Krajina, příroda a návod na kreslení

U mnoha nováčků začíná fotografování pokusy o zvládnutí fotek krajiny. Možností teorie focení v přírodě je bezpočet, najdete tipy ke vkusu snad každého. Určitě je dobré najít si informace. Ale již dlouho je známo, že informace nestačí a opakování je matka moudrosti, takže jsme pro vás vytáhli to důležité.

Tipy pro focení krajiny

1. Přestože fotografové někdy chtějí zkusit kreativnější způsob a experimentovat s malou hloubkou ostrosti, doporučujeme zaostřit většinu na zachyceném snímku. Nejjednodušší způsob, jak získat velkou hloubku ostrosti, je použít vysoké clonové číslo, což znamená zmenšit clonový otvor ve vašem objektivu. Není ale dobré používat maximální možné clonové číslo vašeho objektivu, zhorší se tak kvalita prokreslení detailů. Nejlepší je používat o jedno nebo dvě menší clonové číslo, než je na vašem objektivu maximální možné. Musíme si uvědomit, že menší otvor ve většině případů vyžaduje delší čas nebo vyšší ISO.
2. Povinný atribut v arzenálu fotografa krajiny je stativ nebo monopod. Možná budete potřebovat dlouhé expozice, v tom případě velmi oceníte dodatečnou stabilizaci fotoaparátu. V ruce bude velmi těžké udělat technicky dokonalé záběry.
3. Těžištěm může být cokoli, budova nebo výrazná struktura, zajímavý tvar stromu, balvan nebo vrchol hory. Sledujte nejen zaostření, ale také místo, kde máte významný objekt. Jeden z prvků, který může pomoct ukázat hloubku krajiny, je popředí.
4. Obloha a její odraz ve vodě je neoddělitelnou částí krajiny. Krajinářské fotografie stojí ve většině případů na tom, že zde dominuje obloha nebo naopak popředí. Podívejte se na své fotografie. Pokud je právě nebe fádní, nedovolte, aby zabralo příliš mnoho místa. Ale když je obloha plná dramatických mraků nebo obarvená zajímavými odstíny, které často nevidíme, vzdušný prostor se může stát vaším spojencem. Nezapomeňte na filtry.
5. Použití čar poskytuje určitý algoritmus a přidává měřítku a objemu k fotografii.
6. Pomalá rychlost závěrky samozřejmě vyprovokuje více světla k fotocitlivému prvku fotoaparátu, ale pro správnou expozici vyberte vysokou hodnotu clony nebo fotografujte na začátku dne nebo večer, kdy je venku méně světla.
7. A ještě jedna úžasná rada profesionálního fotografa krajiny: „Nikdy nefotografujte odpoledne. Fotografie nemohou být nudnější. Váš zlatý čas je za úsvitu nebo za soumraku.
8. Nejstarší rada, ale je opravdu dobrá. Horizont by neměl rozdělit snímek na polovinu, neměl by být nakloněný, neměl by zcela chybět na obrázku krajiny.
9. I když se před vašima očima vyskytne nebývalá krása otevřených prostor a zdá se, že stačí pozvednout foťák a sám o sobě vznikne krásný obraz, zastavte se. A chvilku přemýšlejte.

Skicování přírody

Skicování přírody je jednou z nejpřirozenějších a nejpříjemnějších forem kreslení. Nepotřebujete žádné speciální vybavení - stačí skicák, tužka a trocha času stráveného venku. Krajina je ideálním motivem i pro začátečníky. Je tolerantní k nepřesnostem, nabízí nekonečné variace a učí vnímat kompozici, světlo i proporce.

Proč kreslit v přírodě?

Kreslení v přírodě má obrovskou výhodu - vnímáte světlo, atmosféru a prostor přímo. Ale pokud nemáte možnost vyjít ven, nezoufejte. I výhled z okna, fotografie nebo vzpomínka mohou být dobrým výchozím bodem. Základem je nebát se začít.

