Odpad ze zpracování kuřat: Složení a možnosti využití

Bakalářská práce pojednává o průmyslovém zpracování hrabavé drůbeže z hlediska tvorby odpadu a nakládání s ním. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hrabavá drůbež, chemické složení drůbežího masa a operace během jatečného opracování. Dále pak na vejce a obalové materiály.

Díky celosvětovému problému s africkým morem prasat je vysoká poptávka po výrobcích z drůbežího masa.

Od tradičních jatek k moderní zpracovatelské technologii, všechna zpracování znamenají produkci vedlejších výrobků.

V Česku se každý rok vyprodukuje několik desítek tun odpadu při zpracování masa, jen z kuřecího je ho přes sedm tisíc tun. Jsou to například části hřbetů, krků, chrupavek nebo skeletů z prsou drůbeže. Část tohoto odpadu aktuálně nemá další využití a končí v kafilerii.

Nové možnosti využití kuřecího odpadu

Vědci z patnácti špičkových pracovišť v Česku se spojili a hledají cestu, jak využít tuny kuřecích zbytků, které zbývají z drůbeží výroby. A slaví úspěch. Vyvinuli unikátní metodu, díky níž se materiál z kuřat bezezbytku promění na probiotika určená pro psy. Co dříve bylo odpadem, je nyní lékem pro domácí mazlíčky. Na využití zbytků z potravinářské výroby se zaměřuje stále více firem i výzkumných pracovišť.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Čeští výzkumníci nyní dokončují projekt, který využije tento odpadní materiál na maximum. Vyvinuté řešení je jedním z výsledků výzkumu v projektu Biocirktech - Biorafinace. Jde o cirkulární inovaci, kterou podporuje Technologická agentura ČR (TAČR) a vědci si od ní hodně slibují. Řešení je unikátní hlavně v tom, že odpad minimalizuje téměř na nulu.

„Podstatou je zpracování sekundárního opadu, kdy se ze zbytků po strojním oddělení kuřecího masa nejprve získají cenné látky, jako je kyselina hyaluronová a další. Zjednodušeně řečeno části drůbežích zbytků se rozloží za pomoci hydroxidu draselného. Tím se z živočišných zbytků získají látky využitelné pro růst probiotických mikroorganismů. Pak se ze směsi na sítu oddělí pevný podíl, například zbytky kostí. Jemná suspenze obsahující výživné látky pro mikroorganismy se pak dále upraví na vhodné pH a přidá se do ní malé množství cukru v podobě řepné melasy. Melasa se přidává pro lepší růst bakterií a během jejich růstu se zcela spotřebuje.

Jak vědci uvádějí, štěňata krmená stravou s přídavkem této bakterie mají více protilátek chránících sliznici střeva a došlo u nich také ke zlepšení imunitní odpovědi po očkování proti psince. U dospělých psů klesla hladina sérového cholesterolu, jehož zvýšením trpí především obézní psi.

Vědci výrobek vyvíjejí ve spolupráci se společností Rabbit, která provozuje síť řeznictví s pobočkami po celém Česku.

„Celý proces jsme navrhli tak, aby byly náklady na vstupní suroviny a potřebné energie co nejnižší. Náklady na výrobu psích probiotik z živočišných odpadů činí zhruba jednu čtvrtinu ceny běžných probiotik dostupných na českém trhu. Výroba je tedy konkurenceschopná,“ říká za řešitelský tým Petra Patáková, profesorka Ústavu biotechnologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Obvykle se pro růst probiotických mikroorganismů používají speciální kultivační média. „My jsme formulovali vlastní médium z živočišných odpadních zbytků. Postup je unikátní tím, že přímo využívá odpadní živočišné zbytky k růstu bakterií, namísto míchání draho získaných sušených probiotik s živočišnými zbytky.

Největší neznámou pro vědce představovala otázka, zda vůbec bude možné zbytky z živočišné výroby zpracovávat tak, aby vznikly látky využitelné probiotickými bakteriemi. „Volili jsme přístup velmi šetrných hydrolýz, tedy rozkladu materiálu na menší, lépe využitelné molekuly a vylepšili jsme je směrem co největšího zisku nutričně hodnotných komponent.

Výzkum skončí v závěru letošního roku. Autoři projektu nyní provádí také testy dlouhodobé trvanlivosti výrobku. Výsledné probiotikum bude mít práškovou formu, kterou je možné tabletovat nebo míchat s různými typy krmiv.

