Historie a zajímavosti Rychnovska: Od prvních zmínek po současnost

První písemná kniha Rychnovské fary byla založena v roce 1611 P. Johannem Georgem Lissnerem. Zahrnuje období 240 let a uzavřena byla roku 1856 P. Antonem Johannem Felgerem.

Rychnovsko leží v příjemné nivě mezi Libercem a Turnovem nad Jizerou a časem se rozrostlo. Podle Libri erectionum et confirmationum, založených prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic v letech 1344-1350, měla Rychnovsko vlastní faru (plebánii) a patřila spolu s Jabloncem, Bzí, Hodkovicemi, Brodem, Jeníšovicemi a dalšími.

Náboženské změny a kostely

První kostel, postavený ze dřeva, stál na místě dnešního starého hřbitova a sloužil až do roku 1712. Poté byl zbořen a na památku byl třemi přifařenými obcemi (Rychnov, Rádlo a Pulečný) zřízen kříž na místech, kde kdysi stál oltář.

V roce 1611 pečoval o duše M. Andrease Krölla. Roku 1622 uzavřel manželství s vdovou Kateřinou a byl oddán ctihodným mužem M. Nástupce M. Andrease Krölla se jmenoval Justus Becker a do Rychnova přišel jako pastor pravděpodobně začátkem roku 1621.

V roce 1624 M. G\'fcnther opustil Frýdlant se svou ženou a malým dědictvím a odešel do Žitavy. Andreas Hirsch, farář v Rychnově, byl stár 83 let a 53 let tam byl kazatelem. V roce 1625 byl 1. farář navečer zavražděn po cestě do Rochlic.

Čtěte také: Odpadlý pupík: co dělat?

V roce 1650 byli luteránští kazatelé vyhnáni a uvedeno bylo pravé kněžstvo. Roku 1657 byl instalován Pater Vitalis. Po jejich pozemské pouti byla duchovní správa dána d\'f9st. nem Joannes Wenzeslaus Augustinus Rozvyedsky ze Sm\'ecdavy, kter\'fd\'9e byl tak\'e9 Vysokou vrchnost\'ed poct\'ecn hodnost\'ed d\'eckana. Právě za něho došlo k rozdělení na tři fary, a tak byl r. podle výkazu v nejstarší rychnovské matrice patřily k Rychnovu Rychnov, Rádlo, Pulečný, Košťálov, Svatý Kříž, Hannigen u Rádla, Gro\'df-Busch, Dobrá Voda, Dalešice a Kl\'ed\'e8nov.

Joan Fridrich Schohsig, rodák z Rumburka, stál v čele svých farníků po 24 let. Každý sedlák ročně vykonal půl dne roboty na farním pozemku. Sedláci se zavázali ročně faráři na svátek sv. Jiří odvádět sýrový peníz.

Poznamenání ke stavbě nového kostela v r. Po zničení dřevěného kostela sv. Tehdy tehdejší farář P. Nyní J. hraběcí Excel. liti a při šťastné návratívě r. 1704 z vysoce urozené přízně k poctě Boha a sv. nosti i stalo. mi sedmsami, kostel byl i se sakristií vydlážděn, příslušně omítnut a vybílen. Stavba opatřena pracemi kovářskými, zámečnickými, truhlářskými, sklenářskými a jinými do r.

Specifikace výdajů na stavbu nového kostela sv. Jiří

Suma kostelních výdajů byla 4861 zl. Pole je vždy na 3 roky pachtováno církevním otcům (kostelníkům) za roční činži 13 zl. 21 kr. Joann Georg Hartelt byl na faře od roku 1710 do 25.