Jak začít

• Vyberte si jednoduchý výhled: strom, pole, rybník, lesní cesta.
• Začněte lehkou skicou: místo detailního vykreslování zachyťte hlavní tvary a kompozici.
• Rozčlenění na plány: V popředí, středu a pozadí bude jiná úroveň detailu.
• Vnímejte světlo a stíny: Naučte se rozlišovat světlé a tmavé plochy. Vždy si všímejte, odkud přichází světlo, a tomu přizpůsobte stíny.

Tipy a triky pro kreslení krajiny

• Jedna z nejčastějších chyb začátečníků je kreslit stromy jako "oblak na klacku". Naučte se pozorovat tvary korun, jak větve vyrůstají, jak se mění obrysy podle perspektivy.
• Někdy je skvělý i časový limit - zkuste si dát třeba 10 minut na jednu krajinu. Nesnažte se o dokonalost. Každý skicák je cestovní deník, ne výstavní galerie. Všímejte si, co funguje, kde vám něco „ujelo“ a proč.

Skicování krajiny je krásný způsob, jak se zastavit, vnímat přírodu a zachytit její atmosféru obyčejnou tužkou. Nejde o dokonalost, ale o přítomnost - o chvíli klidu mezi vámi a světem.

Malování na kamínky: Kreativní zábava pro celou rodinu

Nápad malovat na kameny se objevil už v pravěku, kdy se pralidé snažili výtvarně ztvárnit každodenní události - třeba lov mamuta. V dnešní době však malování na kamínky zažívá svůj velký návrat. Na kamínky rády malují děti, ale tohle kouzelné tvoření zcela pohltilo i spoustu dospěláků. Tahle zábava naplňuje krásnou myšlenku o společném trávení volného času. Nejprve si užijete radost při tvoření, pak vyrazíte společně s dětmi na výlet, a nakonec budete s napětím čekat, kde se váš kamínek příště objeví.

Čtěte také: Charakteristiky přírody ČR

Jak na to?

• Hledání kamínků: Nejsnazší a nejdostupnější je hledání kamínků volně v přírodě, u cesty, v potůčku atd. Zároveň je to důvod ke krásné procházce po okolí. Nejlepší jsou kamínky s větší plochou stranou, na kterou se dá krásně malovat. Výhodou jsou také hladké a zaoblené kamínky, protože na ty hrubé se hůře maluje. Ale můžeme je třeba polepit ubrouskovou technikou.
• Příprava kamínku: Kamínek si nejprve namalujeme podkladovou barvou - třeba bílou. Na bílý podklad pak můžeme snadno malovat cokoliv dalšího. Použijeme kuchyňskou houbičku a kamínek barvou hezky poťupkáme.
• Malování: A teď přijde ta nejzábavnější část - malování kamínku. Velice pěkně vypadá malování metodou dot-to-dot (tečka za tečkou). Hotový kamínek zespoda podepíšeme.
• Závěrečná úprava: Nakonec kamínek přelakujeme akrylovým lakem ze všech stran.

Čím malovat?

Určitě zapomeňte na vodové nebo temperové barvy, ty na kamínky vhodné nejsou. Nejlepší jsou akrylové barvy, permanentní fixy, různé druhy popisovačů vhodných k dekorování keramiky a kamene.

Kam s kamínkem?

Pochopitelně nejlépe tam, kde se běžně vyskytují lidé. Nedoporučujeme dávat kamínky přímo na zem kvůli našim čtyřnohým mazlíčkům, kteří by je mohli označkovat. Vhodná místa jsou třeba na lavičce v parku, na autobusové zastávce, na pařezu vedle cesty, u sochy, na sklepních okýnkách, na zídce u školky, v čekárně u lékaře, ve vlaku atd.

