Světová Rada Znečištění: Aktuální Výzvy a Řešení

Znečištění životního prostředí je palčivý problém, který se dotýká celého světa. Zejména znečištění plasty dosáhlo alarmující úrovně a představuje vážnou hrozbu pro ekosystémy i lidské zdraví.

Právo na Čisté a Zdravé Životní Prostředí

Nevládní organizace, občanské iniciativy a organizace původních obyvatel z celého světa, společně vyzývají Radu Evropy, aby přijala nový dodatek k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který by uznal právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí jako jedno z lidských práv. Tento krok by reagoval na naléhavé výzvy dnešní doby a měl by zásadní význam pro ochranu současných i budoucích generací. K výzvě se připojila i česká nevládní environmentální organizace Arnika.

Čelíme trojité planetární krizi - klimatické změně, znečištění a ztrátě biologické rozmanitosti - což má ničivé dopady nejen na životní podmínky lidí na celém světě, ale také na jejich lidská práva. Více než 300 000 lidí v Evropě ročně předčasně umírá kvůli znečištění ovzduší. Klimatické změny přinášejí extrémní vlny veder, záplavy, požáry a stoupající hladiny moří, zatímco ztráta biodiverzity ohrožuje zásoby pitné vody, kvalitu ovzduší, potravinovou bezpečnost a kulturní hodnoty.

Právo na čisté, zdravé a udržitelné prostředí je již uznáváno ve 42 ze 46 členských států Rady Evropy prostřednictvím národních ústav, zákonů či soudních rozhodnutí. Toto právo již uznala řada mezinárodních organizací. Valné shromáždění OSN schválilo jeho uznání v červenci 2022 a všechny členské státy Rady Evropy pro tento krok hlasovaly. Přijetí závazného protokolu na celoevropské úrovni by sjednotilo přístup k ochraně tohoto práva, posílilo jeho právní rámec a zajistilo lepší ochranu pro všechny obyvatele Evropy. Dodatek k Evropské úmluvě by přinesl jasnost a posílil soudní praxi v oblasti environmentálních lidských práv.

Nevládní organizace vyzývají Radu Evropy, aby se chopila příležitosti a ukázala svou schopnost reagovat na globální výzvy. Přijetí právně závazného dodatku by bylo jasným signálem solidarity s obránci životního prostředí a potvrzením odhodlání členských států řešit krize ohrožující planetu i lidská práva.

Čtěte také: Řešení znečištění

Globální Problém Znečištění Plasty

Novináři popisují příklady myanmarských vesnic zcela zaplavených plastovým odpadem: hromadami a celými poli sáčků, obalů, kelímků, lahví a další ušpiněné plastové hmoty na prostranství mezi domy i kolem nich, dokonce ve vodě. „Před třemi měsíci najednou začali vysypávat odpad před můj dům… Býval to obecní park,“ popsala Aye Aye Than, šedesátnice z oblasti Shwe Pyi Thar severně od Rangúnu.

Ač velká část odpadu pochází přímo z Myanmaru, mezi plastem analyzovaným novináři a experty se našly i obaly od zboží evropských společností, mimo jiné z Polska: tamější pobočky supermarketu Lidl, pivovaru Kasztelan a sýrárny Spomlek. Žádná z firem přitom do Myanmaru nevyváží - ani produkty a podle vyjádření tiskových mluvčí rozhodně ne odpad.

Vtip je ovšem v tom, že podle dostupných dat se do země značná většina importovaného plastu dostává pokoutně ze sousedního Thajska. To sice dovoz i odvoz odpadu na papíře reguluje a podřizuje poměrně přísným pravidlům, praxe je ovšem velmi děravá a trpí na notně nedostatečnou kontrolu a vymáhání norem. Místní popisují, že kolem kontejnerů se slisovaným plastem na obou stranách thajsko-myanmarské hranice funguje zavedená logistická síť, která tuny a tuny v podstatě bezúčelného materiálu pašuje, a to často s vědomím uplatitelných myanmarských pohraničníků.

V Thajsku i proto odborníci a ekologové debatují o dalším zpřísnění pravidel pro import i export. Přímo v Myanmaru se, jak uvádí i thajský portál Prachatai, lidé často bojí ozvat. Zemi od roku 2021 vládne vojenská junta, která si nebere servítky s pronásledováním opozice či drastickým omezováním internetu. Rozsáhlé části území se navíc nachází ve stavu faktické občanské války mezi opozičními silami a armádou. Vysypáním tun plastu nic netušícímu člověku za domem navíc příběh jen začíná. Rozseknout nerudovskou otázku „kam s ním“ je totiž pro místní nejen krajně obtížné, ale i potenciálně nebezpečné.

