Ohrožení nemocí z povolání, zhoršení zdravotního stavu a prevence

V současnosti představují muskuloskeletální onemocnění, neboli onemocnění podpůrně-pohybového aparátu, jeden z nejzávažnějších problémů, zejména u pracovníků v administrativě. Jsou způsobována nadměrným zatěžováním svalově-kosterního aparátu nebo následkem výkonu práce ve fyziologicky nevhodných pracovních polohách. V současnosti tento typ poškození zdraví patří k častým nemocem z povolání nejen v České republice, ale i v Evropě.

V roce 2006 bylo v České republice nahlášeno celkem 1216 nemocí z povolání, z nichž téměř 44 % (534 onemocnění) bylo zapříčiněno působením fyzikálních faktorů. Ze 60 % se na vzniku profesionálních muskuloskeletálních onemocnění podílí dlouhodobé nadměrné a jednostranné přetěžování končetin a v 35 % je příčinou těchto onemocnění práce s vibrujícím nářadím nebo kombinace těchto dvou rizikových faktorů.

Příznaky muskuloskeletálních onemocnění

Počátek muskuloskeletárního onemocnění je postupný a symptomy se mohou objevit nepozorovaně. Příznaky onemocnění mohou být například tyto:

• Svalová únava
• Znecitlivění nebo brnění prstů na nohou nebo rukou
• Bolest rukou/ramenou nebo ztuhlost
• Bolest při pohybech do krajních poloh
• Omezený pohyb do krajních poloh
• Bolesti zad v oblasti páteře apod.

Na obrázku 20 je ilustrativně zobrazeno nadměrné namáhání meziobratlových plotének z důvodu nesprávné polohy vsedě.

Do seznamu nemocí z povolání, uvedených v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění jsou zařazeny i následující nemoci, vznikající v souvislosti s poškozením muskuloskeletálního systému:

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

• Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.
• Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetížení nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.
• Nemoci tíhových váčků.
• Poškození menisku.

Syndrom karpálního tunelu

Nevhodnou prací na PC může docházet ke vzniku syndromu karpálního tunelu, který taktéž vzniká jako následek práce v nevhodné poloze a chybným postavením zápěstního kloubu. Tento syndrom je vyvolán útlakem středového nervu v oblasti zápěstí. V zápěstním prostoru totiž existuje takzvaný karpální tunel, kterým prochází jak šlachy ohýbačů prstů, tak i středový nerv a nepřirozeným tlakem může dojít k jeho zánětu a poškození Toto onemocnění se běžně vyskytuje až u 4 % populace (nejčastěji ve věku 40 až 60 let), přičemž je 4x častější u žen než u mužů. Ovšem četnost jeho výskytu se postupně zvyšuje.

Syndrom karpálního tunelu se začíná rozvíjet v okamžiku, kdy dochází k dlouhodobému zvýšení tlaku v uvedeném prostoru, a to vyvolává takové příznaky, jako jsou bolesti prstů vystřelující až k předloktí, pokles jejich citlivosti, zhoršení motoriky (nešikovnost ruky např. při zapínání knoflíků, uchopování drobných předmětů), oslabení ruky, ranní otoky, ztuhlost a nebo mravenčení nutící k častému protřepávání ruky. Výraznější bolesti se objevují spíše v noci než přes den. V pokročilém stavu pak dochází až k neschopnosti uchopovat předměty prsty s dostatečnou silou a jak již bylo řečeno, ztráta citlivosti se může stát trvalou. Středový nerv ovládá palec, ukazováček a část prsteníčku, které jsou proto postiženy nejvýrazněji.