Krajinomalba na dřevěný výřez

Chtěli byste si namalovat obrázek s Vaším oblíbeným místem v přírodě, kam chodíte rozjímat a nabírat energii? Vybrali jsme si na tvoření dřevěný výřez ve tvaru motýla, který evokuje léto a není velký jako plátno a zároveň ani malý jako kamínek.

Jak na to?

• Rozvržení kompozice: Než začneme malovat vybraný obrázek, vždy si nejprve rozvrhneme celkovou kompozici obrázku. Určíme si, kde se nachází horizont (místo, kde se nebe "dotýká" země, např. hory jsou nad horizontem) a zhruba si ho naznačíme na náš podklad, který jsme si vybrali k malování.
• Malování odzadu: Následně začneme malovat obrázek odshora a od nejvzdálenějších částí směrem dopředu. Čím víc se budeme blížit do přední a nám "nejbližší" části, tím detailnější by měla malba být.
• Malování nebe: Dřevěný výřez, který jsme si k malování vybrali, má super vlastnost, že při použití vody umí barvy krásně propojit. Je skvělé toho využít při malování nebe, kdy používáme asi tři druhy modré.
• Barvy a stínování: Lehce také naznačíme stromy v dálce. Nepoužíváme, pokud je to možné, černou barvu, která se v přírodě přirozeně moc nevyskytuje. Hravě jí nahradí tmavě modrá, tmavě zelená či tmavě hnědá. Můžeme tyto barvy také smíchat, abychom získali hodně tmavou přírodní barvu, která se hodí do stínů.
• Detaily: Nyní můžeme zkusit zaplnit přední část obrázku. Začneme opět tou vzdálenější částí. Uděláme traviny a květiny v dálce. Vždy kombinujte několik barev - dvě žluté barvy, okrovou, oranžovou, dvě zelené, hnědou, tmavě modrou, bílou. Barvy různě vzájemně míchejte, ať zjistíte, jaké umí vytvořit nové odstíny. Opět platí pravidlo, že věci v dálce jsou světlejší. Také travina v dálce je vizuálně kratší a tenčí než ta, co je blíže nám.

Inspirace pro pozorování zimní přírody

I v zimě se můžeme v přírodě mnoho naučit a nemusí se jednat pouze o profláknuté poznávání stop ve sněhu. Vydejte se ven, možná zjistíte mnoho zajímavých věcí. Pokud jste velcí nadšenci, můžete vyzkoušet každý bod ze seznamu.

• Naučte se určovat stromy podle větviček a pupenů. Zimní období je pro zkoumání pupenů přímo ideální.
• Zaměřte se na jehličnaté stromy. Můžete si udělat malou kolekci šišek nebo třeba prokoumat vůni jejich jehličí.
• Vydejte se stopovat! Sníh je jako bílý list papíru, lze z něj vyčíst mnoho o divokých obyvatelích naší přírody.
• Zkuste i v zimě najít venku v přírodě nějakou kvetoucí rostlinu.
• Vyrobte si podle našeho návodu jednouché krmítko pro ptáky a pozorujte jaké druhy k vám létají.
• Těšíte se na jaro a léto a chybí vám čerstvá zelenina? Zkuste si doma vypěstovat tzv. mikrozeleninu.
• Můžete se také zaměřit na neživou přírodu. Pokud zrovna neleží sníh, zkuste ve svém okolí najít nějakou lokalitu, kde můžete najít zajímavý minerál nebo dokonce drahý kámen.
• Zaměřte se na lišejníky a mechy! Zima je ideální období pro studování lišejníků a mechů.
• Prozkoumejte sníh, vločky nebo led.
• Vydejte se s dětmi na houby. V zimě narazíte v lesích na velké množství různých druhů hub.

Různé techniky kreslení zimní krajiny

Ztvárnění zimní krajiny nabízí dětem možnost vyjádřit se, rozvíjet svou představivost a učit se novým výtvarným technikám. A rovnou to pojmeme jako výzvu - kdo nám pošle fotografii vašeho výtvoru zimní krajiny vytvořeného za použití jiné techniky než je jen malování barvami nebo kreslení pastelkami, tak od nás získá tvořivý balíček. A zapojit se může kdokoli - ne jen děti z kroužku Šikovné ručičky.