Toxické Látky v Plastech a Jejich Dopady

Do různých plastových materiálů, kolik jich jen člověk vyrábí, se přidává celkem přes 13 tisíc různých chemických přísad. Těchto látek, mezi které lze zařadit i ty perzistentní (tedy dlouhodobě přetrvávající a takřka nerozkladné) či úžeji třeba různé zpomalovače hoření, se nejen prakticky nedá zbavit, ale v plastu se přenášejí i skrze recyklaci.

Čtěte také: Vliv války na kanibalismus

Hrozí, že u exponovaných lidí přispívají ke vzniku rakoviny a narušují mimo jiné hormonální i imunitní systém. Celou řadu takových jedů a asi-jedů obsahuje například PVC. Se vzniklou míchanicí všeho možného ovšem těžko něco dělat. Lidé ze zamořených vesnic se tak odpadků zbavují, jak jen jde.

Ač je takové nakládání s odpadem, k jakému jsou donuceni lidé v Myanmaru, samozřejmě obzvlášť rizikové, s toxickými látkami v plastech se zachází lehkovážně po celém světě - jen je to tím absurdnější, že nás k tomu nenutí zoufalé okolnosti. Látky užívané jako zpomalovače hoření (jako je například tetrabrombisfenol A) a nechtěné produkty spalování odpadu, obsahující bromované látky, jako např.

Mezinárodní Snahy o Řešení

Všechny znepokojivé informace mají společnou mezinárodní netečnost k zahlcování životního prostředí plastem: ať už v podobě hromad odpadu pochybně odvážených do zemí globálního Jihu, kde se lidé mohou jen obtížně hájit, či ještě zákeřněji prostřednictvím toxinů ve výrobcích ze „správně“ využitého, recyklovaného materiálu.

Vrátíme-li se do jihovýchodní Asie, sem se pozornost vývozců odpadu obrátila po roce 2017, kdy přestala zahraniční - tedy zhusta americké a evropské odpadky - přijímat Čína. Ta dříve stála za skoro polovinou světového importu vyhozeného plastu. Nicméně kvalita materiálu se průběžně snižovala, zatímco ekologické následky v podobě nevyhnutelného znečištění ovzduší a vody rostly.

I v daném regionu samozřejmě platí mezinárodní závazky, které by měly proudy odpadků významně regulovat. Thajsko, sloužící jako překladiště pro Myanmar, v červnu ratifikovalo dodatek Basilejské úmluvy, ve zkratce zakazující vývoz nebezpečných látek - včetně rizikového plastu - z globálního Severu do rozvojových zemí. Jak ale popisuje investigace myanmarského Frontieru, basilejské regulace se zkrátka porušují.

Čtěte také: Ekologické značení a GEN

Jim Puckett, výkonný ředitel Basilejské akční sítě, jež plnění pravidel sleduje, přímo viní vlády, pro něž je zkrátka nejpohodlnější a nejvýnosnější vývoz tisíců tun plastu ignorovat.

Evropská unie v polovině listopadu našla politickou shodu rozvinout dřívější zákaz vývozu nepoužitelného plastového odpadu novým opatřením. To má zakázat veškerý export plastu do zemí mimo společenství rozvinutých zemí OECD. Široká aliance nevládních organizací a občanů napříč Evropskou unií, Rethink plastic, označuje dosavadní evropskou praxi vyloženě za „odpadový kolonialismus“. A podotýká, že jen za rok 2022 vyvezla EU před milion tun plastového odpadu do zemí, kde je nakládání s ním přinejmenším pochybné: skládkuje se, spaluje či skrytě převáží jako ve shora popsaném případě.

I přes nové regulace je tedy velmi otevřenou otázkou, zda pod hromadami odpadu neskončí i další myanmarské (nebo jiné) vsi. Ať již kvůli nezápadním, vnitroasijským exportům odpadu, trvajícímu porušování pravidel či zkrátka tomu, že celosvětově se produkce plastu v prvních dvou dekádách jednadvacátého století zdvojnásobila a totéž se může zopakovat do roku 2050. Přičemž již nyní se z něj podle údajů OSN zrecykluje jen zhruba 9 procent.