Využití rybí siláže ve výživě kuřat

Zařazení rybí siláže do výživy brojlerových kuřat vede ke zlepšení růstových parametrů zvířat a kvality jejich masa. Využitím tohoto alternativního krmiva snižuje plýtvání přírodních zdrojů a znečištění životního prostředí.

Vzhledem k pokračujícím klimatickým změnám a konkurenci v oblasti potravin se bude dostupnost vysoce nákladných konvenčních zdrojů bílkovinných krmiv (například sójové a rybí moučky) stále snižovat. Svět čelí rostoucím obavám o životní prostředí a rybí siláž by mohla být jednou z možností, jak tomuto problému čelit. Produkty rybího odpadu (hlavy, kosti, vnitřní orgány), které by byly jinak bez použití, se mění na krmivo pro zvířata.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Rybí siláž lze produkovat, pokud je nabídka ryb pro výrobu rybí moučky omezená nebo příliš drahá. Anaerobní podmínky skladování snižuje náchylnost rybí siláže k oxidaci a žluknutí, což umožňuje její dlouhodobé uchování. Okyselení navíc snižuje pH siláže, čímž se zpomalí růst většiny patogenních bakterií.

Výzkumníci z Nayaritské univerzity v Mexiku se ve své studii zabývali nutriční hodnotou rybí siláže z hlediska růstu brojlerů a kvality jejich masa. Ve srovnání s kontrolní skupinou byl u kuřat krmených směsí s obsahem rybí siláže a sójové moučky zjištěn zvýšený nárůst tělesné hmotnosti díky efektivnějšímu využití živin. Vědci to odůvodňují tím, že rybí siláž obsahuje hydrolyzovanou bílkovinu, která vzniká během procesu fermentace a dále esenciální aminokyseliny v zastoupení histidinu, treoninu, metioninu, glycinu, alaninu a tyrosinu.

Za celé období trvání pokusu (28 dní) byly pozorováno nejlepší výsledky u skupiny s 20% podílem rybí siláže a sójové moučky ve směsi. Vykrmená kuřata, jimž se podávala krmná směs s podílem rybí siláže a sójové moučky (10 %, 20 % a 30 %) měla maso šťavnatější, křehčí a celkově kvalitnější. Ani při 30% podílu alternativního bílkovinného zdroje v podobě rybí siláže v krmivu se nezměnila smyslová kvalita masa vykrmovaných kuřat.

Podobnému výzkumu se věnovali i vědci z norské zemědělské univerzity (the Agricultural University of Norway). Na rozdíl od mexických kolegů zařadili do pokusu na brojlerových kuřatech (do 35 dní věku) rybí siláž, obsahovala i rybí tuk. A výzkum vztáhli až na brojlery staré 1-35 dní. Také oni potvrdili vyšší růstovou schopnost kuřat. Navíc se ukázalo, že zařazením rybího tuku do výživy se u kuřat snížila hladinu vitamínu E a ceruloplasminu (glykoprotein v plasmě). Ve směsích s vyšším podílem rybího tuku dochází u brojlerů k nežádoucímu zvýšení antioxidace.

Podle norských vědců se navíc může změnit smyslová kvalita masa. Zjistili, že množství 17g/kg a více rybího tuku způsobují „mimochuť“ v mase.

Nutriční složení je důležitým faktorem pro stanovení úrovně podílu rybí siláže ve směsích. Složení rybích siláží je ovlivněno druhem ryb, výší podílu vedlejších úlovků a použitými odpadními částmi ryb ke zpracování.

Hmyzí moučka jako alternativa krmiva

Tepelně upravená, neodtučněná, jemně mletá moučka z larev hmyzu - mouchy Bráněnky (Hermetia illucens). Obsahuje: Hrubý protein - 56 %. Hrubý tuk - 15 %, Hrubá vláknina - 8,5 %, Hrubý popel 9,5 %.

Jde o moučku z larev teplomilné mouchy Bráněnky, které jsou živeny pouze rostlinnou hmotou - zelenina a ovoce. Takže jde o velmi kvalitní bílkovinný produkt, bez rizika různých reziduí, pokud by se larvy krmily směsným organickým odpadem. Hmyzí moučka otevírá velmi široké a nové možnosti v experimentování s návnadami a nástrahami ve sportovním rybolovu. S jejím použitím se naskýtá možnost mít nový druh výrobku u vody a nabídnou rybám něco neobvyklého a neznámého oproti již okoukaným, klasickým nástrahám.

Larvy dokáží spořádat velké množství krmiva za poměrně krátkou dobu - přijímají až 500 mg čerstvé hmoty na larvu denně! Živí se širokou škálou rozkládajícího se organického materiálu jako je hnijící ovoce a zelenina, odpad ze zpracoven ryb, zvířecí podestýlku i s exkrementy, aj. Larvy se tak mohou chovat na substrátech jako je podestýlka z velkochovu drůbeže, odpady ze zpracování ovoce a zeleniny.