V lehčích případech lze tuto situaci řešit kromě používání uvedených pomůcek i léčbou sestávající z úkonů pro utlumení zánětu. V těžších případech je však nutná operace vedoucí ke zvětšení prostoru karpálního tunelu - toho se docílí protnutím karpálního vazu, pod kterým je středový nerv umístěn, ale pokud byl tento nerv již výrazně postižen, ani po tomto zákroku už nedojde k návratu plné funkce a citlivosti ruky. I v případě úspěchu však uživatele čeká několikaměsíční rekonvalescence a nutnost procvičování ruky k nabití původních schopností a po tuto dobu tedy i limitovaná schopnost vykonávat svoji práci.

Ne vždy však syndrom karpálního tunelu vzniká jen v souvislosti prací na PC. Někdy nelze dokonce ani příčinu vzniku potíží vypátrat, ale často se na jeho rozvoji podílí kromě přetěžování rukou také prodělaný úraz zápěstí, systémové choroby (cukrovka, choroby štítné žlázy, revmatoidní artritida, obezita a další) nebo genetická predispozice.

Prevence vzniku syndromu karpálního tunelu

První krok pro změnu může vést již přímo od používaného operačního systému. Dnešní grafická rozhraní založená na interakci pomocí myši se sice zdají jako nejsnazší způsob ovládání, ale právě tyto pohyby způsobují významnou část problémů, a je proto vhodné práci s myší v rámci možností redukovat. Jistý krok vpřed by v této oblasti měl přijít spolu s tzv. visual computingem, kdy uživatel pomocí dotykové obrazovky bude pracovat se systémem tak, jako by manipuloval s konkrétními fyzickými objekty a tato funkce má být zahrnuta např. do chystaného operačního systému, který problémy opakujících se pohybů při práci s PC již výrazně zredukuje.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Syndromu karpálního tunelu nevzniká jen u práce s myší, ale i při jiných pracovních činnostech mezi které lze zařadit například práci zubních laborantek, rehabilitačních pracovnic, v čalounictví, při zpracování masa, s dlátem nebo vrtačkou apod. V současnosti jsou však nejjistějšími metodami jak eliminovat pohyby rukou na myši například klávesové zkratky které omezují zbytečné napínání prstů a šlach při stisku více kláves současně či kompletní emulace myši na numerické části klávesnice. Využívání myši je dnes natolik rozšířené, že i přes výše uvedené technické novinky bude i nadále pro ovládání PC ještě dlouho dominovat. Proto je nutné přijmout alespoň ten nejjednodušší způsob pasivní prevence, kterým je používání podložek pod myš s gelovou podpěrkou zápěstí (viz obrázek 22). Podpěrka je navržena na proporce ruky dospělého člověka a je naplněná silikonem, což při jejím správném používání výrazným způsobem zabraňuje vzniku nežádoucích otlaků. Ačkoli je problém syndromu karpálního tunelu mezi veřejností již poměrně dobře známý, přesto není používání těchto podložek ještě příliš rozšířeno.

Je potřeba zmínit, že problém přetížení zápěstí se netýká jen práce s myší, ale částečně také práce s klávesnicí. Z tohoto důvodu bývá součástí ergonomických klávesnic i předložka (obvykle také gelová), plnící funkci opěrky zápěstí.

Novinkou jsou pak podstavce pod předložku. Jde o jednoduchý tvarovaný plastový výlisek, který podepírá klávesnici po celé její přední hraně a zvedá tak horní hranu klávesnice, čímž umožňuje, aby ruce zůstávaly v přirozené poloze, a aby nebylo zapotřebí je se zápěstím opřeným o předložku kroutit a natáčet do různých úhlů.

Stres na pracovišti

Podle Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA) přibližně polovina zaměstnanců pravidelně zažívá na svém pracovišti stres. Ten má negativní dopad na lidské zdraví a nemalou měrou zvyšuje pracovní neschopnost zaměstnanců. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle něhož je zaměstnání zdrojem stresu pro 39 procent Čechů.