Mezinárodní Plastová Úmluva

Obojí by mohla na úrovni OSN řešit takzvaná Mezinárodní plastová úmluva - či slovy jejího prozatímního návrhu „mezinárodní, právně závazný nástroj proti plastovému znečištění, včetně toho v mořském prostředí“ -, na jejíž podobě se jednací výbor Spojených národů plánuje shodnout do konce příštího roku. Jenže i po třetím kole vyjednávání jsou výsledky nejednoznačné.

Pokrok zůstává velmi pomalý, a i když existuje určitá obecná shoda na nutnosti řešit toxické chemikálie, naftařské velmoci a velcí výrobci tlačí proti zpomalení výroby plastů, respektive proti skutečným regulacím jako takovým. Delegáti se znovu sejdou v dubnu.

Především zástupci zemí globálního Jihu, kterých se zahlcení plastem dotýká nejvíce, a k nadprodukci dlouhodobě kritické nevládní a expertní organizace se rozhodně nevzdávají. Ozývají se i další hlasy volající po konkrétních změnách. Například v rámci Evropské unie řada nevládních organizací žádá celounijní odklon od výše zmíněného, celé spektrum nebezpečných přísad obsahujícího PVC.

Co Můžeme Dělat?

Arnika také vydala výzvu Budoucnost bez plastů, kterou může kdokoli podpořit podpisem. Aby se svět neutopil v plastu, nestačí totiž apelovat na řadového spotřebitele.

Kvalita Vzduchu v Interiérech

Každoročně se 7. září slaví Mezinárodní den čistého ovzduší, který byl ustanoven Valným shromážděním OSN a poprvé připomínán v roce 2020. Zatímco se většinou zaměřujeme na znečištění venkovního ovzduší, zejména ve městech, mnohem více času trávíme doma nebo v práci. Kvalita vzduchu v interiérech proto může mít zásadní vliv na naše zdraví.

Znečištění vzduchu bývá často spojováno s venkovním prostředím. Výfukové zplodiny, kouř, smog… To všechno nás děsí. Přitom většinu času trávíme uvnitř - doma, v práci nebo v restauracích. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce odhaduje, že v budovách pobýváme až 90 % času. A s příchodem podzimu navíc toto číslo roste.

Co Všechno Doma Dýcháme?

V uzavřených prostorách se koncentrují nejrůznější nečistoty. Prach, zbytky hmyzu, odumřelé kožní buňky, částečky kosmetiky nebo dokonce viry - to vše se může vznášet kolem nás. A to není všechno. Analýzy filtrů čističek vzduchu, které provedla technologická společnost Dyson, odhalily přítomnost překvapivých částic, jako jsou zbytky vonných svíček nebo cigaretový popel. Zvláště nebezpečné jsou pro nás alergeny, jako jsou pyly, roztoči nebo plísně. Tyto mikroskopické částice o velikosti 0,5 až 5 mikronů jsou až stokrát menší než průměr lidského vlasu, přesto mohou vyvolat alergické reakce a dýchací potíže. A co teprve, když v teplých dnech pustíme větrák a celý ten mix nečistot pěkně rozvíříme po celé místnosti.

Neviditelné Hrozby pro Naše Zdraví

Nesmíme také zapomínat, že otevřenými okny se do útrob našich domovů dostávají i veškeré zplodiny a nečistoty z ulice. A když nosíte boty uvnitř, vnášíte do domu i zvířecí výkaly, pyl, hnojiva, motorový olej, stavební materiály, toxické sloučeniny a různé organismy. Je tedy řešením nechat okna uzavřená? Ani to není samozřejmě ideální! Zvláště, pokud místnost obýváte společně s více lidmi, ve vydýchaném vzduchu se hromadí CO2 a navíc se ve sdílených uzavřených prostorách zvyšuje riziko přenosu infekčních onemocnění, jelikož vydechované kapénky v sobě mohou ukrývat obávané viry. „Jakmile se venku ochladí, máme tendenci trávit více času uvnitř a méně často větrat své domovy,“ potvrzuje Gem McLuckie, vedoucí vědecká pracovnice v mikrobiologii společnosti Dyson.

Nebezpečí představuje i formaldehyd uvolňující se z nábytku a podlah

Naštěstí existují účinné způsoby, jak zlepšit kvalitu vzduchu v našich domovech. Jedním z nich jsou čističky vzduchu. Moderní čističky, jako například Dyson Purifier Hot+Cool Formaldehyde, dokáží zachytit až 99,95 % nečistot, včetně těch nejmenších částic o velikosti 0,1 mikronu. Díky integrovaným senzorům neustále monitorují kvalitu vzduchu a poskytují přesné informace o jeho stavu. Přístroj navíc likviduje také formaldehyd. Tato těkavá bezbarvá chemická látka se může uvolňovat z nábytku, koberců, tapet i nových podlah či dveří, jelikož bývá součástí barev, laků, mořidel či lepidel. V uzavřených prostorách se pak hromadí a může způsobovat zdravotní potíže.

