poplatek zohledňuje skutečné množství odloženého odpadu. Tyto základy se nedají kombinovat, obec zvolí pouze jeden z nich.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Pokud se majitel pozemku dozví o nezákonně uloženém odpadu na svém pozemku, musí to oznámit obci s rozšířenou působností (ORP), v jejímž správním obvodu se odpad nachází. ORP se pokusí najít vlastníka odpadu a pokud se jí to nepodaří, vyzve vlastníka pozemku k odklizení odpadu do 30 dní. Pokud majitel pozemku odklizení nezajistí, může mu pak ORP uložit, aby místo alespoň zabezpečil.

Školní sběr a obecní systém

Nový odpadový zákon přinesl změnu ve školním sběru. Vlastníkem plastů, papírů nebo kovů, které žáci a studenti přinesli, je škola, ale za jeho původce se považuje obec. Škola proto musí obci do 15. 1. V případě, že provozovatel zařízení pro nakládání s odpady (např. sběrna) přebírá komunální odpad od občanů i mimo obecní systém, musí do 15. 1. Původci (podnikatelé), kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, mohou na základě smlouvy s obcí využít obecní systém nakládání s odpady. V případě stavebního a demoličního odpadu se tato povinnost týká i občanů.

Povinnosti obce jako původce komunálních odpadů

• převádět odpady do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst.
• vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady (za podmínek v § 39 odst.
• zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění - (podmínky v § 44 odst.
• platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně (další podrobnost viz § 46 odst. 4 zákona o odpadech).

Obec má povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. S touto povinností úzce souvisí povinnost původce zařazovat odpady podle druhů a kategorií.

Obec je podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona o odpadech povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Ve chvíli, kdy fyzická osoba odloží komunální odpad na místě k tomu určeném, se obec stává původcem odpadů, zároveň i jeho vlastníkem a je odpovědná za další nakládání s ním a musí plnit řadu povinností pro ni jako původce ze zákona vyplývající.

Obec je povinná zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Nebo zřízením zařízení pro shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu tzv. sběrného dvora.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Způsoby plateb za komunální odpad

Pro stanovení platby za komunální odpad platí, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze jeden ze tří níže uvedených způsobů, jelikož platby mezi sebou nelze vzájemně kombinovat. Dva způsoby plateb upravuje zákon o odpadech a třetí je upraven zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Je zcela v samostatné působnosti obcí, jaký způsob platby na svém území zavedou, a stejně tak je plně v jejich působnosti stanovení výše poplatku.

1. Úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Jde o tzv. smluvní poplatek, neboli úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle ustanovení § 17 odst. 5 zákona o odpadech. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady.
2. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen »místní poplatek«). V tomto případě, jako u jediného ze tří druhů poplatku, je zákonem stanovena jeho horní hranice, tj. maximálně 500,- Kč za osobu a kalendářní rok. Místní poplatek je upraven zákonem o místních poplatcích, který má ve své správě Ministerstvo financí. V praxi je v České republice nejrozšířenější.
3. Poplatek za komunální odpad. Tento třetí způsob platby upravuje podobně jako první zákon o odpadech (§ 17a). Obec ho může stanovit obecně závaznou vyhláškou, vykonává správu tohoto poplatku a je jejím příjmem. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad.

Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (BRO)

V roce 2010 by měl podíl biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku činit jen 75 % z množství v roce 1995. Podle statistických údajů je současný trend právě opačný. To je hlavní důvod, proč v novém návrhu zákona o odpadech je zakotvena povinnost separace biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ve všech městech a obcích.

1. Domovní kompostování, ať už v průmyslově vyráběných kompostérech nebo vlastních kompostérech, je z ekonomického hlediska nejlepším způsobem vzhledem k tomu, že se jedná se o využití přímo v místě vzniku. Není možné však takto vyřešit veškerý produkovaný biologicky rozložitelný materiál.
2. Jedná se o jeden z možných způsobů předcházení vzniku odpadů. V komunitních kompostárnách nejsou zpracovávány odpady, ale rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Obec si stanoví vyhláškou systém nakládání s tímto materiálem, z vlastní produkce a od občanů, kompostováním.
3. Tzv. malá zařízení jsou kompostárny s roční kapacitou do 150 tun. Zároveň je vyhláškou definováno, které odpady lze v malém zařízené zpracovávat. Na rozdíl od komunitního kompostování se již jedná o zařízení k nakládání s odpady a lze zde zpracovávat i odpad od jiných původců, než je obec.
4. Jedná se o zařízení k nakládání s biologickými odpady, která obsluhují větší spádové oblasti. V těchto zařízeních lze zpracovávat veškeré druhy bioodpadu, které jsou v souladu s vyhláškou MŽP a schválené příslušným krajským úřadem. Výstupem je buď certifikované hnojivo, nebo v případě bioplynových stanic elektrická energie a teplo.
5. Zásadním kritériem pro výběr systému nakládání s BRO pro konkrétní obec je především výše nákladů, a to nejen investičních, ale především provozních, které mohou významně a dlouhodobě zatížit obecní rozpočet. Je nutné především analyzovat skutečnou produkci biologicky rozložitelného odpadu v obci.
6. V obcích lze kompost využít většinou pouze na hnojení obecní zeleně a k různým terénním úpravám. Pokud je kompostu více, je třeba hledat další způsoby využití. V současnosti je bohužel kompost jako kvalitní hnojivo nedoceněn a v zemědělství se prakticky nevyužívá.