V rámci Evropské unie byla přijata Rámcová dohoda EU o stresu spojeném s prací 8. října 2004 (dohoda mezi sociálními partnery na úrovni Evropské unie). Členským státům EU bylo uloženo implementovat tuto dohodu do svých vnitrostátních předpisů. psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran. Povinnost zaměstnavatele k vytváření pracovních podmínek k tomu, aby u zaměstnanců nedocházelo ke stresu, vyplývá z § 101 odst. 1 a § 224 odst. 1 zákoníku práce.

Čtěte také: Pracovní rizika

Velmi častými příčinami vzniku stresu může být nesplňování povinností zaměstnavatele při vytváření pracovních podmínek a pracovního prostředí. Zaměstnavatel by měl zajistit, aby pracovní podmínky pro zaměstnance odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům a aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně vhodně uspořádána. Právní předpisy (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) např. stanoví rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zaměstnanců. Rámcová dohoda EU řadí špatnou organizaci práce a pracovní postupy mezi nejčastější příčiny vzniku stresu.

Je samozřejmě vhodnější, když zaměstnavatel učiní taková preventivní opatření, aby ke stresu při práci nedocházelo. Jestliže zaměstnanci v důsledku stresu vznikne škoda, např. dočasná pracovní neschopnost a z toho důvodu ztráta na výdělku, může ji proti zaměstnavateli uplatňovat. Je to možné tehdy, jestliže škoda vznikla porušením povinnosti zaměstnavatele, která je stanovena v právním předpisu. Jedná se např. o porušení zákoníku práce, zákona o zákazu diskriminace, uvedeného nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci.

Zjednodušeně řečeno: stres může být příčinou různých onemocnění zaměstnanců. Prokáže-li se pak, že zaměstnavatel nezajistil bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na riziko ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst.1 zák. práce) a onemocnění bylo v příčinné souvislosti se stresem, nastupuje odpovědnost zaměstnavatele.

Mezi vážná poškození zdraví patří onemocnění vyplývající z práce s počítačem. Je to onemocnění nejen zaměstnanců, kteří pracují s počítačem. Postihuje široké spektrum profesí - od horníků, přes lesní dělníky, šičky, frézaře, montážníky, soustružníky, svářeče až k sekretářkám. Nevyhýbá se ani čalouníkům či řezníkům na jatkách. Je to často důsledek používání velké svalové síly nebo velkého počtu opakujících se stereotypních pohybů, jako při práci s počítačem. Bývá jich až desítky tisíc za jedinou směnu. U manažerů a vedoucích zaměstnanců se mohou projevit jiné závažnější nemoci, které mají původ v nadměrné pracovní zátěži.

Pracovní zátěž může přivodit smrt nepřímo. Při vyšetřování smrtelného úrazu ve slévárně v jihomoravském kraji zjistili inspektoři z inspekce práce, že poškozený odpracoval za osm měsíců 500 hodin přesčasů.

Syndrom otevřeného prostoru (Open Space)

Pro moderní pracoviště, zejména kanceláře, je syndrom open space (otevřený prostor) charakteristický. Příčinou je sedavé zaměstnání v prosklených kancelářích s vysokým počtem pracovních stolů, které jsou odděleny jen nízkými příčkami. Problémy pak vznikají s teplotou na pracovišti, klimatizací, komunikací apod. Spory na otevřených pracovištích rovněž vznikají zejména kvůli aromatickým pokrmům. Zaměstnanci si nosí jídlo přímo ke svému počítači a v otevřeném prostoru se však odér z aromatického pokrmu dotkne všech.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé mají podle zák. práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., zajistit pracovní podmínky, které by odpovídaly hygienickým požadavkům, je na nich, aby učinili potřebná opatření. Měla by se zařadit do mimoprávní sféry. Nelze např. zakázat konzumaci jídel na pracovišti v pracovním řádu nebo v jiném opatření, ale zaměstnavatel by měl např. vyčlenit určitý prostor (firemní kuchyňku) se sezením, kde by zaměstnanci mohli si jídlo ohřát a sníst. Pokud tyto a podobné následky syndromu open space mají za následek pracovní neschopnost, může zaměstnanci vzniknout škoda v podobě náhrady za ztrátu na výdělku (rozdíl mezi nemocenskými dávkami a průměrným výdělkem).