Toto opuštěné stádo k pasení bylo dále svěřeno v roce 1712. Co se ale během doby působení těchto p. tkem roku 1717 nejmilostivěji do Rychnova jako farář ustanoven P. Joannes Josephus Michálek, rodák z Prahy, jenž slavně spravoval rychnovskou faru od r. 1717 do 29. března 1739, to je po 22 letech a 3 měsících, zde také zaměnil časné za věčné a v novém kostele před velkým oltářem na evangelijní straně do země byl spuštěn. Ku 49 let. O tomto jmenovaném a nyní v Bohu odpočívajícím P.

Čtěte také: Jak správně pečovat o pupík

1) R. 1719 v předvečer svátku sv. Petra a Pavla na žádost P. clav. Vysvěceny byly důstojným a vznešeným pánem p. Aemilianem Koterovským, řádu sv. Benedikta u sv.

2) Za shora řečeného P. Michálka v r. 1722, 12. Dáno na zámku v Mnichově Hradišti 12. NB: zároveň jsou tito tři páni faráři povinni jako děkůvzdání číst jeden každý 6 měsíců. Totiž tři v době sv. K doplnění toho, co zde jako farní deputát p. farář Lišner zmiňuje, slouží jeden kus, který se mně (faráři Felgerovi) dostal do ruky r. 1857, a který v dodatku k této pamětní knize na str. opise připojuji. šaila, ale změnila, resp.

3) byla také prostřednictvím P. Roku 1724 jsem já, Eliáš Hübner z Rádla s povolením Jeho ctihodnosti pana faráře v Rychnově, jakož i vys. Ave Maria, aby v Rádle na věčnou paměť 3x denně zvonil. Roku 1725, 16. června jsem děk své blahé vytrvalosti od veledůstojné pražské konsistoře, jakož i od ctihodného p.

Roku 1726, 7. října, v tento právě jmenovaný den byla také tato novostavba Jeho důstojností p. ejšího pana faráře Josefa Michálka, jakož i páni faráři Johanna Jakoba Wei\'dfe z Hodkovic a veledůst. Roku 1730, 10.

Jeho hraběcí milostí Františkem Josefem (PBT) hrabětem z Valdštejna po vyjednání od veledůst. ec vystavěné kapli k poctě Nejsvětější Trojice mohla být čtena mše svatá, kterážto licence dodnes je k vidění zasklená v kapli, jakož i řečeného dne byla první mše sv. jist. Josefem Michálkem, tehdejším farářem v Rychnově za účasti důst. Já, František Josef, sv. Ročně mají být v této kapli slouženy dvě mše svaté, a sice první v neděli po Božím Těle, druhá v neděli po svátku sv. tek se slaví obvykle posvěcení, včetně od cesty 1 zl. 15 krejcarů, v jednom dva zl. a 30 kr. dále zvoníkovi, který ráno, v poledne a večer v urče...

Čtěte také: Příznaky odpadlého hemoroidu

Průmyslový rozvoj a falšování peněz

Kronika obce Krásněves uvádí, že v červenci 1850 se v Birminghamu dostavil ku ryjci razítek Williamu Steelovi cizinec a tázal se ho, zda by mu dle otisku mohl zhotoviti razítko. Představil se jako John Henry Hillim a říkal, že razítka potřebuje ku označení svého bavlněného zboží. Razítko stálo 10 Liber t.j. 100 bývalých zlatých.

Hillim dále mluvil o litografických pracích, načež mu rijec doporučil firmu Alen a když ta práci nepřevzala, doporučil mu firmu Unterwood. Ten prohlídl vzor - byla to 100 zlatová rakouská pokladniční poukázka, jež měla vystřižené kolečko. ,,Přejete si napodobeninu?" ,,Ano, tak přesnou, jak jen možno." - byl hovor jich.

Když cizinec odešel, rozmýšlel Unterwood ještě stále o objednávce a měl jakési pochyby. Tu přišel do krámu známý kupec Minté, ten prohlížeje papír poznal, že jsou to rakouské peníze. Unterwood chtěl hned se zhostiti objednávky i peněz, zálohou daných, zavolal sluhu Wynna a dav mu souvereign řekl: ,,Až ten gentleman sem přijde, co před hodinou odejel, dejte mu peníz zpět s poznámkou, že jsem od toho obchodu odstoupil". Kupec Minté byl znám s náčelnikem policie Stephensem, s nímž se setkal ještě týž den a vše mu oznámil.