Velkou výhodou Bráněnky oproti ostatním druhům hmyzu pro produkci biomasy je fakt, že dospělci nepřijímají potravu, a proto nevyžadují zvláštní péči a nejsou potenciálními přenašeči chorob. Na druhou stranu má chov Bráněnek i nevýhodu, protože pro rychlou biodegradaci organické hmoty vyžaduje stabilní optimálně teplé prostředí, což je velmi náročné na energie především v zimním období. Další nevýhodou je také možnost velmi variabilní délky životního cyklu, který závisí na teplotě, kvalitě a množství potravy, a může se tak pohybovat od několika týdnů až do několika měsíců.

Hmyzí moučka M56 je pro sportovní rybolov stejně využitelná, jako jiné masové, či rybí moučky. Nejběžněji může být součástí těst do boilies nebo vnadících sypkých směsí, kde bude mít asi nejlepší uplatnění. Takže doporučuji přidávat do method mixů, krmítkovek, pelet, ale také do obalovacích těst, aj. Hmyzí moučka dle poznatků z umělého chovu ryb je pro rybu zajímavá cca od 25% obsahu ve směsi, což by tedy měl být minimální obsah hmyzí moučky ve výrobcích. Dle zkušeností s jinými živočišnými produkty ve výrobě pro sportovní rybolov bych za horní hranici ideálního obsahu uvedl 50 %.

Skladujte v uzavřených obalech, v suchu a chladu, do cca 20 °C a spotřebujte nejlépe do 8 měsíců od nákupu. Při skladování v chladu do 10 °C, spotřebujte do 10 měsíců ( např. přes zimní období ).

Jak číst složení krmiv pro psy a kočky

Na každém originálním balení krmiva pro psy nebo kočky najdete většinou na zadní straně nebo na boku Popis krmiva. Tento popis je povinný a výrobce musí dodržovat určitá pravidla a nemůže si zde napsat cokoli ho napadne. Na druhou stranu, výrobci nekvalitních krmiv používají různé triky, jak obelstít zákazníka.

V této části popisu najdete seznam jednotlivých složek ( ingrediencí ), ze kterých je krmivo vyrobeno. Ideální je, pokud je také uvedeno procentuelní zastoupení složek.

Krmiva pro psy a kočky obsahují proteiny ( bílkoviny ), tuky, karbohydráty ( sacharidy ), byliny, antioxidanty, vitamíny, minerály a stopové prvky. Zdroje omega 3 nenasycených mastných kyselin, zdroje glukosaminu a chondroitinu. A nyní se podíváme, co nám vlastně výrobce v popisu složení sděluje.

Základním pravidlem je, že pořadí složek je seřazeno podle jejich hmotnosti. To znamená, že složka uvedená na prvním místě je v krmivu obsažena v největším množství a pak to postupně klesá. Nejdůležitější je pořadí složek na prvních 4-6 místech. Složky uvedené na těchto místech nejvíce předurčují výslednou kvalitu krmiva.

Pro zdravou a bezpečnou výživu psů a koček je nejdůležitější složkou potravy kvalitní maso a tuky. U kvalitního krmiva jsou na prvních místech popisu uvedeny živočišné proteiny ( bílkoviny ). Zde je nutné upozornit, že obsah živočišných bílkovin je uváděn dvěma způsoby. Buď se uvádí jako čerstvé maso ( kuřecí, kuřecí maso, čerstvé kuřecí) nebo jako maso v dehydrovaném stavu ( kuřecí moučka, dehydrované kuřecí, ... ). Čerstvé maso obsahuje cca 75-80% vody a při výrobě krmiva je odstraněno 65-70% vody.. Maso v dehydrovaném stavu obsahuje cca 10% vody a při výrobě se hmotnost již nemění. Pokud tedy výrobce uvádí množství masa v dehydrovaném stavu a tato složka je na prvním místě, je zřejmé, že uvedeného masa je v krmivu nejvíce. Pokud výrobce uvádí množství masa v čerstvém stavu na prvním místě, tak po vyrobení krmiva to již nemusí vůbec platit, protože čerstvé maso ztratí během výroby až 70% vody. Tím se tato složka může dostat na další místa. To záleží na tom, jaké složky následují.

Přepočet mezi čerstvým a dehydrovaným masem je následující. Pokud množství dehydrovaného masa vynásobíte koeficientem 3,3, získáte přibližné množství čerstvého masa. Pokud množství čerstvého masa vynásobíte koeficientem 0,3, získáte přibližné množství dehydrovaného masa.