Čtěte také: MS kraj v dětské koláži: nápady a postupy

1. Tisk z termo kelímku:

   Nejprve si do termo kelímku vyryjeme předlohu. Stačí obyčejně kreslit tužkou, jen trošku víc přitlačit - obtáhnout. Pokud budete mít kelímek, tak je to nejlepší. Při mističce jakou máme my, nám malinko překáží a brání v tisknutí vyvýšený okraj, tak jen pozor na to. Až bude předloha připravená tak pomalujeme kelímek barvičkou - my použili modrou. Pořádně několikrát přetřete. Pozor ať není barva moc vodová, hůř by se obtiskávalo. Poté můžete tisknout na papír. Doporučujeme dát ruku do dovnitř a pořádně přitlačit. Možná se vám to nepodaří hned napoprvé, ale zkoušejte.

2. Výroba třpytivé zasněžené krajiny:

   Abstraktní tvoření, které děti budou milovat.

   Budeme potřebovat: Bílý tvrdý papír, bílou a modrou temperovou barvu, štětec, bílé tekuté lepidlo (Herkules atd.), sůl - čím hrubší, tím líp.

   Jak na to? Nejprve na papír dáme trochu modré a bílé barvy a libovolně ji štětcem rozetřeme a promícháme. Dle libosti a fantazie. Pak obrázek postříkáme lepidlem. Oblíbená část, které bude děti bavit. Pořádně zmáčknout tubu a kroužit s tubou nad obrázkem. Na závěr nasypeme pořádně sůl. Necháme zaschnout a poté jen přebytečnou sůl sklepeme.

3. Malování prstem - JEN prstem:

   Budeme potřebovat: Modrý papír, bílou prstovou nebo temperovou barvu.

   Čtěte také: Environmentální studia města

   Jak na to? Snad nejjednodušší dnešní obrázek - pouze namáčíme prstík do barvy a malujeme na papír.

4. Kouzelné malování zmizíkem:

   Budeme potřebovat: Bílý tvrdý papír, modrý inkoust, barvy, zmizík.

   Jak na to? Nejprve si bílý papír pomalujeme modrým inkoustem a necháme zaschnout. Poté vezmeme zmizík a začneme malovat!

5. Další kouzelné malování, tentokrát voskovkou:

   Budeme potřebovat: Bílý tvrdý papír, bílou voskovku, vodové barvy.

   Jak na to? Nejprve si na bílý papír namalujeme obrázek bílou voskovkou - klidně tedy můžeme použít i jiné barvičky, ale kombinace bílé a modré barvy nám přijde hezky zimní. Barvy ale můžete samozřejmě použít jaké budete chtít. S bílou voskovou to navíc bude pořádné překvápko. Co vlastně nakonec vyleze za obrázek?! Poté vezmeme štětec a barvou začneme náš výkres přetírat.

6. Malování s vatou:

   Budeme potřebovat: Bílý tvrdý papír, vodové barvy, bílou temperku, vatu, lepidlo.

   Jak na to? Nejprve si bílý papír pomalujeme vodovými barvami. Náš je pouze modrý, ale můžeme udělat jakkoli. Bílou temperkou pak namalujeme nějaké detaily - u nás kopečku a pár sněhových vloček. Na závěr doplníme vločky udělané z vaty. Z vaty uděláme kuličky a nalepíme.

7. Malování a lepení obrázků dohromady:

   Nejprve si barvami namalujeme základ a poté z bílého papíru vystřihneme různé motivy - my máme domečky, a dolepíme na výkres.

   Budeme potřebovat: 2 bílé tvrdé papíry, vodové barvy, bílou temperku, nůžky, černou fixu, lepidlo.