Po 5 nedělích přijela z Rakouska komise s polic. radou Felsenthalem v čele (5/9 50)-- Brzy po svém zatčení obrátil se Hill na Stephense, že by učinil důležité sděleni pro rakouskou vládu, kdyby tato v jeho stíhání upustila. Stephens mu sdělil, že od stíhání se již upustit nemůže, ale kdyby podstatná nějaká sdělení podal, že ba pak rakouská vláda obrátila se na anglickou se žádostí o zmírnění trestu v případě odsouzení. A Hill mlčel.

Konečně 24/3 1851 začal soud a 27/3 bylo hlavní jednání. Hill měl znamenitého obhájce jménem Millera, přesto však porota prohlásila Hilla vinným. V Rakousku žijící Hillova manželka Anna dověděla se z anglických novin o zatčení manželově. Před druhou cestou Felsenthalovou k přelíčení obrátila se naň Anna Hillová. Ten uvedl jí, že minulého roku krátce po svém zatčení nabízel Hill určitá sdělení důležitá pro rakouskou vládu, nyní že mlčí.

29/3 - tudíž po odsouzení Hillově - došlo ve Warwicku ve vězení ke schůzce mezi manželi u přítomnosti Felsenthala, Stephense a vězeňkého dozorce. Velice pohnut slzami pravil: ,,Milá ženo, chci ti dobrovolně před těmito pány sděliti jméno toho, který mne svedl a v neštěstí uvedl. Prohlašuji tímto, že v záležitosti falšování na úkor vlády rakouské, nemám žádných jiných společníků - jedině Williama Murdoch Fostra, který dříve ve přádelně v Rottendorfe byl zaměstnán. V době, kdy opouštěl jsem Rakousko, bydlil v Krásnoveské přádelně u Velkého Meziříčí, on vyráběl též dvouzlatové bankovky dle způsobu, jejž mu zdělil bratr z Ameriky (dále jsou údaje soudního řízení).

Dne 8/2 1852 obdržel vrchní komisař brněnského hejtmanství potřebné instrukce z Vídně. Do Brna současně dostavil se policejní rada z Felsenthalů. K nim přidružil se ještě třetí úředník se 2 spolehlivými policisty. Aby nebyl činěn zbytečný rozruch, vydala se pětice z Brna přes Znojmo do Jihlavy. O 3.hodině odpoledne 11/2. 52 dorazila jedenáctičlenná tato výprava do Krásnovsi.

Při osobní prohlídce Fostrove odebrána mu peněženka s nepatrným obnosem, notes, domovský list a certifikát z 10/9. 1851, kterým byl z vyšetřovací vazby propuštěn. Věc týkala se obchodu s nitmi od firmy Oldenboug v Anglii. Náhlé toto zatčení působilo všem jako hrom na domácí, ovšem též na dělnictvo. 13.2. prohlíženo dole, když ničeho nenalezeno. Týž den ještě nahoře v dětském pokojíku, kdež měl syn Tomáš dřevěnou krabici s 48 zl. V ložnici nalezeny skvosty paní: zlatá brože, řetěz na krk, jehlice; ve visací skříni potom knihy obchodní a dopisy.

15./2 1852 vytrhána podlaha na různých místech - bez výsledku! Po několika dnech propuštěna paní Fostrová na svobodu. Fostr byl toho domnění, že zatčení je následkem zákroku firmy Oldenburg. Kdykoliv ptaly se Fostrová i její švagrová Hessy Felsentála na příčinu zatčení Fostra, odpovídal tento vždy, že zatčen je pro přečin proti zájmům rakouské vlády. A tu řekla paní na to, že jest již uspokojena a v tom ohledu přesvědčena o nevinně mužově.