Dýchat Čistý Vzduch se Vyplatí

Čistý vzduch je nezbytný pro naše zdraví a pohodu. Znečištěné ovzduší naopak může způsobit řadu zdravotních problémů, od alergických reakcí až po závažnější onemocnění dýchacích cest. Škodlivé výpary, které se dostanou do ovzduší při spalování paliv, zavinily v roce 2019 úmrtí až půl milionu novorozenců. Vyplývá to z nového výzkumu organizace The State of Global Air. Organizace uvedla, že loni zemřelo kvůli znečištěnému ovzduší celkem 476 tisíc novorozenců po celém světě. Zhruba 326 tisíc dětí zemřelo v subsaharské Africe, dalších 116 tisíc v Indii. U těhotných matek, které žijí v oblastech se znečištěným vzduchem, závratně stoupá riziko předčasného porodu. Rovněž matkám hrozí, že jejich dítě bude mít po narození velmi nízkou hmotnost. Tyto aspekty vedou k tomu, že řada novorozenců ve výše zmíněných oblastech zemře v prvním měsíci života. Pokud se takové dítě dožije dospělosti, je pravděpodobné, že se bude kvůli znečištění potýkat s řadou zdravotních problémů, uvádí studie. Na zdravotní komplikace způsobené znečištěným vzduchem loni zemřelo po světě 6,7 milionu lidí.

Zanesené plíce pacientů ztěžují boj prakticky s jakoukoli chorobou, a to včetně koronaviru, který napadá právě plíce. Vzhledem k tomu, že se kvůli koronaviru uzavřela řada továren a podniků po celém světě, ovzduší se začalo mírně zlepšovat. Například v Číně se kvůli epidemiologickým opatřením emise oxidu dusičitého (NO2) v lednu a únoru snížily oproti minulému roku o 40 procent. Ve Velké Británii vyhlásila vláda celostátní karanténu 23. března, už o dva týdny později byla produkce NO2 v některých městech až o 60 procent nižší než ve stejném období v minulém roce. Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020.

Světelné Znečištění

Pro české předsednictví v Radě EU si Ministerstvo životního prostředí zvolilo jako jednu ze svých priorit také problematiku světelného znečištění. Při této příležitosti se dne 26. října 2022 v Hvězdárně a planetáriu Brno uskutečnil mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022. Workshopu se zúčastnili zástupci 19 evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy (International Dark-Sky Association), Evropské agentury pro životní prostředí nebo Mezinárodní komise pro osvětlování, stejně jako odborníci z akademické sféry a soukromé i neziskové sféry.

Cílem akce bylo poskytnout prostor pro vzájemné sdílení zkušeností s řešením problematiky v evropských zemích a umožnit diskusi nad ověřenými i novými postupy, skrze které se daří dostat problém pod kontrolu. Jedná se o dokument mapující opatření na snížení světelného znečištění v jednotlivých evropských zemích.

Zahájení a Představení Témata Světelného Znečištění

Jiří Dušek (senátor Parlamentu ČR a ředitel Hvězdárny a planetária Brno) v úvodu workshopu přivítal účastníky ve městě Brno a ve Hvězdárně. Jakožto astronom velmi ocenil příležitost společně diskutovat světelné znečištění a cesty k jeho snížení. Jedná se totiž o globální, stále rostoucí problém, který ovlivňuje každého z nás. Podle něj je to však problém řešitelný a v Senátu se mu sám věnuje, z této pozice vyjádřil plnou podporu tzv. Brněnské výzvy.

Jan Dusík (náměstek ministra životního prostředí pro sekci ochrany klimatu) jménem MŽP stejně tak přivítal všechny účastníky. Podotknul, že mnoho problémů životního prostředí, se kterými se dnes potýkáme, si od nás bohužel zasluhují velmi pomalou reakci. Nastal čas zvýšit tempo a připravit se na kompromisy, abychom tento problém mohli vyřešit nejen s ohledem na současnou krizi, ale také na zhoršující se klima a krizi biodiverzity.