Zjistit, kolik je reálně masa v krmivu je jednoduché v případě, kdy výrobce uvádí procentuelní zastoupení jednotlivých složek. To ale není pravidlem a většina amerických a některých evropských výrobců procentuelní zastoupení složek neuvádí. I tak lze kvalitu krmiva z hlediska složení posoudit.

Jednotlivé složky krmiva jsou u kvalitních krmiv jasně pojmenovány. Např. kuřecí nebo kuřecí maso, krůtí nebo krůtí maso a nikoli drůbeží maso nebo drůbeží bílkoviny. Kuřecí moučka, krůtí moučka a nikoli drůbeží moučka nebo dokonce jenom masová moučka. Podobné je to z tuky. Např. kuřecí tuk, krůtí tuk a nikoli drůbeží tuk nebo jenom živočišný tuk. Pokud jsou přítomny obiloviny, také by měly být pojmenovány - pšenice, kukuřice, oves atd.

A nyní Vás upozorníme na složky, které do kvalitního krmiva nepatří a pokud chcete mít pejska nebo kočičku zdravé a spokojené je lepší se těmto krmivům obloukem vyhnout.

• Vedlejší výrobky živočišného původu (angl. Bye product ). Co to je? Humus, jateční odpad, všemožné zbytky - peří, pařáty, vnitřnosti. Prostě biologický odpad. Další výraz pro totéž : živočišné deriváty.
• To samé je oznámení, že krmivo obsahuje vedlejší výrobky rostlinného původu nebo rostlinné deriváty.

Velmi důležité je, jakým způsobem je krmivo konzervováno ( přírodně nebo chemicky ). Je zřejmé, že přírodní konzervace je pro zvířata mnohem šetrnější než chemická. K přírodní konzervaci se používají tzv. tokoferoly, což jsou vitamíny E, vitamín C, rozmarýn. K chemické konzervaci se používají BHA (Butylhydroxyanizol), BHT (butylhydroxytoluén), Propylgalát, Ethoxyquin. Posledně jmenovaný se používá hlavně pro konzervaci rybího masa a v EU je zakázaný.

Výrobci vědí, že mnoho chovatelů již tyto laskominy zná a proto je v popisu neuvádějí. Místo toho používají termíny jako : antioxidanty a konzervanty schválené EU. To, čím je krmivo konzervováno, poznáte nepřímo z doby použitelnosti krmiva. Pokud je tato doba delší než 18 měsíců, je téměř jisté, že je krmivo konzervováno chemicky.

V této části popisu se dozvíme, kolik obsahuje krmivo proteinů (bílkovin), tuků, popelovin, vlákniny, vápníku, fosforu a jakou má vlhkost. U některých popisů je uveden obsah omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin a metabolizovatelná energie kcal/kg.

Obsah proteinů se uvádí jako celkové hrubé proteiny a je to součet všech proteinů obsažených v krmivu ( živočišných a rostlinných ) a zde je právě vazba na popis složek a jejich pořadí. Zajímá nás, kterých proteinů je více, zda živočišných nebo rostlinných. Živočišné proteiny jsou pro psy a kočky mnohem stravitelnější než rostlinné.

Kolik procent proteinů obsahují jednotlivé složky krmiva? Syrové maso obsahuje 17-21% proteinů, dehydrované (sušené) maso obsahuje až 65% proteinů. Nejvyšší procento rostlinných proteinů a tuků obsahuje levná soja ( kolem 40%) a proto je častou součástí méně kvalitních krmiv. Pro psy a kočky je špatně stravitelná a navíc vyvolává potravinové alergie. Vysoké procento proteinů obsahují luštěniny: čočka 27%, hrách a fazole 19-24%. Ovesné vločky, pohanka 12-16%, obiloviny ( pšenice, kukuřice, ječmen) 10%.

Mnoho chovatelů neví, co jsou to popeloviny. Je to ukazatel, kolik obsahuje krmivo nestravitelných zbytků. To se zjistí tak, že se vzorek krmiva spálí a porovnáním váhy před a po spálení se určí procento popelovin. Obsah popelovin se pohybuje od 6% výše a čím méně popelovin krmivo obsahuje, tím je kvalitnější. Vysoký obsah popelovin může signalizovat nekvalitní složky ( např. kosti ). Také různé druhy masa mají různý obsah popelovin. Např. nejvíce popelovin obsahuje klokaní maso.