Jinak by se ovšem posuzoval hluk na pracovišti, a to nejen v open space. Hluk je uznán jako příčina nemoci z povolání a v open space je hlavním zdrojem vyrušování. Zaměstnavatel je povinen chránit zaměstnance před hlukem od 80 decibelů výš, a to po celou pracovní dobu. Běžná konverzace má hlučnost od 50 do 60 decibelů.

Zaměstnanci mohou uplatňovat nárok na náhradu jiné škody na zdraví, která je důsledkem pracovní činnosti, i když by se nejednalo o pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Museli by však prokázat, že ke škodě na zdraví došlo v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti ze strany zaměstnavatele. Tyto povinnosti jsou stanoveny zejména v pracovněprávních předpisech, jako je např. zák.

V případě, že poškození zdraví vzniklé při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním není možné kvalifikovat jako pracovní úraz nebo nemoc z povolání, je třeba uplatňovaný nárok na náhradu škody posoudit z hlediska obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.

Obecná odpovědnost zaměstnavatele nastupuje např. v případě, kdy onemocnění zaměstnance, které nelze posoudit jako nemoc z povolání, bylo vyvoláno závadným pracovním prostředím, jehož působení sice nebylo násilné a krátkodobé (v takovém případě by se mohlo jednat o pracovní úraz), ale trvalo delší dobu (např. dlouhodobý styk s dráždivými chemickými látkami) a závadnost pracovního prostředí byla důsledkem porušení právních povinností zaměstnavatele, které jsme uvedli jako příklad. Může se jednat i o hygienické předpisy.

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Výstupní prohlídka se provede v případech stanovených v § 13 VoPLS, a to:

• při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu v stanovených případech,
• před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové,
• pokud tak stanoví jiný právní předpis a dále v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. upravuje výstupní prohlídky tak, aby výstupní prohlídky byly prováděny v případě výkonu rizikových prací a v případech, kdy u současného zaměstnavatele byla u zaměstnance uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo zaměstnanec utrpěl pracovní úraz.

V případě pracovních úrazů se provedení výstupní prohlídky omezuje pouze na závažné úrazy, a to takové, u nichž dochází v průběhu doby ke zhoršování zdravotního stavu, což se může projevit opakovanou pracovní neschopností pro tento úraz, nebo musí být na základě zhoršení zdravotního stavu provedeno nové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění. Novela vyhlášky provedená vyhláškou č. 452/2022 Sb. s účinností 1. ledna 2023 nahradila slovní spojení "opakovaně" přesnějším výrazem "nejméně dvakrát".

Výstupní prohlídka se provede u zaměstnance, který utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je ten, kdo hradí zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a také eviduje "neschopenky", nebude pro něj obtížné určit, který zaměstnanec je povinen se výstupní prohlídky v souvislosti s pracovním úrazem účastnit. Účelem není řešit každý banální pracovní úraz, ale zajistit právní jistotu při stanovení nároků na odškodnění zaměstnavateli i zaměstnanci při skutečně závažných pracovních úrazech.

V souvislosti novou úpravou se doplňuje poznámka pod čarou, která odkazuje na nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb.

Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek. Posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala (zaměstnavateli), předáno potvrzení o jejím provedení. Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb. Potvrzení o provedení výstupní prohlídky je dokladem o tom, že prohlídka byla provedena.

tags: #ohrožení #nemocí #z #povolání #zhoršení #zdravotního

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě Tachov – recenze
• Recenze ekologických skleniček na sekt
• Zázraky přírody: Seznam epizod
• Příroda v zimě a v létě
• Legislativa pro spalovny