   Jak na to? Nejprve si bílý papír pomalujeme vodovkama, můžeme zkoušet míchat různé odstíny atd. Poté uděláme v horní části několik bílých teček bílou temperkou. Na druhý bílý papír si namalujeme to, co budeme chtít na hlavní obrázek nalepit. My máme domečky, ale můžete udělat cokoli - sněhuláky, stromy atd. Vystihneme, obtáhneme černou fixkou a nalepíme na první výkres.

8. Zasněžený strom:

   Minimalistický, jemný obrázek.

   Budeme potřebovat: Modrý papír, černou fixu, bílou temperku.

   Jak na to? Nejprve si na modrý papír namalujeme černou fixkou kmen a větve stromu. Poté uděláme tečky bílou temperkou.

Šablony pro kreslení motýlů jako inspirace pro zimní scenérie

Šablony lze snadno vytvořit, pokud si vytiskneme obrázky motýlů různých tvarů a velikostí (rozpětí křídel je 4 - 10 cm) a pomocí kopíráku je přeneseme na karton.

Materiál a pomůcky: Kreslicí karton A3 nebo A4, akvarelové barvy + štětce 3, 8, nádobka na vodu, houbička nebo rozprašovač k navlhčení čtvrtky, paleta, zubní kartáček nebo foukací fixy, voskové pastely, ořezávátko na pastely, tužka, karton A4 (např. nepotřebný rychlovazač) → šablony, nůžky z manikúry, vytištěné obrázky motýlů různých tvarů a velikostí, kopírák (uhlový papír).

Výroba šablon: S nůžkami z manikúry motýlky vystřihneme. Dáváme pozor, abychom nestříhali mimo předkreslenou linku a zbylý karton nepoškodili, protože ho budeme potřebovat. Mladším dětem šablony připraví dospělá osoba.

Varianta 1: Kreslení

Na kreslicí karton rozmístíme šablony motýlů. Jejich počet může být 3 až 5 kusů. Ujistíme se, že motýli krásně a harmonicky zaplňují prostor listu a nejsou příliš blízko okrajů. Do středu je lepší umístit největšího a nejkrásnějšího motýla, na okraje menší motýly. Nejdříve obkreslíme motýly tužkou (na tužku netlačíme) a pak obrys obtáhneme se světlým odstínem voskového pastelu. Starší děti mohou obkreslovat rovnou s pastelem. Hrot pastelu si upravujeme ořezávátkem. S pastely nakreslíme tykadla, jednoduché vzory a svislé linie travin.

Malování: Se silnějším štětcem začneme malovat pozadí kolem motýlů. Použijeme odstíny zelené, modré a žluté barvy. Na malování motýlů použijeme tenčí štětec. Z barev vybíráme odstíny červené, karmínové nebo oranžové. Kolem motýlů barvu ztmavíme. Po zaschnutí doplníme linie travin drobnými barevnými tahy, abychom naznačili kvetoucí louku.

Varianta 2

Nejprve namalujeme pozadí. Čtvrtku navlhčíme. S řídkými barvami začneme malovat od horního okraje vodorovné čáry z levé strany na pravou. Barvy na pozadí musí být světlé, průhledné (podle potřeby přidáme do barvy více vody). Na vodorovnou plochu rozložíme noviny, na noviny položíme suché pozadí, které zakryjeme šablonou. Šablonu zatížíme např. kamínky. Na paletě si rozmícháme sytě červenou a modrou akvarelovou barvu s vodou. Suchý kartáček na zuby namočíme do červené barvy. Přejíždíme prstem (pravítkem) po štětinách směrem k sobě, aby se barva rozstřikovala. Postup opakujeme s modrou barvou. Pro mladší děti je pohodlnější použít foukací fixy. Vybrali jsme si červenou a černou barvu. Odstraníme šablonu a obrázek necháme uschnout.