Na to vynesen rozsudek: 20 tiletý těžký žalář a po jeho odpykání vypovězení ze všech zemí rakouských. Všichni poškození odkázáni na pořad práva civilního. Fostr samozřejmě ohlásil odvolání - ale nejvyšší dvůr rozsudek potvrdil, načež Fostr odvezen do Leopoldova do věznice. ,,Ten trest já nevydržím" říkal Fostr a brzy na to, po 3 dnech - po rozmluvě s manželkou Janou - byl Fostr mrtev! Zemřel na zánět střev.

Rodina Fostrova měla 7 dětí: 5 chlapců a 2 dcery. Hanna provdala se za kupce do Nového Města, kdež prý dobře se jí vedlo. Klia provdala se za obchodníka. Vojáček jako chlapec pásal krávy domácím i Fostrovým. Po umrtí Fostrově přišla za nějaký čas přádelna do nájmu. Prvními pachtýři byli. Bloudek+Najman, ale dlouho se tu neudrželi a proto pani Fostrová přikročila k dražbě. Ta se odbývala u rychtáře Skalky a zde přádelnu koupili svitavský pekař Madl se společníkem Kamlerem.

Za Mádla postaven sklep, za Bömů celý protější dům. Po Fostrovi práce v přádelně vázla, za Mádlů nebylo prý kolikrát na výplatu. Za Bömů pracovalo se již silněji. Pracovalo se od 5 hodin ráno do 8 hodin večer. Vojáček za pastvu dostal staré peníze. U Fostrů měli 1 pár koní a voly. Madl se jmenoval Rajmond, Kamler - Hugo. Když kníže Lobkovic převzal pilu, - nastala nutná přestavba.

Zámek Hradecký

V západním domě, který z části patřil k paláci pánů Hradeckých, se nacházel Španělský palác neb sál, který měl zděnou kruchtu pro hudebníky a vytápěn byl velikým komínem. Za tímto palácem bylo patero pokojův, kterým se říkávalo zelené světnice a byly porušeny požárem v r. 177 J. Na severní straně domu se nachází síň, do níž jest zazděný vchod ze zelených pokojův.

V tomto oddělení se nachází památná kaplička Afafky bolí, která bývala od nového fraucimoru toliko síní oddělena. Na dlouhé straně kaple vedle vchodu spatřuje se Matka boží korunovaná s krásným plavým vlasem a zlatou září kolem těla, ana stojí na měsíci. Nejblíže k Matce boží jest osoba, jejíž něžná sice tvář přece jen na mužského ukazuje. Oblečena jest v zlatohlav a s hlavy splývá vlas kadeřavý. Pod nim jest znak pánův Hradeckých a za ním světice také mladé tvářnosti, jako by jej k modlitbě pobízela. O malounko dále klečí tři paní v šatech černých, majíce hlavy bílými čechliky zavinuté, tak že jen u jedné z nich vlas vidéti. rodův Šternberského, Cimburského (zmazaný v šachování) a Gleichenského (modrý lev na bílém štítě), nad nimi vznášejí se andělé držíce pásky, na nichž jména osob napsána bývala.

Nade dveřmi, kudy se do kaple vchází, klečí před Matkou boží pachole s plavým kadeřavým vlasem a dlouhým hnědým pláštěm; při něm jest růže Hradecká a nad ním páska s nápisem 2lťam 3 ^frtřcc. Na téže stěně podlé vchodu jest opět Matka boží a před ní klečí pan Adam jako mladík. Není v celé kapli a snad v celém zámku krásnějšího obrazu. Anděl drží nad pánem pásku s nápisem „Adam z Hradce.'- Mezi okny klečí před Matkou boží osoba v rouše zlatohlavovém pěkné tváře s vlasy uměle skadeřenými, kteréž na vrchu hlavy svázány jsou; pod ni jest erb pánův z Rožemberka.

