Nevládní nezisková organizace AMO, která se zaměřuje na „výzkum a vzdělávání v oblasti mezinárodních vztahů“, vydala studii Proti větru, která mapuje hnutí odporu vůči větrným elektrárnám.
Práce přichází v čase, kdy téma větrných elektráren rezonuje ve společnosti i v médiích, přičemž někteří proponenti větrníků se snaží vykreslit kritiky jako oběti či dokonce propagátory ruských dezinformací.
Podle autora studie se lokální iniciativy proti větrníkům stávají součástí širších hodnotových střetů. Klíčovým mobilizačním prvkem aktivismu je podle AMO „pociťovaná nespravedlnost v rozhodovacích procesech a narativ ,zrady’ ze strany místních samospráv, které jsou vnímány jako prodloužená ruka elit či investorů“.
Spolky dle průzkumu apelují u spoluobčanů nejčastěji na právo obcí a místních obyvatel rozhodovat si o výstavbě větrníků sami v referendu. Větrníky se za minulý rok podílely na výrobě elektřiny v Česku zhruba jedním procentem. V zemi se jich momentálně nachází přes 200.
V souvislosti s tím je v dokumentu zmiňováno i jméno Kataríny Ondrušové, slovenské aktivistky, o které někteří proponenti větrníků u nás tvrdí, že za ní stojí ruský vliv. Minulý týden v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz Ondrušová nálepku „ruský agent“ odmítla se slovy: „Pokud dnes s něčím nesouhlasíte, jste automaticky ruský agent?
Čtěte také: Greenpeace a udržitelná energie
Rusko podle jejího autora systematicky využívá šíření dezinformací k ovlivňování veřejné diskuse o větrných elektrárnách a jiných obnovitelných zdrojích energie. Jako příklad uvádí dezinformační kampaně „se znatelným vlivem ruských narativů“ z Polska či Bulharska. Podle studie je i argumentace v ČR doprovázena šířením dezinformací.
Jedním z kritiků obnovitelných zdrojů, kteří dle studie často vystupují na besedách s odborníky, které odpůrci větrníků pořádají, má být i Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie. Čížek se pro Epoch Times vůči nálepkování ohradil.
„Je to přesně obráceně. Zdroje jako vítr a slunce jsou nestabilní. Elektrizační soustava ale stojí primárně na stabilitě. To znamená, že když do systému zapojíte tyto destabilizační prvky, ony soustavu destabilizují.
Do boje proti větrníkům se angažují i politické subjekty, které si téma berou za své a „zasazují je do širší kritiky klimatické a energetické politiky“, poznamenává studie AMO. O tom, že místní iniciativy mohou vést až k celostátní akci, svědčí právě kolující petice za revizi zákona 249/2025 Sb. o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie.
Lokální spolky se podle zjištění AMO často na sociálních sítích odkazují na některé české politiky, kteří jsou vůči větrníkům skeptičtí. Poslankyně Šichtařová zaslala Epoch Times reakci s tím, že její názor na větrné elektrárny zůstává stále stejný. „Jedná se z logiky věci o velmi nestabilní a neefektivní zdroj energie,“ uvedla a dodala, že je až zarážející, jak někteří aktivisté bojují za jejich výstavbu.
Čtěte také: Podrobnosti o odporu vrstvy znečištění kontakt
Tvrzení proponentů větrníků, že odpor veřejnosti k větrným elektrárnám podporují proruští politici, je podle ní „evidentně mimo“. Uvedla, že Ruská federace by jedině přivítala, kdyby byl podíl větrných elektráren v ČR alespoň 90 %, čímž by se staly dodávky elektřiny v zemi značně nestabilní.
Její kolega Vondráček upozornil, že AMO sice vystupuje jako nezávislý subjekt, ve skutečnosti ale „šíří pod rouškou ,boje proti dezinformacím‘ jednostrannou agendu EU“. „AMO a podobné organizace systematicky očerňují kritiky těchto politik (včetně mne či Svobodných) obviněními ze šíření proruské propagandy nebo dezinformací.
Modernizace spalovny v Rybitví a odpor Pardubic
Pardubice mají za sebou další veřejné projednání záměru modernizace spalovny v sousední obci Rybitví, která by ročně měla zpracovávat až 20 tisíc tun nebezpečného odpadu. Město zde vyjádřilo negativní stanovisko.
Primátor Jan Nadrchal uvedl: „Pardubice a další obce řeší problém spalovny od roku 2007. Od té doby se společnosti AVE snažíme vysvětlit, že zprovozněná spalovna tu být nemá, že záměr její obnovy je špatný a objekt nemá být znovu zprovozněn.