Ruskin Hartley (výkonný ředitel Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, USA) uvedl problematiku do kontextu s prezentací na téma „Zachování tmavých obloh a snižování světelného znečištění“. Vysvětlil, že umělé noční osvětlování je spojeno s lidským osidlováním, kdy je v dnešní době prakticky celý svět elektrifikován. Světelné znečištění má ale celou řadu negativních dopadů, ať už se podíváme na člověka, rostliny, opylovače, chráněné oblasti, nebo také spotřebu energie a změnu klimatu. Máme tedy spoustu důvodů, proč bychom měli noční prostředí před světlem chránit. Rovnou představil pět základních principů pro zodpovědné venkovní svícení: účelnost, směřování pouze kam je potřeba a kdy je to potřeba, dodržování nižší intenzity světla, regulovatelnost a použití teplých barev světla.

Anna Pasková (ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP ČR) ve své prezentaci na téma „Světelné znečištění - příčiny a dopady“ představila výsledky výzkumu dopadů umělého světla na živočichy. V současné době toho děláme mnoho pro ochranu biodiverzity, aby však byly naše snahy efektivní, musíme zahrnout i ochranu nočního prostředí. Problém se rozmohl zejména s pokrokem LED svítidel, ačkoli jsou energeticky účinné, matou biologické hodiny člověka, živočichů i rostlin svým spektrálním složením podobným dennímu světlu. Dochází pak k ovlivňování celých ekosystémů, reprodukčního chování či narušení migratorních tras. Mnoho pozornosti je jakožto zdroji světelného znečištění věnováno veřejnému osvětlení, měli bychom se však zaměřit i na zdroje další, které se na něm významně podílí, např. sportoviště, komerční budovy, architektonické osvětlení, reklamní osvětlení, nebo osvětlení soukromých budov. Na evropské úrovni bychom měli světelné znečištění uznat jako jeden ze zdrojů znečištění.

Joachim d’Eugenio (poradce pro nulové znečištění, Generální ředitelství pro životní prostředí Evropské Komise) představil problematiku v kontextu Evropské unie s prezentací nazvanou „Světelné znečištění z evropské perspektivy“. Dostali jsme se do doby, kdy je energie luxusní komoditou. Nejen kvůli probíhající krizi, ale i z celkového trendu je jasné, že se v budoucnu budeme muset lépe zamýšlet nad tím, jak využíváme energetické zdroje. Co se týká světelného znečištění, na úrovni EU se mu dostává stále více pozornosti, je zanesen do celé řady strategií, které vychází ze Zelené dohody pro Evropu. Příkladem je Akční plán pro nulové znečištění, kde Evropská komise v den konference schválila Balíček pro nulové znečištění, jenž zahrnuje ambiciózní cíle v různých oblastech znečištění. Významnou roli hraje také v existujících politikách, o které se nyní můžeme již nyní opírat. Vědecké poznání v oblasti světelného znečištění neustále roste, realizována a plánována je celá řada výzkumů. Stále je však potřeba lépe porozumět rozsahu a dopadům světelného znečištění.