U výklenku levého okna jsou zbytky obrazu člověka shrbeného, břemeno nesoucího, avšak viděti jen hlavu a ruku s holí. V levo od okna na zdi vyobrazen jest anděl. Ve výklenku pravého okna spatřuje se obraz sv. Kryštofa a nad ním růže, odkudž v pravo nad oknem jest znak Černínovský, roku 1839 ke starému znaku Hradeckému přimalovaný. Také na klenbě jsou malby dílem staré, dílem vnově přidělané. Na oltáři, nad nímž na stěně vyobrazena jest hlava Páně, jest obraz Zvěstování p. M. uměle vyřezaný, snad z 15. věku.

Městiště, kteréž jest západné a jihozápadně za hradem, bylo ve starší době dílem parkánem, dílem místem skalnatým a nerovným. Za touto baštou v sousedství Červené věže býval do nedávna tak zvaný altán Trautsonovský jinak i Červená světnice, tak řečený od obmítky, na níž se vypouklé ozdoby bez ceny s erbem Slavatovským a Trautsonovským nacházely.

V jihozápadním rohu Hradeckého zámku za pavlačemi jest zahrada zámecká neveliká, zřízená za té doby, kdy zadní čásť hradu znova postavena a nerovná prostora za ním urovnána. Roku 1594 zbořena věž tato docela a skála okolo ní též vylámána a srovnána.

Stavení toto i s pěkným svým portálem má ráz úplné vlaský. Vnitřek jeho jest štukovým dílem velmi pěkné ozdoben. Na stěnách spatřuji se arabesky, guirlandy, závitky uměle z pálené hlíny udělané, mezi tím jsou pilastry na hlavicích znaky zdobených a 16 výklenkov (8 dole a 8 nahoře), v nichž sochy stávaly.

Kolonády, které s obou stran lk altánu přiléhají, mají v hradbách vysoké výklenky a okna a na stranu k zahradě ozdobné sloupoví. Místnosti tyto, totiž altán a kolonády, bývaly k obveselení pánův a k uctívání vzácných hostí a patřívaly k: nejnád-hernějším stavbám panským; neb veškeré ozdoby v altánu byly dobře pozlaceny, ale pozlátko až na nepatrné zbytky zmizelo, když před časy ozdobné toto stavení na dřevník obráceno a nějaký všetečka zlato oškrábal.

Jdouce z města do předměstí Nežárského, vyjdeme branou díla starožitného nedávno zase obnovenou, která byla na 1:é straně jediným vchodem do města ke hradu přihrazeného. Odtud šly hradby po kraji semináře a pivováru až k věži, která stojí proti domu č. 8. Věž tato, ač jí stojí jen trup, jest pěknou památkou stredovekého opevnění. V pravo a v levo vycházejí od ní hradby se střílnami; levá byla ještě městská, pravá patřila ke hradu a táhla se místy, Ikde stojí nyní mlýn.

Od jihozápadního rohu mlýna vychází zase hradba a postavena jsouc nad stokou, láme se v baštu, opatřenou dvojí řadou střílen obyčejných. Tato zed ohýbá se pak k východu a jde k Červené věži. Hradba od dotčeiné bašty nad stokou postavené jde rovně k včíce, v níž prý lázeň bývala. I při výstupku, který ji s kuchyní spojuje, viděti lze starožitnou úpravu, zejména krákorce, na nichž byla pavlač na věžku vedoucí, a pod vchodem neb schodem k věžce byl arkéř zazděný cihlami, jehož krákorce dosud se spatřují. Hradba jdoucí od něho k severní straně byla r. 1501 též chatrná a chtěla se převrci do zájezku pročež podepřena třemi velikými pilíři.

tags: #odpadly #kus #blata #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Řešení znečištění vody
• Vestavné koše do kuchyně
• Skryté Cíle a Zajímavosti
• Význam sportu v přírodě pro zdraví
• Návod na instalaci odpadu do zdi