Proč by měla být spalovna zrovna v Rybitví, je jasné - zařízení tam již stojí, což znamená snazší průběh, než kdyby společnost měla stavět nový objekt na zelené louce. Stávající budova není však nic víc než ruina, z našeho pohledu tedy nepůjde o modernizaci, ale o novostavbu.
Čtěte také: Životní prostředí
V roce 2009 se navíc stala chyba, když na základě odporu veřejnosti bylo vydáno nesouhlasné stanovisko, které soud smetl ze stolu, tato situace se nesmí znovu opakovat,“ nechal se na včerejším projednání slyšet primátor Pardubic Jan Nadrchal, podle jehož slov je nutné brát ohled také na psychiku obyvatel, kteří by v blízkosti znovuzprovozněné spalovny měli žít.
Město využilo svého práva a zaslalo v řádném termínu na Ministerstvo životního prostředí několik podstatných připomínek. „Přepracovaná dokumentace i přes její úpravy a doplnění stále vykazuje značné nedostatky, spuštění spalovny proto považujeme i nadále za nepřípustné.
Řada vlivů, včetně synergických a kumulativních vlivů dalších záměrů v průmyslové lokalitě Semtín, nebyla dostatečně vyhodnocena, nemluvě o tom, že dle našich závěrů chybí také dostatečné vyhodnocení skladu odpadů ve spalovně, vlivu na významný krajinný prvek a vyhodnocena nebyla ani kvalita podzemní vody. Ve výčtu nedostatků dokumentace bychom mohli pokračovat, nemluvě o bagatelizování případů mimořádných událostí,“ dodává náměstkyně primátora pro životní prostředí Jiřina Klčová s tím, že dokumentace je mimo jiné zmatečná také v oblasti hlukové zátěže na současnou bytovou a budoucí plánovanou bytovou zástavbu.
Rozsah modernizace spalovny má zahrnovat výstavbu nové provozně administrativní budovy s laboratoří na analýzy přijímaných odpadů, modernizaci příjmu odpadů zahrnující rekonstrukci příjmu kapalných odpadů, sanaci bunkru na pevné odpady, součástí projektu jsou také stavební úpravy svozové a provozní budovy, výstavba nové rotační pece a parního kotle a řada dalších úprav.
Dokumentace k záměru modernizace spalovny přitom byla již několikrát vrácena s možností upravit stávající podobu podkladů. „V současné době je to bohužel ze strany státu nastaveno tak, že se uskuteční veřejné projednání, z něhož vzejdou námitky a následně je dokumentace vrácena k doplnění.
Zpracovatel poté dokumentaci právě na základě podaných připomínek přepracuje, znovu podá žádost, znovu se koná veřejné projednání a takto je to pořád dokola. Systém, kdy my prostřednictvím našich připomínek vlastně pomáháme zpracovateli upravit a vyprecizovat dokumentaci tak, aby v závěru nakonec opravdu prošla, je nastaven špatně.
Apeluji na zákonodárce, aby stávající zákon upravili například takovým způsobem, aby v případě, kdy dokument například dvakrát za sebou neprojde, neměl možnost minimálně po dobu dalších dvou let projít dalšími úpravami a být znovu projednán. Nemluvě o tom, že by bylo dobré posuzovat, zda není žadatel trestně stíhán,“ doplnil svá předchozí slova primátor Pardubic Nadrchal.
Ministerstvo životního prostředí na základě včerejšího veřejného projednání vyhodnotí všechny získané podklady - zpracovanou dokumentaci vlivu na ŽP, vyjádření dotčených orgánů státní správy a dotčených obcí, mezi nimi i města Pardubice, připomínky přednesené na veřejném projednání a nezávislého oponentního posudku a vydá závazné stanovisko, zda je stavba z hlediska vlivu na ŽP přípustná či nikoliv.
Závazné stanovisko dle vlastních slov Ministerstvo životního prostředí vydá do dubna 2023, poté bude následovat integrované povolení a územní a stavební povolení. Zájemci mohou navíc do konce listopadu podepsat petici proti spalovně.
Chemická recyklace plastů a kritika GAIA
Zneužívají toho i různá ekologická hnutí. Americká asociace chemického průmyslu - ACC zveřejnila na svých webových stránkách seznam 62 projektů k realizaci chemickou, nebo též nazývanou pokročilou recyklací odpadních plastů s plánovanými investičními náklady 5,3 miliard USD. K těmto projektům se kriticky vyjádřila GAIA - Globální aliance pro alternativy ke spalování.
„Chemical Recycling Industry“ kritizují převahu projektů chemických recyklací odpadních plastů metodou spalování před skutečnou chemickou recyklací v USA. Dále tvrdí, že chemická recyklace není schůdným řešením problémů odpadních plastů, neboť se při ní uvolňují toxické látky do prostředí, proces má velkou uhlíkovou stopu, není využitelný pro plné komerční účely, není konkurenceschopný a není ani v souladu s oběhovým hospodářstvím.