Třídění odpadu - povinnost každého občana

Povinností každého občana města je třídit komunální odpad. Odpad se třídí následovně:

• papír (mimo mastné, voskované, tvrzené, omyvatelné, kopírovací a jinak znečištěné papíry) - modré kontejnery
• plasty včetně nápojového kartonu (mimo pryž, obalů od nebezpečných látek, chemikálií apod.) - žluté kontejnery
• sklo (mimo kovové uzávěry, zrcadla, porcelán, keramiku, drátěné sklo, autosklo) - zelené kontejnery
• kovové odpady - sběrný dvůr
• bio odpad - velkoobjemové kontejnery na stanovených místech území města, sběrný dvůr
• elektrozařízení drobného charakteru - červené kontejnery a sběrný dvůr
• elektrozařízení větší (pračky, ledničky atd.) - sběrný dvůr
• kuchyňský olej - TMAVĚ ZELENÁ
• nebezpečný odpad (baterie, akumulátory, barvy, laky, rozpouštědla, lepidla, kyseliny, zásady, pesticidy, motorový olej a tuk, plechovky od nátěrových hmot apod.) - sběrný dvůr

Velkoobjemový kontejner je určen pouze pro ukládání uličních smetků a odpadu ze zeleně (bioodpad)

Sběrný dvůr

Občané města mohou na sběrný dvůr společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Sovadinova 2, v Břeclavi ukládat (prokázáním totožnosti a trvalého bydliště) zdarma do 100 kg/osobu/den tyto odpady:

• bioodpad ke kompostování (tráva, listí, plevel, padané ovoce apod.)
• nekompostovatelný bioodpad (větve, kořeny apod.)
• velkoobjemový odpad (nábytek, koberce, podlahová krytina apod.)
• nebezpečný odpad (baterie, akumulátory, barvy, laky, rozpouštědla, lepidla, kyseliny, zásady, pesticidy, motorový olej a tuk, plechovky od nátěrových hmot apod.)
• kovy
• směsný komunální odpad
• papír, plasty, sklo
• jedlé oleje

V případě dodání odpadu nad 100 kg si občané hradí likvidaci veškerých odpadů dle platného ceníku AVE CZ (provozovna Břeclav). Tato výjimka se nevztahuje na pneumatiky a stavební odpady. Tyto odpady si občané hradí od prvního kilogramu dle platného ceníku AVE CZ (provozovna Břeclav).

Všechny fyzické a právnické osoby mohou na sběrném dvoře zdarma v rámci zpětného odběru ukládat elektrozařízení běžně vyskytující se v domácnostech v přiměřeném množství (chladící technika, televizory, výpočetní technika, audio, DVD a jiná elektronika, elektrické sporáky, fény, elektr. hračky, zářivky)

Provozní doba sběrného dvoru:

• ZIMNÍ PROVOZ (1.11. do 31.3.): Úterý, čtvrtek a sobota (od 8:00 do 17:00 hod)
• LETNÍ PROVOZ (1.4. až 31.10.): Pondělí až sobota (od 8:00 do 17:00 hod)

Ve státní svátky je sběrný dvůr pro veřejnost uzavřen.

Role obce v systému odpadového hospodářství

Obce a města ČR jsou hlavními partnery při zajišťování zpětného odběru a využití odpadů z obalů. V rámci svých činností provozují systémy nakládání s komunálními odpady (tj. shromažďování, sběr, svoz, řepravu, třídění, využívání a odstraňování odpadů). Jednou z povinností obce jako původce odpadů je odpady sbírat odděleně, mimo jiné zajišťovat i tříděný sběr využitelných složek komunálních odpadů.

tags: #odpad #zajistuje #mesto #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Houby a jejich role v přírodě
• Rozměry hadice k pračce Whirlpool
• Koncentrace CO a její význam
• Relaxace v přírodě
• Výtvarná Činnost