Poznámka: Při stříkání s akvarelovými barvami je lepší šablonu odstranit po zaschnutí barev, aby děti motýly nerozmazaly. Foukací fixy schnou rychleji.

Dokončení: S tenkým štětcem domalujeme tykadla a těla motýlů. Od spodního okraje vytáhneme stébla travin. Dolní část obrázku nastříkáme zelenou barvou nebo použijeme foukací fixy. Nezapomeneme motýly zakrýt šablonou, kterou si při foukání přidržujeme.

Kresba podle fotky versus realita

Kresba podle fotky zobrazuje objekt plošší než oko vidí. Pokud se podíváte na blízký objekt nejprve oběma očima, a pak to zkusíte jen jedním, uvidíte, že se objekt stane „méně živým“, méně objemným. Ztratí se 3D efekt. Při kresbě přímo z reality si můžeme lépe všímat objemu a zachytit ho. Malování i kreslení podle fotografie je rozhodně o dost snažší. Pro začátečníky sedá mluvit o spáse. Jasně uvidíte dvojrozměrný objem, skvěle analyzujete barvu na té či oné části obrázku. Přenos vizuálních dojmů 3D objektů často způsobuje pocit bezmoci a ztrácí se přesnost i detaily. Mnoho lidí se kreslení vzdává právě kvůli nepodařeným převodům trojrozměrné reality na plochý papír. Kopírování předloh vám v první fázi tréninku výborně poslouží. Ale v této fázi neuvízněte.

Nejspíš jste si všimli, že když se pokoušíte fotografovat dalekou krajinu, zadní část bývá nevýrazná. Na výšku je silně stlačená. Takže ty vysoké hory, které vás zasáhly, vypadají na fotografii jako kopce. Kresba podle fotografie může také nahradit plenér, když nejsou vhodné podmínky na místě. Tady máme obrovské plus. Foťák nám umožňuje zachytit ty krajiny, kde nemůže sedět umělec se stojanem. Jen si zkuste malovat na místě vrchol Elbrusu nebo rušnou dálnici, v krutém mrazu nebo v dešti!

Kresba podle fotky je statická. Člověk vnímá svět nejen svýma očima, ale všemi ostatními smysly. V některých chvílích by umělec nejradši udělal stop a zachytil na obraze pohybující se přírodu. Fotografie neposkytuje jemné odstíny barev. Ano, fotografie mění barvu, usnadňuje to, spojuje tóny. A obecně nejsou barvy na fotografii věrné. A fotografie se musí dělat ve správném světle. Při kresbě podle předlohy lze experimentovat s barvou. Můžete experimentovat s fotografií, dávat jí jinou intenzitu, měnit odstíny barvy, dávat různou náladu motivu.

Každý chce radši sedět na louce, poslouchat zpěv ptáků, být v harmonii s přírodou. Současně přichází zvláštní pocit, po kterém jdou umělci znovu a znovu na čerstvý vzduch. A nezáleží na tom, že malování pod širým nebem je v 90% případů pouze pomocným materiálem, který se nikdy nestane obrazem.

Z fotografie si lépe všimnete jednotlivých částí. To je již slabé plus ve srovnání s výše uvedeným argumentem. Kromě náčrtu vytvořeného pod širým nebem bude fotografie dobrým doplňkem. Vezměte si pár fotografií a obecný rozvrh krajiny a její jednotlivé detaily.

Jak vidíte, fotografie má jako zdroj obrazu mnoho výhod. Už snad všechna moderní díla vznikají pomocí fotografií. Ano a proč tomu bránit? Proto si každý může vybrat podle sebe, jestli zvolí jako předlohu fotografii, nebo realitu.

tags: #krajina #priroda #kreslena #navod

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění ovzduší v Česku
• Jak vzniká polovodivost?
• Heidrun Althea 60 l - recenze
• Vše o eternitu a odpadech
• Ekologické bydlení z cihel