Vliv výroby omítek na životní prostředí
Při přípravě našeho bydlení ať novostavby či rekonstrukce stojíme před základní otázkou. „Jak nejlépe postavit, za co nejméně peněz“. Řešíme, kolik potřebujeme prostoru v domě a jaké kvality nám ten daný prostor má přinášet. Každý podlahový metr nás bude stát peníze. Umíme vlastně optimálně využít všechny prostory, které máme v domě navrženy?
Přemýšlíme o tom, že až naše děti vyrostou, zůstanou v našem domě jejich pokoje nevyužité a takto bych mohl pokračovat. Všechny tyto místnosti jsou postaveny ze stavebních materiálů, které museli být vyrobeny, koupeny a na které jsme si v mnoha případech vzali hypotéku.
U omítek, i u ostatních stavebních materiálů, vzniká nekonečná diskuze na téma, která omítka je lepší. U jedné omítky se vyzdvihují určité vlastnosti, další omítka má zase lepší vlastnost jinou. Nakonec to dopadne tak, že si kupující vybere takovou omítku, která mu bude nejvíc vyhovovat podle zvolených kritérií.
Pro srovnání jsem vybral 3 druhy vnitřních omítek, průmyslově vyráběných, pytlovaných a použitých na stejný typ zdiva. Jak je vidět, všechny se vyrábějí z přírodních materiálů. Vápenocementová je nejvíce používána, sádrová se začala v dnešní době více aplikovat pro svůj vzhled a příjemnější řešení detailů.
Jako vzorový příklad jsem si vzal běžný rodinný dům, ve kterém se spotřebuje cca 250 m2 omítek.
Srovnávací ukazatele ceny a životního prostředí, jasně předkládají, že nejpoužívanější omítky vápenocementové jsou o 1/4 levnější než omítky sádrové a o 1/2 než omítky hliněné.
Vliv lidské činnosti na životní prostředí
Lidské aktivity, zvláště pak od počátku industriální éry, ovlivňují životní prostředí. Poškození půdy se stává globálním problémem. Bylo zjištěno, že produkční schopnost půdy stále klesá. Mezi nejohroženější typy krajiny patří suché, tzv. deštný prales.
Účinné využívání energie představuje silný nástroj při ochraně životního prostředí a snižování nákladů na energii. V České republice ji zavádí dceřinná společnost firmy EPC - EPS ČR. veškeré riziko návrhu úsporných opatření a zajištění financí. opatření jsou spláceny z výnosu energetických úspor.
V posledních letech zásluhou tzv. a do zemské atmosféry pronikly škodlivé paprsky UVZ. návyků a nová agrese slunce ohrožují lidskou kůži.
Do povrchových vod se dostává se splaškovými odpadními vodami a splachy z polí. Eutrofizace je jedním z nejvážnějších vodohospodářských problémů. na tomto stavu podílejí sloučeniny fosforu, obsažené v pracích prostředcích. u nás obsah fosforu v pracích a čistících prostředcích nijak zákonně limitován.
Alternativní zdroje energie
Existuje řada možností využití sluneční energie, zahrnující kolektory, které přeměňují světelnou energii na elektrickou přímo. Geotermální elektrárny jsou zapojeny do elektrorozvodné sítě a produkují výkon. V elektřině je instalováno 5 MW a v teple 13 MW. Při roční spotřebě cca 26 000 tun slámy se vyrobí cca 17 mil.
Řada plísní produkuje mykotoxiny, které mají nejrůznější vlivy na organismy. Mykotoxiny s estrogenním charakterem.
Doprava a životní prostředí
LPG - Liquid Propan/Petroleum/ Gas. V České republice je asi sedmdesát těchto stanic. Vysvětlení zkratek LNG, CNG, NGV. Běžné způsoby snižování spotřeby pohonných hmot na 100 km zahrnují používání katalyzátorů a bezolovnatého benzinu. snížení exhalací i nákladů na palivo. Zkušenosti provozovatelů MHD. motorů u osobních automobilů.
Odpadové hospodářství
Je nezbytná koncepce odpadového hospodářství v ČR, která by zahrnovala mj. zneškodňování odpadů. zemích. zneškodňování odpadu i možnost energetického přínosu. metropole bez spalovny komunálního odpadu. studie o ekologických efektech obalů z domácností, svítidel a elektronických přístrojů. z domácností.
Zvyšující se produkce a spotřeba zboží znamená obrovský nárůst odpadků. nežádoucími zbytky. na skládkách, naši západní sousedé mnohem více spalují, recyklují a kompostují.
tags: #odpor #prostoru #ekologie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]