Panelové Diskuse

1. Legislativa a normy: Může být problém se světelným znečištěním vyřešen legislativní cestou? Jaký typ legislativy je v tomto případě nejlepší a na jaké úrovni by měla být zaváděna - lokální, národní, nebo mezinárodní? David Smith (organizace Buglife, Velká Británie) sdílel své zkušenosti se snahami o zahrnutí dlouhodobých závazných cílů pro snižování světelného znečištění do britských environmentálních zákonů.
2. Regionální plánování a dotace: Při posuzování novodobých projektů budování nebo modernizace světelných soustav musejí být brány v úvahu, kromě aspektu dostatečného osvětlení, také jejich vlivy na životní prostředí a lidské zdraví. Ivo Marcin (Státní fond životního prostředí, Česká republika) informoval o nastavení systému podpor na osvětlovací projekty z národních fondů. Martina Birngruber (MAS Sterngartl Gusental, Rakousko) poskytla srovnání se zkušeností s dotačními schématy na regionální úrovni, které řídí Úřad zemské vlády Horního Rakouska. V čem se liší dva současné dotační programy a jaké mají zatím výsledky? Video prezentace Rozmístění chytrých světelných soustav by mělo být zapracováno do územních plánů na všech úrovní, od lokálních po národní, a to již ve fázi plánování. Michael Nolle (Úřad pro životní prostředí a přírodní zdroje, Malta) představil důležité aspekty procesu plánování z regionální perspektivy. Theodor Terrich (Technologie Hlavního města Prahy, Česká republika) z technické stránky vysvětlil práci na tvorbě Osvětlovacího plánu Hlavního města Prahy (Prague City Lighting Masterplan).
3. Výzkum a osvěta/vzdělávání: Veškeré kroky, které podnikáme ve snaze snižovat světelné znečištění, by měly mít pevný vědecký základ, jenž získáme kvalitním výzkumem. Kaja Widmer (Institut pro výzkum tropů a veřejného zdraví, Švýcarsko) odprezentovala výsledky nedávno dokončeného výzkumu zaměřeného na světelné znečištění, jenž bude sloužit k monitoringu Akčního plánu pro nulové znečištění. Alejandro Sanchéz (Univerzita Madrid, Španělsko) se zaměřil na satelitní data, na kterých výzkum světelného znečištění z velké části stojí, mají však své nedostatky. Pan Sanchéz představil novinky ze svého výzkumu, kde se tyto nedostatky snaží překonat. Poté, co veřejný problém dobře poznáme a popíšeme, je nezbytné o něm informovat, abychom zvýšili šanci na jeho řešení. Důležitou součástí je tedy zvedání povědomí a důsledná osvěta široké veřejnosti. Georgia MacMillan (Park tmavé oblohy Mayo, Irsko) vyprávěla o spolupráci mezi občany a volenými zastupiteli při snaze eliminovat nadbytečné světlo z architektonického osvětlení a osvětlení památek na regionální úrovni. Aneta Grueberová (Slezské gymnázium Opava, Česká republika) představila studentský projekt Emise. Iniciativa monitoruje světelné znečištění ve městě Opava, kromě samotných studentů jsou zapojeni rodiče, učitelé, městská rada a široká veřejnost. Výstupy z tohoto letitého projektu se podařilo dostat až do Evropské komise, konkrétně k eurokomisařce Věře Jourové.

Účastníci v závěru workshopu vyhlásili tzv. , která vybízí k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států.

Ministerstvo životního prostředí se věnuje rovněž osvětovým aktivitám v problematice světelného znečištění.

Znečištění Ovzduší a Jeho Dopady

Naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Uvádí to zpráva, kterou podle agentury AFP zveřejnilo ženevské sídlo organizace. Autoři zprávy se zaměřili na 3000 míst po celém světě, především na města. Znečištění ovzduší ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba tří milionů lidí ročně. Na 90 procent těchto úmrtí připadá na chudé země, dodává zpráva organizace.

WHO zveřejnila v květnu žebříček znečištění ovzduší, podle kterého Česko patří do regionu s nejlepší kvalitou ovzduší na světě. Z měst v ČR byly nejhůře hodnoceny Havířov a Český Těšín. České ministerstvo životního prostředí loni uvedlo, že ovzduší v ČR nadále nejvíce znečišťuje polétavý prach a rakovinotvorný benzo(a)pyren.

Nejvíce znečištěným městem na světě je íránský Zábol. Další čtyři města na žebříčku znečištění ovzduší, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), jsou z Indie, která je zároveň třetím největším producentem CO2. Česko se řadí mezi země s nejlepší kvalitou ovzduší na světě.

Statistika WHO za roky 2012 a 2013 zahrnuje data z celkem 3000 obcí z celého světa. Pomocí indexu PM2,5 se poměřuje koncentrace drobného polétavého prachu. Jeho množství ovlivňuje celkovou nemocnost obyvatel i předčasnou úmrtnost. Nejhůře ze všech sledovaných měst na světě dopadl íránský Zábol. Město u hranice s Afghánistánem každé léto čelí prašným bouřím. V měření dosáhlo hodnoty 217. V žebříčku je na prvních příčkách také řada indických měst. Hodnoty přesahující 100 dosahují také některá čínská města. Z měst v České republice byly nejhůře hodnocené Havířov a Český Těšín, které na indexu dosáhly úrovně 33.

WHO ale zároveň upozorňuje, že některé další státy na tom mohou být ještě hůře, ale znečištění ovzduší vůbec neměří. Standardy WHO týkající se kvality ovzduší splňuje 44 procent měst v bohatých zemích, v chudých státech jsou to jen dvě procenta měst.

tags: #svetova #rada #znecisteni

Oblíbené příspěvky:

• Využívání OZE v literatuře
• Eko-friendly odpadkové koše
• Energetický balíček a ČR
• Průvodce pro Vlastníky Bytů: Evidence Odpadu
• Třídění bioodpadu