Hledání řešení, jak opětovně a efektivně využívat různé druhy odpadu, je velkou výzvou pro celý svět. V České republice se také snažíme odpad maximálně využít. A v Indii přišli s nápadem, jak využít obrovské množství bioodpadu z banánovníků.
Skládky produkují ve svém nitru - na základě biologických reakcí - plyny, které zatěžují bezprostředně okolí, a to hlavně svým zápachem. Zvláště chráněné krajinné oblasti zápolí s náporem turistů a s velkým množstvím odpadu, který po sobě lidé v přírodě nechávají. Problém je největší hlavně v příměstských lesích.
Littering je celosvětovým problémem a zatím se na něj nepodařilo najít univerzální funkční řešení. Problematika nepovolených skládek patří mezi skutečnosti, jimž při správě lesů v majetku státu dlouhodobě čelí i Lesy České republiky, s. p. Na lesních pozemcích zakládají neukáznění občané i různé firmy stále nové tzv. „černé skládky“, a to v rozporu se všemi platnými předpisy. Vůbec si přitom neuvědomují, jak lesům, přírodě a životnímu prostředí škodí.
V letech 2011, 2012 a 2013 Lesy ČR registrovaly celkem 2 210 černých skládek, jejichž celková plocha dosáhla rozlohy cca 35 hektarů. Náklady na likvidaci těchto skládek ve zmiňovaných letech činily skoro 7 milionů korun, tato částka se však ještě zvýší, protože likvidace zjištěných skládek pokračuje i v roce 2014.
Tímto pojmem označujeme volně pohozený odpad, nebo odpad ponechaný na místě, které není k jeho odložení vyhrazeno. Volně pohozený odpad představuje značnou zátěž pro obce. Toto nezodpovědné chování jedinců má totiž dopad na všechny její obyvatele.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Analýzy litteringu využívají tři indikátory pro měření množství - hmotnost, objem a počet kusů. Ze šetření v Česku vyplývá, že nejvyšší hmotnostní zastoupení má sklo (30 %), plasty (28 %), kovy (19 %) a ostatní odpad - například textil, obuv, nebo elektroodpad (10 %). Podle počtu kusů jednoznačně vévodí nedopalky cigaret (72 %), následované plasty (14 %) a kovy (4 %).
Ještě zajímavější jsou výsledky pro jednotlivé lokality, které ilustrují zátěž veřejného prostoru. Z výsledků je patrné, že nejméně jsou litteringem zatížená centra měst a stezky přírodních chráněných území (méně než 30 g odpadu na 1000 m2). Z hlediska počtu kusů odpad nejméně zatěžuje okolí turistických stezek v rámci chráněných území (zhruba 4 kusy na 1000 m2), cyklostezek (zhruba 22 ks na 1000 m2) nebo dopravních komunikací (33 ks na 1000 m2).
S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.
Jako komplexní řešení těchto problémů byla zvolena metoda rozebrání skládky, čímž se definitivně odstraní stará ekologická zátěž bez dalších nároků na monitorování lokality. Nová technologie rozebrání skládky umožňuje vytvořit ze staré skládky novou, moderní, kontrolovanou a s poměrně inertním odpadem. Rekonstruovaná skládka odpovídá stavu techniky a neskrývá v sobě nepředpokládaná rizika.
Stabilizace odtěžovaného odpadu má v tomto případě významný ekologický dopad, neboť je zabráněno emisím zápachu. Jedním z možných systémů ke stabilizaci zápachových emisí je tzv. SMELL-WELL-SYSTÉM. Jeho funkční princip vede k přestavbě biologických poměrů uvnitř otevřené části skládky. Prostřednictvím vhánění vzduchu je zastavena aktivita anaerobních bakterií, které zapřičiňují vznik zápachových emisí.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
V České republice máme pro třídění odpadu skvělé podmínky, a to i díky dostupnosti třídění - k barevným kontejnerům to totiž máme průměrně necelých 90 metrů, další možnosti třídění nabízí síť sběrných dvorů, výkupny či místa zpětného odběru.
Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 38 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR). V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další).
Tabulka: Množství vytříděných druhotných surovin v Lesích ČR (v tunách)
| Rok | Papír | Plasty | Sklo | Kovy | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 2011-2013 | 141 | 64 | 24.6 | 58.4 | 288 |
Zálohové systémy na PET lahve a plechovky jsou už dnes v Evropě standardem a zálohující evropské státy potvrzují, že právě systém záloh je funkčním řešením pro opakovanou recyklaci nápojových obalů. Nyní zálohování funguje ve dvou třetinách zemí EU, např. v Chorvatsku, pobaltských státech a Skandinávii, v Irsku, Maďarsku a Rumunsku zálohuje se i v sousedním Slovensku, Německu a Rakousku.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy.
Ke změně chování však nevedou pokuty za odhazování odpadků na veřejném prostranství, zákazy ani zálohy na lahve nebo plechovky. Mnohem účinnější i levnější jsou komunikační kampaně založené na posílení pocitu vlastní odpovědnosti a informovanosti, včetně užívání negativních emocí - například označováním litteringu za znak lajdáctví a nevychovanosti.
Ten také připomíná, že se turistům opakuje, aby si odnesli to, co si do přírody přinesou. „Odpad řešíme na třech úrovních. První je návštěvnický provoz, kde už třicet let razíme způsob, při kterém by si návštěvník měl z národního parku všechny odpadky odnést, pod heslem: „Všechny odpadky, které do parku přinesete, si také odneste.“
tags: #odpadky #problémy #řešení