V této části popisu se uvádí zastoupení vitamínů, mineralů a stopových látek. U minerálů se uvádí, zda jsou přítomny v chelátové formě. To znamená, že jsou mnohem lépe využity v organizmu zvířete.

Příklady složení krmiv

Krmivo 1: Zde vidíte popis špičkového krmiva. Na prvních třech místech jsou živočišné proteiny. První je uvedeno maso z bizona v čerstvém stavu, takže před výrobou je ho nejvíc, ale po odstranění vody během výroby se tato složka pravděpodobně přemístí na jinou pozici. Ale na druhém a třetím místě je uvedeno maso v dehydrovaném stavu, takže živočišné proteiny mají jasnou převahu nad rostlinnými. Nejvíce rostlinných proteinů pochází z hrachu, ale protože tato složka je až na 5 místě, příliš neovlivní poměr proteinů. Krmivo obsahuje naprůměrné množství proteinů ( 32% ) s velkou převahou živočišných proteinů. Jediné, co by se mu dalo vytknout, je zdroj tuků ( řepkový olej ).

Krmivo 2: Čerstvé jehněčí a čerstvý jelen, sladké brambory, sušené jehněčí, hrách, celá čerstvá vejce, sušené kuřecí maso, brambory, lněné semeno, jehněčí tuk. Další příklad špičkového krmiva. Na prvním místě je uvedeno jehněčí a jelení maso v čerstvém stavu, takže před výrobou je ho tam nejvíc. Není uvedeno procento množství a proto nevíme, jestli se po výrobě nepřesune tato složka až za sladké brambory, které jsou na druhém místě. Sladké brambory obsahují jen velmi málo proteinů a proto i kdyby jich bylo v krmivu nejvíc, tak celkové množství proteinů neovlivní. Nejvíce rostlinných proteinů obsahuje hrách ( kolem 20% ), ale protože je na 4 místě za dehydrovaným jehněčím masem ( 65% proteinů), tak i v tomto krmivu mají jasnou převahu živočišné proteiny, kterých je celkem nadprůměrně 30%, Také ostatní parametry krmiva jsou na vynikající úrovni.

Motto výrobce : Zdokonalování výživy psů je pro nás celoživotním posláním. Jako majitelé a milovníci psů se budeme vždy soustředit na inovace a nacházet nové způsoby, díky kterým bude jejich život báječný.

Krmivo 3: Kuře (15 %), dehydrované drůbeží bílkoviny, pšenice, rýže (12 %), kukuřice, kukuřičná lepková moučka, frakce rostlinného oleje, sušená řepná dužina, sójová moučka, minerální látky, pšeničná lepková moučka, živočišný tuk, vedlejší výrobky živočišného původu, rybí tuk.

Na prvním místě popisu je čerstvé kuřecí maso. Na 1kg krmiva je to 150g. Po zpracování to bude cca 45g, tedy 4,5%. Na 4 místě se uvádí 12% rýže, takže naše kuřecí maso se odstěhuje nejlépe na 5 místo, ale spíše někam mnohem dále. Na druhém místě zachraňují množství živočišných proteinů dehydrované drůbeží bílkoviny. A zde je první kontraverzní složka. Není jmenovitě uvedeno, o jaké konkrétní bílkoviny se jedná. Od třetího místa pokračuje plejáda obilovin.

Druhá kontraverzní složka : frakce rostlinného oleje. To je pravděpodobně směs nějakých nevyjmenovaných rostlinných tuků. Třetí kontraverzní složka: živočišný tuk. Není vyjmenováno a jaký tuk se jedná. A poslední kontraverzní složka : vedlejší výrobky živočišného původu.

Obsah proteinů je poměrně vysoký ( 29% ), ale je zřejmé, že převažují nevhodné rostlinné proteiny. Nejvíce rostlinných proteinů obsahuje soja ( 40% ). Velmi problematické jsou tuky.

Krmivo 4: Jehněčí maso (>14 %), rýže (>14 %), kuřecí maso, kukuřice, čirok, ječmen, celá sušená vejce, drůbeží maso, živočišný tuk, sušená řepná dřeň, vedlejší produkty z kuřecího masa, chlorid draselný, sušené pivovarské kvasnice, sůl, hexametafosforečnan sodný, rybí olej, DL-methionin, glukosamin hydrochlorid, sulfát chondroitinu.

tags: #odpad #ze #zpracovani #kurat #slozeni

Oblíbené příspěvky:

• Podpora environmentálních programů v MSK
• Poplatky za odpady pro obce
• Aktivity v přírodě na FTK UP
• Správné třídění krabiček
• Učebna Moravec – Co nabízí?